17 C 248/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 5.000 Kč

I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhá, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6.534 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 5.000 Kč z titulu smlouvy o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] prostředky elektronické komunikace s tím, že se žalovaná zaregistrovala na aukčním portále [webová adresa] provozovaném žalobkyní. Částka 5.000 Kč představuje registrační poplatek se splatností 90 dnů od data registrace na základě zaslaných výzev k úhradě s tím, že žalovaná provedením registrace souhlasila s aukčními podmínkami pro jednotlivé typy aukcí a služeb pro exekuční dražby. Žalovaná komunikovala s žalobkyní již ode dne [datum], kdy žádala o více informací k exekuční nemovitosti (rodinnému domu v [obec]), takže žalovaná měla dostatečný časový prostor k seznámení se obchodními podmínkami a následky po provedení registrace. Žalovaná byla dne [datum] vyzvána k uhrazení registračního poplatku, avšak do dne podání žaloby žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, neboť má za to, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy mezi účastníky, když žalovaná si při provedení registrace na [webová adresa] nebyla vědoma povinnosti hradit registrační poplatek. Informace o poplatku za registraci nebyla žalované k dispozici při odsouhlasení registrace, ale bylo ji možno zjistit, až po opakovaném„ rozkliknutí“ určitých odkazů na webovém rozhraní portálu žalobkyně. Žalovaná také poukázala na skutečnost, že podnikání žalobkyně je již dlouhodobě věnována pozornost [anonymizována tři slova] i médii. K činnosti žalobkyně se také v lednu 2020 vyjadřovala negativně [anonymizována tři slova], kterou nazvala„ nekalou praxí portálu [anonymizováno]“.

3. Soud rozhodoval v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum] v nepřítomnosti neomluvené žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Žalobkyně doručila do datové schránky soudu dne 15. 2. 2022 v 16:22 hod. podání, kterým žádala o provedení online účastnické výpovědi, popř. navrhovala přerušení řízení, popř. využití mediace a navrhla provedení dalších důkazů. Elektronické podání žalobkyně bylo zpracováno vyšší podatelnou soudu a předloženo rozhodujícímu soudci až po vyhlášení rozhodnutí, tj. dne 16. 2. 2022 po 8.50 hod. Soud vyhodnotil podání žalobkyně ze dne 15. 2. 2022 jako opožděné, které neobsahovalo omluvu z nařízeného jednání ani žádost o odročení. Soud při svém meritorním rozhodnutí nepřihlížel k podání žalobkyně doručenému soudu opožděně z viny žalobkyně.

5. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

6. Z registračního logu klienta – žalované, e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná oslovila žalobkyni dne [datum] s poptávkou inzerátu [číslo] na [webová adresa]. Žalobkyně dne [datum] sdělila žalované poděkování za zájem o služby žalobkyně v rámci portálu [webová adresa], kdy dále žalobkyně sdělila žalované, že nezbytným krokem k využití služeb žalobkyně je okamžité provedení registrace na odkazu„ ZDE-klikni“. Po přiřazení registrace žalované k poptávce z webu [webová adresa] bude zahájena komunikace žalobkyně s žalovanou o možnosti výhodného nákupu nemovitosti. Žalobkyně dále sdělila, že samotná registrace neznamená pro žalobkyni účast na dražbě, kdy vždy záleží pouze na budoucím svobodném rozhodnutí žalované, zda po obdržení dražební vyhlášky a znaleckého posudku (jen pro registrované) bude mít žalobkyně i nadále zájem o předmětnou nemovitost. Dne [datum] po provedené registraci žalobkyně zaslala žalované potvrzení registrace a následně dražební vyhlášku se znaleckým posudkem ohledně nemovitosti uvedené v inzerátu [číslo] na [webová adresa]. Obsahem komunikace mezi účastníky nebylo sdělení informace o povinnosti hradit registrační poplatek, natož uvedení jeho výše.

7. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní ze dne [datum] obsahující výzvu k úhradě a z e-mailové komunikace ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení registračního poplatku ve výši 5.000 Kč na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby – systém [webová adresa] pro právnické a fyzické osoby – poskytnutí informací ke klientem vybranému dražebnímu jednání dražby nemovitosti, které si vyžádal jeho registrací, využití e-mailové podpory a souvisejících služeb včetně zaslaných dokumentů. Po odmítnutí žalované hradit registrační poplatek žalobkyně obsáhle sdělila žalované, že povinnost hradit registrační poplatek vznikl na základě smlouvy uzavřené na dálku, kdy žalobkyně disponuje kompletní digitální stopou žalované při komunikaci a registraci žalované. Dále žalobkyně žalované sdělila, že odesláním registrace žalovaná souhlasila s aukčními podmínkami, s nimiž měla možnost se transparentně seznámit.

8. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k uhrazení registračního poplatku, kdy opakovaně žalované vysvětlovala své právní argumenty odůvodňující nárok žalobkyně.

9. Z čestného prohlášení žalobkyně a screenu registračního formuláře vyplývá, že ke dni registrace žalované neobsahoval registrační formulář na webovém rozhraní aukčního portálu žalobkyně údaje o zpoplatnění registrace, tedy o povinnosti hradit registrační poplatek.

10. Z protokolu o kontrole [obec] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že při kontrole žalobkyně dne [datum] bylo zjištěno porušení § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kdy bylo zjištěno, že spotřebitel musel opakovaně rozkliknout určité odkazy a pročíst nemálo textu k tomu, aby se seznámil s cenou registračního poplatku 5.000 Kč, tedy spotřebitelé nebyli vhodným a zřetelným způsobem upozorněni na tento poplatek. Kontrolním zjištěním ze dne [datum] bylo zjištěno, že k datu [datum] došlo ke zjednání nápravy z hlediska přehlednějšího zpřístupnění ceníku služeb (včetně registračního poplatku).

11. Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalobkyně svůj nárok na registrační poplatek uplatňuje (v pozici žalobkyně) či jej brání (v pozici žalované) v řadě soudních řízení. S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení je částka 5.000 Kč (tedy tzv. bagatelní předmět řízení) a řada rozhodnutí byla vydána v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, nemají rozhodnutí s přihlédnutím k absenci podrobného odůvodnění rozhodnutí vypovídající hodnotu pro předmět sporné věci.

12. Z vyjádření [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá upozornění [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na opakované zneužití informací o exekučních dražbách, jejichž účelem je vylákat z potenciálních zájemců úhradu poplatků, a to ve vztahu k portálu [anonymizováno] (žalobkyni).

13. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazu listinnou podobou facebookové komunikace skupiny [anonymizováno], neboť tento důkaz je z perspektivy předmětu řízení (nárok na zaplacení ceny služby) a s ohledem na právní hodnocení nároku žalobkyně irelevantní. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazu listinnou podobou elektronické komunikace žalobkyně s [anonymizována dvě slova], neboť tento důkaz je z perspektivy předmětu řízení (nárok na zaplacení ceny služby) a s ohledem na právní hodnocení nároku žalobkyně irelevantní. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazu elektronickými platebními rozkazy založenými na č. l. 84 až 120 spisu, neboť tyto důkazy nemají izolovaně (bez žalobního návrhu a doložky právní moci) žádnou vypovídající hodnotu k rozhodným skutečnostem, když prokazují pouze řadu sporů, jež vedla či vede žalobkyně s třetími osobami ohledně částky 5.000 Kč. Soud z důvodu nadbytečnosti zamítl důkazní návrh žalobkyně na provedení důkazu na odborné vyjádření subjektu zabývajícího se činností v oboru kybernetika a elekronika IT, popř. znaleckým posudkem ze stejného oboru, když označenému důkazu nepředcházelo dostatečné skutkové tvrzení žalobkyně o tvrzené podobě webového rozhraní aukčního portálu žalobkyně v době registrace žalované ve smyslu ustanovení § 120 o. s. ř. a dále byly rozhodné skutečnosti o podobě webového rozhraní aukčního portálu žalobkyně, zejména k otázce absence údajů o zpoplatnění služeb registrace, prokázány jinými důkazními prostředky.

14. Následně soud přistoupil k právnímu hodnocení zjištěného skutkového stavu věci.

15. Podle ustanovení § 1746 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena 16. Podle ustanovení § 1798 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

17. Podle ustanovení § 1799 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

18. Podle ustanovení § 1810 odst. 1 a 2 písm. b), c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností, c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění.

