Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

18 C 115/2021

č. j. 18 C 115/2021-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-18 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBU:2021:18.C.115.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Bruntále zrušil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, protože poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud potvrdil žalobkyni nárok na vrácení jistiny ve výši 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. prosince. Nároky na kapitalizovaný úrok, zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky byly zamítnuty. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, které jsou splatné k rukám jejího právního zástupce.

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 14. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.071,20 Kč, dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. 7. 2019 do 13. 12. 2020 a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem adresa žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 22. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.071,20 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 2. 7. 2019 do zaplacení, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, to vše s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba a právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným a následně den na to dne datum společnost právnická osoba uzavřela s žalobkyní další smlouvu o postoupení pohledávek, když předmětem této smlouvy byla i pohledávka za žalovaným. Původně však pohledávka za žalovaným vznikla na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 4. 2019 uzavřené mezi žalovaným a věřitelem - společností právnická osoba, na základě které se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit v pravidelných měsíčních splátkách, odpovídajících 12,5 % nesplaceného úvěru. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem 10.000 Kč, které byly splatné do 2. 7. 2019. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou tohoto dluhu a věřitel tak má nárok na vrácení jistiny, dále úroku z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a dále nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 250 Kč, celkem ve výši 500 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 7. 11. 2020 žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 6. 5. 2021 upřesnila, že úvěrový limit byl sjednán ve smlouvě ve výši 80.000 Kč a smluvní úrok činil 10,5 % měsíčně a poplatek za výběr byl v dané smlouvě 0 % z vyčerpané jistiny, když nesprávně uvedené údaje se v žalobě objevily nedopatřením.

5. Soud nařídil jednání na 18. 6. 2021, z něhož se žalobkyni prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

6. Z výpisu z úvěrového účtu, ze seznamu postoupených pohledávek, z žádosti o půjčku, ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 4. 2019, z potvrzení o provedené platbě, z výpisu z úvěrového účtu, ze všeobecných obchodních podmínek, ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal dne 30. 3. 2019 prostředky komunikace na dálku o poskytnutí úvěru ve výši 10.000 Kč. Následně dne 1. 4. 2019 došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru mezi věřitelem právnická osoba a žalovaným jako klientem, na základě které byl žalovanému poskytnut neúčelový bezhotovostní nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu v částce 80.000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 10,5 % měsíčně a RPSN 231,39 %. Dle smlouvy byl sjednán nulový poplatek za čerpání úvěru. Bylo dohodnuto, že úvěr bude splácen z bankovního účtu klienta měsíčními splátkami odpovídajícími 12,5 % nesplaceného úvěru s úrokem. Pro případ prodlení byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, dále úroky z prodlení a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Smlouvou bylo současně sjednáno, že věřitel byl oprávněn prohlásit úvěr za splatný s účinností ke dni oznámení v případě, že se klient dostane do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek. Žalovaný čerpal na základě této smlouvy hned první den částku 10.000 Kč, která byla odeslána na jeho účet uvedený v žádosti. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný neprovedl jedinou úhradu za tento úvěr. Původním věřitelem tak byly účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne 9. 5. 2019 ve výši 250 Kč a dne 8. 6. 2019 ve stejné výši. Ke dni 1. 7. 2019 mu dále byly účtovány úroky ve výši 2.105,72 Kč právnická osoba jako postupitel a právnická osoba jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky specifikované v datovém souboru, přičemž dle tohoto souboru zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným specifikována číslem půjčky, jménem, příjmením, účastníka, včetně jeho rodného čísla a bilancí. Dne datum pak byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přičemž i v příloze této smlouvy je uvedená pohledávka za žalovaným se specifikací jak osoby dlužníka tak i výše jednotlivých nároků. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 7. 11. 2020 ze strany právního zástupce žalobkyně a stejný den byla žalovanému zaslána i předžalobní upomínka.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud se musel nejdříve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených smluv o postoupení pohledávek vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena opakovaně na základě smluv uzavřených ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku až na žalobkyni, přičemž tato pohledávka byla řádně identifikována a žalovaný byl o postoupení informován. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, kterou lze právně hodnotit jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 80.000 Kč, přičemž žalovaný úvěr čerpal toliko v částce 10.000 Kč Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který mimo jiné v ustanovení § 86 ukládá poskytovateli povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost úvěr řádně splácet. Přestože žalobkyně byla vyzvána k tomu, aby doložila doklady prokazující splnění této povinnosti, žádné důkazy prokazující splnění této povinnosti nedoložila a k jednání nařízenému na den 18. 6. 2021 se nedostavila, aby mohla být řádně poučena postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Za těchto okolností tak soud dovodil, že původní věřitel této své povinnosti nedostál a následuje tak následek předvídaný ustanovením § 87 téhož zákona a smlouva je tedy neplatná, a sice absolutně v souladu s judikaturou vyšších a evropských soudů.

14. Žalobkyni tak náleží v souladu s tímto ustanovením toliko nárok na vrácení jistiny ve výši 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, když je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, kterou do dnešního dne nevrátil a pro určení data splatnosti pak soud vyšel z předžalobní upomínky a z oznámení o postoupení pohledávky, v tomto rozsahu tak soud žalobě vyhověl.

15. Vzhledem k neplatnosti smlouvy tak nemohl soud vyhovět ostatním nárokům plynoucím ze smlouvy, a sice nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2.071,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ode dne zaslání výzvy stejně jako co do smlouvou sjednaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 500 Kč.

16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a když s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. O náhradě nákladů rozhodoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.