17 C 244/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 50.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 55.000 Kč od 5. 4. 2021 do 8. 4. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 50.000 Kč od 24. 6. 2021 do 21. 9. 2021, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 55.000 Kč od 9. 4. 2021 do 12. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 50.000 Kč od 22. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů po právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 26.684 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 50.000 Kč z titulu písemně sjednané smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Na základě výše uvedené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 50.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku s úrokem 5.000 Kč. Žalobce předal žalovanému dne [datum] částku 50.000 Kč. Žalobce vypověděl dne [datum] smlouvu o zápůjčce s tím, že stanovil lhůtu k vrácení částky s navýšením do šesti týdnů od doručení výpovědi. Žalovaný vrátil žalobci dne [datum] částku 55.000 Kč. Dále žalobce jako kupující a žalovaný jako prodávající uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o koupi nemovité věci – vinného sklípku v k. ú. [obec], na pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m² na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Sjednána byla kupní cena 50.000 Kč. Žalovanému byla zpeněžena nemovitost v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutorkou [exekutorský úřad] a žalobce se tedy nemohl ujmout vlastnictví k předmětné nemovitosti – vinného sklípku. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k vrácení kupní ceny. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil žalobci ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby, když žalobce neprokázal datum doručení výpovědi smlouvy o zápůjčce a není tedy možno určit datum splatnosti pohledávky k datu tvrzenému žalobcem. Žalovaný svůj dluh řádně a včas uhradil. Dále žalovaný namítal, že kupní smlouva ze dne [datum] je platná, kdy na žalobce přešlo vlastnické právo k předmětné nemovitosti, která je samostatnou podzemní stavbou, která není součástí pozemku parc. [číslo] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí].

3. Soud rozhodoval v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum].

4. Soud ke zjištění skutkového stavu provedl důkazy, a to smlouvu o koupi nemovité věci ze dne ze dne [datum], listinu„ Zápůjčka finanční částky“ ze dne [datum], příkaz k úhradě ze dne [datum], výpověď zápůjčky finanční částky ze dne [datum], dodejky, předžalobní upomínku ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum], e-mailovou komunikaci, detaily zprávy, výpis z katastru nemovitostí, usnesení [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dopis zástupci žalovaného ze dne [datum], sdělení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], výpověď zápůjčky finanční částky ze dne [datum], úplný výpis z obchodního rejstříku, exekuční příkaz [exekutorský úřad] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a spis sp. zn. [spisová značka] včetně znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum].

5. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

6. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že žalobce uhradil dne [datum] žalovanému částku 50.000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet], dále, že žalobce uhradil dne [datum] žalovanému částku 50.000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] a dále, že žalovaný uhradil dne [datum] žalobci částku 55.000 Kč k rukám žalobce. Dále že vinný sklípek v k. ú. [obec], na pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², druh pozemku ostatní plocha zapaseném na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], katastrální pracoviště Břeclav, obec Milovice a [katastrální uzemí], byl postaven před [datum].

7. Soud nejprve provedl dokazování k nároku žalobce vyplývajícímu z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].

8. Z listiny označené„ Zápůjčka finanční částky“ ze dne [datum] vyplývá, že žalobce se zavázal zapůjčit žalovanému částku 50.000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] s úrokovým navýšením 5.000 Kč. Listina byla podepsána oběma účastníky.

9. Z listiny označené„ Výpověď zápůjčky finanční částky“ ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení částky 50.000 Kč a úroku 5.000 Kč na účet č. [bankovní účet] do šesti týdnů po doručení výpovědi.

10. Z dodejky poštovního orgánu vyplývá, že dne [datum] žalovaný převzal na adrese [obec a číslo] listinu označenou„ Výpověď zápůjčky finanční částky“.

11. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce a žalovaný uzavřeli písmeně smlouvu o zápůjčce dne [datum]. Na základě výše uvedené smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku s navýšením o 5.000 Kč. Ve smlouvě nebyla sjednána doba plnění. Žalobce předal žalovanému dne [datum] částku 50.000 Kč. Žalobce vyhotovil dne [datum] výpověď smlouvy o zápůjčce se stanovenou dobou plnění do šesti týdnů ode dne doručení výpovědi. Žalovaný osobně převzal výpověď smlouvy o zápůjčce dne [datum] na adrese [obec a číslo]. Dle kalendáře pro rok 2021 vyplývá, že den následující šest týdnů (6× 7 dní) po datu [datum] je den [datum]. Žalovaný uhradil dne [datum] žalobci částku 55.000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce.

12. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla v této části podána důvodně. Žalobce a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o zápůjčce v souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku. Dle výše uvedené smlouvy žalobce poskytl žalovanému finanční hotovost a žalovaný se zavázal ji vrátit ve výši navýšené o 5.000 Kč Smlouva o zápůjčce neupravovala dobu vrácení (plnění). Žalobce vypověděl dne [datum] smlouvu o zápůjčce a stanovil lhůtu k plnění do šesti týdnů od data doručení výpovědi žalovanému v souladu s ustanovením § 2393 občanského zákoníku. Výpověď se dostala do dispozice žalovaného dne [datum]. Den následující šest týdnů (6× 7 dní) po datu [datum] je den [datum].

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na příslušenství z částky 55.000 Kč v podobě úroků z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. je důvodný až od data [datum], když počátek prodlení se pak odvíjí od data splatnosti dne [datum]. V části žalobního nároku na příslušenství z částky 55.000 Kč v podobě úroků z prodlení od data [datum] do [datum] byl soud nucen zamítnout.

