18 C 154/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 242 496,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 29 461,49 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5.12.2024 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 55 928,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 094,63 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 83 589,81 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 883,84 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 85 389,81 Kč od 19. 4. 2024 do 4.12.2024 úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 29 461,49 Kč od 5.12.2024 do zaplaceníse zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 24 159,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5.12.2024 do zaplacení. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 11 910,36 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 1 793,58 Kč a nadále běžícím ve výši 11,70 % ročně z částky 36 070,10 Kč od 19. 4. 2024 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 113,41 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 36 070,10 Kč od 25. 9. 2024 do 4.12.2024 úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 11 910,36 Kč od 5.12.2024 do zaplaceníse zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 15 907,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5.12.2024 do zaplacení.

V. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 12 946,09 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 1 085,58 Kč a nadále běžícím ve výši 9,70 % ročně z částky 26 333,20 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 552,05 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 28 853,20 Kč od 25. 9. 2024 do 4.12.2024 úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 12 946,09 Kč od 5.12.2024 do zaplaceníse zamítá.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 26 425,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5.12.2024 do zaplacení.

VII. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 16 122,84 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 162,59 Kč a nadále běžícím ve výši 12,20 % ročně z částky 41 708,72 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 443,96 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 42 548,72 Kč od 25. 9. 2024 do 4.12.2024 úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 16 122,84 Kč od 5.12.2024 do zaplaceníse zamítá.

VIII. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 1 572,18 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 38,51 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 1 426,18 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 143,70 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 1 572,18 Kč od 25. 9. 2024 do zaplaceníse zamítá.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 13 444,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5.12.2024 do zaplacení.

X. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 6 389,54 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 878,32 Kč a nadále běžícím ve výši 10,70 % ročně z částky 19 299,44 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 117,89 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 19 834,44 Kč od 25. 9. 2024 do 4.12.2024 úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 389,54 Kč od 5.12.2024 do zaplaceníse zamítá.

XI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 18 835,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 5.12.2024 do zaplacení.

XII. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 9 392,53 Kč s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 1 307,79 Kč a nadále běžícím ve výši 11,4 % ročně z částky 26 992,63 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 573,52 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 28 227,63 Kč od 25. 9. 2024 do 4.12.2024 úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 9 392,53 Kč od 5.12.2024 do zaplaceníse zamítá.

