18 C 13/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení práva nájmu bytu

I. Právo společného nájmu bytu [číslo] v druhém podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], sestávajícího se ze 3 pokojů, kuchyně s příslušenstvím, se zrušuje.

II. Výlučným nájemcem bytu se stává žalobce, [celé jméno žalobce].

III. Žalovaná je povinna vyklidit předmětný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 8.534 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 6. 1. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, na základě kterého by bylo zrušeno právo společného nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v druhém nadzemním podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [anonymizováno] a sestávajícího se ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství a dále aby bylo určeno, že jediným nájemcem bytu se stává právě žalobce. Žalovaná by pak byla povinna vyklidit byt ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku a tento byt předat žalobci. Žaloba byla odůvodněna tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Manželství účastníků provázely problémy týkající se požívání alkoholických nápojů ze strany žalované a naopak nevhodného chování ze strany manžela. Ještě před uzavřením manželství se ze vztahu účastníků narodila dcera [jméno] [jméno], která je již zletilá. Právo společného nájmu vzniklo na základě nájemní smlouvy uzavřené s [územní celek] dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum]. Byt s účastníky užívá i dcera, která často odmítá přijet domů z důvodu požívání alkoholických nápojů ze strany žalované a s tím související nedobré atmosféry. Nájem a služby spojené s užíváním bytu hradí obě strany ve výši 5.444 Kč. Účastníci se nedokáží dohodnout jak na vypořádání společného jmění manželů, ve vztahu k němuž je vedeno u zdejšího soudu taktéž řízení, tak ani v této věci. Žalovaná však nesouhlasila s tím, aby žalobci připadlo bytové zařízení bytu a aby právo nájmu přešlo na žalobce. Je to ale žalovaná, která činí společný nájem nemožný, neboť je vůči jejímu partnerovi vedeno přestupkové řízení, kdy tento muž fyzicky i slovně napadl žalobce. Žalobce navrhl, aby soud přihlédl k okolnostem rozvodu manželství a k nevhodnému chování ze strany žalované, která svým jednáním zapříčinila, že společné soužití již není možné.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, avšak v průběhu řízení jakkoliv důvody nesouhlasu nespecifikovala. Naopak z její strany byla prezentována snaha o mimosoudní vyřešení věci.

3. Soud nařídil jednání na den 17. 8. 2023, k němuž se žalobce dostavil, žalovaná se však bez omluvy nedostavila a jednáno tak bylo v její nepřítomnosti postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. Svou nepřítomností se žalovaná zároveň zbavila možnosti být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu, když její tvrzení byla neúplná.

4. Ze smlouvy o nájmu pro bydlení ze dne [datum], z pravidel pro užívání bytu, z dodatku smlouvy o nájmu pro bydlení ze dne [datum], z výpočtového listu úhrady za užívání bytu ze dne 1. 1. 2023, z rozsudku o rozvodu manželství ze dne [datum], ze sdělení o podání obžaloby ze dne 15. 8. 2022, z trestního příkazu ze dne [datum], z vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci ze dne [datum], z předvolání svědka ze dne 19. 12. 2022, z dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], ze zprávy od [příjmení] správy [obec] a ze spisů Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

5. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a ukončeno rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci téhož dne. Manželé se v průběhu rozvodového řízení nebyli schopni shodnout ani na příčině rozvratu jejich manželství, učinili však nesporným, že jejich problémy vedly až k jejich vzájemnému odcizení a právě citové odcizení výrazně prezentované u jednání soudu a opakované proklamace o záměru rozvést se bez možnosti obnovení jejich vztahu vedly soud k závěru o splnění podmínek rozvodu manželství (viz spis sp. zn. [spisová značka], především rozvodový rozsudek). [územní celek] jako pronajímatel a účastníci jako nájemci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu pro bydlení, na jejímž základě pronajímatel přenechal nájemcům do užívání byt [číslo] v druhém podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [anonymizováno], sestávající se ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství. Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum] na dobu určitou do [datum]. Nájemné bylo sjednáno dohodou stran ve výši uvedené v evidenčním či výpočtovém listě. Dodatkem ze dne [datum] došlo k prodloužení účinnosti smlouvy na dobu do 10. 11. 2023. Dle výpočtového listu platného od 1. 1. 2023 činila měsíční výše nájemného včetně služeb spojených s užíváním bytu a poskytovaných pronajímatelem celkem 5.992 Kč měsíčně. Účastníci byli dohodnuti, že se na úhradách budou podílet každý jednou polovinou. Ze strany žalované byla v období od začátku května do konce července 2023 byla provedena pouze jedna úhrada částky 3.671 Kč na účet žalobce, poté již se na nájemném a službách nepodílela. Pronajímatel respektuje kompetence soudu rozhodnout o dalším užívání předmětného bytu a žádného z účastníků tak neoznačil jako budoucího nájemce, kterého by preferoval. Účastníci však tento byt užívali už asi od roku 1997, v letech 2006 -2007 v něm provedli rekonstrukci, na kterou použili peníze z úvěru, který je však již splacen. Aktuálně bydlí v bytě trvale žalobce, žalovaná jej užívá nepravidelně, několik dní (2-3) v týdnu. Mají rozdělené, kdo užívá jaký pokoj. Žalobce se o byt stará, uklízí v něm, na rozdíl od žalované. Žalovaná si z bytu postupně odstěhovala některé věci a vybavení kuchyně, což evokuje zařizování vlastní domácnosti. S rodiči bydlela v bytě i jejich dnes již zletilá dcera [jméno] [jméno] (r. [rok]). ta však naposledy byla doma na Vánoce 2021. Domů se již nevrací kvůli matce a tomu, že požívá alkoholické nápoje, v jejichž důsledku se pak chová konfliktně, vyvolává hádky i fyzické potyčky. Žalovaná užívá alkohol dlouhodobě, v určitém období se podrobila léčení, ale pak s ním sama od sebe skončila. Ani žalobce ani svědkyně neví, kde se žalovaná zdržuje, pokud není doma, předpokládá se, že u přítele [jméno] [příjmení], s nímž je ve vztahu od rozvodového řízení. Žalovaná má potenciální možnost bydlet i u svých rodičů, žalobce nemá možnost jiného bydlení (viz smlouva o nájmu pro bydlení ze dne [datum], včetně dodatku a pravidel pro užívání bytu, výpočtový list účinný od 1. 1. 2023, sdělení pronajímatele, výpověď žalobce, výpověď svědkyně [jméno] [jméno] [celé jméno žalované]).

6. U Okresního soudu v Bruntále je od 14. 11. 2022 vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení, jejímž předmětem je vypořádání společného jmění manželů, a to k návrhu žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [celé jméno žalované]. V této věci bylo na den 2. 5. 2023 nařízeno jednání, přičemž ještě před jeho zahájením se účastníci dohodli, že uzavřou dohodu, a to takovou, že právo společného nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [anonymizováno], [ulice a číslo] bude zrušeno a jediným nájemcem se stane [celé jméno žalobce]. Žalovaná se zavázala byt vyklidit bez bytové náhrady nejpozději do 30. 6. 2023. Účastníci se dohodli na tom, že požádají o odročení jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] s tím, že bude uzavřena dohoda v tomto znění. Z tohoto důvodu i jednání o vypořádání SJM bylo odročeno na neurčito za účelem uzavření takovéto dohody. Dne 9. 5. 2023 byla právní zástupkyní žalobce předložena žalované dohoda o vypořádání společného jmění manželů a dohoda o zrušení práva nájmu, která v písemné podobě reflektovala ústní dohodu uzavřenou u jednání soudu, přičemž na základě této dohody byly vypořádány nemovité věci, vybavení bytu, vybavení zahradní chatky, které připadlo žalované a žalobce se zavázal předat klíče od zahradní chatky a zahrady žalované do 30. 6. 2023. Dohoda dále obsahovala vypořádání vozidla Toyota Liftback a dále vypořádání závazků. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci částku 100.000 Kč na vypořádání společného jmění manželů ve dvou splátkách po 50.000 Kč, když první splátka byla splatná do 20. 6. 2023 a druhá do 31. 8. 2023. Pokud jde o právo společného nájmu bytu, pak se žalovaná zavázala byt vyklidit ve lhůtě do 30. 6. 2023, a to bez bytové náhrady a ve stejné lhůtě zrušit údaj o trvalém bydlišti a ve stejné lhůtě předat dvě kompletní sady klíčů od domu a bytu. Touto dohodou by došlo k vypořádání veškerých vzájemných nároků. K podpisu této smlouvy však následně nedošlo (spis sp. zn. [spisová značka], návrh dohody o vypořádání společného jmění manželů).

