18 C 107/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: výživné neprovdané matky

I. Žaloba na stanovení výživného neprovdané matky se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 21. 3. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byla žalovanému stanovena povinnost platit výživné na její osobu ve výši 5.000 Kč, vždy k 10. dni v měsíci předem, počínaje dnem 27. 10. 2021. Návrh zdůvodnila tím, že z jejího soužití s žalovaným se dne [datum] narodila dcera [jméno] [příjmení]. Od žalovaného žalobkyně odešla dne 25. 2. 2022 z důvodu jeho nevěry. Potřeby dítěte od jeho narození zajišťuje ona, kdy použila své uspořené prostředky určené na studium ve výši 50.000 Kč. Do března 2022 žalobkyně pobírala mateřskou, od dubna 2022 jí bude vyplácen rodičovský příspěvek po dobu 30 měsíců. Dceři platí pojištění ve výši 400 Kč a sobě penzijní připojištění ve výši 500 Kč měsíčně. Od dubna 2022 bude bydlet v bytě, jehož náklady včetně služeb činí 10.000 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje ve [právnická osoba] [obec] s výdělkem 25.000 Kč čistého.

2. V doplnění žaloby ze dne 14. 4. 2022 žalobkyně uvedla, že do 25. 2. 2022 žila s žalovaným v domě jeho otce, za který po dohodě neplatili, poté bydlela u svých rodičů a od 1. 4. 2022 má uzavřenou nájemní smlouvu, přičemž v bytě bude bydlet po vyřešení bytových problémů.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že připouští, že byl žalobkyni nevěrný. Vysvětli, že tehdy začal pracovat v novém zaměstnání a navíc narození dítěte byla pro něj také nová věc. Potřeby dítěte řešili individuálně, kdy i on hradil potřeby dcery. Na nákupu některých věcí se podíleli i jeho rodiče. Platby ohledně bydlení zajišťoval žalovaný. Příjem žalovaného činí 24.000 Kč, za životní pojištění platí 360 Kč, za telefonní paušál 490 Kč, za televizi 298 Kč, za půjčku na auto 8.490 Kč, za půjčku na telefon 1.332 Kč, za energie do domácnosti 1.000 Kč, za pojištění odpovědnosti 1.300 Kč čtvrtletně a za nájem 3.230 Kč. Za dojíždění do zaměstnání vynakládá další prostředky. Z tohoto pohledu je pro něj částka 5.000 Kč neakceptovatelná a taktéž odmítl hradit tuto částku po dobu, kdy tvořili pár a on hradil výdaje.

4. K oběma nařízeným jednáním se oba účastníci dostavili. Žalobkyně trvala na podané žalobě, ač žalovaný se věc snažil řešit komplexně a od dubna 2022 hradil na dceru výživné ve výši 4.000 Kč měsíčně. Žalobkyně vyloučila možnost obnovení soužití. Ke své osobě upřesnila, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.000 Kč a výživné ve výši 4.000 Kč. Příspěvek na bydlení ji dosud nebyl přiznán. Kromě výdajů za kredit a pojistného nemá jiné pravidelné výdaje a není nikým pravidelně finančně podporována. Žalovaný hradí nájemné ve výši hypotéky, kterou hradí jeho otec a dále hradí za elektřinu 1.000 Kč měsíčně, když smlouva je uzavřena přímo na něj. Do zaměstnání dojíždí vozidlem matky, kdy si platí pouze pohonné hmoty, ale i tak činí náklady cca 10.000 Kč měsíčně, neboť denně najezdí až 110 km při spotřebě 8 l /100 km. V souvislosti se zaměstnáním si musel sjednat pojištění odpovědnosti zaměstnance ve čtvrtletní výši 1.300 Kč, dále platí životní pojištění ve výši 360 Kč, telefonní paušál ve výši 490 Kč, televizi ve výši 298 Kč, splátku telefonu, kdy původní pořizovací cena činila 19.990 Kč a je hrazena v 15. měsíčních splátkách, kdy zbývá uhradit 12 splátek a dále upřesnil, že v červnu 2018 si ještě jako pár vzali půjčku na nákup automobilu za pořizovací cenu 440.000 Kč, která měla být uhrazena ve 120 měsíčních splátkách po 8.490 Kč a aktuální zůstatek činí cca 550 Kč. Dále pravidelně platí internet ve výši 360 Kč měsíčně. Pracovním smlouvu má uzavřenou na dobu neurčitou. U dalšího jednání žalovaný uvedl kromě úvěru má ještě kontokorentní úvěr a kreditní kartu, pomoci kterých hradí své výdaje, neboť aktuálně žije na dluh.

