18 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 1.302 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1.215 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 144,75 Kč, co 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 87 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.126 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.215 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 144,75 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč s tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, na základě čehož ji vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence a tuto povinnost splnila dne 31. 10. 2017. Žalovaná však nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za období od února 2023 do října 2023 včetně, tj. za 9 měsíců v celkové částce 1.215 Kč. Z případných mimořádných plateb byly uhrazeny nejstarší dlužné částky žalované. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., z nichž odvozuje svůj nárok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, kterou však žalovaná ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení dle předpisu práva občanského, přičemž kapitalizovala tyto úroky ode dne prodlení s každou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby v celkové částce 144,75 Kč. Náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývají dle žalobkyně z Rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba právnická osoba a společností právnická osoba s.r.o.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

3. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí dne 8. 7. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.

4. Z potvrzení o prohlášení poplatníka televizních poplatků, z předžalobní výzvy, včetně dokladu o doručení a z přehledu předpisů soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku přihlásila v říjnu 2017. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 12. 2023, doručenou dne 13. 12. 2023, bylo žalované sděleno, že dluží na nezaplacených poplatcích 1.215 Kč (9 x 135 Kč) a na poplatku za upomínku 87 Kč, celkem k tomuto dni částku 1.302 Kč a že má dlužnou částku uhradit do 15 dnů, jinak se žalobkyně bude muset obrátit na soud. Z přehledu předpisů soud dále zjistil, že žalovaná dluží koncesionářské poplatky od roku 2021, kdy platí nepravidelně. Z předepsané částky 1.620 Kč žalovaná v roce 2021 zaplatila 1.215 Kč, z předepsané částky 1.620 Kč v roce 2022 žalovaná zaplatila 540 Kč, z předepsané částky 1.771 Kč za rok 2023 žalovaná zaplatila 1.684 Kč a z předepsané částky 405 Kč za období do března 2024 žalovaná nezaplatila ničeho. Celkem ji tak byly předepsány poplatky a úroky z prodlení ve výši 8.656 Kč, na které zaplatila 6.679 Kč a dluží tak 1.977 Kč.

5. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukcí televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíčně výše televizního poplatku 135 Kč.

7. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

8. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřena lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

9. Na základě předložených listin a po podřazení pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku a svou zákonnou povinnost si neplnila minimálně v období od února 2023 do října 2023 a dluží tak v žalovaném období za 9 poplatků po 135 Kč, celkem 1.215 Kč. V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je koncesionářský poplatek splatný nejpozději 15. dne daného kalendářního měsíce. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonem stanovenou povinnost a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a proto má nárok i na úrok z prodlení. Žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala v částce 144,75 Kč, když správně zohlednila splatnost poplatku a soud přezkoumal tuto výši, kterou shledal správnou. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1.215 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 144,75 Kč.

10. Soud však nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení částky 87 Kč vyplývající z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum, včetně dodatků. Tento nárok nemá oporu v zákoně č. 348/2005 Sb., který s jedinou sankcí pro případ prodlení, počítá výslovně toliko se zákonným úrokem z prodlení, ač by jej jinak bylo možno dovodit z ustanovení občanského zákoníku. Tento zákon ale zpřísňuje podmínky, za kterých může být soudem přiznán. Výslovnou zmínku o právu na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky však tento zákon nezmiňuje. Soud proto tento nárok musel zamítnout.

11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis žaloby) a dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 126 Kč. Náklady řízení celkem činí 1.126 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu, jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).