18 C 113/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 34 897,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni 20 676 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 27.8.2023.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 14 221,26 Kč spolu s obchodním úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 21 901,95 Kč od 19. 10. 20225 do 17. 1. 2023 kapitalizovaným částkou 1 463,25 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 21 901,95 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročněo z částky 25 545,79 Kč od 29. 10. 2022 do 26.8.2023o z částky 3 545,79 Kč od 27.8.2023 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 896,71 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 12. 2023 domáhala zaplacení částky ve výši 34 897,26 Kč jako dlužného úvěru s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , hodnota, na základě níž poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 Kč. K vyplacení úvěru ze strany žalobkyně došlo dne 3. 6. 2022, a to na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni zpět spolu s úrokem 26,43 % ročně, a to ve 48měsíčních splátkách po 1 324 Kč, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru.Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala jeho schopnost úvěr splácet, a to ověřením jeho osobních dokladů, příjmů a výdajů a dále si vyžádala informace o žalovaném z veřejných a neveřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI a ISIR.Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 18. 10. 2022, neboť se žalovaný dostal do prodlení delšího než 65 dní již s druhou splátkou. Žalovaný tak na úvěr uhradil toliko jednu splátku, a to dne 15. 7. 2022 ve výši 1 324 Kč.Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady dlužné jistiny 25 545,79 Kč (včetně sjednaného obchodního úroku splatného do dne zesplatnění). Dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny vyčíslené ke dni 10. 9. 2023 ve výši 9 351,47 Kč a dlužného obchodního úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 21 901,95 Kč od 19. 10. 2022 do 17.1.2023 (po částečném zpětvzetí návrhu) a nadále běžícího ve výši 15% ročně z částky 21 901,95 Kč do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 545,79 Kč od 29. 10. 2022 do zaplacení.Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaný na ni nereagoval, a proto se obrátila na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Předvolání k jednání ve věci bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou náhradním způsobem dne 21.10.2024. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru číslo , hodnota, soud zjistil, že uvedeným návrhem měl žalovaný dne 3. 6. 2022 v 8:34:17 požádat o poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč a zavázat se právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 63 552 Kč ve 48měsíčních splátkách po 1 324 Kč, kdy v uvedený čas došlo zřejmě k připojení jedinečného kódu , číslo, . Kdo kód připojil, není ze smlouvy zřejmé. Tato skutečnost nebyla osvědčena ani žádným jiným důkazem předloženým žalobkyní.Návrh smlouvy byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně akceptován dne 3. 6. 2022, kdy byl ke smlouvě připojen vlastnoruční podpis blíže neoznačené jednající osoby.Uvedený návrh byl soudu předložen jako elektronický dokument ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 25. 1. 2018 a upravený dne 3. 6. 2022 v 8:36:05 hod., tj. ještě po té, kdy ji měl žalovaný vložením kódu odsouhlasit. Jaké změny byly ve smlouvě provedeny nelze z předloženého dokumentu zjistit. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.

6. Z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, , resp. z vlastností tohoto dokumentu ve formátu PDF bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 5. 1. 2018 a upraven dne 3. 6. 2022 v 8:36:09 hod., tedy prakticky ve shodný čas jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Z tohoto dokumentu pak vyplývá, že žalovaný měl učinit Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru vůči právní předchůdkyni žalobkyně již dne 2. 6. 2022, ač v Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru je uvedeno datum podpisu žalovaného až 3.6.2022.Z oznámení o schválení úvěru ze dne 3.6.2022 má soud za osvědčené, že právní předchůdkyně žalobkyně ho vytvořila pro žalovaného, že v něm mimo jiné rekapitulovala základní parametry úvěrové smlouvy, tj. zejména výši úvěru, výši jednotlivých splátek a výši dohodnuté zápůjční úrokové sazby (obchodního úroku). Součástí oznámení byl i splátkový kalendář a oznámení o čísle účtu, na nějž má být úvěr splácen. Zda tato listina byla žalovanému doručena či alespoň odeslána v řízení prokázáno nebylo.

