18 C 117/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaná je povinna zaplatit na výživu žalobkyně částku 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2021 do 21. 6. 2021, tj. 1.350 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 9. 4. 2021 se žalobkyně domáhala stanovení výživného, které by byla povinna hradit její matka – žalovaná ve výši 500 Kč měsíčně, když žalobkyně studuje Střední odbornou školu v [anonymizováno] a její matka je vedena na úřadu práce, avšak pomáhá jí se stravováním i v domácnosti a nákupem oblečení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

3. Z potvrzení o studiu ze dne 19. 1. 2021, z nákladů na vzdělávání ve školním roce 2020 2021, z rozpisu záloh, ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 29. 3. 2021, ze sdělení ÚP ze dne 26. 4. 2021, z rozsudku OS v Bruntále, č. j. [číslo jednací], z rozsudku OS v Bruntále, č. j. [číslo jednací], z usnesení OSZ v Bruntále ze dne [datum], ze sdělení SOŠ [obec] ze dne 28. 4. 2021 a ze dne 22. 6. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byly svěřeny nezletilé děti [anonymizováno], mimo jiné i [jméno] do výchovy matky pro dobu po rozvodu manželství rodičů a otec byl zavázán hrazení výživného ve výši 1.100 Kč měsíčně. Manželství rodičů žalobkyně bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Bruntál ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo zastaveno trestní stíhání [jméno] [příjmení] pro přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1, 3 trestního zákoníku z důvodu zániku trestnosti činu. Žalobkyně byla do 21. 6. 2021 studentkou Střední odborné školy [obec], oboru stravovací a ubytovací služby, kdy ve školním roce 2020 2021 byla studentkou třetího ročníku denního studia. Její příprava na studium byla vzorná jak v odborném výcviku, tak v teorii. Náklady na vzdělání činily v posledním školním roce 500 Kč ročně, přičemž v této částce nebyly zahrnovány náklady na stravu. Žalobkyně jako nájemce a manželé [příjmení] jako pronajímatelé uzavřeli dne 29. 3. 2021 smlouvu o nájmu bytu, na základě které žalobkyně užívala byt [číslo] v třetím nadzemním podlaží domu na adrese [adresa] dni v měsíci a za plyn 200 Kč. Žalobkyně měla nárok na příspěvek na bydlení s účinností od dubna 2021 stejně jako na dávku okamžité mimořádné pomoci na úhradu nezbytných nákladů a nárok na dávku pomoci v hmotné nouzi byl posuzován. Naopak žalovaná byla evidována od 1. 2. 2021 jako uchazečka o zaměstnání, když jí náležela podpora v nezaměstnanosti ve startovací výši 9.921 Kč později 7.631 Kč a nakonec 6.868 Kč. Jiné dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi jí nebyly poskytovány.

4. Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

5. Podle ustanovení § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro to, aby byla stanovena vyživovací povinnost žalované vůči žalobkyni v období od dubna 2021, kdy se žalobkyně osamostatnila a odstěhovala se z domácnosti matky do vlastního bydlení až do doby, kdy ukončila vzdělání dne 21. 6. 2021 a není již osobou, která by se nebyla schopna samostatně živit. Žalobkyně dosáhla úplného středního vzdělání a má tak možnost si najít zaměstnání a pracovat a nebýt tak závislá na výživném ze strany rodičů. Při výši výživného vyšel soud ze skutečnosti, že žalovaná byla evidována v žalovaném období jako uchazečka o zaměstnání a výše výživného tak byla stanovena adekvátně této skutečnosti, přičemž za odpovídající soud považoval soud výživné navrhované žalobkyní v částce 500 Kč měsíčně. Soud tak vyživovací povinnost určil v době od 1. 4. 2021 do ukončení vzdělání žalobkyně, čemuž v kapitalizované hodnotě odpovídá částka 1.350 Kč, tvořená dvěma výživnými po 500 Kč za duben a květen 2021 a částkou 350 Kč odpovídající poměrné části měsíci června 2021. Následně již vyživovací povinnost žalované vůči žalobkyni zanikla.

7. O nákladech účastníků rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když řízení týkající se vyživovací povinnosti je osvobozeno od soudního poplatku a žádné z účastnic nevznikly účelně vynaložené náklady.

8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.