18 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 19 856,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 13 574,61 Kč s úrokem z prodlení 8,5% ročně od 16. 9. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit částku 6 281,44 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 19 856,05 Kč od 16. 9. 2021 do 14.10.2021 a 8,5% ročně z částky 6 281,44 Kč od 15.10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 216 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 19 856,05 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou žalobce nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Žalobce má s těmito vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Na základě Smlouvy se žalobce zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zbož či služby, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu – služba Twisto účet. Zákazník může prostřednictvím služby Twisto účet realizovat platby za zboží a služby třetích osob, a to až do výše schváleného kreditního rámce a zároveň úhradu za tyto platby odložit až o 45 dní. Žalovaná uzavřela dne 14.9.2020 prostřednictvím elektronické komunikace na internetových stránkách [webová adresa] smlouvu o Twisto účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, které žalovaná odsouhlasila. Na základě Smlouvy byla žalované zřízena služba Twisto nákupní účet, přičemž žalovaná mohla čerpat finanční prostředky i opakovaně vždy až do vyčerpání poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná zároveň využila i služby„ Twisto Karta“ (dále jen„ Karta“), kterou si žalovaná objednala prostřednictvím Twisto Účtu (dále jen„ Účet“) za podmínek daných obchodními podmínkami Twisto Karta. Karta je platební prostředek, kterým lze zaplatit za zboží kupní cenu prostřednictvím Účtu. Celkový limit pro platby Kartou je dán zůstatkem na Účtu. Smlouva o Twisto Kartě se považuje za uzavřenou nejpozději aktivací Karty (pokud nedojde již dříve k jejímu podpisu fyzicky či elektronickými prostředky). Karta se aktivuje prostřednictvím Účtu. Částka, kterou zákazník prostřednictvím Karty zaplatí, je připsána do jeho měsíčního vyúčtování. Tato vyúčtování má zákazník povinnost uhradit v souladu s obchodními podmínkami Twisto Karta. Žalovaná dále se žalobkyní uzavřela 15. 9. 2020 Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně žalované poskytla prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 5 031,62 Kč, přičemž nedílnou součástí Smlouvy je Příloha ke Smlouvě o splátkovém limitu. Sjednaný splátkový limit určuje maximální částku, kterou lze rozložit do jednotlivých splátek, přičemž takto rozložit na splátky lze každou platbu nad 1.500 Kč do 3 až 12 měsíců prostřednictvím detailu platby ve svém Nákupním účtu po přihlášení na internetových stránkách [webová adresa] Na základě uzavřené Smlouvy o splátkovém limitu poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou, který se tato zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách větně dohodnutých úroků a poplatků. Žalovaná konkrétně uzavřela s žalobkyní dvě dohody o splátkovém limitu, obě dne 15.9.2020, kdy první dohodnou se zavázala uhradit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem 45,5 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po 210,43 Kč a druhou dohodou částku 3 031,62 Kč s úrokem 45,5 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po 318,97 Kč. Žalovaná v období od 14.9.2020 do 15.8.2021 využila sjednaných služeb žalobkyně v celkové výši 16 797,08 Kč, a to prostřednictvím Karty v částce 11 765,46 Kč a prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu v hodnotě 6 352,80 Kč. Pro případ odložení úhrady za zboží pořízené prostřednictvím Karty a pro případ prodlení žalované s úhradou sjednaných závazků účastníci jednali povinnost žalované uhradit žalobkyni poplatky uvedené ve smluvní dokumentaci a ceníku. Žalovaná nesplnila svůj závazek vrátit žalobkyni finanční prostředky, které za ní uhradila 3. stranám řádně a včas, byla v prodlení se sjednanými úhradami, a proto žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za odložení splatnosti ve výši 365 Kč a poplatek z prodlení v celkové výši 4 600,26. Žalovaná uhradila na svůj závazek částku 3 227,47 Kč, kterou žalobkyně započetla na vyúčtované poplatky, proto se v řízení domáhá úhrady pouze zbývající částky poplatků ve výši 1 737,79 Kč. Veškerá smluvní ujednání mezi účastníky byla ujednána pomocí prostředků komunikace na dálku a ze strany žalované byla smluvní ujednání podepsána elektronickým podpisem – unikátním kódem zaslaným žalované žalobkyní, který vložila do formuláře na webovém rozhraní žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru, prověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, proto žalobkyně rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení běžící od 16.1.2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žaloba byla žalované doručena dne 20.6.2022 a předvolání k jednání ve věci bylo žalované doručeno dne 11.7.2022, a to vždy do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ni byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb). Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise.

