18 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovaná: celé jméno žalované , narozené 23. 4. 1977 bytem adresa žalované o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 26.1.2018 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 500 Kč od 11.3. 2015 do 25.1.2018, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], Ph. D.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]), poskytla dne 6. 2. 2015 žalované půjčku ve výši 1 500 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce. Žalovaná měla zápůjčku vrátit do 10. 3. 2015, avšak tak neučinila. Následně pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 18. 1. 2018. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně požadovala uhradit pouze jistinu poskytnuté zápůjčky a úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti zápůjčky, neboť jak výslovně uvedla, není schopna prokázat, jakým způsobem byla před poskytnutím zápůjčky prověřována úvěruschopnost žalované. Rovněž uvedla, že nemá k dispozici smlouvu o zápůjčce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání za souhlasu žalobkyně, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.

5. Z Prohlášení pro stávajícího klienta a z potvrzení o provedené platbě ze dne 6. 2. 2015 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlašuje, že poskytla žalované zápůjčku převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 1 500 Kč, která jí má být žalovanou vrácena spolu s poplatkem za úvěr ve výši 495 Kč (který nebyl předmětem žaloby), a to do 10. 3. 2015. Žalobkyně tvrdila, že dokladem o uzavření smlouvy o zápůjčce je listina nazvaná [jméno] application info, když však z této listiny žádný závazek právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované nevyplývá.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 6.2.2015 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala tohoto dne na bankovní účet č. ú. [bankovní účet] částku 1 500 Kč.

7. Ze sdělení banky ze dne 21. 4. 2021 má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je právě žalovaná.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 21. 12. 2017 ve spojení s přílohou k této smlouvě obsahující přehled postupovaných pohledávek (konkrétně řádku [číslo] přílohy) vyplývá, že došlo k postoupení„ balíku“ pohledávek na žalobkyni, kdy předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 a podacího archu ze dne 22. 1. 2018 má soud za prokázané, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky přípisem - výzva k úhradě dluhu - ze dne 7. 5. 2020, včetně podacího archu ze dne 15. 5. 2020.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si účastníci nesjednali výši úroků rozdílně.

13. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a co do základu jí vyhověl. Žalobkyně sice neprokázala, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvy o zápůjčce a za jakých podmínek, avšak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 6.2.2015 částku 1 500 Kč. Za situace, kdy soud nemá za prokázaný jiný titul poskytnutí finanční částky, a žalovaná sama netvrdila žádný právní důvod, který by svědčil o jejím právu finanční prostředky si ponechat, má soud za to, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně šlo o plnění bez právního důvodu, čímž na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je v souladu s ustanovením § 2993 o. z. povinna vydat. Žalovaná pak zůstala v řízení nečinnou, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnila. Soud proto přiznal žalobkyni právo na uhrazení bezdůvodného obohacení ve výši 1 500 Kč.

14. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k vrácení dlužné částky až spolu s oznámením o postoupení pohledávky, tj. až přípisem ze dne 18.1.2018. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaný výzvu obdržel vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Výzva k úhradě byla žalobkyní dle podacího archu odeslána dne 22.1.2018, tedy byla doručena 3. pracovní den, tj. 25.1.2018, splatnost pohledávky tak nastala tímto dnem. Ode dne 26.1.2018 je žalovaná v prodlení, od tohoto dne přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši, která není v rozporu s ustanovením § 1970 o.z., tj. ve výši 8,05% ročně z částky 1 500 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). Ve zbytku požadovaný úrok z prodlení soud zamítl. (výrok II.).

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).