7. Z dokumentu Základní informace o klientovi soud zjistil, že právní předchůdkyně evidovala u žalovaného ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, telefonní číslo, e-mailovou adresu, číslo účtu žalovaného, datum podání žádosti 2.6.2022 a datum schválení žádosti 3.6.2022.

8. Z listiny Důkaz o odeslání 1,- Kč soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ve svém interním evidenčním sytému eviduje, že dne 3. 6. 2022 v 8:20:10 hodin odeslala na účet č. , č. účtu, platbu ve výši 1 Kč. Dle tvrzení žalobkyně měla být uvedená platba odeslána na účet žalovaného poté, kdy právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Předmětná platba byla opatřena variabilním symbolem, který měl žalovaný použít pro podpis Návrhu na uzavření Smlouvy. Variabilní symbol evidovaný v systému právní předchůdkyně se shoduje s jedinečným kódem uvedeným na Návrhu smlouvy o úvěru.

9. Ze sdělení , právnická osoba, . ve spojení s výpisem z účtu žalovaného za měsíc červen 2022 má soud za prokázané, že na jeho běžný účet byla dne 3.6.2022 připsána 1 Kč s popisem platby „, název, “. Platba bylas připsána s variabilním symbolem „, var. symbol, “.

10. Dle interního dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu měla být z účtu , číslo, zaslána na účet , číslo, pod variabilním symbolem , var. symbol, dne 3. 6. 2022 částka 22 000 Kč. Z dokladu není patrné, kdo ani kdy jej vystavil.

11. Ze sdělení , právnická osoba, . ve spojení s výpisem z účtu žalovaného za měsíc červen 2022 má soud za prokázané, že na jeho běžný účet byla dne 3.6.2022 připsána částka 22 000 Kč s popisem platby „, název, “.

12. Z platební bilance vyplývá, že k číslu smlouvy , číslo, byla dne 3. 6. 2022 evidována výplata částky 22 000 Kč a dne 15. 7. 2022 příjem částky 1 324 Kč. Z listiny není zřejmé, kdo a kdy ji vystavil.

13. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 2. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně učinila dotaz na uvedenou evidenci s výsledkem, že u žalovaného není evidována žádná dlužná částka po splatnosti. Zda a popřípadě kolik úvěrových produktů má žalovaný nelze z uvedeného výpisu zjistit.

14. Z informace z nebankovního registru klientských informaci (NRKI) ze dne 2. 6. 2022 soud zjistil, že u žalovaného bylo stanoveno skóre platební morálky ve výši 386, tedy v kategorii II. s popisem – menší riziko, lepší segment klientů. Na základě, jakých údajů bylo uvedené hodnocení vystaveno, však z předložené listiny nevyplývá.

15. Z výpisů z běžného účtu vedeného na jméno žalovaného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období únor až květen 2022 soud zjistil, že žalovaný měl pravidelný příjem od ŘSD , adresa, v průměrné výši cca 23 000 Kč, kdy žalovaný již v této době hradil úvěr od , právnická osoba, . se splátkou ve výši 6 538 Kč měsíčně plus pojištění 738 Kč. Další úvěr si žalovaný vzal v dubnu 2022 u , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč (tedy bezprostředně předtím, než měl žádat o úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně), měsíční splátka tohoto úvěru činila 3 313 Kč. Žalovaný tedy v době, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně splácel nejméně dva úvěry ve výši splátek přesahující 10 000 Kč (včetně pojištění úvěru u , právnická osoba, .), tedy celkem ve výši téměř jedné poloviny svého příjmu. Současně je z výpisů z účtu patrné, že žalovaný nebyl v žádném měsíci schopen ušetřit, kdy konečný či disponibilní zůstatek účtu na konci měsíce činil 1,59 Kč, 1,16 Kč, 42,04 Kč a 55,33 Kč. Z výpisů z účtu nejsou patrny náklady žalovaného na bydlení (nájemné, SIPO, platby za energie a pod) či jiné pravidelné náklady např. náklady na cestu do zaměstnání (za situace, kdy žalovaný bydlí v jiné obci, než v jaké pracuje).