5. Soudu byla předložena Smlouva ke službě Twisto účet v elektronické podobě, a to ve formátu PDF. Z elektronického dokumentu bylo zjištěno, že soubor obsahující smlouvu byl vytvořen 13.4.2021 v 10:05:30, nebyl později měněn a neobsahuje žádný elektronický podpis. Na smlouvě je pak připojen otisk vlastnoručního podpisu blíže neztotožněné osoby za žalobkyni. Dle tvrzení žalobkyně měla být smlouva podepsána žalovanou prostřednictvím unikátního kódu zaslaného žalované prostřednictvím SMS, a to dne 14.9.2020. Takový kód či záznam o podpisu však ke smlouvě připojen není. Nelze ani přehlédnout, že dokument měl být žalovanou podepsán 3/4 roku před tím, než byl soudu předložený dokument vytvořen. Žádný podpis neobsahují ani předložené Všeobecné obchodní podmínky k Twisto účtu, Twisto kartě a podmínky pro zákazníka [název žalobkyně] [název žalobkyně].

6. Soudu byla dále předložena Smlouva o splátkovém limitu datovaná dnem 15.9.2020 Smlouva byla předložena v elektronické podobě, a to ve formátu PDF. Z elektronického dokumentu bylo zjištěno, že soubor obsahující smlouvu byl vytvořen 15.9.2020 v 21:15:35, nebyl později měněn a neobsahuje žádný elektronický podpis. Na smlouvě je pak připojen otisk vlastnoručního podpisu blíže neztotožněné osoby za žalobkyni. Dále je ke smlouvě připojena poznámka„ Datum a čas poskytnutí návrhu smlouvy klientovi: 15.9.2020 v 21:15:24“ dále údaj o telefonním čísle, na které byl odeslán potvrzovací kód a údaj o datu a času odeslání potvrzovacího kódu klientovi„ 15.9.2020 21:15:30“. Údaj o zadání potvrzovacího kódu, jímž mělo dle tvrzení žalobkyně dojít k podpisu smlouvy ze strany žalované na smlouvě, není obsažen. Dokument obsahující smlouvu, která měla být předložena žalované k odsouhlasení, byl vytvořen až po té, kdy dle tvrzení obsažených ve vlastním smlouvě mělo dojít k odeslání textu smlouvy žalované. Uvedenou Smlouvou o splátkovém prodeji byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výši 7 500 Kč, s tím, že konkrétní podmínky jednotlivých dohod o splátkách budou obsahem samostatných příloh ke Smlouvě o splátkovém prodeji, přičemž součet poskytnutých odložených plateb z aktivních příloh, dohod, nesmí překročit dohodnutý úvěrový rámec.

7. Žalobkyně s žalovanou pak uzavřely dvě samostatné přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu, a to obě dne 15.9.2020. První příloha byla soudu předložena v elektronické podobě, a to ve formátu PDF. Z elektronického dokumentu bylo zjištěno, že soubor obsahující smlouvu byl vytvořen 15.9.2020 v 21:15:36, nebyl později měněn a neobsahuje žádný elektronický podpis. Na smlouvě je pak připojen otisk vlastnoručního podpisu blíže neztotožněné osoby za žalobkyni. Dále je pod textem přílohy připojena poznámka„ Datum a čas poskytnutí návrhu smlouvy klientovi: 15.9.2020 v 21:15:24“ dále údaj o telefonním čísle, na které byl odeslán potvrzovací kód a údaj o datu a času odeslání potvrzovacího kódu klientovi„ 15.9.2020 21:15:30“. Údaj o zadání potvrzovacího kódu, jímž mělo dle tvrzení žalobkyně dojít k podpisu smlouvy ze strany žalované na smlouvě, není obsažen. Dokument obsahující přílohu, která měla být předložena žalované k odsouhlasení, byl vytvořen až po té, kdy dle tvrzení obsažených ve vlastním smlouvě mělo dojít k odeslání textu smlouvy žalované. Na základě této dílčí dohody se žalobkyně zavázala k poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 45,5% ve 12 měsíčních splátkách po 210,43 Kč. Druhá příloha byla soudu shodně předložena v elektronické podobě, a to ve formátu PDF. Z elektronického dokumentu bylo zjištěno, že soubor obsahující smlouvu byl vytvořen 15.9.2020 v 21:18:21, nebyl později měněn a neobsahuje žádný elektronický podpis. Na smlouvě je pak připojen otisk vlastnoručního podpisu blíže neztotožněné osoby za žalobkyni. Dále je pod textem přílohy připojena poznámka„ Datum a čas poskytnutí návrhu smlouvy klientovi: 15.9.2020 v 21:18:15“ dále údaj o telefonním čísle, na které byl odeslán potvrzovací kód a údaj o datu a času odeslání potvrzovacího kódu klientovi„ 15.9.2020 21:18:16“. Údaj o zadání potvrzovacího kódu, jímž mělo dle tvrzení žalobkyně dojít k podpisu smlouvy ze strany žalované na smlouvě, není obsažen. Dokument obsahující přílohu, která měla být předložena žalované k odsouhlasení, byl vytvořen až po té, kdy dle tvrzení obsažených ve vlastním smlouvě mělo dojít k odeslání textu smlouvy žalované. Na základě této dílčí dohody se žalobkyně zavázala k poskytnutí úvěru ve výši 3 031,62 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 45,5% ve 12 měsíčních splátkách po 318,97 Kč.