7. Dne [datum] byla u [název soudu] podána obžaloba na žalovanou pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku Trestním příkazem u [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla obviněná [celé jméno žalované] uznána vinnou z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky a odsouzena k peněžitému trestu ve výměře 40.000 Kč, který jí bylo umožněno hradit ve splátkách po 4.000 Kč měsíčně. Současně jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku a šesti měsíců. Protiprávního jednání se obviněná dopustila dne [datum] tím, že po požití nezjištěného množství alkoholu řídila osobní motorové vozidlo značky Toyota Avensis, kdy v důsledku ovlivnění alkoholem při parkování narazila levou částí vozidla do zaparkovaného vozidla značky Škoda Octavia a následně z místa odjela bez učinění oznámení, kdy na vozidle Octavia vznikla škoda ve výši 12.500 Kč a u obviněné byla následnými dechovými zkouškami zjištěna hladina alkoholu přesahující 1 ‰ a následně se podrobila dobrovolnému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve, kdy její hladina alkoholu činila 0,82 g, přičemž po přepočtu byla zjištěna hladina alkoholu v době řízení motorového vozidla v rozmezí 1,01 – 1,14 g (viz sdělení o podání obžaloby a trestní příkaz).

8. Na základě rozhodnutí [stát. instituce], odboru správního a obecného živnostenského úřadu došlo dne [datum] k odložení věci, neboť došlé podané oznámení neodůvodnilo zahájení řízení o přestupku, kterého se měl dopustit [jméno] [příjmení] tím, že měl úmyslně způsobit škodu na cizím majetku poškozením věci, když dne [datum] měl v čase kolem 17:30 hodin až 17:45 hodin, na chodbě domu [adresa] na ulici [ulice] [obec] při fyzickém napadení [celé jméno žalobce] poškodit pouzdro od jeho brýlí, které měl v batohu a způsobit [celé jméno žalobce] škodu ve výši 200 Kč (viz z vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého z přestupku o odložení věci ze dne [datum], z předvolání svědka ze dne [datum]).

9. Podle ustanovení § 768 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

10. Podle ustanovení § 768 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro zrušení společného nájmu bytu rozhodnutím soudu, když došlo k zániku manželství rozvodem a k předmětnému bytu měli oba manželé na základě nájemní smlouvy stejný užívací vztah. Současně se manželé nedohodli, kdo zůstane v bytě bydlet nadále. Vzhledem k tomu, že tedy nedošlo k uzavření dohody, o kterou se účastníci i v průběhu tohoto řízení pokoušeli, musel soud rozhodnout o tom, kterému z manželů bude dosavadní nájemní právo zrušeno a který z manželů se stane výlučným nájemcem předmětného bytu. V souladu s výše citovaným ustanovením § 768 občanského zákoníku by mělo při posouzení toho, po kterém z manželů lze spravedlivě žádat, aby dům opustil přihlížet k péči o nezletilé děti a také ke stanovisku pronajímatele. V tomto projednávaném případě však účastníci již nemají nezletilé dítě závislé na jejich péči a také stanovisko pronajímatele je neurčité, resp. pronajímatel nemá žádné preference a uvedené ponechává na rozhodnutí soudu. Soud však může podle okolností konkrétního případu přihlížet i k dalším hlediskům, neboť jde o normu s relativně neurčitou hypotézou a je proto na soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Může proto přihlédnout například k sociálním a majetkovým poměrům účastníků, ke zdravotnímu stavu rozvedených manželů, k příčinám rozvratu manželství, k možnosti uspořádání jejich bytových poměrů, k tomu, jak se který z nich zasloužil o získání bytu, k účelnému využití bytu, apod. (viz rozhodnutí NS ČR ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. 26 Cdo 705/2022).