5. Z rodného listu, z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum], ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] z nájemní smlouvy ze dne [datum], z evidenčního listu a protokolu o převzetí bytu, z potvrzení o příjmech žalovaného, z pracovního hodnocení, ze zprávy ÚP z opatrovnického spisu, ze smlouvy o penzijním spoření, ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, z platebních a investičních služeb ze dne [datum], z návrhu smlouvy na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne [datum], ze smlouvy o nájmu domu ze dne [datum], ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, z pojistné smlouvy k životnímu pojištění ze dne [datum], ze smlouvy o pojištění odpovědnosti, ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, z přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru se [právnická osoba] [anonymizováno], z výpisu z účtu žalovaného za období od července 2020 – června 2022 a z výpisu z účtu žalovaného za období od října 2021 – června 2022 soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [jméno] [příjmení] se narodila dne [datum], přičemž její otec je žalovaný a matkou žalobkyně. Žalobkyně byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10.000 Kč měsíčně, který by měla pobírat v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a poslední měsíc, za který ji dávka bude náležet, bude srpen 2024 v částce 14.256 Kč. Žalobkyně jako nájemce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako pronajímatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, a to bytové jednotky [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do 30. 6. 2022 bez automatické prolongace. Výše nájemného byla sjednána ve výši 7.000 Kč, výše záloh na plnění a služby spojené s užíváním bytu v částce 2.132 Kč. Žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno] a s. uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které obchodník dodával žalobkyni do odběrného místa na adresu [adresa]. Žalobkyně jako pojistník a [ulice] [anonymizována dvě slova] s. s. jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění žalobkyně a její dcery s účinností od [datum], přičemž měsíční výše pojistného činí 392 Kč. Žalobkyně a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o doplňkovém penzijním spoření [číslo] na základě které žalobkyně přispívá na své doplňkové penzijní připojištění částkou 500 Kč měsíčně. Žalovaný je od [datum] zaměstnán na pozici reklamační dělník u společnosti [právnická osoba] se sídlem v [obec], kde se jeho příjem pohybuje v rozpětí 25.000 Kč – 26.000 Kč měsíčně. Nemá neomluvené absence ani žádné přestupky. [jméno] [celé jméno žalovaného] jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu domu, jejímž předmětem je nájem domu č.e. 2 v [obec] za částku 3.230 Kč měsíčně. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které obchodník dodává žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec a číslo], přičemž výše zálohy činí 1.000 Kč měsíčně. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb, na základě které banka vede pro žalovaného běžný a spořicí účet. Žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce na konsolidaci, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 674.500 Kč, kterou se zavázal zaplatit ve 101 měsíčních splátkách po 8.490 Kč. Tímto závazkem byla konsolidována spotřebitelská půjčka [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ve výši 445.500 Kč a spotřebitelská půjčka u společnosti s [právnická osoba] ve výši 229.000 Kč. Žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o doplňkovém penzijním spoření [číslo] přičemž příspěvek žalovaného na penzijním připojištění činí 300 Kč. Žalovaný jako pojistník a [anonymizována dvě slova] jako pojistitel uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti na dobu neurčitou, přičemž roční pojistné činí 3.564 Kč. Žalovaný a [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které byla žalovanému dodávána služba internet HD bronzový za cenu 399 Kč měsíčně a k tomu LT modem ve výši 69 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byla také dohoda o splácení kupní ceny zařízení, dle které se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu ve splátkách. Žalovaný minimálně od října 2021 provádí ze svého běžného účtu úhradu poskytování televizního signálu [právnická osoba] v měsíční výši nejprve 139 Kč a od února 2022 ve výši 199 Kč. Za služby společnosti V [anonymizována dvě slova] žalovaný měsíčně hradí paušál ve výši 499 Kč, přičemž v jednotlivých měsících je výše závislá na dalších službách, 499 Kč však představuje pravděpodobně základní tarif. Žalovaný a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy je z tohoto úvěru bylo uhrazeno zboží zakoupené u [právnická osoba] v částce 19.990 Kč, jež bylo splatné v 15. měsíčních splátkách po 1.332 Kč, vždy k 17. dni v měsíci.

6. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

7. Podle ustanovení § 922 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i na zpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

8. Podle ustanovení § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. Soud posoudil návrh žalobkyně na stanovení výživného neprovdané matky a dospěl k závěru, že tomuto návrhu nelze vyhovět, jak bude vysvětleno níže. Především žalobkyně se domáhala stanovení výživného v částce 5.000 Kč měsíčně od doby narození společné dcery do budoucna, a to i v době, kdy partneři spolu žili ve společné domácnosti, kdy již ze samotné žaloby vyplývá, že žalobkyně odešla od žalovaného dne 25. 2. 2022. Nebyly by tak splněny podmínky pro stanovení výživného právě v období do 25. 2. 2022, neboť partneři spolu žili a hospodařili. Obdobně by nebyly splněny podmínky pro přiznání výživného neprovdané matky v období po 27. 10. 2023, neboť trvání tohoto nároku přímo zákon omezuje toliko na dobu do dvou let dítěte.

10. Smyslem ustanovení § 920 občanského zákoníku je totiž zmírnit následky snížení příjmu, ke kterému z pravidla dochází v souvislosti s nástupem na mateřskou dovolenou a s péčí o nezletilé dítě, když mateřská a rodičovský příspěvek jako sociální dávka jsou z pravidla ve výši nižší, než je výdělek, kterého žena dosahuje před nástupem na mateřskou, resp. rodičovskou dovolenou a smyslem tohoto ustanovení je tak zmírnit finanční následek pramenící z tohoto rozdílu.

11. Na druhou stranu je však nutné zohledňovat okolnosti na straně obou bývalých partnerů, tak jak to předvídá ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, kdy pro určení rozsahu výživného soud rozhodne odůvodněné potřeby oprávněného a majetkové poměry a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Zároveň ustanovení § 920 občanského zákoníku říká, že má otec dítěte poskytnout výživu a v přiměřeném rozsahu má přispět na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Předmětem žaloby je však jen výživa žalobkyně, k níž však zákon neuvádí žádné bližší kritérium. Z dokazování, které bylo provedeno u jednání, však vyplynulo, že majetkové poměry žalovaného při zohlednění výdajů na výživné společné dcery, jsou v takové výši, která k úhradě výživy žalobkyně nepostačuje, neboť porovnáním příjmové a výdajové stránky dospěl soud k závěru o zadlužování žalovaného, což ostatně i sám žalovaný potvrdil. Navíc většina závazků, které žalovaný aktuálně má, je z doby, kdy žil s žalobkyní ve společné domácnosti a nelze tak mít za to, že by podstupoval rizika či na sebe přebíral významné nové závazky. Je na druhou stranu také pravdou, že ani majetkové poměry na straně žalobkyně nejsou ideální, neboť její příjem je tvořen toliko rodičovským příspěvkem a výživným na dceru, které hradí žalovaný, avšak pouze náklady na bydlení a na další pravidelné výdaje stěží tahle částka pokrývá, resp. částka, která zůstává na stravu a další běžné potřeby žalobkyně a jejího dítěte, je taktéž velmi nízká. Není však smyslem tohoto ustanovení a tohoto institutu, aby byl některý z partnerů zadlužován na úkor partnera druhého. Je tak na bývalých partnerech, aby se pokusili optimalizovat svoje výdaje tak, aby snižovaly některé z reálně snížitelných položek tak, aby zvýšili položku určenou pro jejich nejnutnější osobní potřeby bez nutnosti dalšího zadlužování.

12. Vzhledem k uvedenému tak soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalovaný nemá finanční prostředky na hrazení výživného neprovdané matky v jakékoliv, ani symbolické výši.

13. O nákladech účastníků soud rozhodl tak, že žádnému z účastníku nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť jim účelně vynaložené náklady nevznikly.