8. Z výpisu z Twisto účtu vedeného na jméno žalované má soud za prokázané že žalobkyně evidovala platby provedené žalovanou prostřednictvím Twisto účtu v měsíci září 2020 až říjnu 2020 v celkové výši 11 765,46 Kč, tj. ve výši jistiny žalované částky, a to včetně rozpisu jednotlivých objednávek zboží a služeb od jednotlivých smluvních partnerů. Žalobkyně rovněž na výpisech evidovala jednotlivé splátky ze Smlouvy o splátkovém limitu. Z výpisu za měsíc září rovněž vyplývá, že žalobkyně eviduje platbu žalovaná na dluh v celkové výši 3 227,47 Kč.

9. Z otisku stránky interního elektronického systému žalobkyně obsahujícího údaje vedené žalobkyní v zákaznickém účtu žalované má soud za prokázané, že tato vedla účet pro žalovanou pod jménem„ [jméno] [příjmení]“, a že následně po předložení kopie občanského průkazu žalované byl následně profil žalované upraven v souladu s údaji obsaženými v občanském průkazu, tj. bylo změněno příjmení žalované.

10. Z kopie občanského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalobkyně obdržela v průběhu kontraktačního procesu kopii tohoto průkazu, z nějž ověřila osobní údaje žalované. Ve spojení fotografie ženy s přiloženým občanským průkazem u obličeje má soud za prokázané, že žalobkyně neměla důvod ke zjevným pochybám o totožnosti žalované.

11. Z otisku stránky interního elektronického systému žalobkyně má soud za prokázané, že žalované byla dne 15.9.2020 ve 21:15 odeslána verifikační SMS s textem„ Vas overovaci kod, kterym potvrdite rozlozeni platby do splátek je [číslo]“ a ve 21:18 odeslána verifikační SMS s textem„ Vas overovaci kod, kterym potvrdite rozlozeni platby do splátek je [číslo]“ Z uvedeného otisku obrazovek nevyplývá, že by byla žalovaná požádána o podpis dříve zaslané smlouvy o splátkovém limitu resp. příloh k této smlouvě, že by jí byly poskytnuty dokumenty, které měla dle tvrzení žalobkyně podepsat zaslaným kódem, ani smluvní podmínky či že by provedla podpis jakéhokoliv dokumentu byť prostým elektronickým podpisem připojením zaslaného kódu k podepisovaným dokumentům. Z otisku nevyplývá, ani že by zadala uvedený kód na webovém rozhraní žalobkyně.

12. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to přípisem ze dne 4.10.2021.

13. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalovaná provedla v měsíci září 2020 až říjen 2020 prostřednictvím Twisto účtu platby za dodávku zboží a služeb v celkové výši 11 765,46 Kč. Zároveň za ní žalobkyně uhradila částku 5 031,62 Kč na základě tvrzené Smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaná však částky, které za ni žalobkyně uhradila, této následně nevrátila. V řízení nebyl prokázán obsah smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovanou ve spojení s poskytovanými službami.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. V daném případě dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že došlo k uzavření Smlouvy ke službě Twisto účet ani Smlouvy o splátkovém limitu ve znění jejích příloh, od nichž žalobkyně odvozuje svůj žalobní nárok. Soudu byly předloženy citované smlouvy, která však neobsahují podpis nejméně žalované, a to ani vlastnoruční ani v elektronické podobě. Soud tak nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření tvrzených smluv, tím, méně s jakým konkrétním obsahem.

