18 C 130/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 772,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 772,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 2. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 772,69 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za platební transakce a za neuhrazené pojištění koncového zařízení. Tvrdila, že jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací a provozovatel vlastní sítě poskytuje služby volání na informační službu [číslo] a současně umožňuje účastníkům využívat též služeb jiných subjektů či provádět platební transakce na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u [obec] národní banky. Platební transakce pak spočívá v oprávnění účastníka zadávat prostřednictvím sítě žalobkyně a mobilního telefonu (popř. telefonního přístroje u pevné linky nebo osobního počítače připojeného k síti žalobkyně) příkazy k provedení těchto transakcí a umožňuje účastníkovi na základě Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí zaplatit cenu za zboží nebo služby poskytované jinými subjekty (např. SMS jízdenky, vyzváněcí tóny či hry ke stažení do mobilního telefonu, hlasování v TV soutěžích, dárcovské SMS apod.); žalobkyně v těchto případech jedná pouze jako zprostředkovatel platby. Příkaz k provedení platební transakce lze zadat voláním na telefonní číslo s odlišeným předčíslím (např. 900, 906, 909 atd. - tzv. audiotextové služby), zasláním textové zprávy s určitým řetězcem znaků na zvláštní číslo, určitým datovým spojením (tzv. Datarif) či potvrzením příkazu na odkazu na webové či wapové stránce určené třetím subjektem. Cena za tuto službu je pak určena dle délky volání, počtem zaslaných textových zpráv či je určena odkazem na webové či wapové stránce. Účastník je povinen zaplatit žalobkyni cenu platební transakce společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací ve lhůtě splatnosti vyúčtování a dále jí uhradit poplatky za provedení platebních transakcí dle ceníku. Žalovaný rovněž dal souhlas s pojištěním koncového zařízení poskytnutého žalobkyní. Žalovaný jakožto účastník telefonní stanice [číslo] [číslo] využil uvedených služeb, které mu byly žalobkyní vyúčtovány spolu s vyúčtováním elektronických komunikací jednak fakturou [číslo] za období od 23. 7. 2017 do 22. 8. 2017, a to za poskytnuté komerční služby ve výši 1 540 Kč; fakturou [číslo] za období od 23. 8. 2017 do 22. 9. 2017, a to za volání na informační službu [číslo] ve výši 104,69 Kč a za poskytnuté komerční služby ve výši 4 860 Kč; dále pak fakturou [číslo] za období od 23. 9. 2017 do 22. 10. 2017, a to za poskytnuté komerční služby ve výši 2 170 Kč a za pojištění koncového zařízení ve výši 49 Kč, a fakturou [číslo] za období od 23. 10. 2017 do 22. 11. 2017, a to za pojištění koncového zařízení v celkové výši 49 Kč. Jelikož žalovaný uvedené částky v celkové výši 8 772,69 Kč neuhradil ani přes zaslanou upomínku a tyto služby u jejich poskytovatelů nereklamoval, domáhá se žalobkyně její úhrady soudní cestou spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, účtovaného za období ode dne 12. 12. 2017 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu § 115a zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud proto věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

5. Z účastnické smlouvy – O2 Mobilní hlasová služba ze dne 20. 6. 2017 a z účastnické smlouvy – O2 Mobilní internetové připojení ze dne 23. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl uživatelem mobilní telefonní stanice s [číslo] rovněž mobilní telefonní stanice s mobilním internetem 5GB s [číslo] které jí byly poskytnuty žalobkyní jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací.

6. Ze Souhlasu s pojištěním ze dne 23. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli pojištění k modelu zařízení [číslo] na dobu neurčitou od počátku pojištění s měsíčním poplatkem ve výši 49 Kč, kdy toto pojištění bylo sjednáno pro případ nahodilého poškození a odcizení hardware koncového zařízení. Souhlas s pojištěním dal žalovaný k číslu [číslo].

7. Podle čl. 15 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací je účastník oprávněn mimo využívání služeb elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní zadávat prostřednictvím sítě a technicky způsobilého koncového zařízení příkazy k úhradě zboží a služeb na účty třetích osob, které mají s provozovatelem sítě (žalobkyní) uzavřenu smlouvu o zřízení takového účtu. Žalobkyně pak informuje účastníka o provedených platebních transakcích v samostatné části pravidelného vyúčtování služeb za následující zúčtovací období a vyúčtuje je dle platného ceníku.

8. Z vyúčtování za služby – faktury [číslo] ze dne 23. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za platební transakce realizované v období od 23. 7. 2017 do 22. 8. 2017 částku ve výši 1 540 Kč, splatnou dne 8. 9. 2017, která obsahovala žalobou požadovanou dlužnou částku za platební služby za MHD, parkování a ostatní služby, a to celkem za 22 SMS.

