18 C 1/2024
č. j. 18 C 1/2024-15
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 75,28 Kč, a to v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., podle něhož fyzická osoba připojená k distribuční soustavě bez prohlášení o nepřihlášení se považuje za poplatníka televizního poplatku. Soud zamítl nárok na 77 Kč vyplývající z rámce dohody, protože zákon nezahrnuje nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky mimo zákonný úrok. Náhrada nákladů řízení ve výši 1.126 Kč byla přiznána žalobkyni podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. s ohledem na vyhlášku č. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 810 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 810 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 75,28 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 77 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.126 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 810 Kč se zákonným úrokem ve výši 75,28 Kč a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 77 Kč s tím, že v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., jestli je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny z distribuční soustavy, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud Anonymizováno Anonymizováno po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy, přičemž o následcích musí být poučena. Žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval, byl tak zařazen do evidence poplatníků, o čemž byl znovu informován. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období prosince 2022 do května 2023, tj. za 6 měsíců v celkové částce 810 Kč. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., z nichž odvozuje svůj nárok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, kterou však žalovaný ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení dle předpisu práva občanského, přičemž kapitalizovala tyto úroky ode dne prodlení s každou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby v celkové částce 75,28 Kč. Náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývají dle žalobkyně z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum uzavřené mezi Anonymizováno Anonymizováno a společností jméno FO s. r. o.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena vhozením do domovní schránky dne 22. 2. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.
4. Z výzvy k přihlášení, z potvrzení o prohlášení poplatníka televizních poplatků, z oznámení o vzniku poplatkové povinnosti, z výzev, včetně dokladů o doručení a z výpočtu úroků soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Dopisem ze dne 19. 2. 2021 zaslaným žalovanému na adresu trvalého pobytu, bylo žalovanému sděleno, že není veden jako plátce televizních poplatků a že má sdělit proč. Proto byl povinen věc ve lhůtě 30 dnů vyřešit, jinak bude žalobkyní považován za poplatníka s povinností hradit televizní poplatky. V případě, že poplatek platí, či v případě, že nemá televizi, měl žalovaný ve lhůtě 30 dnů zaslat vyplněné čestné prohlášení, které bylo přílohou tohoto dopisu žalobkyni, aby se poplatníkem nestal. Znovu byl žalovaný vyzván k objasnění důvodu svého nepřihlášení dopisem ze dne 30. 10. 2020. Dopisy ze dne 23. 8. 2021 a ze dne 13. 9. 2021 byl žalovaný znovu vyzván, aby se vyjádřil, proč není uveden v evidenci poplatníků. Obdobně se tak stalo i dopisem ze dne 21. 1. 2022 a ze dne 6. 9. 2022, vhozeným do domovní schránky dne 30. 9. 2022, který znovu a již výrazně obsahoval poučení o následcích nevyhovění výzvě. Dopisem žalobkyně sdělila žalovanému, že vzhledem k tomu, že na dopis nereagoval, musel být zařazen do evidence plátců televizního poplatku a že první poplatek ji bude předepsán za prosinec 2022 ve výši 135 Kč a má být uhrazen do 15. 12. 2022. Stejné skutečnosti plynou i z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 6. 2023, která byla žalovanému vhozena do domovní schránky dne 28. 6. 2023, bylo žalovanému sděleno, že dluží na nezaplacených poplatcích k tomuto dni celkem 810 Kč a dále náklady na uplatnění ve výši 77 Kč, celkem 887 Kč. Z detailního výpisu dluhu soud dále zjistil, že žalovaný dluží televizní poplatky za měsíce prosinec 2022 až květen 2023. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové částce 75,28 Kč vyplývá, že počátek úročení poplatků je vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce a konec úročení ke dni podání žaloby, tj. k 13. 10. 2023. Dle položkového rozpočtu činí poštovné za zaslání upomínky s dodejkou 75 Kč a cena za tisk a kompletaci 2,39 Kč.
5. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukcí televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.
6. Podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud právnická osoba nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
7. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíčně výše televizního poplatku 135 Kč.
8. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.
9. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřena lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
10. Po provedeném dokazování a podřazení pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaný je poplatníkem televizního poplatku, když jeho poplatková povinnost vznikla postupem předvídaným ustanovením § 3 odst. 4 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích tím, že v zákonem stanovené lhůtě neoznámil opak, tj. že není držitelem televizního přijímače, či že řádně poplatky platí a stal se tak poplatníkem koncesionářských poplatků tím, že je připojen k distribuční soustavě. Svou nově vzniklou zákonnou povinnost si pak neplnil, když předloženými listinami bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni koncesionářské poplatky za celkem 6 měsíců ve výši 810 Kč (6 měsíců x 135 Kč). V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je koncesionářský poplatek splatný nejpozději 15. dne daného kalendářního měsíce. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonem stanovenou povinnost a opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a proto má nárok i na úrok z prodlení. Žalobkyně úrok kapitalizovala v částce 75,28 Kč, když správně zohlednila splatnost poplatku a soud přezkoumal tuto výši, kterou shledal správnou. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 810 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 75,28 Kč.
11. Soud však nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení částky 77 Kč vyplývající z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 29. 4. 2022. Tento nárok nemá oporu v zákoně č. 348/2005 Sb., který s jedinou sankcí pro případ prodlení, počítá výslovně toliko se zákonným úrokem z prodlení, ač by jej jinak bylo možno dovodit z ustanovení občanského zákoníku. Tento zákon ale zpřísňuje podmínky, za kterých může být soudem přiznán. Výslovnou zmínku o právu na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky však tento zákon nezmiňuje. Soud proto tento nárok musel zamítnout.
12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni, když výše odměny vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci a sepis podání) a dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 126 Kč. Náklady řízení celkem činí 1.126 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.