16. Z oznámení ze dne 18. 10. 2022 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovaného a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 26 943 Kč, avšak z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalovanému. Rovněž z žádného z předložených důkazů nevyplývá, zda před zesplatněním úvěru upozornila žalovaného na existující dluh, poskytla mu lhůtu k dodatečné úhradě a upozornila ho na možné zesplatnění.

17. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek má soud za prokázané, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2023 ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu.

19. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 3.6.2022 na jeho účet částku 22 000 Kč jako plnění z úvěrové smlouvy, když dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil z této částky její právní předchůdkyni pouze 1 324 Kč.

20. Po právní stránce soud věc hodnotil podle níže uvedených zákonných ustanovení.

21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

25. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

26. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

27. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

28. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

29. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

30. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

31. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

32. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“33. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

35. Podle §122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 24.4.2020 vzniká věřiteli u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

36. Podle § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

37. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

38. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

39. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

40. Po provedeném dokazování za aplikace shora uvedených ustanovení soud předně nemá za prokázané, jakou konkrétní smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným. Soud má za prokázané, že úvěrující s žalovaným jednali, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně některé své doklady (výpis ze svého běžného účtu). Zda byl žalovanému zřízen klientský účet na webovém rozhraní , adresa, , soud za prokázané nemá. Soud rovněž nemá za prokázané, že by žalovaný prostřednictvím webového rozhraní úvěrovou smlouvu jemu zaslaným kódem, a že by poté, co jím byla podepsána již nedošlo k její změně, resp. že ji odsouhlasil právě ve znění předloženém soudu.

41. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaným uzavřel písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž smlouva nebyla uzavřena v listinné podobě, ale podobě elektronické. K platnosti smlouvy je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

42. Z provedeného dokazování však soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu v předloženém znění uzavřel, neboť soudu předložená smlouva – elektronický dokument ve formátu PDF neobsahuje žádný elektronický podpis žádného z účastníků. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

43. Smlouva obsahuje sice písemný záznam o podpisu smlouvy žalovaným jedinečným číselným kódem. Ze smlouvy však není možné zjistit, kdy a kdo tento kód do textu soudu předložené smlouvy vložil. Nelze ani přehlédnout, že návrh úvěrové smlouvy měl být žalovaným údajně odsouhlasen a podepsán v 8:34:17, avšak soudu předložený elektronický dokument byl změněn ještě v 8:36:05, tedy poté, kdy obsah smlouvy měl žalovaný odsouhlasit vložením kódu.

44. V každém případě číselný jedinečný kód generovaný právní předchůdkyní žalobkyně není elektronickými daty. Kód byl zasán jako variabilní symbol platby provedené právní předchůdkyní žalobkyně ve prospěch účtu žalovaného, soudu však nebyl předložen žádný důkaz o tom, kdy a kým byl tento kód využit. Ze smlouvy předložené žalobkyní nevyplývá, kdy a jak k ní byl kód připojen, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. I pokud by bylo prokázáno, že kód skutečně použil žalovaný k podpisu úvěrové smlouvy, není z předloženého dokumentu zjistitelné, že jím podepsal právě předložený dokument právě v předloženém znění. Obdobně v případě právní předchůdkyně žalobkyně smlouva vůbec elektronicky podepsána nebyla, na místě podpisu právní předchůdkyně žalobkyně je vložen vlastnoruční podpis blíže neidentifikované osoby, přičemž jak a kým byl na smlouvu připojen, není zjistitelné. Soud tak nemá za prokázané, že by účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu právě ve znění předloženém soudu. V důsledku uvedeného žalobkyně neprokázala, že by mezi úvěrující a žalovaným vznikl úvěrový vztah s tvrzeným obsahem.

