18 C 135/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: žaloba na vyloučení nemovitých věcí z exekuce

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobu podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 6. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by byly vyloučeny z exekuce vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka] proti povinné [právnická osoba]„ v [anonymizováno]“ nemovitosti, a sice stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] dále stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žaloba byla zdůvodněna tím, že k uspokojení pohledávky žalované je vůči [právnická osoba]„ v [anonymizováno]“ vedena exekuce nařízená Okresním soudem v Bruntále dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž tuto exekuci vede exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. V rámci této exekuce byly postiženy nemovité věci, a sice stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] stavba rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tyto nemovité věci však nikdy nebyly ve vlastnictví povinné společnosti, a tudíž nemohlo dojít k jejich postižení exekucí. Původně totiž žalobkyně jako zhotovitel a [právnická osoba] jako ob jednatel uzavřely dne 18. 5. 2012 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž prefabrikovaného objektu, a to na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který je ve vlastnictví [právnická osoba] V rámci smlouvy o dílo bylo ujednáno, že k přechodu vlastnického práva dojde až úplným zaplacením ceny díla, přičemž však [právnická osoba] zaplatila pouze zálohu ve výši 200.000 Kč a neuhrazeno tak zbývá 2.890.806 Kč, proto se tato společnost nikdy nestala vlastníkem předmětné stavby. Přesto tato společnost byla do katastru nemovitostí zapsána jako její vlastník z pozice stavebníka rozestavěné stavby. Následně uzavřela dne 12. 3. 2015 [právnická osoba] se [právnická osoba] kupní smlouvu, kterou převedla vlastnické právo na tuto společnosti, ač k tomu nebyla oprávněna, neboť převedla více práv, než sama měla. V mezidobí došlo k rozdělení pozemku a stavba se aktuálně nachází na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Obdobně byla dne 20. 2. 2012 uzavřena mezi stejnými společnostmi smlouva o dílo na dodávku a montáž prefabrikovaného objektu, a to na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Ujednání této smlouvy byla obdobná, přičemž znovu byla sjednána výhrada vlastnického práva, přičemž vyjma zálohy ve výši 100.000 Kč [právnická osoba] vyhlídka nezaplatila ničeho a dluží na ceně díla 1.615.136 Kč. Z tohoto důvodu se nemohla stát vlastníkem ani této stavby. I v tomto případě byla však zapsána z pozice stavebníka do katastru nemovitostí. Také v tomto případě byla dne 12. 3. 2015 uzavřena se [právnická osoba] kupní smlouva. V mezidobí taktéž došlo k rozdělení pozemku a stavba se nachází na pozemku parc. [číslo] Tyto skutečnosti byly potvrzeny rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rozhodl, že žalobkyně je vlastníkem postižených nemovitostí – staveb a údaj tak byl v mezidobí opraven v katastru nemovitostí. Je tak zřejmé, že předmětná exekuce nemůže být v rozsahu záměru zpeněžena ani provedena a žalobkyně se domáhá vyloučení z exekuce postupem ve smyslu § 267 občanského soudního řádu (dále také o.s.ř.) po právu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok neuznala. Naopak uvedla, že vede exekuční řízení na základě usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o nařízení soudního prodeje zástavy proti zástavnímu dlužníku - povinnému, a to prodejem pozemku parc. [číslo] spolu s na něm stojící budovou [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. V rámci exekučního řízení byl vydán dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], ve znění opravy ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], exekuční příkaz prodejem nemovitých věcí – zástavy, a to konkrétně pozemku parc. [číslo] na něm stojící budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí], když exekuční řízení je exekučním titulem, exekučním návrhem a právní úpravou limitováno jen a pouze na zpeněžení zajištěného majetku. Žádný další majetek v exekučním řízení postižen není a nebyl. V rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se jedná o specifický proces upravený speciální právní úpravou, která řeší realizaci zástavního práva sloužícího k uspokojení nároku věřitele zpeněžením majetku tímto zástavním právem postiženým. Vlastník takového majetku nemusí být ani obligačním dlužníkem, jak je tomu v tomto případě. Celý proces je v podstatě limitován na otázku povinnosti strpět zpeněžení zástavy k úhradě dluhu obligačního dlužníka. V řízení se posuzuje jen a pouze existence zástavního práva a existence dluhu, který je zajištěn. Exekuční řízení je následně vedeno jen pro realizaci takového zástavního práva, a tedy z titulu existence zástavního práva na postiženém majetku bez ohledu vlastníka na zajištění, kdy podle ustanovení § 358 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních je pravomocné rozhodnutí o soudním prodeji zástavy závazné pro každého, proti němuž působí zástavní právo k této zástavě. Podstatou exekuce není tak osobní dluh povinného, ale jeho povinnost strpět realizaci zástavního práva na v jeho vlastnictví evidovaném majetku, přičemž tato povinnost přechází následně na každého jiného vlastníka. V průběhu exekučního řízení bylo zjištěno, že došlo ke změně vlastnického práva a vlastníkem části zajištění a tedy části exekucí postiženého majetku se stala žalobkyně. Soudní exekutor tak vydal dne [datum] usnesení, kterým rozhodl, že se žalobkyně stala účastníkem exekučního řízení, resp. vstoupila v části řízení týkající se nemovitosti v jejím vlastnictví na místo dosavadního povinného a byla tak povinna strpět realizaci zástavního práva váznoucí na nemovitosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] poté, co žalobkyně proti tomuto postupu nic nenamítala. Žalovaná proto namítla, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby ve smyslu § 267 o. s. ř., když k datu podání excindační žaloby byla účastníkem exekučního řízení a nikoliv třetí osobou ve smyslu citovaného ustanovení. Zároveň žalovaná namítla, že stavba rodinného domu [adresa] nikdy nebyla předmětem řízení o soudním prodeji zástavy ani předmětem exekučního postihu. Žalovaná je přesvědčena, že změna vlastnického práva nemá vliv na existenci zástavního práva na dané nemovitosti a tedy s ohledem na charakter daného exekučního řízení a jeho podstatu ani na oprávněnost postihu takového majetku exekučním příkazem, a proto nemůže být důvodem pro vyloučení z exekuce.