18. Dle tvrzení žalobkyně mělo dojít k uzavření smluv komunikačními prostředky na dálku a to tak, že žalovaná připojila ke smluvním dokumentům prostý elektronický podpis ve formě unikátního kódu, který obdržela od žalobkyně v SMS zprávě, a že tento kód měla žalovaná zadat na webovém rozhraní žalobkyně na dotvrzení akceptace předložených smluv. Takovýto kód však není připojen k žádnému z předložených smluvních dokumentů. Zároveň je třeba zdůraznit, že žalobkyně předložila v případě Smlouvy k službě Twisto účet dokument, který byl vytvořen ¾ roku po té, co měla být smlouva mezi účastníky uzavřena, tedy nemůže objektivně jít o uzavíranou smlouvu. V případě Smlouvy o splátkovém limitu a jejích příloh byly soudu předloženy opět dokumenty, které byly vytvořeny až po té, kdy podle údajů v nich výslovně uvedených, měly být žalované odeslány texty smluv včetně potvrzovacích kódů, tedy z uvedených listin nelze zjistit, jaký byl obsah smluvních ujednání poskytnutých žalované.

19. I pokud by měl soud za prokázané, že žalované byly poskytnuty texty smluv právě ve znění poskytnutém soudu, neměl by smlouvy ze stany žalované za podepsané, a to z níže uvedených důvodů.

20. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

23. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

25. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

26. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

27. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

28. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

29. Soudu předložená smluvní dokumentace – tj. soudu předložené PDF dokumenty neobsahují žádné elektronické podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě). Nemohou být podepsány ani prostým elektronickým podpisem, jak tvrdila žalobkyně, když žalovaná měla dokumenty dle tvrzení žalobkyně podepsat tak, že vložila kód z SMS zprávy do webového rozhraní žalobkyně, tj. nepřipojila svá data (podpis) k jiným datum (dokumentu obsahujícímu smlouvu).

30. Soud nemá uzavření smluv za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Soud nemá pochybnosti o tom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku při provozu závodu žalobkyně. Podmínkou, aby taková komunikace naplňovala definici písemnosti jednání, je třeba, aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu – viz. usnesení čj. 18 C 125/2022-10 ze dne 4.5.2022), že by jí prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně i to, že soudu byly předloženy tvrzené smlouvy, které měly být uzavřeny mezi účastníky, jež byly vytvořeny až po té, kdy měly být odeslány k podpisu žalované, svědčí o tom, že záznamy nejsou proti změnám chráněny. Shodně jako žalobkyně ani neprokázala, že by žalovaná vložila jí tvrzený unikátní kód do webového rozhraní žalobkyně a kdy tak učinila. Žalobkyně soudu předložila pouze záznam o tom, že byl kód žalované odeslán a na jaké telefonní číslo.

31. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně rovněž v řízení neprokázala, že by před poskytnutím úvěru žalované řádně prověřila její úvěruschopnost, když k prokázání svých tvrzení nepředložila soudu žádný důkaz, a to ani po opakovaném poučení soudu. Tedy neprokázala svá tvrzení, že ověřovala tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, včetně rozsahu její úvěrové angažovanosti a platební historie, že by učinila dotazy do veřejných i klientských registrů (insolvenční rejstřík, exekuční rejstřík, CEE, SOLUS), když spolehnutí se na pouhé tvrzení žadatele o úvěr nelze mít za odbornou péči, k níž je žalobkyně povinna ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Tedy takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Z uvedených důvodů by takt sjednané úvěrové smlouvy byly pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatné.

32. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně za žalovanou uradila v měsíci září až říjnu 2020 celkem částku 16 797 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán žádný právní důvod úhrady žalované částky žalobkyní za žalovanou, vzniklo ve smyslu § 2993 o.z. žalované bezdůvodné obohacení spočívající v plnění poskytnutého jí bez právního důvodu v uvedené výši, které je povinen žalobkyni vrátit. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaná jí uhradila částku 3 222,47 Kč, tedy dlužné bezdůvodné obohacení činí 13 574,61 Kč.

33. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vrácení částky dříve než v předžalobní výzvě ze dne 4.10.2021, odeslané 7.10.2021 v níž jí žalobkyně stanovila lhůtu k plnění v délce 7 dnů. Tato lhůta uplynula dne 14.10.2021 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

34. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán obsah smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovanou, tedy ani vznik nároku žalobkyně na jí tvrzené poplatky spojené s poskytováním služby Twisto účet a sjednaných úroků ve Smlouvě o splátkovém limitu, soud žalobu ohledně uvedených nároků zamítl (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 216,70 Kč, přičemž tato částka představuje 36,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,37 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,63 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 856,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 8. 2022 náhrada 925,20 Kč za 80 ujetých km v částce 625,20 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 325,20 Kč ve výši 908,29 Kč.