18 C 123/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 26. 5. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 1. 2022 zaplacení pohledávky ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný cestoval dne 25. 5. 2021 dopravním prostředkem - vlakem provozovaným společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“), čímž byla uzavřena smlouva o přepravě osob. Ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. Žalovanému vznikla povinnost přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Zároveň vznikla žalovanému povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradila. Shora uvedená pohledávka včetně příslušenství byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaný na shora uvedenou pohledávku ničeho neuhradil, byla mu dne 16. 11. 2021 před podáním žaloby zaslána výzva k úhradě dlužné částky, avšak i přes tuto výzvu ničeho neuhradil, a současně byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila již v podané žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaný cestoval dne 25. 5. 2021 v 14:52 hod. vlakem [číslo] tj. dopravním prostředkem [právnická osoba], a při přepravní kontrole provedené tímto přepravcem se neprokázal platným jízdním dokladem. Přepravce při kontrole vystavil žalovanému Potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek [číslo] v němž žalovanému naúčtoval přirážku 1 000 Kč, neboť žalovaný nemohl najít platnou jízdenku a zároveň nemohl novou jízdenku uhradit pro nedostatek financí. Žalovaný toto potvrzení podepsal (viz. Potvrzení o nedodržení SPPO a Oznámení o závadách z téhož dne, tj. 25. 5. 2021).

6. Z tarifu [právnická osoba], předloženého žalobkyní, vyplývá výše jízdného za výše zvedené jednotlivé jízdy v návaznosti na vzdálenost mezi nástupní a cílovou stanicí a dále výše přirážky k jízdnému pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku (čl. 140 SPPO a příloha č. 6 – ceník k tarifu), která činí 1 000 Kč.

7. Soud ze Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 5. 11. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek, zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na žalobkyni.

8. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení ze dne 16. 11. 2021, jak vyplývá z podacího archu z téhož dne. Součástí předžalobní výzvy bylo i oznámení o postoupení pohledávek za žalovaným.

9. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

10. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

11. Ustanovení § 37 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, stanoví podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

12. Podle § 1888 odst. 1 občanského zákoníku, kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.

13. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

15. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 25. 5. 2021 smlouvu o přepravě podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Přepravce provedl přepravní kontroly prostřednictvím kontrolora, při kterých se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalovanému vznikla povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] jízdné podle vzdálenosti nástupní a cílové stanice a přirážku k jízdnému. Žalovaný je tak povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku v celkové výši 1 000 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužnou částku i úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., vždy ode dne následujícího po splatnosti přirážky až do zaplacení. Protože pak bylo dále v řízení prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 občanského zákoníku postoupena z [právnická osoba] na žalobkyni, stala se ta aktivně věcně legitimována k vymáhání dlužné částky. Žalovaný proti podané žalobě nic nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné takové skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl mít pochybnosti o důvodnosti a oprávněnosti nároku žalobkyně. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).