XIII. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 242 496,08 Kč s příslušenstvím, přičemž tvrdí, že nárok je odvozen od sedmi smluv o spotřebitelském úvěru (tzv. „Expres půjčka“) uzavřených mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, , právnická osoba, . Žalobkyně tvrdí, že před poskytnutím jednotlivých úvěrů Banka posoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména na základě údajů uvedených žalovaným v žádostech o úvěr (vč. deklarovaného příjmu), interních a externích evidencí závazků a využitím interních modelů (mj. s použitím statistických údajů o výdajích, životního minima a normativních nákladů na bydlení). Dále žalobkyně tvrdí, že žalovaný následně své závazky řádně a včas neplnil. Banka proto jednotlivé úvěry ukončila a zesplatnila a pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 s účinností ke dni 19. 9. 2024. Žalobkyně uvádí, že ani po postoupení nebylo na pohledávky uhrazeno ničeho, a že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 20. 11. 2024. K jednotlivým nárokům pak uvedla:a) Smlouva č. , hodnota, (20. 4. 2021) - žalobkyně tvrdila, že Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 100 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 14,75 % p.a., splatný v 96měsíčních splátkách po 2 234,53 Kč, bez pojištění schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 22 511 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 18. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 70 538,50 Kč a domáhá se zaplacení 85 389,81 Kč (dlužná jistina vč. poplatků a smluvní pokuty), dále kapitalizovaného úroku 7 883,84 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 5 094,63 Kč; dále požaduje úrok 14,75 % p.a. z dlužné jistiny (žalobkyní uváděné) od 19. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 9. 2024 do zaplacení.b) Smlouva č. , hodnota, (3. 9. 2021) - žalobkyně uvedla, že Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 11,70 % p.a., splatný v 72měsíčních splátkách po 969,73 Kč, bez pojištění schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 20 935 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 18. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 25 840,30 Kč a domáhá se zaplacení 36 070,10 Kč (dlužná jistina), dále kapitalizovaného úroku 1 793,58 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 2 113,41 Kč; dále požaduje úrok 11,70 % p.a. z dlužné jistiny od 19. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 25. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdí, že postoupení této pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 10. 2024.c) Smlouva č. , hodnota, (10. 11. 2021) - žalobkyně tvrdila, že Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 9,70 % p.a., splatný v 60měsíčních splátkách po 843,99 Kč, s pojištěním schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 22 907 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 17. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 24 092,90 Kč a domáhá se zaplacení 28 853,20 Kč (dlužná jistina vč. poplatků a smluvní pokuty), dále kapitalizovaného úroku 1 085,58 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 552,05 Kč; dále požaduje úrok 9,70 % p.a. z dlužné jistiny od 18. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 9. 2024 do zaplacení.d) Smlouva č. , hodnota, (8. 12. 2021) - žalobkyně tvrdila, že Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 55 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 12,20 % p.a., splatný v 72měsíčních splátkách po 1 080,99 Kč, s pojištěním schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 23 820 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 17. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 28 574,10 Kč a domáhá se zaplacení 42 548,72 Kč (dlužná jistina vč. poplatků a smluvní pokuty), dále kapitalizovaného úroku 2 162,59 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 2 443,96 Kč; dále požaduje úrok 12,20 % p.a. z dlužné jistiny od 18. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 9. 2024 do zaplacení.e) Smlouva č. , hodnota, (18. 1. 2022) - žalobkyně uvedla, že Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 14,75 % p.a., splatný v 24měsíčních splátkách po 735,88 Kč, s pojištěním schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 25 054 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 17. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 17 813,40 Kč a domáhá se zaplacení 1 572,18 Kč (dlužná jistina vč. poplatků a smluvní pokuty), dále kapitalizovaného úroku 38,51 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 143,70 Kč; dále požaduje úrok 14,75 % p.a. z dlužné jistiny od 18. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 9. 2024 do zaplacení.f) Smlouva č. , hodnota, (6. 2. 2022) – dále Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 25 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 10,70 % p.a., splatný v 72měsíčních splátkách po 472,02 Kč, s pojištěním schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 25 054 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 17. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 11 555,10 Kč a domáhá se zaplacení 19 834,44 Kč (dlužná jistina vč. poplatků a smluvní pokuty), dále kapitalizovaného úroku 878,32 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 117,89 Kč; dále požaduje úrok 10,70 % p.a. z dlužné jistiny od 18. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 9. 2024 do zaplacení.g) Smlouva č. , hodnota, (24. 2. 2022) – na jejímž základě Banka poskytla žalovanému neúčelový úvěr ve výši 35 000 Kč, sjednaný s úrokovou sazbou 11,40 % p.a., splatný v 72měsíčních splátkách po 673,39 Kč, s pojištěním schopnosti splácet. Žalobkyně uvádí, že žalovaný v žádosti deklaroval čistý příjem 25 375 Kč a zaměstnavatele , právnická osoba, . Dále tvrdí, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením, Banka proto úvěr ukončila a zesplatnila ke dni 17. 4. 2024. Žalobkyně uvádí, že žalovaný uhradil celkem 16 164,90 Kč a domáhá se zaplacení 28 227,63 Kč (dlužná jistina vč. poplatků a smluvní pokuty), dále kapitalizovaného úroku 1 307,79 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení 1 573,52 Kč; dále požaduje úrok 11,40 % p.a. z dlužné jistiny od 18. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 25. 9. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů.

3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem poté, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 8.12.2025. Žalobkyni bylo předvolání k nařízenému jednání doručeno do datové schránky jejího zástupce dne 24.11.2025. Žádný z účastníků se k ústnímu jednání, k němuž byli řádně obesláni, nedostavil a ani nezaslal omluvu z jednání. Ve věci bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 20.4.2021, číslo , hodnota, , má soud za prokázané, že žalovaný s Bankou uzavřel prostřednictvím elektronického bankovnictví smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se Banka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 14,75 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 234,53 Kč.

6. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 22 511 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 20 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 9 232 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 100 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů, když žalobkyně nedoložila ani žádost žalovaného o poskytnutí úvěru Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný nemá evidovaný žádný nesplacený závazek. S ohledem na to, že splátka poskytovaného úvěru měla činit 2 234,53 Kč, měla za to, že přijatý závazek nezakládá obavu, že by žalovaný při příjmu 22 775 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI)

7. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že koncem roku 2022 měl již žalovaný problémy se splácením předmětného úvěru a dostával se do prodlení s jeho úhradou, a že mu žalobkyně účtovala poplatky z prodlení. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu ve spojení s obratovou historií uhradil na uvedený úvěr částku 70 538,51Kč.

8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 18.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 93 562,18 Kč, kterou požadovala uhradit do 6.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 83 589,81 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 7 883,84 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 288,53 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a nákladů na upomínání ve výši 1 800 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

9. Ze Smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 3.9.2021, č. , hodnota, , má soud za prokázané, že žalovaný s Bankou uzavřel prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 11,7 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 969,73 Kč měsíčně.

10. Z žádosti o úvěr vyplněné v elektronickém bankovnictví má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, Uvedl, že jeho průměrný příjem za poslední tři měsíce činí 20 935 Kč. Z listiny vyplývá že informace o výši a struktuře jeho výdajů nebyla po žalovaném požadována.

11. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 20 935 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 25 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 8 129,81 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 83,74 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů. Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný má evidováno pět nesplacených předchozích úvěrových produktů poskytnutých Bankou (tj. od 20.4.2021 do 3.9.2021 Banka poskytla žalovanému další čtyři úvěry, jež nejsou předmětem tohoto soudního řízení) s měsíční splátkou 6 945,60 Kč. S ohledem na to, že splátka dalšího poskytovaného úvěru měla činit 969,73 Kč, měla za to, že měsíční závazky na splátky ve výši cca 7 915,33 Kč nezakládají obavu, že by žalovaný při příjmu 20 935 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI)

12. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu ve spojení s obratovou historií uhradil na uvedený úvěr částku 25 840,26 Kč.

13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 18.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 37 988,09 Kč, kterou požadovala uhradit do 6.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 36 070,10 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 1 793,58 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 124,41 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

14. Další Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka č. , hodnota, , uzavřel žalovaný s Bankou dne 10.11.2021 prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 9,7 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 927,99 Kč měsíčně včetně pojistného ve výši 84 Kč pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr.

15. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 22 907 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 25 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 8 824,12 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 91,63 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů, když žalobkyně nedoložila ani žádost žalovaného o poskytnutí úvěru. Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný má evidováno sedm nesplacených předchozích úvěrových produktů s měsíční splátkou 8 824,12 Kč. S ohledem na to, že splátka dalšího poskytovaného úvěru měla činit 843,99 Kč, měla za to, že měsíční závazky na splátky ve výši cca 9 500 Kč nezakládají obavu, že by žalovaný při příjmu 22 907 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI) Z vyjádření banky má soud za prokázané, že při stanovení splátkového zatížení žalovaného zcela opomíjela platby na pojistné pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr, a to přesto že tyto platby čítali několik set korun měsíčně.

16. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu uhradil na uvedený úvěr částku 24 092,89 Kč.

17. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 17.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 30 050,43 Kč, kterou požadovala uhradit do 3.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 26 333,20 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 1 085,58 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 111,65 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

18. Následně Banka s žalovaným po 1 měsíci uzavřeli dne 8.12.2021 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka č. , hodnota, , prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 55 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 12,2 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 1 188,99 Kč měsíčně včetně pojistného ve výši 108 Kč pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr.

19. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 23 820 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 25 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 9 002,04 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 95,28 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů, když žalobkyně nedoložila ani žádost žalovaného o poskytnutí úvěru Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný má evidováno osm nesplacených předchozích úvěrových produktů s měsíční splátkou 9 420,47 Kč. S ohledem na to, že splátka dalšího poskytovaného úvěru měla činit 1 080,99 Kč, měla za to, že měsíční závazky na splátky ve výši cca 10 693,46 Kč nezakládají obavu, že by žalovaný při příjmu 23 820 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI) Z vyjádření banky má soud za prokázané, že při stanovení splátkového zatížení žalovaného zcela opomíjela platby na pojistné pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr, a to přesto že tyto platby čítali několik set korun měsíčně.

20. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu uhradil na uvedený úvěr částku 28 574,12 Kč.

21. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 17.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 44 851,67 Kč, kterou požadovala uhradit do 3.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 41 708,72 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 2 162,59 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 140,36 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a nákladů na upomínání ve výši 540 Kč a zároveň Banka uplatnila nárok na úhradu poplatku za upomínání ve výši 300 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

22. Po uplynutí dalšího měsíce uzavřela Banka s žalovaným dne 18.1.2022 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka č. , hodnota, , prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 14,75 % ročně v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 808,88 Kč měsíčně včetně pojistného ve výši 73 Kč pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr.

23. Z žádosti o úvěr vyplněné v elektronickém bankovnictví má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, Uvedl, že jeho průměrný příjem za poslední tři měsíce činí 25 054 Kč. Z listiny vyplývá že informace o výši a struktuře jeho výdajů nebyla po žalovaném požadována.

24. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 25 054 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 25 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 9 232 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 100 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů. Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný má evidováno devět nesplacených předchozích úvěrových produktů s měsíční splátkou 10 501,46 Kč. S ohledem na to, že splátka dalšího poskytovaného úvěru měla činit 735,88 Kč, měla za to, že měsíční závazky na splátky ve výši cca 11 236 Kč nezakládají obavu, že by žalovaný při příjmu 25 054 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI) Z vyjádření banky má soud za prokázané, že při stanovení splátkového zatížení žalovaného zcela opomíjela platby na pojistné pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr, a to přesto že tyto platby čítali několik set korun měsíčně.

25. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu uhradil na uvedený úvěr částku 17 813,36 Kč.

26. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 18.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 17.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 1 676,39 Kč, kterou požadovala uhradit do 2.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 1 426,18 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 38,51 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 65,70 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a nákladů na upomínání ve výši 146 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

27. Šestým v řízení uplatněným nárokem byl nárok ze smlouvy uzavřené mezi Banko a žalovaným po dalších třech týdnech dne 6.2.2022 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka č. , hodnota, , prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 10,70 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 519,02 Kč měsíčně včetně pojistného ve výši 47 Kč pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr.

28. Z žádosti o úvěr vyplněné v elektronickém bankovnictví má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, Uvedl, že jeho průměrný příjem za poslední tři měsíce činí 25 054 Kč. Z listiny vyplývá že informace o výši a struktuře jeho výdajů nebyla po žalovaném požadována.

29. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 25 054 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 25 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 9 412 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 100 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů. Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný má evidováno jedenáct nesplacených předchozích úvěrových produktů poskytnutých žalovanému Bankou (v období od 18.1.2022 do 6.2.2022 Banka poskytla žalovanému další úvěr, jenž není předmětem této žaloby) s měsíční splátkou 11 482,63 Kč. S ohledem na to, že splátka dalšího poskytovaného úvěru měla činit 472 Kč, měla za to, že měsíční závazky na splátky ve výši cca 11 950 Kč nezakládají obavu, že by žalovaný při příjmu 25 054 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI) Z vyjádření banky má soud za prokázané, že při stanovení splátkového zatížení žalovaného zcela opomíjela platby na pojistné pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr, a to přesto že tyto platby čítali několik set korun měsíčně.

30. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu uhradil na uvedený úvěr částku 11 555,10 Kč.

31. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 17.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 20 771,15 Kč, kterou požadovala uhradit do 3.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 19 299,44 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 878,32 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 58,39 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a nákladů na upomínání ve výši 235 Kč a zároveň Banka uplatnila nárok na úhradu poplatku za upomínání ve výši 300 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

32. Poslední žalobou uplatněná pohledávka je pohledávka ze smlouvy uzavřené mezi Banko a žalovaným po dvou týdnech dne 24.2.2022 ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka č. , hodnota, , prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit včetně obchodní úroku 11,40 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 740,39 Kč měsíčně včetně pojistného ve výši 67 Kč pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr.