12. S ohledem na výsledky dokazování, především skutečnost, že byt využívá k bydlení žalobce, přičemž žalovaná tak činí v míře výrazně nižší a kdy lze předpokládat, že žalovaná se zdržuje i na jiných místech se svým partnerem, také s přihlédnutím k chování žalované tak, jak bylo popsáno svědkyní i účastníkem v rámci jejich výpovědí, a tedy konfliktnímu chování především pod vlivem alkoholu, i s přihlédnutím k tomu, že to byl pouze žalobce, který se od června 2023 již výlučně sám podílel na úhradách nájemného a služeb spojených s užíváním bytu a také s přihlédnutím k tomu, že účastníky byla uzavřena ústní dohoda na jednání soudu ve věci vypořádání jejich společného jmění manželů, na základě které se žalovaná zavázala z předmětného bytu do 30. 6. 2023 odstěhovat, dospěl soud k závěru, že je to právě žalovaná, po které lze spravedlivě žádat, aby její nájemní právo bylo zrušeno.

13. Soud se dále musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady za ztrátu nájemního práva a pokud ano, tak v jaké výši či formě. Ne vždy totiž musí za jakýchkoliv okolností být rozvedenému manželovi, jemuž soud zruší právo nájmu, nějaká náhrada přiznána. Znovu soud přihlédl k okolnostem daného případu, a tedy především k tomu, že žalovaná se v rámci ústní dohody provedené před soudem na jeho jednání zavázala byt vyklidit, aniž by jí náležela bytová náhrada, a s přihlédnutím k tomu, že je to především požívání alkoholických nápojů z její strany, které brání tomu, aby i rozvedení manželé mohli byt užívat společně, dospěl soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přiznání náhrady žalované, a to ať již ve formě náhradního bydlení, když výsledky dokazování vypovídají o tom, že žalovaná má kde bydlet, byť to, kde se aktuálně zdržuje nebylo objektivizováno, a zároveň nejsou splněny podmínky pro to, aby byla žalované přiznána třeba i peněžitá náhrada, a to ze stejných důvodů, neboť žalovaná disponuje bydlením, které může užívat a pakliže náhrada směřuje k zajištění alespoň části finančních prostředků pro účely kauce apod., uvedené odpadá.

14. V neposlední řadě se pak soud musel zabývat lhůtou pro vyklizení, kterou zákon stanovuje, resp. stanovuje maximální délku lhůty pro vyklizení v trvání jednoho roku od právní moci rozsudku. Znovu s přihlédnutím k výsledkům dokazování, v daném případě především s přihlédnutím ke lhůtě, v níž se žalovaná sama zavázala předmětný byt opustit a kdy od této lhůty již uplynula doba delší než jednoho a půl měsíce a také s přihlédnutím k tomu, že žalovaná si část svých věcí již odstěhovala, dospěl soud k závěru, že jako dostatečná se bude jevit zákonem předvídaná pariční lhůta k vyklizení v souladu ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, tedy lhůta 15ti denní. Uvedený závěr je odůvodněn i skutečností, že vztahy mezi účastníky jsou po rozvodu velmi vyhrocené a konfliktní a prodlužování možnosti užívání bytu ze strany obou účastníků by mohlo vést k dalším příležitostem pro páchání jednání přestupkového charakteru, jak se již stalo v minulosti. Jde tak i do určité míry o preventivní prvek.

15. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl jednak o zrušení práva společného nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v druhém podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo], dále rozhodl o tom, že výlučným nájemcem bytu se stává pouze žalobce a že lhůta pro vyklizení činí 15 dnů.

16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobci. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobci proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 1.500 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, účast na jednání soudu) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, náleží jí i alikvótní část 21 % DPH ve výši 1.134 Kč Náklady řízení celkem činí 8.534 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právní zástupkyně žalobce.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.