17 C 209/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 17.951,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.951,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 17.951,52 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů po právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2.070,50 Kč do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17.951,52 Kč s příslušenstvím, když žalovaný uzavřel dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] se žalobkyní dohodu o uznání dluhu, jenž vyplýval ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou uzavřel dne [datum] žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]). Na základě výše uvedené dohody o uznání dluhu se žalovaný zavázal dluh zaplatit v 79 pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč a poslední splátku ve výši 513,88 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne 17. 2. 2021 a žalovaný převzal výzvu dne 8. 3. 2021. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek.

3. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [anonymizována dvě slova] postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou žalobkyni, přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalovaného. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalovaný o postoupení pohledávky uvědoměn, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] je aktivně legitimována k podání této žaloby.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními žalobkyně, splátkovou dohodou ze dne [datum], dodatkem ze dne ze dne [datum], výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně, oznámeními právního předchůdce žalobkyně, předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2020. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný uzavřel dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum] se žalobkyní dohodu o uznání dluhu, jenž vyplýval ze smlouvy o půjčce [číslo] kterou uzavřel dne [datum] žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba]). Na základě výše uvedené dohody o uznání dluhu se žalovaný zavázal dluh zaplatit v 79 pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč a poslední splátku ve výši 513,88 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

5. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

6. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

8. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o půjčce, kterou žalovaný písemně uznal dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum]. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu s právním předchůdcem žalobkyně, když nevrátil řádně a včas právnímu předchůdci žalobkyně peněžní prostředky. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku včetně příslušenství. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy (½ odměny dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 220,50 Kč Náklady řízení ve výši 2.070,50 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.