Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

18 C 13/2022

č. j. 18 C 13/2022-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2022:18.C.13.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mělníku vysvětlil, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu způsobenou zaviněným porušením pracovních povinností, a to i v případě uznání dluhu písemně. Soud potvrdil nárok na náhradu škody způsobené pokladním schodkem a nevrácenou provozní zálohou, protože zaměstnanec dluh uznal a závazek tak trvá. Dále uznal nárok na náhradu bezdůvodného obohacení z neprávem vydaných stravenek, kdy zaměstnanec musel vědět nebo měl předpokládat jejich nesprávnost. Soud uložil žalovanému zaplatit částky s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč.

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Pavlíny Černé a přísedících JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 209 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 439 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 439 Kč od datum do zaplacení, částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení a částku 770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 770 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 439 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 439 Kč od datum do zaplacení, částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, částky 770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 770 Kč od datum do zaplacení, s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pracovní smlouvu ze dne datum na dobu určitou do datum, se zkušební dobou 3 měsíce, na základě které žalovaný vykonával pro žalobkyni práci na pracovní pozici„ doručovatel balíkový s řízením vozidla“. Žalovaný dále podepsal ke dni datum dohodu o odpovědnosti. Pracovní poměr byl se žalovaným ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne datum, a to ke dni datum. Při vyúčtování balíkových zásilek bylo dne datum zjištěno, že žalovaný neodevzdal dobírkové částky za zásilky č. anonymizováno a anonymizováno, čímž vznikl pokladní schodek ve výši 1 439 Kč. Žalovaný uvedený dluh uznal dne datum a zavázal se jej uhradit do datum. Dále byla žalovanému na základě zmocnění k výplatě dne datum na pracovišti Depo obec a číslo vydána provozní záloha ve výši 2 000 Kč, kterou byl žalovaný dle vnitřních předpisů povinen vrátit nejpozději poslední pracovní den před skončením pracovního poměru. Žalovaný však zálohu nevrátil, uvedený dluh ve výši 2 000 Kč dne datum uznal a zavázal se k jeho úhradě nejpozději do datum. Dále bylo žalovanému při skončení pracovního poměru dne datum provedeno vyúčtování stravenek, které se provádí vždy při ukončení pracovního poměru s příslušným zaměstnancem. Poskytování stravenek zaměstnavatelem je upraveno vnitřním předpisem MP -6/2018 Vybrané benefity pro zaměstnance ČP, konkrétně v čl. 2 předpisu. Při vyúčtování bylo zjištěno, že žalovanému bylo v období od datum do datum vydáno 11 ks stravenek (z toho 5 ks stravenek představuje rezerva vydaná na počátku pracovního poměru), na které mu však s ohledem na neodpracované směny nevznikl nárok. Žalobkyni tím vznikla pohledávka v celkové výši 770 Kč (11 x 70 Kč). Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzýván k úhradě výše uvedených dlužných částek, dosud však neuhradil ničeho.

2. Soud věc za postupu podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45§ 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně s žalovaným podepsali dne datum pracovní smlouvu na dobu určitou do datum se zkušební dobou tří měsíců. Druh sjednané práce byl doručovatel balíkový s řízením vozidla. Účastníci dále dne datum podepsali dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě které žalovaný převzal odpovědnost za svěřené hodnoty, jež mu byly žalovaným předány. Žalovanému vznikl neuhrazený schodek ve výši 1 439 Kč z důvodu neodevzdání dobírkové částky (zásilky č. anonymizováno a anonymizováno). Žalovaný uvedený dluh dne datum písemně uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do datum. Dále dne datum žalovaný podal žalobkyni žádost o poskytnutí stálé zálohy/provozní hotovosti ve výši 2 000 Kč. Žalovaný na základě této žádosti a na základě zmocnění k výplatě převzal od žalobkyně jako provozní hotovost částku ve výši 2 000 Kč, avšak nevrátil. Žalovaný uvedený dluh dne datum písemně uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do datum. Žalobkyně vydala dne datum vnitřní předpis – metodický pokyn MP -6/2018, s platností od datum a účinností od datum, dle kterého má v souladu s článkem 2 zaměstnanec právo na příspěvek na stravování na každou směnu, pakliže odpracuje alespoň tři hodiny v rámci dané směny. S uvedeným vnitřním předpisem byl žalovaný seznámen v rámci dokumentu nazvaného„ Informace pro zaměstnance“, jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem dne datum. Žalobkyně žalovanému za období od datum do datum vydala celkem 72 kusů stravenek, přičemž žalovanému svědčilo právo pouze na 61 kusů. Žalovaný byl vyzván k úhradě stravenek v celkové výši 770 Kč (6 kusů přečerpaných stravenek a 5 kusů stravenek vydaných jako rezerva, tj. 11 x 70 Kč). Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě výše uvedených dlužných částek nejpozději do datum. Výzva byla žalovanému doručena dne datum. Žalovaný v řízení netvrdil a ani z obsahu spisu nijak nevyplynulo, že by dlužnou částku uhradil.

5. Dle § 250 odst. 1 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

6. Dle § 252 odst. 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

7. Dle § 257 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

8. Dle § 331 zákoníku práce může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

9. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud uzavřel, že v řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době zaměstnán na základě pracovní smlouvy u žalobkyně jako doručovatel balíkový s řízením vozidla. Během výkonu práce způsobil žalobkyni škodu odpovídající schodku na svěřených hodnotách, tedy jednak způsobením pokladního schodku ve výši 1 439 Kč, poté také nevrácením provozní hotovosti/stálé zálohy ve výši 2 000 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 1 439 Kč a ve výši 2 000 Kč písemným uznáním dluhu a zároveň se zavázal dlužné částky splatit nejpozději do datum. Soud proto v souladu s § 2053 o. z. měl za to, že oba dluhy v daném rozsahu trvají, neboť v řízení nevyšlo najevo ničeho, z čeho by vyplýval jejich zánik po uznání dluhů. Dále vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, konkrétně tím, že mu bylo v průběhu trvání pracovního poměru vydáno navíc 11 kusů stravenek o hodnotě 770 Kč, na které mu s ohledem na neodpracované směny nevznikl nárok. Předpokladem pro vrácení neprávem vyplacených částek dle § 331 zákoníku práce je, že zaměstnanec„ věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené“. Žalovaný přitom již porovnáním počtu odpracovaných směn a počtu vydaných stravenek musel předpokládat, že se jedná o neprávem vyplacené plnění.

12. Soud tak shledal nárok žalobkyně za zcela důvodný. Splatnost závazku z náhrady škody byla v daném případě stanovena v písemném uznání dluhu, dle kterého měl žalovaný dlužné částky ve výši 1 439 Kč a 2 000 Kč uhradit nejpozději do datum. Ode dne následujícího tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. V souvislosti se třetím nárokem žalobkyně, tj. částkou 770 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení, je splatnost pohledávky z tohoto titulu stanovena uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby ke dni datum, v níž byl vyzván k úhradě dluhu nejpozději do datum, od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení z této částky od uvedeného data. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka advokátem v celkové výši 600 Kč (dva úkony – předžalobní upomínka a podání žaloby po 300 Kč/úkon) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.