18 C 129/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 192 335 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 192 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 176 205 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 8 145 Kč od 16. 2. 2025 do zaplacení a ve výši 12 % ročně z částky 7 985 Kč od 16. 3. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 42 074,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 2. 2025 a rozšířenou podáním ze dne 23. 4. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 192 335 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku jako bezdůvodného obohacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 24. 10. 2019 pojistnou smlouvu č. , hodnota, , ve které se zavázala v případě vzniku pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit žalovanému pojistné plnění, a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. V rámci specifikované pojistné smlouvy nastaly dvě pojistné události č. , hodnota, a č. , hodnota, . Žalovanému tak bylo u pojistné události č. , hodnota, za období od 3. 4. 2020 do 20. 1. 2021 vyplaceno pojistné plnění ve výši 278 350 Kč (tj. 293 dní x 950 Kč), jakožto dávky v pracovní neschopnosti a 800 Kč jakožto náhrada za lékařský honorář a u pojistné události č. , hodnota, za období od 6. 3. 2020 do 30. 12. 2020 vyplaceno pojistné plnění ve výši 13 910 Kč (10 splátek x 1 391 Kč) jakožto dávky v pracovní neschopnosti. Dle pojistných podmínek , hodnota, je pracovní neschopností doložená dočasná pracovní neschopnosti pojištěného, při níž pojištěný nevykonává pro nemoc nebo úraz povolání, a při níž dochází ke snížení nebo ztrátě jeho příjmu. Zpětnou revizí pojistných událostí pak žalobkyně zjistila, že žalovaný v době pracovní neschopnosti, za níž mu bylo vyplaceno výše specifikované pojistné plnění, vykonával pracovní činnost a nebyly tak splněny podmínky pro poskytnutí pojistného plnění. Vyplacené pojistné plnění tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.Žalovaný se dohodou o povolení splátek a uznání dluhu ze dne 4. 4. 2022 zavázal uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 293 060 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 8 145 Kč a při poslední splátce ve výši 7 985 Kč. Na základě tohoto splátkového kalendáře měl žalovaný k 15. 1. 2025 uhradit částku 276 930 Kč, uhradil však pouze 100 725 Kč, kdy z toho 60 000 Kč představuje zápočet pojistného plnění z jiné pojistné události č. , hodnota, . Žalovaný tak uhradil splátky za období od 15. 4. 2022 do 15. 3. 2023, splátka splatná dne 15. 4. 2023 byla uhrazena co do 2 985 Kč. Dluh žalovaného je tak představován nedoplatkem ve výši 5 160 Kč na splátce splatné dne 15. 4. 2023 a 23 dlužných splátek za období od 15. 5. 2023 do 15. 3. 2025 (22 x ve výši 8 145 Kč a 1x ve výši 7 985 Kč) v celkové výši 192 335 Kč.Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému splnění dluhu, s to upomínkou ze dne 17. 1. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný na výzvu nereagoval, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 10. 2019, jejíž součástí jsou dle str. 6 pojistné smlouvy rovněž doplňkové pojistné podmínky verze , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, – rizikové životní pojištění Můj život pro zaměstnance verze 2, jejímž předmětem bylo kromě jiného pojištění pracovní neschopnosti žalovaného. Jako povolání žalovaný uvedl obchodní služba skupiny , právnická osoba, . Pracovní neschopností se pak podle zvláštní části pojistných podmínek, článek 1 – slovníček, rozumí dokladem o pracovní neschopnosti doložená dočasná pracovní neschopnost pojištěného, při níž pojištěný nevykonává pro nemoc nebo úraz povolání, a při níž dochází ke snížení nebo ztrátě jeho příjmu.

6. Z oznámení pojistné události k pojistné smlouvě č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný oznámil vznik pojistné události, a to úraz, který vznikl dne 5. 3. 2020, kdy současně požádal o výplatu pojistného plnění na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . za období od 24. 11. 2020 do 5. 1. 2021 na žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně v předmětném období vyplatila žalovanému pojistné plnění v celkové výši 293 060 Kč. Číslo účtu a variabilní symbol se shodují s údaji uvedenými v oznámení pojistné události.

8. Z výpisu produkce žalovaného za období od 9. 3. 2020 do 2. 3. 2021 vyplývá, že žalovaný vykonával pro žalobkyni obchodní službu, tedy činnost, pro kterou byl pojištěn.

9. Z dopisu ze dne 15. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 292 260 Kč jako neoprávněně vyplaceného pojistného plnění.

10. Z dohody o povolení splátek a uznání dluhu ze dne 4. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný uznal písemně svůj dluh ve v celkové výši 293 060 Kč z titulu neoprávněně vyplaceného pojistného plnění a tento se zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách splatných k 15. dni příslušného měsíce, počínaje měsícem dubnem 2022 ve výši 8 145 Kč, poslední splátka měla být splatná k 15. 3. 2025 ve výši 7 985 Kč. Strany ujednaly, že žalobkyně je oprávněna na výše specifikovaný dluh započíst případné pohledávky žalovaného za žalobkyní, a to až do výše celkového dluhu bez ohledu na splatnost jednotlivých splátek.

11. Z platební bilance soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil na splátkách 40 725 Kč a dále žalobkyně započetla na dluh pojistné plnění, na které vzniklo žalovanému nárok ve výši 60 000 Kč. Celkem tak žalovaný uhradil 100 725 Kč.

12. Žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní opakovaně upomínán, a to výzvou k úhradě ze dne 16. 5. 2023, upomínkou před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2023 a naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 17. 1. 2025 odeslanou dne 20. 1. 2025.

13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1982 odst. 1, 2 o.z. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

15. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

16. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila žalovanému v souvislosti se shora specifikovanými pojistnými událostmi pojistné plnění, na něž žalovaný neměl nárok. Na jeho straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 293 060 Kč spočívající v neoprávněně vyplaceném pojistném plnění. Žalovaný pak písemně dne 4. 4. 2022 uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatil ve splátkách. Na tyto splátky však uhradil toliko částku 40 725 Kč a spolu s částkou ve výši 60 000 Kč, která představovala pohledávku žalovaného za žalobkyní a kterou žalobkyně započetla na dluh žalovaného uhradil žalobkyni 100 725 Kč. Nadále tak žalobkyni dluží částku ve výši 192 335 Kč. Soud pak žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požadovala v souladu s předžalobní upomínkou z částky 1726 205 Kč ode dne následujícího po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění a po rozšíření žaloby z dlužných splátek ode dne následujícího po jejich splatnosti dle dohody o povolení splátek a uznání závazku. (výrok I).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 074,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 049 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 176 205 Kč sestávající z částky 8 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 16 130 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (za změnu žaloby) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 120 Kč ve výši 5 905,20 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.