45. Smlouvu nelze mít za platně uzavřenou ani ve smyslu ustanovení § 562 o.z., tj. při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky. K její platnosti by bylo třeba, aby tyto prostředky umožňovaly jednak zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby, a aby záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému byly zaznamenávány systematicky a posloupně a byly chráněny proti změnám. Důkazy k prokázání takovéhoto způsobu uzavření smlouvy a stavu prostředků žalobkyně přes výzvu uvedenou v usnesení soudu čj. 18 C 113/2024-9 ze dne 19.4.2024 neuvedla a důkazy neoznačila.

46. Na okraj soud uvádí, že i pokud by měl existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, neprokázala žalobkyně, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když neprokázala, že by měla pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici alespoň základní údaje o žalovaném, jeho příjmech, pravidelných výdajích, sociálním a rodinném zázemí, které by mohla porovnat. Je sice pravdou, že žalobkyně měla z výpisů z běžného účtu žalovaného prokázanou výši jeho příjmů, avšak nikoliv výši jeho pravidelných výdajů. Předloženými výpisy běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že jeho průměrný měsíční příjem byl cca 23 000 Kč, a že z tohoto příjmu splácel nejméně 10 000 Kč měsíčně na dříve poskytnuté úvěry. K úhradě všech jeho životních nákladů, tj. nejméně bydlení, stravy, drogerie, léků, nákladů na cestu do zaměstnání mu tak zbývala částka maximálně 13 000 Kč. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného ani nezjistila výši jeho nutných výdajů a tyto nepodrobila kritickému posouzení v návaznosti na informace o sociálním a osobním statusu žalovaného (jeho rodinný stav, počet osob závislých na jeho výživě, způsob bydlení, způsob dopravy do zaměstnání), nesplnila zákonnou povinnost uloženou jí ustanovením § 86 zákona o spotřebitelkám úvěru. To vše za situace, kdy z předložených výpisů nelze tyto informace zjistit. Soud zdůrazňuje, že úvěrující je povinen uchovávat záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, tedy měla by být schopna tvrdit a prokázat z jakých konkrétních ověřených údajů vycházela při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného a rovněž jakými konkrétními úvahami byla při posouzení úvěruschopnosti vedena.

47. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že před poskytnutím úvěru žalovanému si její právní předchůdkyně nezjistila výši jeho výdajů a neprovedla jejich řádné posouzení, tedy nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.

48. Soud má za prokázané, že žalovaný v návaznosti na úvěrová jednání s právní předchůdkyní žalobkyně obdržel na svůj bankovní účet částku 22 000 Kč. Za situace, kdy není prokázán právní důvod této platby (existence platné úvěrové smlouvy), jde o plnění bez právního důvodu, popřípadě o plnění na základě neplatné smlouvy, čímž na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 22 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., které je žalovaný povinen vrátit. Dle tvrzení žalobkyně měl žalovaný na poskytnutou částku vrátit 1 324 Kč a tedy i nadále je povinen vrátit částku 20 676 Kč.

49. Splatnost bezdůvodného obohacení vzniká na základě výzvy věřitele adresované dlužníkovi. Žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11.8.2023 odeslaným téhož dne, které bylo žalovanému doručeno dne 16.8.2023 (ve smyslu ustanovení § 573 o.z.) v němž byla žalovanému stanovena lhůta k plnění v délce 10 dnů, která uplynula dne 26.8.2023. Ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení i s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovení § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. výrok I.).

50. Dřívější výzva k vrácení dlužné částky nebyla soudu doložena. Pokud jde o oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 18.10.2022, nebylo soudu ani přes poučení žalobkyně jeho doručení či alespoň prokazatelné odeslání žalovanému doloženo.

51. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, když neměl za prokázanou existenci úvěrové smlouvy, tj. ani dohodu o výši obchodního úroku z úvěru ani smluvní ujednání o smluvních pokutách či nákladech spojených s prodlením se splácením úvěru (výrok II).

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 896,71 Kč, přičemž tato částka představuje 18,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 996 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 897,26 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 11. 2024 částka 264,38 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 44 ujetých km v částce 328,76 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 464,38 Kč ve výši 2 197,52 Kč (výrok III).