17 C 229/2019

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se společnou žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhali rozvodu manželství, když manželství trvá od roku rok s tím, že manželské soužití je trvale a hluboce rozvráceno. Z účastníků se za trvání manželství narodil syn jméno celé jméno manžela, datum narození. Účastníci zrušili společnou domácnost v roce 2019. Oba manželé považují možnost obnovení manželského soužití za vyloučenou.

2. Soud v rámci nařízeného jednání soudu dne 15. 9. 2021 provedl dokazování výslechem manželů, oddacím listem, rozsudkem Okresního soudu v Bruntál ze dne 13. 10. 2020, č. j. číslo jednací a rozsudkem Krajského soud v Ostravě ze dne 19. 5. 2021, č. j. číslo jednací a zjistil následující skutkový stav věci:

3. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce. Z účastníků se za trvání manželství narodil syn jméno celé jméno manžela, datum narození. Práva a povinnosti k nezletilému dítěti pro dobu před i po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Bruntál ze dne 13. 10. 2020, č. j. číslo jednací a rozsudkem Krajského soud v Ostravě ze dne 19. 5. 2021, č. j. číslo jednací, které nabyly právní moci dne 29. 6. 2021. Citovanými rozsudky byl nezletilý jméno celé jméno manžela svěřen pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci byla stanovena povinnost platit výživné ve výši 3.000 Kč měsíčně. Bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno v roce rok. Od roku 2012 počalo docházet mezi účastníky k odcizení v důsledku zahraničních cest manžela, narušené komunikace a rozdílných životních postojů. Účastníci zrušili společnou domácnost v červnu 2019. Manželé považují obnovení společného soužití za nemožné s ohledem na narušené citové vazby. Okresní soud v Bruntále se v této právní věci musel především zabývat řešením otázky, zda je dána pravomoc českého soudu pro toto řízení a v kladném případě posoudit podle jakého hmotného práva ve věci rozhodnout, neboť v řízení se v osobě manžela, který je občan Vietnamské socialistické republiky, vyskytly prvky mezinárodního práva soukromého.

4. Dle § 37 odst. 1) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. 6. 2010, č. j. 59/2010 pro postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních platí, že dojde-li soudu návrh na zahájení řízení a v právním vztahu je mezinárodní prvek, soud především zkoumá, zda je dána jeho pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost, a to podle jurisdikčních ustanovení právních předpisů Evropské unie, která mají obecnou závaznost a použijí se přednostně před ustanoveními českého práva, nespadá-li věc do jejich působnosti, podle ustanovení příslušných dvoustranných či mezinárodních smluv, jinak podle ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.

5. Dle § 38 odst. 1) instrukce platí, že je-li dána mezinárodní příslušnost českých soudů, soud musí dále vyřešit otázku, jakým hmotným právem se řídí konkrétní právní vztah („ rozhodné právo“).

6. Dle ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“) a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

7. Dle čl. 20 odst. 1 až 4 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 98/1984 Sb. ze dne 27. dubna 1984 o smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. K řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. V případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran.

8. K rozhodnutí řízení o rozvodu manželství je tedy příslušný Okresní soud v Bruntále (dle bydliště manželů) a věc se řídí právním řádem České republiky (dle občanství manželky).

9. Dle ustanovení § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

10. Dle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

11. Dle ustanovení § 757 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

12. Dle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady pro rozvod manželství účastníků dle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, když bylo zjištěno hluboké, trvalé a nenapravitelné rozvrácení soužití manželů – účastníků řízení a nelze očekávat jeho obnovení. Soud tedy zjistil existenci rozvratu manželství dle ustanovení § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a určil příčinu rozvratu manželství, a to vzájemné odcizení účastníků v důsledku oslabení vzájemné komunikace, rozdílných názorů a ukončení společného soužití. S ohledem na shora uvedené soud manželství účastníků rozvedl.

14. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských a partnerských. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Účastníci jsou povinni po právní moci rozsudku o rozvodu manželství navštívit obecní (městský) úřad místa svého trvalého pobytu spolu s tímto rozsudkem s vyznačenou doložkou právní moci (vydá podepsaný soud) a občanským průkazem k vyznačení změn vyplývajících z tohoto rozhodnutí. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.