9. Vyúčtováním za služby – fakturou [číslo] ze dne 23. 9. 2017 žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému za platební transakce realizované v období od 23. 8. 2017 do 22. 9. 2017 částku ve výši 4 860 Kč a částku ve výši 104,69 Kč, splatné dne 11. 10. 2017, které obsahovaly žalobou požadovanou dlužnou částku ve výši 3 710 Kč za platební služby za MHD, parkování a ostatní služby, a to celkem za 53 SMS, částku ve výši 700 Kč a 450 Kč za platební transakce za služby pro dospělé a částku 104,69 Kč za volání na informační službu [číslo].

10. Vyúčtováním za služby – fakturou [číslo] ze dne 23. 10. 2017 žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému za platební transakce realizované v období od 23. 9. 2017 do 22. 10. 2017 částku ve výši 2 170 Kč a částku ve výši 49 Kč, splatné dne 9. 11. 2017, které obsahovaly žalobou požadovanou dlužnou částku ve výši 2 170 Kč za platební služby za MHD, parkování a ostatní služby, a to celkem za 31 SMS, a částku 49 Kč za pojištění koncového zařízení.

11. Vyúčtováním za služby – fakturou [číslo] ze dne 23. 11. 2017 žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému za platební transakce realizované v období od 23. 10. 2017 do 22. 11. 2017 částku ve výši 49 Kč, splatnou dne 11. 12. 2017, která byla vyúčtována za pojištění koncového zařízení.

12. Z dopisu o zrušení poskytování služeb ze dne 10. 11. 2017 včetně dodejky a přehledu neuhrazených vyúčtování ke dni 10. 11. 2017 pak žalobkyně v souladu s ustanovením § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., zrušila z důvodu neuhrazených pohledávek služby poskytované žalovanému, a to ke dni 15. 12. 2017 a zároveň ho vyzvala k jejich úhradě.

13. Na základě shora uvedených listin pak soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně poskytovala žalovanému na základě smlouvy ze dne 20. 6. 2017 (telefonní [číslo]) a smlouvy ze dne 23. 8. 2017 (telefonní [číslo]) v období od 23. 7. 2017 do 22. 11. 2017 služby elektronických komunikací prostřednictvím mobilní sítě, včetně pojištění koncového zařízení, s tím, že žalovaný současně v tomto období zadal příkazy k realizaci platebních transakcí, které mu žalobkyně v souladu s čl. 15 Všeobecných podmínek umožnila využívat. Žalobkyně pak uvedené služby vyúčtovala žalovanému dle Ceníku zvlášť ve vystavených fakturách, přičemž žalovaný na celkovou vyúčtovanou částku za službu [číslo], za pojištění koncového zařízení a za platební transakce neuhradil ničeho a nadále tak žalobkyni dluží celkem 8 772,69 Kč, které nezaplatil ani na základě zaslané upomínky a je tak s jejich úhradou v prodlení.

14. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

15. Dle ustanovení § 1746 odst. 2 a § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

17. Podle ustanovení § 2 písm. n zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, 18. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za zjištěné, že na základě platně sjednaných závazkových vztahů žalobkyně jakožto poskytovatele služeb volání na informační službu [číslo] a zprostředkovatele plateb služeb třetích osob poskytla žalovanému služby, které byly žalovanému fakturovány a k jejichž úhradě se žalovaný zavázal. Žalobkyně umožnila žalovanému v souladu se Všeobecnými podmínkami zadávat příkazy k provedení platebních transakcí prostřednictvím telefonní stanice, jíž se smluvní vztah týkal, a žalovaný se tak zavázal uhradit žalobkyni cenu těchto služeb. Tomuto svému závazku však nedostál, neboť služby využité za období 23. 7. 2017 do 22. 11. 2017 a řádně vyúčtované žalobkyni neuhradil, a je tak v prodlení se splněním své povinnosti zaplatit zbývající část dluhu. Soud k tomu dále doplňuje, že s ohledem na povahu plnění, k němuž se žalovaný zavázal a na něž žalobkyni vzniklo právo, neshledal v dané věci nedostatek své pravomoci, neboť se nejedná o nárok vymahatelný dle zákona o elektronických komunikacích. Žalovaný se pak k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně co do základu či výše zpochybnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku 8 772,69 Kč, odpovídající vyúčtované ceně za volání na informační službu [číslo], za pojištění koncového zařízení a za provedení platebních transakcí neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, přičemž žalovanému současně uložil též povinnost uhradit žalobkyni vedle této částky též úrok z prodlení v zákonné výši, účtovaný ode dne následujícího po dni splatnosti poslední fakturované částky, tedy od data 12. 12. 2017, jak žalobkyně požadovala, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.