17 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 1.620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 246,49 Kč, a to vše do tří dnů po právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů po právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne [datum] po žalované zaplacení částky 1.620 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná se stala držitelkou rozhlasového přijímače/přijímačů, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník rozhlasového poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dnem [datum]. Shora popsaným jednáním tak žalované zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 484/1991 Sb. a následně dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, rozhlasový poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila rozhlasové poplatky za období 1. 7. 2020 do 30. 6. 2023 á 45 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila a dluží celkem 1.620 Kč (36× 45 Kč) s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednání a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne [datum] a žalovaná převzala výzvu fikcí dne [datum]. Ve stanovené lhůtě se k výzvě vyjádřila pouze žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek.

3. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění platném do 5. 8. 2005, kdy podle § 13 zákona č. 348/2005 Sb. byl zákon č. 252/1991 Sb. zrušen a podle § 17 nabyl účinnosti zákon č. 348/2005 Sb. Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 2 odst. 1 poplatníkem je právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, která je držitelem rozhlasového nebo televizního přijímače.

4. Podle § 3 odst. 1 fyzická osoba platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače. Podle odst. 5 změny v základu poplatků jsou účinné od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž k těmto změnám došlo. Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, a to podle § 6 citovaného zákona.

5. Podle § 5 odst. 1 poplatník platí rozhlasový poplatek Českému rozhlasu a televizní poplatek České televizi prostřednictvím České pošty nebo jiné osoby, kterou provozovatel ze zákona určí. Nezaplatí-li poplatník do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl poplatek splatný, je poplatník povinen zaplatit dlužnou částku poplatku Českému rozhlasu nebo České televizi přímo, pokud není v tomto zákoně uvedeno jinak. Podle odst. 2 poplatník platí rozhlasový poplatek Českému rozhlasu a televizní poplatek České televizi přímo, je-li k tomu provozovatelem ze zákona vyzván. Podle odst. 3 rozhlasový nebo televizní poplatek (dále jen poplatek), jemuž podléhá fyzická osoba, je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Podle odst. 5 je-li rozhlasový nebo televizní přijímač (dále jen přijímač) odhlášen z evidence, je poplatník povinen zaplatit poplatek za měsíc, v němž k odhlášení z evidence došlo. Případné přeplatky pošta vrací. Podle § 6 odst. 1 evidence poplatníků vede pošta v provozovnách místně příslušných podle trvalého pobytu nebo sídla poplatníka nebo provozovatel ze zákona, dle odst. 2 poplatník je povinen oznámit místně příslušné provozovně pošty den, kdy se stal držitelem přijímače. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 2 odst.

3. Podle odst. 6 poplatník může odhlásit přijímač z evidence, přestane-li být držitelem přijímače, nebo stane-li se přijímač trvale nezpůsobilým k reprodukci rozhlasového a televizního vysílání. Při odhlášení přijímače z evidence je poplatník povinen připojit čestné prohlášení, že nastaly okolnosti odůvodňující odhlášení. Podle § 7 nezaplatí-li poplatník dlužné poplatky ani v přiměřené dodatečné lhůtě poskytnuté mu Českým rozhlasem nebo Českou televizí (dále jen provozovatel ze zákona), provozovatel ze zákona je oprávněn domáhat se svého práva u soudu.

6. Podle § 3 odst. 2, 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen provozovatel vysílání ze zákona) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

7. Podle § 8 odst. 1 správcem evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Podle odst. 2 poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popř. pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Podle odst. 8 z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který dle písm. a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, dle písm. b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, dle písm. c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Podle odst. 9 provozovatel vysílání ze zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odst.

10. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroků z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 11 odst. 1 provozovatel vysílání ze zákona může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností podle tohoto zákona, pokud si je provozovatel vysílání ze zákona nezajišťuje sám. Podle § 12 odst. 2 oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2-5 se považuje za splněnou, pokud před dnem účinnosti tohoto zákona byl poplatník přihlášen k evidenci podle dosavadních právních předpisů.

8. Z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka bylo zjištěno, že se žalovaná přihlásila do evidence dne [datum] a k platbám prostřednictvím SIPO, spojovacím [číslo] rozhlasový přijímač odhlášen nebyl. Z výzvy k úhradě dluhu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] doručované žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla v souladu se shora citovanými zákony písemně vyzvána k úhradě dluhu na poplatcích v celkové výši 1.620 Kč, a to do 15 dnů od doručení výzvy i s připojenou poštovní poukázkou. Současně byla poučena, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty využije [název žalobkyně] se svého práva domáhat soudní cestou. Z výpisu z detailu dluhu žalované ke dni podání žaloby bylo zjištěno, že žalovaná dlužila na televizních poplatcích celkovou částku 1.620 Kč.

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu vzal soud za prokázané, že se žalovaná stala poplatníkem rozhlasových poplatků ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. přihlášením do evidence dne [datum] a žalovaná neprokázala, že nastala skutečnost zániku její povinnosti hradit rozhlasové poplatky a tedy byla povinna platit stanovené poplatky ve smyslu tohoto zákona a po nabytí účinnosti zákona č. 348/2005 Sb. se stala poplatníkem podle § 12 odst. 2 tohoto zákona a v tomto řízení taktéž neprokázala, že došlo k odhlášení z evidence ve smyslu ustanovení § 8 citovaného zákona. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze shora citovaných zákonů neplnila a zůstala dlužna na rozhlasových poplatcích částku 1.620 Kč, a proto byla žalobkyní ve smyslu § 10 zákona č. 348/2005 Sb. vyzvána k úhradě dluhu. Protože žalovaná ve stanovené lhůtě a i do dne rozhodování soudu nevyhověla zcela této výzvě, soud návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl, a jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením jednotlivých měsíčních poplatků, soud podle § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit úroky z prodlení z jednotlivých plateb poplatků, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do dne podání žaloby, kdy úroky z prodlení byly za dané období žalobkyní kapitalizovány ve výši 246,49 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu, paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony do podání návrhu na zahájení řízení, a to za výzvu k plnění a návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech ve výši 2× 100 Kč. Náklady řízení ve výši 600 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám žalobkyně.