3. Před jednáním nařízeným na den 7. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do vyloučení stavby rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], načež soud usnesením z téhož dne v tomto rozsahu řízení částečně zastavil.

4. U jednání, jehož se zúčastnil zástupce žalobkyně i žalovaná, se pak žalobkyně dovolávala výhrady vlastnictví, neboť zástavní právo k dané nemovitosti nemohlo platně vzniknout. S ohledem na judikaturu, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2678/2006 a sp. zn. 20 Cdo 218/2006 je k podání excindační žaloby legitimován i vlastník nemovitosti postižené výkonem rozhodnutí, a to přesto, že v době zahájení řízení náleželo vlastnické právo ještě povinnému, neboť přechod vlastnictví k nemovitostem, k němuž došlo až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí je právně bezvýznamný ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí, ale neznamená to, že by byl bezvýznamný i ve stádiu vlastního provedení výkonu rozhodnutí. Došlo-li tak k odstoupení od kupní smlouvy až poté, co byl proti kupujícímu vydán exekuční příkaz na prodej nemovitosti, s účinky před nařízením exekuce, může se po vydání exekučního příkazu bránit vlastník pouze postupem podle § 267 odst. 1 občanského soudního řádu. Dle žalobkyně soudní exekutor chybně rozhodl o vstupu žalobkyně do exekučního řízení na straně povinného, neboť vstup účastníka je možný pouze v situaci, kdy právní skutečnost, která má za následek změnu vlastnického práva nastane až poté, kdy je zahájena exekuce. Tato skutečnost však nastala dříve, neboť žalobkyně nikdy nepřestala být vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně v této souvislosti připomněla rozlišení konstruktivní a deklaratorní povahy rozhodnutí soudu, když Okresní soud v Karviné pouze deklaroval, že žalobkyně byla vlastníkem předmětné nemovité věci a nikoliv, že se jim teprve stala. Žalobkyně v neposlední řadě apelovala na soud, aby nevycházel ze striktně formalistického výkladu právních norem.