17. Dále soud provedl dokazování k nároku žalobce vyplývajícímu z titulu smlouvy o koupi nemovité věci ze dne [datum].

18. Z listiny označené„ Smlouva o koupi nemovité věci“ ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný jako prodávající a žalobce jako kupující uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnických práv žalovaného k nemovitosti – vinnému sklípku v k. ú. [obec], na pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m², druh pozemku ostatní plocha, zapsaném na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek] a [katastrální uzemí] na žalobce. Sjednána byla cena 50.000 Kč. Součástí kupní smlouvy bylo prohlášení prodávajícího, že na nemovité věci váznou právní vady ve formě exekuce na LV. [číslo]. Listina byla podepsána oběma účastníky.

19. Z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] vyplývá, že žalovaný se stal vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu k datu [datum].

20. Z exekučního spisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutorky [exekutorský úřad], zejména z vyjádření soudní exekutorky, exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dokladu o doručení vyplývá, že vůči žalovanému jako povinnému bylo dne [datum] zahájeno exekuční řízení, v rámci nějž byl dne [datum] vydán soudní exekutorkou exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], jímž bylo nařízeno provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného evidovaných na listu vlastnictví [číslo] [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek] a [katastrální uzemí], včetně pozemku parc. [číslo]. Exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] byl žalovanému doručen dne [datum]. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], jenž byl vypracován pro potřeby exekuce vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutorkou [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že předmětem znaleckého zkoumání pro potřeby určení obvyklé ceny nemovitých věcí povinného, bylo i místní šetření znalce, který určil, že na pozemku parc. [číslo] se nachází podzemní sklípek.

21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny 50.000 Kč z titulu kupní smlouvy ze dne [datum] ve lhůtě 5 dní ode dne doručení výzvy, když předmět kupní smlouvy byl prodán v rámci exekučního řízení vedenému proti žalovanému jako povinnému.

22. Z dodejky datové zprávy ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] byla doručena předžalobní výzva do DS [právnická osoba], [anonymizováno] a z e-mailové komunikace ze dne [datum] vyplývá, že žalobce odeslal předžalobní výzvu dne [datum] na e-mailovou adresu [email].

23. Z výpisu obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba], [anonymizováno] od [datum].

24. Podle ustanovení § 506 odst. 1 občanského zákoníku součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

25. Podle ustanovení § 3054 občanského zákoníku stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

26. Podle ustanovení § 47 odst. a 6 občanského zákoníku Exekutor poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo. Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

27. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 až 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

30. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla v části nároku na zaplacení částky 50.000 Kč podána důvodně.

32. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Součástí pozemku je podzemní stavba neevidovaná v katastru nemovitostí – vinný sklípek. Do 31. 12. 2013 stavba, byla-li samostatnou věcí, nebyla součástí pozemku, na němž byla umístěna. Od 1. 1. 2014 se však uplatní zásada supreficies solo cedit, takže se stavby zřízené na pozemku stávají součástí pozemku, i když byly do 31. 12. 2013 samostatnými věcmi (§ 3058 odst. 1). Podle norem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tj. § 3054 až § 3058 se uplatní pravidlo, že stavba se stala součástí pozemku, má-li k 1. 1. 2014 stejného vlastníka jako pozemek. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ke dni nabytí vlastnického práva, tj. ke dni [datum] vlastníkem jak neevidované podzemní stavby, tak pozemku pod nímž se podzemní stavba nacházela, uplatní se zásada supreficies solo cedit, takže se stavba zřízená pod pozemkem či na pozemku stává součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Dále soud vyhodnotil, že žalobce poskytl žalovanému finanční hotovost na základě neplatného právního jednání žalovaného ze dne [datum], když žalovaný byl omezen v právním jednání při disponování se svými nemovitostmi, a to i pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] včetně její součásti - neevidované podzemní stavby na základě vydaného exekučního příkazu ze dne [datum]. Dnem doručení exekučního příkazu na provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného, tj. dnem [datum], nastaly účinky tzv. speciálního inhibitoria ve smyslu ustanovení § 47 odst. 6 exekučního řádu. Žalovanému následně vznikla povinnost vrátit částku poskytnutou mu žalobcem na základě neplatného jednání v souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku (bezdůvodné obohacení žalovaného). Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku.

33. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení po výzvě žalobce k vrácení platby poskytnuté bez právního důvodu a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když splatnost nároku soud stanovil k prokazatelnému okamžiku doručení žaloby žalovanému, tj. ke dni [datum], když žalobce neprokázal doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení k dřívějšímu datu. Doručování výzvy k plnění žalovanému na adresu - do datové a e-mailové schránky [právnická osoba], [anonymizováno] nelze považovat za účinné právní jednání ve smyslu ustanovení § 570 a násl. občanského zákoníku, když se nejedná o doručování hmotněprávního úkonu přímo adresátu tohoto právního jednání. Žalobce po poučení ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. u jednání soudu dne [datum] netvrdil a nedoložil řádné doručení výzvy k plnění žalovanému před datem doručení žaloby dne [datum]. Soud byl proto nucen žalobu v části žalobního nároku na příslušenství z částky 50.000 Kč v podobě úroků z prodlení od data [datum] do [datum] zamítnout.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, kdy žalobce byla ve sporu neúspěšný v poměrně nepatrné části (v části žalobního nároku na příslušenství v podobě úroků z prodlení). Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč. Dále je tvořena odměnou advokáta podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100 Kč za jeden úkon právní služby, učiněno bylo šest úkonů, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis podání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], dále šest režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právnímu zástupci žalobce dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 4.284 Kč Náklady řízení ve výši 26.684 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobce.