17 C 65/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Koutným ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] a žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k jednotce [číslo] typ jednotky: jednotka je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití: byt v 1. nadzemním podlaží, vymezený: budova [obec], [adresa], byt. dům na parcele [anonymizováno] s podílem [číslo] na společných částech uvedené budovy, který náleží k jednotce a s podílem [číslo] na pozemku [parcelní číslo] (LV č. [rok]) v katastrálním území adresa, obec adresa, se zrušuje.

II. Nemovitá věc zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to jednotka [číslo] typ jednotky: jednotka je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití: byt v 1. nadzemním podlaží, vymezený: budova [obec], [adresa], byt. dům na parcele [anonymizováno] s podílem [číslo] na společných částech uvedené budovy, který náleží k jednotce a s podílem [číslo] na pozemku [parcelní číslo] (LV č. [rok]) v katastrálním území adresa, obec adresa, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku 775.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Soud přiznává znalkyni [celé jméno znalkyně], [IČO], se sídlem [adresa], odměnu za znaleckou činnost, a to náhradu hotových výdajů ve výši 800 Kč, tedy celkem znalečné v úhrnné částce 800 Kč.

VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 2.086,50 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náhradu nákladů řízení ve výši 2.086,50 Kč, a to do tří dnů po právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitostem, jednotce [číslo] typ jednotky: jednotka je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití: byt v 1. nadzemním podlaží, vymezený: budova [obec], [adresa], byt. dům na parcele [anonymizováno] s podílem [číslo] na společných částech uvedené budovy, který náleží k jednotce a na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území adresa, obec adresa vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, kdy nemovitosti nabyli účastníci do rovnodílného spoluvlastnictví (každý jednu ½) na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] o vypořádání SJM a o dědictví. Žalobce navrhl přikázat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, když v předmětném domě bydlí jejich syn [jméno] [celé jméno žalovaného] s rodinou v bytové jednotce [číslo] i další syn [jméno] [celé jméno žalovaného] v bytové jednotce [číslo] žalobce se svou manželkou hodlá získáním bytové jednotky [číslo] uspokojit své bytové potřeby. Žalobce navrhl zaplatit žalovanému vypořádací podíl z nemovitostí ve výši 580.000 Kč.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že nárok na zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem uznává, avšak požadoval přikázání předmětných nemovitých věcí do svého vlastnictví, kdy se hodlá přestěhovat do České republiky a nabytím vlastnictví k předmětnému bytu vyřeší své bytové potřeby. Žalovaný dále nesouhlasil s výší vypořádacího podílu, kdy předložil vlastní odhad ceny obvyklé předmětných nemovitostí, a to s určením hodnoty nemovité věci ve výši 2.045.000 Kč.

3. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33Odo 579/2005, kdy při hodnocení důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané), a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

4. Ze souhlasných tvrzení účastníků řízení (postup dle § 120 odst. 3 o. s. ř.), korespondence mezi účastníky (listinné i elektronické), určení obvyklé ceny [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotovené [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], znaleckého posudku vypracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum] č. [rok] [číslo], znaleckého posudku vypracovaného [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalkyně] [číslo] [rok] ze dne [datum], smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum], informací o jednotce ze dne [datum] a z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], znalce [jméno] [příjmení], znalce [jméno] [příjmení] a znalkyně [celé jméno znalkyně] učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Žalobce a žalovaný nabyli vlastnického práva k jednotce [číslo] typ jednotky: jednotka je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, způsob využití: byt v 1. nadzemním podlaží, vymezený: budova [obec], [adresa], byt. dům na parcele [anonymizováno] s podílem [číslo] na společných částech uvedené budovy, který náleží k jednotce a na pozemku p. [číslo] v katastrálním území adresa, obec adresa vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa do rovnodílného spoluvlastnictví (každý jednu ½) na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] o vypořádání SJM a o dědictví (důkaz: výpis z katastru nemovitostí). Žalobce dlouhodobě žil v domě [adresa] ve [obec] v bytové jednotce [číslo] kterou v průběhu roku [rok] daroval svému synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], který ji nyní obývá s rodinou. V domě [adresa] ve [obec] v bytové jednotce [číslo] bydlí se svou rodinou syn žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného]. Bytový dům [adresa] ve [obec] má pouze čtyři bytové jednotky (důkaz: výpis z katastru nemovitostí, výslech svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] a znalce [jméno] [příjmení]).

6. Z určení obvyklé ceny č. položky Anonymizováno/ Anonymizováno ze dne [datum] vyhotovené [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] vyplývá odhad obvyklé ceny bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v bytovém domě [adresa] zapsaném na [list vlastnictví] na pozemku parc. [číslo] na LV č. [rok] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemku parc. č . Anonymizováno s příslušenstvím, vše zapsané na Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa pro katastrální území adresa, obec adresa ve výši 2.045.000 Kč při použití porovnávací metody, tedy porovnání s cenami nemovitostí, které nejlépe deklarují srovnání cenotvorných faktorů (porovnáváno se třemi srovnatelnými jednotkami - jedna ve [obec], jedna v [obec] a jedna v [obec]).

