18 C 121/2024
č. j. 18 C 121/2024-21
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 588 § 1968 § 1970 § 2395 § 2991 § 2993
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 86 § 104 § 106 § 109
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 23 580 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši 15 % ročně od 12. 6. 2023 do 11. 12. 2023 s úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení a částky 2 580 Kč,se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 652,19 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, .
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 15. 12. 2023 žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 23 580 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 6. 2. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě níž jí poskytla bezhotovostně částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni rovněž smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně. Úrok přirostlý za uplynulé období se zavázala žalovaná splácet ve splátkách splatných vždy nejpozději k 8. dni v měsíci, jistinu byla oprávněna splatit kdykoliv. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou úvěru, na což byla opakovaně upomínána, kdy upomínkou ze dne 8. 6. 2023 žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 11. 6. 2023. Žalovaná částka je představována jistinou ve výši 15 000 Kč, smluvním úrokem za první měsíc čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z jistiny od 12. 6. 2023 do 1. 12. 2023 ve výši 2 580 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 6. 2. 2023 soud zjistil, že se dle ní měla žalobkyně zavázat žalované poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 20 000 Kč, s obchodním úrokem 40 % měsíčně. Prostředky z úvěru mohla žalovaná čerpat opakovaně, a to až do celkové výše nesplacené jistiny rovnající se sjednanému úvěrovému limitu. Žalovaná se měla zavázat splácet úvěr tak, že obchodní úrok z načerpaného úvěru byla povinna hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za předcházející období, a to vždy k 8. dni v měsíci, jistinu byla oprávněna zaplatit kdykoliv v době trvání smlouvy, jinak na výzvu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.Soudu byla předložena smlouva v písemné formě, a to v elektronické podobě ve formátu PDF. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 18. 10. 2023, tj. více než 6 měsíců po té, kdy měl být účastníky uzavřen.Grafická podoba dokumentu obsahuje v místě podpisu žalobkyně vlastnoruční podpis osoby označené jako , jméno FO, , jednatel. V místě podpisu úvěrované je vytištěno jméno žalované. V čl. 10.9 předložené smlouvy je uvedeno následující: „Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu Smluvními stranami či osobami, které jsou oprávněny za Smluvní strany Smlouvu podepsat. Podpisem smluvní strany se v případě Úvěrovaného rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , číslo, v žádosti o Úvěr“ a dále: „Tato smlouva byla uzavřena dne 06-02-2023“.Z kopie občanského průkazu a kartičky zdravotní pojišťovny žalované má soud za osvědčené, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy osvědčenu existenci a totožnost žalované.
6. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . ze dne 13. 7. 2023 soud zjistil, že na účet žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 20. 5. 2022 připsána z účtu č. , č. účtu, částka 0,01 Kč.
7. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . ze dne 13. 7. 2023 ve spojení se zprávou , právnická osoba, . ze dne 29. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila na účet patřící žalované dne 16. 2. 2023 částku 15 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , tj. pod symbolem shodným s rodným číslem žalované.
8. Z výpisů z účtu společnosti , právnická osoba, . (, právnická osoba, ) za období únor až duben 2022 a výpisů z účtu společnosti , právnická osoba, za období říjen až prosinec 2022 soud zjistil, že žalovaná v období od února až dubna 2022 přicházely finanční prostředky v nepravidelné výši od osoby , jméno FO, za období říjen až prosinec 2022 v nepravidelné výši od BS projekt architekt. Z výpisů z účtu porovnáním čísel účtů a veřejně dostupných zdrojů soud zjistil, že žalovaná čerpala řadu úvěrů například u , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, . Dále je tato skutečnost patrná rovněž z plateb, které byly označeny jako splátka půjčky bez bližší specifikace subjektu, žalovaná rovněž hradila splátky společnosti , právnická osoba, ., kdy se jedná o vymáhací agenturu. Soud rovněž z výpisů z účtu , banka, zjistil, že účet , právnická osoba, . žalovaná užívala současně s účtem , banka, . Dále z výpisů z účtu vyplývá, že konečný zůstatek žalované kromě jednoho měsíce (dubna 2022) končily vždy záporným zůstatkem.
9. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , číslo, ze dne 8. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalované zesplatnila dne 8. 6. 2023 a vyzvala ji, aby úvěr zaplatila do 3 od doručení. Zda však bylo uvedené oznámení s výzvou k úhradě doručeno žalované, či alespoň jí odesláno, nebylo v řízení prokázáno.
10. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2023, včetně podacího lístku ze dne 1. 12. 2023, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.
11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
14. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
15. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.
17. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.
18. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
19. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
20. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
23. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
26. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
27. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
28. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
30. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
31. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou tvrzenou pohledávku mající právní základ úvěrové smlouvě ze dne 6. 2. 2023, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že by s žalovanou uzavřela platnou úvěrovou smlouvu v jí tvrzeném znění.
32. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 18 C 121/2024-9 ze dne 19. 4. 2024, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovanou, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny.
33. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně, že ověřila úvěrové zatížení žalované a její platební historii lustrací v registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI, kdy lustrací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Žalobkyně však ani přes výzvu nedoložila, že by lustraci žalované v těchto registrech prováděla.
34. Z předložených výpisů z běžného účtu žalované nelze ověřit výši příjmů žalované (příjmy žalované byly v nepravidelné výši, není zřejmé, z jakého právního titulu apod.) ani jakékoliv náklady žalované s bydlením (výše nájmu, nákladů na služby apod.). Je z nich však patrné, že žalovaná splácela celou řadu dalších úvěrů a její účet byl, s výjimkou jednoho měsíce, na konci daného měsíce vždy v záporném zůstatku.
35. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru neprověřovala vůbec. Nezjistila její příjmy a výdaje, ani její úvěrovou angažovanost a platební historii. Žalobkyně vůbec nevysvětlila, jak pracovala s výpisy z účtu žalované, zvlášť za shora popsané situace. Tedy žalobkyně neprokázala, že by splnila svoji zákonnou povinnost před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalované. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalované. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.
36. Soud rovněž nemá za prokázané, jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovanou sjednány, tj. jaký byl obsah smlouvy o úvěru.
37. Žalobkyně uvedla, že smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny v písemné formě v elektronické podobě. Ve smyslu § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se vyžaduje u smlouvy o spotřebitelském úvěru písemná forma, přičemž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, ve smyslu § 561 o.z.
38. V projednávané věci soudu byla předložena smluvní dokumentace ve formátu PDF, která obsahuje vlastnoruční podpis žalobkyně, nikoliv však žalované. Podle § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
39. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
40. Soudu předložená smluvní dokumentace – tj. soudu předložené PDF dokumenty neobsahují žádné elektronické podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě). Nemohou být podepsány ani prostým elektronickým podpisem, jak tvrdila žalobkyně, když žalovaná měla dokument dle tvrzení žalobkyně podepsat prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, tj. nepřipojila svá data (podpis) k jiným datum (dokumentu obsahujícímu smlouvu). Rovněž nelze přehlédnout, že předložený dokument obsahující text písemné úvěrové smlouvy vznikl až po té, co měl být žalovanou podepsán, tedy nemohl být dokumentem, k němuž měla žalovaná v úmyslu připojit svůj podpis.
41. Soud nemá uzavření smluv za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Soud nemá pochybnosti o tom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Podmínkou, aby taková komunikace naplňovala definici písemnosti jednání, je, aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu – viz. usnesení čj. 18 C 121/2024-9 ze dne 19. 4. 2024), že by prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně ani takové záznamy ze systémů k důkazu neoznačila a nepředložila.
42. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.
43. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 6. 2. 2023 na bankovní účet žalované částku 15 000 Kč, kterou byla povinna vrátit. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby neuhradila ničeho, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 15 000 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení v zákonné výši za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty, v níž byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzvou k plnění byla Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 12. 2023, odeslaná dne 1. 12. 2023. Žalovaná v ní byla vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů, kdy dle sledování zásilek České pošty se zásilka dostala do dispozice žalované dne 6. 12. 2023, lhůta jí tak uplynula dnem 11. 12. 2023 a od 12. 12. 2023 je žalovaná v prodlení (uplynutím lhůty dle § 607 o.z.). (výrok I.) Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku od 12. 6. 2023, kdy prodlení odvozovala od Zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 8. 6. 2023. Žalobkyně však neprokázala, zda a kdy Zesplatnění žalované odeslala.
44. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních úroků, smluvní pokuty a částečně rovněž v rozsahu zákonného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok II.).
45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 652,19 Kč, přičemž tato částka představuje 27,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,61 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 580 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku III. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, která žalobkyni v řízení zastupoval.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.