19. Podle ustanovení § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle Občanského zákoníku V. – Závazkové právo (§ 1721 - 2054), Praha, C.H. Beck, 1. vydání, 2014, s. 408 - 416:„ ESD dovodil, že požadavek jasnosti a srozumitelnosti smluvních ujednání vyžaduje, aby byla spotřebiteli dána příležitost, aby předem mohl prověřit všechna ujednání smlouvy (bod 20 odůvodnění směrnice 93/13 EHS) (srov. ESD ze dne 26. 4. 2012, Nemzeti Fogyasztóvédelmi Hatóság proti Invitel Távközlési Zrt., C -472/10). … Po stránce obsahové musí být sdělení srozumitelné člověku průměrného rozumu (§ 4 odst. 1 a § 1800 odst. 1), zde s ohledem na zvláštní charakter smluvní strany průměrnému spotřebiteli (§ 1810). Sdělení musí být formulováno tak, aby byl jeho obsah pochopitelný bez složitých výkladových prostředků, bez zvláštních odborných znalostí (např. právnických, ekonomických, technických). Sdělení musí být poskytnuto tak, aby spotřebitel měl možnost pochopit, jaká jsou jeho práva a povinnosti (§ 4 odst. 2). Průměrný spotřebitel však jistě umí číst, psát, počítat (např. procenta) a vládne zdravým selským rozumem (např. pokud jde o určité možnosti logického výkladu). Průměrný spotřebitel jistě nemusí umět vysvětlit či definovat odborné pojmy, ale stačí, že je umí funkčně uchopit (např. smlouva, odstoupení od smlouvy, výpověď, zástava, ručení). Zákon ukládá poskytnutí informací v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku. Informační povinnost musí být proto splněna dříve, než je spotřebitel vázán svou nabídkou. Skutečnost, že nabídka je obecně odvolatelná, na tom nic nemění (§ 1736 a § 1738). Není vyloučeno, aby informační povinnost byla splněna podnikatelem v jeho nabídce (§ 1731) nebo výzvě k podání nabídky (§ 1733). V případě, kdy je smlouva uzavírána jiným způsobem (§ 1770), je rozhodující okamžik, kdy je spotřebitel svým projevem vůle zavázán. Doba musí umožňovat, aby spotřebitel vzal poskytnuté informace na vědomí, mohl je zvážit a učinit informované rozhodnutí.“ 22. Při následování výše uvedených zákonných ustanovení a myšlenkových postupů obsažených ve shora uvedené judikatuře soud dovodil z provedeného dokazování, že mezi účastníky nebyla platně a účinně uzavřena smlouva o poskytnutí služeb v rámci exekuční dražby, jež by zakládala povinnost žalované uhradit žalobkyni registrační poplatek ve výši 5.000 Kč.

23. Z této perspektivy soud konstatuje, že neúčastí u nařízeného jednání soudu dne 16. 2. 2022 se žalobkyně připravila o možnost být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení relevantních důkazů, kdy poučení soudu by reflektovalo nedostatky ve skutkových tvrzeních (i označení důkazů) žalobkyně při uplatňování jejího nároku, a to k seznámení žalované s cenou služby žalobkyně, jež by měla žalovaná akceptovat k okamžiku provedení registrace žalované, tedy že žalovaná provedla registraci za účelem objednání placených služeb. Po provedeném dokazování soud dovodil neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene žalobkyně k výše uvedeným rozhodným skutečnostem o sdělení ceny služby žalované před učiněnou kontraktací formou odpovídající vztahu podnikatele a spotřebitele a k vědomosti žalované, že služby, jež měly být sjednány, jsou službami placenými.

24. Důvodnosti žalobní argumentace žalobkyně nelze přisvědčit ani z perspektivy zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, když pro posouzení dané věci je rozhodující i ochrana podle § 12 zákona o ochraně spotřebitele, která je spotřebiteli poskytována již v okamžiku jeho prvního kontaktu s nabídkou poskytovatele služeb, neboť cena služeb je výchozí a určující informací, jež dále determinuje postup spotřebitele při výběru služeb. Nelze tedy akceptovat argumentaci žalobkyně, že zájemci o služby jsou informováni o jejich skutečné ceně v průběhu objednacího procesu dříve, než učiní závaznou objednávku. Spotřebitel má totiž právo být již od úvodní části webové prezentace seznámen se skutečnou, tj. konečnou cenou, kterou bude muset za nabízené služby zaplatit (viz komentář § 12, Zákon o ochraně spotřebitele. Komentář, Praha, Wolters Kluwer, 2016).

25. Soud po výše provedeném dokazování a právním hodnocení zjištěného skutkového stavu věci dovodil, že nárok žalobkyně není nedůvodný a žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta podle ustanovení § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.500 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 4. 2. 2022 a účast u jednání soudu dne 16. 2. 2022, dále tři režijní paušály po 300 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právní zástupkyni žalované dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 1.134 Kč. Náklady řízení ve výši 6.534 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právní zástupkyně žalované.