18 C 119/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7.348 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.332 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.332 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 4.016 Kč s úrokem ve výši 50 % ročně z částky 7.348 Kč od 13. 1. 2023 do zaplacení, dále se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 4.016 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 21,5 % ročně z částky 3.332 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 20. 4. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 7.348 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z žalované částky od 13. 3. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 50 % ročně z žalované částky za stejné období s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce prostřednictvím serveru [webová adresa]. Mezi žalobcem a [právnická osoba] [právnická osoba], která provozuje tento server, byla uzavřena smlouva o spolupráci. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku v celkové výši 5.000 Kč s tím, že částku 4.000 Kč poskytl dne [datum] žalovanému a částka 1.000 Kč tvoří odměnu poskytovatele platebních služeb- [právnická osoba] [právnická osoba] v souladu s článkem 2.2 smlouvy o zápůjčce. Fakticky žalobce odeslal finanční prostředky na účet zprostředkovatele a ten po odečtení své odměny poslal finanční prostředky téhož dne na účet žalovaného, čímž došlo k poskytnutí zápůjčky a splnění závazku. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit ve splátkách vyčíslených v parametrech smlouvy. Před poskytnutím zápůjčky provedl žalobce v součinnosti s poskytovatelem souvisejících služeb posouzení úvěruschopnosti ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., a to i přesto, že není v postavení poskytovatele spotřebitelského úvěru. Posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno skrze přiložené výpisy z účtu za tři měsíce předcházející smluvnímu vztahu. Osoba žalovaného byla dále lustrována v CEE, v ISIRU a v těchto databázích žalovaný nebyl evidován. Žalobce tak neměl žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Splátky byly splatné ve výši 334 Kč měsíčně, vždy k 11. dni v měsíci. Žalovaný uhradil řádně pouze první dvě splátky. Ke dni 12. 3. 2023 došlo k zesplatnění zápůjčky. Celková dlužná částka ke dni 13. 3. 2023 činila 7.348 Kč (8.016 Kč 668 Kč). Přes předžalobní upomínku ze dne 15. 3. 2023 žalovaný závazek neuhradil.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný 16. 5. 2023 odpor, a to z důvodu nízkého příjmu, kdy požádal žalobce, aby jej kontaktoval s žádostí o splátkový kalendář.

3. Žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši 500 Kč měsíčně sjednanými pod ztrátou jejich výhody a se splatností nákladů řízení v délce 60 dnů.

4. Soud nařídil jednání na den 5. 12. 2023, přičemž žalobce svou účast u jednání řádně omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Ze smlouvy o zápůjčce č. 1 [rok], ze splátkového kalendáře k půjčce č. 1 [rok], z výpisů z účtu č. [bankovní účet] za období srpen, září a říjen 2022, z návrhu na vydání EPR ve věci sp. zn. [spisová značka], z návrhu na vydání EPR ve věci sp. zn. [spisová značka], ze smlouvy o spolupráci uzavřené dne [datum], z fotokopie občanského průkazu žalovaného, z výpisu z centrální evidence exekucí, z karty klienta, z příchozí platby ve výši 5.000 Kč ze dne [datum] a z odchozí platby ve výši 4.000 Kč ze dne [datum], z e-mailové zprávy ze dne 11. 11. 2022, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2023 včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal o zápůjčku ve výši 5.000 Kč. K žádosti doložil kopii svého občanského průkazu. Dále doložil výpisy z běžného účtu za období od srpna do října 2022. Z těchto výpisů plyne, že žalovaný splácel úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. ve výši 3.461 Kč měsíčně. Dále z výpisů plyne, že žalovaný byl poživatelem invalidního důchodu 1. stupně výši 5.070 Kč měsíčně. Žalovaný byl dále zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. a jeho příjem v těchto třech měsících činil 20.946 Kč, 23.253 Kč a 30.413 Kč. Z výpisu dále plyne, že žalovaný splácel finanční produkt u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 1.902 Kč měsíčně. V srpnu 2022 výpis účtu žalovaného vykazoval pasivní bilanci, když na účet přišla částka přesahující 33.000 Kč a odešla částka přesahující 49.000 Kč. Z výpisu za září 2022, kde je naopak kladná bilanci je zřejmá odchozí platba ve prospěch [příjmení] [jméno] ve výši 2.500 Kč, půjčka od [právnická osoba] ve výši 5.000 Kč ze dne 5. 9. 2022, znovu invalidní důchod, další odchozí platba ve prospěch [příjmení] [jméno] ve výši 3.115,99 Kč a půjčka od [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 30.000 Kč ze dne 27. 9. 2022. I říjnový výpis z účtu má pasivní bilanci, když na účet přišla částka ve výši 44.000 Kč a odešla částka ve výši 70.000 Kč, přičemž z tohoto výpisu znovu plyne splátka úvěru u CFIG, příchozí platba invalidního důchodu a mzdy a jinak v zásadě běžné operace. Žalovaný neměl záznam v centrální evidenci exekucí. Žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. 1 [rok], na základě které se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi zápůjčku ve výši 5.000 Kč a dlužník se zavázal splatit poskytnutou zápůjčku a uhradit věřiteli z poskytnuté zápůjčky úrok ve výši 50 % ročně. Zápůjčka měla být uhrazena ve 24 měsíčních splátkách po 334 Kč, vždy k 11. dni v měsíci, přičemž celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit činila 8.016 Kč. Zároveň bylo dohodnuto, že věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1.000 Kč a o tuto částku měla být snížena částka na čerpání. První splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci poskytnutí zápůjčky a dále bylo sjednáno, že pokud není splátka dlužníka připsána na účet řádně a včas, dostává se dlužník do prodlení. Při překročení prodlení v délce jednoho kalendářního měsíce se stává celková dlužná částka včetně příslušenství následující den splatnou a dlužník ztrácí výhodu splátek. Ustanovení věty druhé § 1931 občanského zákoníku se neuplatní. Tímto dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok se stává součástí jistiny. Smluvní strany si dále sjednaly ve smyslu ustanovení § 1970 smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den z prodlení z celkové dlužné částky. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to prostřednictvím vložení unikátního kódu. Žalobce uhradil částku 5.000 Kč ve prospěch účtu [právnická osoba]. Částka 4.000 Kč byla dne [datum] doručena do cílové banky. Žalovaný provedl úhradu dvou splátek, a sice dne 11. 12. 2022 a dne 12. 1. 2023 zaplatil splátky ve výši 334 Kč. Následně již nezaplatil ničeho. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o spolupráci platná od 20. 8. 2022, dle které investor prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba] na její internetové platformě [webová adresa] uzavřel nebo hodlá uzavřít s fyzickou osobou nebo osobami smlouvu o zápůjčce. Společnost [anonymizováno] se zavázala pro investora vykonávat činnosti spočívající v prověřování zájemce o financování v rejstřících, vyhotovení smluvní dokumentace, poukázání částky zápůjčky na účet dlužníka, správu zápůjčky, zasílání upomínek a také předžalobní upomínky. Investor se naopak zavázal především přenechat sjednanou odměnu za tyto činnosti ve výši 5 % z celkové dlužné částky, minimálně 1.000 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 3. 2023, odeslanou následujícího dne byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 7.348 Kč do 10 dnů od doručení výzvy.

6. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že vůči žalovanému bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení žalobkyně [právnická osoba] z důvodu neplacení smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] na částku 80.000 Kč, splatnou ve splátkách po 3.461 Kč. Soudu je současně známo, že insolvenční řízení žalovaného skončilo dne [datum] vzetím na vědomí splnění oddlužení a osvobozením dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek.

7. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle ustanovení § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a následující občanského zákoníku, na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka 5.000 Kč, fakticky mu však na účet byla zaslána částka 4.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 8.016 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 334 Kč, když částka 1.000 Kč představovala odměnu pro [právnická osoba] [právnická osoba] v pozici provozovatele inzertního serveru.

16. Přestože žalobce je fyzickou osobou, je soudu z jeho úřední činnosti dále známo, že u zdejšího soudu jsou vedena již 3 řízení, kdy žalobce vystupuje v pozici věřitele, je tedy osobou, která opakovaně zapůjčuje své finanční prostředky za účelem zisku. Žalobce prezentuje, že zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když ověřil jeho osobu v centrální evidenci exekucí a dále měl k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného za předcházející 3 měsíce před poskytnutím zápůjčky. Z pohledu soudu však tyto listiny byly nedostatečně vyhodnoceny, když je zřejmé, že žalovaný měl i další závazky, a jedině se získáváním dalších finančních závazků mu jeho měsíční hospodaření dle výpisu z účtu vycházelo, a to v situaci, kdy je poživatelem invalidního důchodu a také má příjem ze mzdy. Povinností poskytovatele úvěru totiž není pouze shromáždit údaje týkající se úvěruschopnosti, ale především tyto zjištěné údaje posoudit a vyhodnotit. To však ze strany žalobce učiněno nebylo, ať již tuto povinnost přenesl na jiný subjekt.

17. Soud však shledal smlouvu neplatnou i z jiného důvodu, a sice pro rozpor s dobrými mravy, k němuž je nutné přihlížet z úřední povinnosti dle § 588 občanského zákoníku, když soud shledává rozporným ujednání o zesplatnění i všech budoucích nároků v podobě budoucích sjednaných obchodních úroků. Presumuje se tak stav budoucího prodlení, který vůbec nemusí nastat a kdy je celá částka zahrnující všechny úroky za celou dobu původní splatnosti znovu úročena sjednaným obchodním úrokem, jehož výši sice nelze považovat za lichevní, ale tyto úroky výrazně převyšují úroky poskytované banky a dokonce i nebankovními společnostmi. Jak je vidno na tomto konkrétním případě, kdy žalovaný uhradil pouze dvě splátky než došlo k zesplatnění, znamená to do důsledku, že žalovaný od třetího měsíce po poskytnutí finančních prostředků není povinen platit úrok ve výši 50 % ročně z poskytnuté částky 4.000 Kč, ale již z částky přesahující 8.000 Kč, ač by budoucí úroky byly splatné nejpozději v listopadu 2024 Kč. V tomto ujednání soud proto shledává rozpor s dobrými mravy a tudíž tuto smlouvu neplatnou jako celek.

18. Soud tedy shledal smlouvu neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i § 580 občanského zákoníku a žalobci proto náleží toliko jistina po zohlednění zaplacených splátek. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta částka 4.000 Kč, na kterou zaplatil 668 Kč, a proto je povinen vrátit 3.332 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek a potažmo pak zesplatněného úvěru.

19. Nedůvodnou však soud shledal žalobu co do zbývajících nároků, a tedy co do rozdílu mezi žalovanou a přiznanou částkou, a to včetně příslušenství v podobě běžícího úroku sjednaného smlouvou ve výši 50 % ročně z celé částky a včetně sjednaného úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně a dále co do rozdílu mezi přiznaným a žalovaným úrokem z prodlení, a to s ohledem na neplatnost smlouvy, kdy k těmto ustanovením smlouvy není možné přihlížet.

20. O nákladech účastníků soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl se svým nárokem ve větší míře neúspěšný, žalovanému účelně vynaložené náklady nevznikly.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému bylo umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách, a to s ohledem na jeho špatnou finanční situaci, kterou osvědčil.