18 C 13/2026

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 872 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 29. 8. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 3 372 Kč spolu s: úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 872 Kč od 29.6.2024 do 28.8.2025, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 372 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 7 500 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 873,31 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 10. 2025 domáhala zaplacení částky 10 872 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 5. 2024 smlouvu o úvěru, na základě níž jí byl poskytnut úvěr ve výši 7 500 Kč, který se zavázala vrátit nejpozději dne 28. 6. 2024. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostně převodem na její bankovní účet. Žalovaná však svůj závazek nesplnila, a to ani na základě výzvy k plnění.Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 500 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč a dále úroku ve výši 221,92 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, běžícího ode dne následujícího po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , www stránky, , na které se osoba žádající úvěr zaregistruje zadáním požadovaných údajů. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky , www stránky, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, ji byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód , hodnota, . Autorizační kód je přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy.Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě lustrací ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů.Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 500 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč a dále úroku ve výši 221,92 Kč, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z dokumentu, nazvaného Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29.5. 2024 a Formuláře pro standartní informace vyplývá, že uvedenou smlouvou se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7 500 Kč na její bankovní účet a žalovaná se měla zavázat tento úvěr jednorázově vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 28. 6. 2024, spolu se sjednaným úrokem (36% ročně) a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 150,08 Kč, celkem měla žalovaná zaplatit částku ve výši 10 872 Kč.Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 6. 10. 2025 v 07:53:46, tedy téměř rok a 5 měsíců poté, co mělo dojít k uzavření smlouvy. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. V podpisové části u úvěrované je uvedeno „Ja, , Jméno žalované, , rodné číslo , hodnota, potvrzují, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2024-05-29 10:40:09 elektronickým kódem , hodnota, .“ Kdo a kdy uvedené prohlášení připojil není z dokumentu zřejmé. V podpisové části úvěrujícího je pak razítko a vlastnoruční podpis blíže nespecifikované osoby.Z uvedeného vyplývá, že dokument předložený soudu vznikl až poté, kdy ho měla žalovaná akceptovat, tj. přijmout návrh smlouvy předložený mu právní předchůdkyní žalobkyně.

6. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne 2. 2. 2026 k žádosti o zjištění vlastníka účtu ve spojení s potvrzením o provedení transakce ze dne 29. 5. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet č. ú. , č. účtu, dne 29. 5. 2024 částku 7 500 Kč pod VS , var. symbol, .

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 7. 2025 včetně přílohy č. 1, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky odeslaného právní předchůdkyní žalobkyně dne 21.8.2025, včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 25. 8. 2025, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla úvěrující postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která ji dále postoupila na žalobkyni, a tato skutečnost byla žalované řádně oznámena.

8. Z dokumentu nazvaného informace o vlastníkovi vyplývá, že žalovaná vlastní jeden účet v CZK se zůstatkem 22 260,95 Kč. Na základě jakých skutečností, či kým byl dokument vytvořen z dokumentu nelze zjistit.

9. Z dokumentu nazvaného Úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, vyplývá, že žalovaná je zaměstnaná s příjmem ve výši 9 000 Kč a s výdaji za splátku bankovních úvěru ve výši 1 500 Kč, za splátku nebankovních úvěrů ve výši 1 000 Kč, s náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč a s ostatními výdaji ve výši 500 Kč. Z uvedených údajů pak právní předchůdkyně žalobkyně stanovila, že maximální výše úvěru činí 3 000 Kč.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 8. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 25. 8. 2025 má soud osvědčené, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého nezaplaceného úvěru včetně jeho příslušenství s odůvodněním, že žalovaná porušila svůj závazek z úvěrové smlouvy.

11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jaký byl její obsah.

20. V řízení žalobkyně předložila písemnou úvěrovou smlouvu vytvořenou v elektronické podobě dne 6. 10. 2025, ač měla být žalovanou dle tvrzení žalobkyně podepsána SMS kódem zaslaným již dne 29. 5. 2024. Tedy, i pokud by soud připustil, že žalovaná mohla podepsat písemnou smlouvu SMS kódem odeslaným právní předchůdkyni žalobkyně, objektivně nemohla podepsat smlouvu předloženou soudu, když tato jako samostatný dokument v době tvrzeného podpisu neexistovala. Tedy z předloženého dokumentu nelze dovodit ani obsah tvrzené sjednané smlouvy ani tvrzenou vůli stran smlouvu právě o předloženém obsahu sjednat. Jiný důkaz k prokázání uzavření úvěrové smlouvy právě o předloženém znění žalobkyně nenavrhla, ani poté, co jí byla doručena výzva soudu ze dne 29. 1. 2026, č.j. 18 C 13/2026-8. V důsledku shora uvedeného bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou došlo k uzavření soudu předložené úvěrové smlouvy.

21. Naopak v řízení bylo prokázáno, že žalované právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 7 500 Kč, a žalovaná v řízení netvrdila žádný právní důvod, na základě něhož jí vzniklo právo si tuto částku ponechat, a je tak povinna tuto částku, kterou obdržela bez právního důvodu, vrátit jako své bezdůvodné obohacení. Právo na vydání částky přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi ní a její právní předchůdkyní ve smyslu ustanovení § 1879 o.z. a ta je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

22. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalované doručena v předžalobní výzvě ze dne 21. 8. 2025, odeslané 25. 8. 2025. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaná výzvu obdržela, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalované dne 28. 8. 2025, a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

23. Protože nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění na základě předložené Smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

24. Na okraj soud poznamenává, že i pokud by byl v řízení prokázán obsah smlouvy, byla by tato absolutně neplatná z důvodu poskytnutí úvěru osobě, jež nebyla úvěruschopná. Objektivně nelze očekávat, že osoba s příjmem 9 000 Kč a výdaji ve výši 5 000 Kč (z toho 2 500 Kč na splátky dříve přijatých úvěrů) bude schopna za 30 dní uhradit částku 10 872 Kč, tedy více, než kolik činí její měsíční příjem.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 873,31 Kč, přičemž tato částka představuje 37,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,9 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 872 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala. (výrok III.).