7. Ze znaleckého posudku vypracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum] č. [rok] [číslo] a výslechu znalce vyplývá odhad obvyklé ceny bytové jednotky [číslo] v obytném domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi a spoluvlastnickým podílem na společných částech domu [adresa] ve výši [číslo] v obci [obec], katastrální území adresa, okres [okres] podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi v obci [obec], katastrální území adresa, okres [okres] výši 1.160.000 Kč. Pro určení obvyklé ceny byla určena metoda ocenění cenou zjištěnou a dále metodou porovnávací hodnoty majetku tedy porovnání s cenami nemovitostí, které nejlépe deklarují srovnání cenotvorných faktorů (porovnáváno se čtyřmi srovnatelnými jednotkami ve [obec]). Znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení] dne [datum] č. [rok] [číslo] byl opatřen znaleckou doložkou a prohlášením znalce ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř.

8. Ze znaleckého posudku vypracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum] [číslo] výslechu znalce vyplývá odhad obvyklé ceny bytové jednotky [číslo] v obytném domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi a spoluvlastnickým podílem na společných částech domu [adresa] ve výši [číslo] v obci [obec], katastrální území adresa, okres [okres] podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi v obci [obec], katastrální území adresa, okres [okres] výši 1.640.000 Kč. Pro určení obvyklé ceny byla určena metoda ocenění cenou zjištěnou a dále metodou porovnávací hodnoty majetku tedy porovnání s cenami nemovitostí, které nejlépe deklarují srovnání cenotvorných faktorů (porovnáváno se čtyřmi srovnatelnými jednotkami ve [obec]). Znalecký posudek vypracovaný [jméno] [příjmení] dne [datum] [číslo] byl opatřen znaleckou doložkou a prohlášením znalce ve smyslu ustanovení § 127a o.s.ř.

9. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného [celé jméno znalkyně], která byla ustanovena soudem a výslechu znalkyně vyplývá odhad obvyklé ceny bytové jednotky [číslo] v obytném domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi a spoluvlastnickým podílem na společných částech domu [adresa] ve výši [číslo] v obci [obec], katastrální území adresa, okres [okres] podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, se všemi součástmi v obci [obec], katastrální území adresa, okres [okres] výši 1.550.000 Kč. Pro určení obvyklé ceny byla určena metoda ocenění cenou zjištěnou a dále metodou porovnávací hodnoty majetku tedy porovnání s cenami nemovitostí, které nejlépe deklarují srovnání cenotvorných faktorů (porovnáváno se čtyřmi srovnatelnými jednotkami ve [obec]). Znalecký posudek vypracovaný [celé jméno znalkyně] [číslo] [rok] ze dne [datum] splňuje náležitosti § 127a o.s.ř.), obsah (podrobné odůvodnění), kvalitu zpracování znaleckého posudku (použito několik metod určení ceny při dostatečném počtu vzorků z dané lokality, podrobné vypořádání se s odlišnostmi ve znaleckých posudcích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) ve spojení s výslechem znalce [celé jméno znalkyně], při které byl zhodnocen způsob reprodukce skutkových zjištění, erudice a dlouholetá praxe znalce v oboru a k chování znalkyně při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky) soud dovodil, že výsledná cena obvyklá předmětných nemovitostí činí 1.550.000 Kč i s přihlédnutím k tomu, že znalkyně [celé jméno znalkyně] byla ustanovena soudem k přezkoumání závěrů znaleckých posudků předložených oběma účastníky a s přihlédnutím k době jeho vypracování (nejaktuálnější určení ceny odpovídající současnému stavu na trhu nemovitostí).

10. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že svědek je připraven poskytnout žalobci peněžní prostředky na uhrazení vypořádacího podílu, kdy [jméno] [celé jméno žalovaného] disponuje na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ze dne [datum] částkou 1.496.250 Kč. Svědek dále uvedl, že žalobce vlastnil v předmětném domě další bytovou jednotku, kterou v lednu [rok] daroval svědkovi s tím, že žalobce hodlá se svými syny bydlet v jednom bytovém domě. Svědkovi je dále známo s ohledem na každodenní styk se žalobcem, že žalobce bude bydlet v předmětném domě po přikázání sporných nemovitostí do vlastnictví žalobce s tím, že žalobce se o předmětnou bytovou jednotku staral tak, že ji temperoval a prováděl v ní udržovací práce.

11. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle ustanovení § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle ustanovení § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení a přikázání předmětných nemovitostí do vlastnictví žalobce (podmínka nemožnosti reálného rozdělení věcí, účelné využití věcí, souhlas žalobce s přikázáním věci, solventnost spoluvlastníka k vyplacení přiměřené náhrady). Žalobce v domě [adresa] na parcele [anonymizováno] ve [obec] dlouhodobě žil, kdy v současné době pozbyl vlastnického práva k bytové jednotce v předmětném domě, v domě bydlí jeho dva synové, kteří vlastní bytové jednotky [číslo] [číslo]. S ohledem na nesouladné vztahy mezi žalobcem a žalovaným soud rozhodl o přikázání předmětných nemovitostí do vlastnictví žalobce i proto, aby předešel budoucím sporům při správě bytového domu mezi žalobcem, žalovaným a jeho syny. Žalobce nabytím vlastnického práva k předmětným nemovitostem naplní účel uspokojování svých bytových potřeb. Žalobce dále doložil svou kredibilitu – schopnost uhradit vypořádací podíl ve výši 755.000 Kč (hodnota podílu žalovaného na předmětných nemovitostech) žalovanému v přiměřené lhůtě.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O lhůtě stanovené ve výroku III. rozsudku rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Závěrem si soud dovoluje účastníkům sdělit, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu, např. usnesení ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 360/99 či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje„ seznatelnost“ těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018 či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne 29. 3. 2018). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 4. 1994 ve věci stížnosti č. 16034/90 Van de Hurk proti Nizozemí, bod 61 a ze dne 9. 12. 1994 ve věci stížnosti č. 18390/91 Ruiz Torija proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, když postupoval ve smyslu ustálené nálezové judikatury Ústavního soudu, která se přiklonila k principu, že v případě řízení typu iudicium duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19 (N 211/97 SbNU 260), nález sp. zn. I. ÚS 262/20 nebo nález sp. zn. IV. ÚS 404/22, bod 17). Z hlediska náhrady nákladů řízení u zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno poukázat na skutečnost, že plný úspěch ve věci je dán pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 větě druhé občanského zákoníku. V takovém případě lze hovořit o plném úspěchu či neúspěchu ve věci, čemuž by odpovídalo použití § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Procesní úspěch účastníka však podle nedávné nálezové judikatury Ústavního soudu nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Teprve ve fázi rozhodování o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví se totiž naplno projeví povaha řízení typu iudicium duplex, jehož specifika neodpovídají charakteristickým znakům civilního sporu v režimu občanského soudního řádu, a v důsledku toho je stanovování úspěchu jednotlivých účastníků ve věci pro účely rozhodnutí o nákladech řízení velmi obtížné. Vzhledem k tomu, že soud není vázán návrhem žalobce, jde-li o konkrétní způsob vypořádání spoluvlastnictví, nýbrž je vázán posloupností uvedenou v § 1143 a násl. občanského zákoníku, není logické odvíjet procesní úspěch ve věci od toho, co bylo mezi účastníky sporné, a k čemu tedy bylo vedeno dokazování (obvykle právě konkrétní možnosti způsobu vypořádání). Nadto žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou (k okamžiku rozhodnutí ve věci), se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť to vyplývá z jeho ústavně zaručeného práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny (nález sp. zn. IV. ÚS 404/22, bod 18).

18. Soud rozhodl o odměně znalkyně [celé jméno znalkyně] za učiněný znalecký úkon – výslech u jednání soudu dne [datum] ve smyslu ustanovení § 139 o.s.ř., v souladu s ustanovením § 30 a násl. zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ zákon o znalcích“) a vyhláškou č. 504/2020 Sb., o znalečném, která provádí zákon o znalcích, a to tak, že soud přiznal znalkyni náhradu hotových výdajů, a to cestovné ve výši 800 Kč, které bylo vypočteno dle vzorce pro výpočet jízdného, v souladu s platnými právními předpisy o cestovních náhradách (vyhláška č. 511/2021 Sb., vyhláška č. 47/2022 Sb., vyhláška č. 116/2022 Sb.) při užití motorového vozidla [anonymizováno] se spotřebou benzínu Natural dle doloženého technického průkazu 7,6 l /100 km, ceně 1 l benzínu 38,20 Kč, ujeto 94 km (jedna cesta z [obec a číslo] – Okresní soud v Bruntále činí 47 km dle www.mapy.cz), při sazbě základní náhrady 5,20 Kč. Znalkyni byla tedy přiznána odměna částkou 800 Kč.

19. O nákladech státu, tj. ČR – Okresního soudu v Bruntále rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. vůči oběma účastníkům, kdy každý je povinen uhradit polovinu těchto nákladů Náklady státu jsou tvořeny svědečným [jméno] [celé jméno žalovaného] (viz usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]) ve výši 3.373 Kč a znalečným [celé jméno znalkyně] ve výši 800 Kč. Celkové náklady státu v tomto řízení činily částku 4.173 Kč, kdy ½ činí částku 2.086,50 Kč, a proto soud zavázal jak žalobce, tak žalovaného uhradit ČR – Okresnímu soudu v Bruntále vynaložené náklady řízení ve výši 2.086,50 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.