5. Žalovaná poukázala na to, že zřízené zástavní právo je platné a platně zřízené, když o jeho neplatnosti nebylo nikým rozhodováno. V ostatním setrvala na své dosavadní argumentaci, byť připustila, že námitka neplatně zřízeného zástavního práva je pro ni nová.

6. Žalobkyně byla soudem poučena, že je nutné úplně vylíčit rozhodné skutečnosti ve vztahu k její aktivní legitimaci tak, aby bylo zřejmé, z jakých skutečností žalobkyně svou aktivní legitimaci dovozuje a v tomto směru byla také poučena o povinnosti označit důkazy, když byla současně poučena o následcích nevyhovění výzvy.

7. Žalobkyně nežádala o poskytnutí lhůty, když připustila, že jiné, než předložené důkazy není schopna v tomto směru označit a předložit a ani jinak doplnit rozhodné skutečnosti, z nichž sama svou aktivní legitimaci dovozuje.

8. Z rozsudku OS v Karviné – pobočka v Havířově č. j. [číslo jednací], z informace o stavbě, z pověření soudního exekutora, ze seznamu dokumentů ve spisu č. [anonymizováno] [číslo] ke dni [datum], z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], z usnesení č. j. [číslo jednací], z usnesení č.j. [číslo jednací], z exekučního příkazu č. j. [číslo jednací], z usnesení č.j. [číslo jednací], z exekučního návrhu, z výpisu z OR, CD a ze spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

9. Usnesením Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o nařízení soudního prodeje zástavy tak, že k uspokojení pohledávky zástavního věřitele z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] ve znění dodatku ze dne 2. 3. 2013, 5. 9. 2013, 13. 12. 2013, 14. 5. 2014, 30. 9. 2014 a 31. 3. 2015 ve výši 2.707.873,10 Kč, pro smluvní úrok z úvěru ve výši 115.473,73 Kč, pro smluvní úrok z úvěru ve výši 3,34 % ročně z částky 2.707.873,10 Kč za dobu od 11. 7. 2017 do zaplacení, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 38.320,99 Kč, pro zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.707.873,10 Kč a za dobu od 11. 7. 2017 do zaplacení, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení byl vůči zástavnímu dlužníkovi [právnická osoba] nařízen prodej zástavy – souboru nemovitostí, kterých je zástavní dlužník výlučným vlastníkem, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], na kterém stojí stavba [adresa] - rodinný dům a pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [výměra] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Karviná, [územní celek], [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]. Z odůvodnění se podává, že zástavní věřitel doložil existenci zajištěné pohledávky, a to úvěrovou smlouvu a doložil existenci zástavního práva, a to jak titulem, tj. zástavní smlouvou, tak i vkladem do katastru nemovitostí. Současně zástavní věřitel doložil, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy. Soud proto postupem podle § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních nařídil prodej zástavy.

10. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] pověření, kterým pověřil vedením exekuce prodejem zástavy dle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Návrh na zahájení exekučního řízení podala oprávněná – žalovaná dne [datum] vůči povinnému - vlastníku zástavy [právnická osoba], to pouze ve formě prodeje zástavy.

11. Soudní exekutor vydal dne [datum], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], exekuční příkaz prodejem zástavy – nemovitých věcí povinného, a sice pozemku [číslo] na němž stojí stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše zapsané u [anonymizována dvě slova] [územní celek], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí].

12. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] bylo rozsudkem pro uznání určeno, že vlastníkem nemovité věci – stavby rodinného domu [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a stavby rodinného domu [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] je žalobkyně – [právnická osoba] Žaloba byla vedena proti dvěma žalovaným, a sice [právnická osoba] a [právnická osoba] V průběhu řízení obě žalované uznaly nárok žalobkyně, soud vzal tvrzení žalobkyně za nesporná a žalobu tak shledal důvodnou. Proto v katastru nemovitostí je již žalobkyně zapsána jako vlastník stavby [adresa] v [katastrální uzemí], které jsou však nyní zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].

13. Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] vydal dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] usnesení, kterým rozhodl o tom, že [právnická osoba] v části, ve které na něj přešlo vlastnické právo k předmětu exekučního řízení, tj. k zastaveným nemovitým věcem, a sice k stavbě rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vstupuje na místo dosavadního účastníka řízení [právnická osoba] Z odůvodnění usnesení se podává, že soudní exekutor postupoval ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 exekučního řádu, když dle zjištění soudního exekutora nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva nebo povinnosti na jiného a tato skutečnost se týká povinného v části, ve které je řízení vedeno k prodeji zastavených nemovitých věcí, a sice rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

14. Dle výpisu z katastru nemovitostí ve stavu ke dni [datum] byla jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí byla stavba rodinného domu [adresa] evidována [právnická osoba] Tyto nemovitosti byly zajištěny smluvním zástavním právem pro více společností, mimo jiné pro žalovanou k zajištění pohledávky ve výši 3.100.000 Kč s příslušenstvím, když tato povinnost se vztahovala jak k parcele parc. [číslo] tak ke stavbě [adresa]. Podle výpisu z katastru nemovitostí ve stavu ke dni [datum] byla [právnická osoba]„ v [anonymizováno]“ zapsaná jako vlastník pozemku parc. [číslo] vůči němuž je uvedeno smluvní zástavní právo žalované. Žalobkyně je evidována jako vlastník budov – rodinných domů [adresa] a [adresa] v [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. U stavby rodinného domu [adresa] ve vlastnictví žalobkyně je evidováno zástavní právo smluvní ve prospěch žalované a její pohledávky ve výši 3.100.000 Kč s příslušenstvím dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 2. 10. 2012.

15. Podle ustanovení § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

16. Podle ustanovení § 338a občanského soudního řádu, se na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak. Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí se nepoužije ustanovení § 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy a ustanovení § 336 f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.

17. Podle ustanovení § 358 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

18. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.

19. Podle ustanovení § 36 odst. 3, odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

20. Podle ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.

21. Soud posoudil žalobu žalobkyně a dospěl k závěru, že této žalobě není možné vyhovět. Z dikce ustanovení § 267 občanského soudního řádu jednoznačně vyplývá, že právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze vůči oprávněnému uplatnit žalobou na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí, přičemž k podání excindační žaloby ve smyslu § 267 občanského soudního řádu je aktivně věcně legitimovaná třetí osoba odlišná od oprávněného, povinného i manžela povinného, jejíž věc, majetkové právo nebo jiná majetková hodnota byla postižena nařízením výkonu rozhodnutí, ačkoliv má k postiženým majetkovým hodnotám hmotněprávní vztah, který výkon rozhodnutí nepřipouští (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád, Komentář, 2. Vydání, Praha: C. H. Beck, 2017, str. 1093). Současně povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), která je určena okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 věta první zákona o zvláštních řízeních soudních, u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků, a proto řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy neprovádí dokazování a nejsou zkoumány ani další neuvedené skutečnosti, neznamená, že by tyto nemohly být zkoumány, ale jsou zkoumány až v druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí či exekuce nebo vylučovací žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 občanského soudního řádu.

22. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že v průběhu exekučního řízení bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobkyně je v části řízení týkající se prodeje nemovitostí v jejím vlastnictví povinným subjektem, a to z důvodu, že v exekučním řízení vedeném pro prodej zástavy může být exekuční dlužníkem pouze vlastník zástavy a nikdo jiný. Ostatně z ustanovení § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních plyne, že rozhodnutí o soudním prodeji zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Rozhodnutí o soudním prodeji zástavy totiž působí vůči jakémukoliv vlastníku zástavy, nikoliv pouze vůči vlastníkovi, vůči kterému byl vydán exekuční titul. Za této situace se tak žalobkyně pravomocně stala účastníkem exekučního řízení na straně povinné a nelze tak dovodit, že by za tohoto skutkového stavu byla třetí osobou tak, jak to předpokládá ustanovení § 267 občanského soudního řádu.

23. Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný, přičemž povinným je ten, proti němuž návrh na nařízení exekuce směřuje, tedy ten, na němž má být podle tohoto návrhu použitím donucení vymoženo splnění povinnosti uložené exekučním titulem. V podmínkách prodeje zástavy je povinným z logiky věci vlastník této zástavy.