17 C 137/2020
č. j. 17 C 137/2020-49
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 513 § 1751 § 1841 § 1842 § 1970 § 2001 § 2005 § 2048 § 2051 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 3
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , země , anonymizováno , jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba , IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o 4.800,24 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.800,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % p. a. z částky 4.675,17 Kč od 18. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů po právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.200 Kč do tří dnů po právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.800,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], když žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 13.190 Kč. Žalovaná se zavázala splácet spotřebitelský úvěr minimálními splátkami ve výši 1.319 Kč v 11 měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci. Dne 17. 1. 2020 nastala splatnost spotřebitelského úvěru, když žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru a odstoupila od úvěrové smlouvy s ohledem na prodlení žalované s řádným a včasným splácením úvěru. Dluh žalované činil na spotřebitelském úvěru ke dni splatnosti částku 3.831,93 Kč na jistině, částku 125,07 Kč na úrocích, částku 800 Kč na nákladech za upomínání a částku 43,24 Kč na smluvní pokutě, celkem tedy 4.800,24 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaná byly současně poučeny, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně obdržela výzvu dne 16. 12. 2020, žalovaná převzala výzvu fikcí dne 4. 1. 2021. Ve stanovené lhůtě se k výzvě vyjádřila pouze žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z přihlášky k pojištění, z výpisu z úvěrového účtu, všeobecných obchodních podmínek společnosti žalobkyně, odstoupení od smlouvy ze dne 17. 1. 2020 a výzvy k zaplacení ze dne 1. 7. 2020 vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:
5. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] když žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 13.190 Kč. Žalovaná se zavázala splácet spotřebitelský úvěr minimálními splátkami ve výši 1.319 Kč v 11 měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci, dále se zavázala hradit 19,48 % roční úrokovou sazbu. Nedílnou součástí smlouvy dle jejího textu byly obchodní podmínky, se kterými byla žalovaná seznámena a k jejichž dodržování se podpisem zavázala, kdy bylo smluveno, že pokud žalovaná poruší svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Dne 17. 1. 2020 nastala splatnost spotřebitelského úvěru, když žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru a odstoupila od úvěrové smlouvy s ohledem na prodlení žalované s řádným a včasným splácením úvěru. Dluh žalované činil na spotřebitelském úvěru ke dni splatnosti částku 3.831,93 Kč na jistině, částku 125,07 Kč na úrocích, částku 800 Kč na nákladech za upomínání a částku 43,24 Kč na smluvní pokutě, celkem tedy 4.800,24 Kč.
6. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
7. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.
8. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku.
9. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.
10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
12. Podle ustanovení § 2005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.
13. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle ustanovení § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
15. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
16. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne [datum], která obsahově splňuje všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 a násl. občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění), a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětná smlouva odkazuje ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona na smluvní obchodní podmínky smlouvy o úvěru, za níž žalobkyně úvěry poskytuje, a které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 občanského zákoníku. Obchodní podmínky smlouvy o úvěr jsou platné, neboť s nimi žalovaná byla seznámena, neměla k nim žádné výhrady a zavázala se je dodržovat, což stvrdila svým podpisem. Pokud žalovaná nehradila řádně a včas formou měsíčních splátek ve výši 1.319 Kč po dobu 11 měsíců vždy k 17. dni v měsíci, porušila smluvené podmínky stanovené ve smlouvě o úvěru, které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru, žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru a odstoupila od úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 2001 občanského zákoníku ve spojení s článkem VII.2 všeobecných podmínek žalobkyně. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu byl posouzen v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku ve spojení s článkem VI.8. smlouvy o úvěru. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho na svůj dluh neuhradila. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaná dostala do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony do podání návrhu na zahájení řízení, a to za výzvu k plnění a návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech ve výši 2× 100 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.