33. Z žádosti o úvěr vyplněné v elektronickém bankovnictví má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů a je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, Uvedl, že jeho průměrný příjem za poslední tři měsíce činí 25 375 Kč. Z listiny vyplývá že informace o výši a struktuře jeho výdajů nebyla po žalovaném požadována.

34. Žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela Banka z toho, že žalovaný má jím deklarovaný příjem 25 375 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný a čistý příjem domácnosti je 25 000 Kč. Životní náklady žalovaného stanovila částkou 9 412 Kč bez bližšího vysvětlení. Pokud jde o výdaje na bydlení, měla žalobkyně za to, že se na nich žalovaný podílí v rozsahu 100 %, jak jeho podíl na nákladech na bydlení stanovila, není z listiny posouzení úvěruschopnosti zjevné, shodně jako není zjevné, s jakými výdaji na bydlení pracovala. Na základě, jakých skutečností stanovila příjmy a výdaje žalovaného nevyplynulo z žádného z důkazů. Doložila, že z externích dat ověřila, že žalovaný má evidováno dvanáct nesplacených předchozích úvěrových produktů s měsíční splátkou 11 954,65 Kč. S ohledem na to, že splátka dalšího poskytovaného úvěru měla činit 673,39 Kč, měla za to, že měsíční závazky na splátky ve výši cca 12 530 Kč nezakládají obavu, že by žalovaný při příjmu 25 375 Kč nebyl schopen hradit své závazky. (viz. Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9.7.2025 včetně výpisu z BRKI) Z vyjádření banky má soud za prokázané, že při stanovení splátkového zatížení žalovaného zcela opomíjela platby na pojistné pro případ neschopnosti splácet sjednaný úvěr, a to přesto že tyto platby čítali několik set korun měsíčně.

35. Žalovaný dle výpisů z úvěrového účtu uhradil na uvedený úvěr částku 16 164,90 Kč.

36. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s úhradou řádných splátek úvěru a příslušných poplatků, proto ke dni 17.4.2024 došlo k ukončení smlouvy o úvěru a zesplatnění celé pohledávky ve výši 29 621,74 Kč, kterou požadovala uhradit do 3.5.2024. Uvedla, že pohledávka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 26,992,63 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru v částce 1 307,79 Kč, z úroku z prodlení ke dni zesplatnění úvěru ve výši 86,32 Kč, dlužných měsíčních poplatků za vedení úvěrového účtu a nákladů na upomínání ve výši 935 Kč a zároveň Banka uplatnila nárok na úhradu poplatku za upomínání ve výši 300 Kč. Doklad o doručení tohoto oznámení, ani o jeho odeslání žalobkyně soudu nepředložila.

37. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024, včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení ze dne 12.9.2024, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30.9.2024, z podacího lístku ze dne 8.10.2024 bylo soudem zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena Bankou na žalobkyni a že žalovanému byla tato skutečnost Bankou oznámena.

38. Z předžalobní výzvy ze dne 19.11.2024 včetně podacího lístku ze dne 20.11.2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému splnění jeho závazků.

39. Na základě shora uvřeného má soud za prokázané následující skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., poskytla žalovanému v období od 20.4.2021 do 24.2.2022, tj. za dobu 10 měsíců, 13 spotřebitelských úvěrů. Předmětem nyní projednávané žaloby je sedm z nich o celkové jistině 320 000 Kč, která byla připsána na běžný účet žalovaného. Žalovaný uhradil na své závazky z těchto sedmi smluv celkem 194 579,14 Kč.

40. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

41. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

42. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

43. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

44. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“45. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

46. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

47. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

48. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

49. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.

50. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

51. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

52. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

53. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu uvedeném ve výroku I., III., V., VII., X. a XII. tohoto rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v jí tvrzených smlouvách o úvěru.

54. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopna přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů.

55. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 154/2025-21 ze dne 17.6.2025, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že Banka splnila svoji zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti žalovaného Banka vycházela z jím deklarovaných příjmů. Výdaje žalovaného odhadovala dle historických dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Dále provedla šetření v externích databázích BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříku a dalších databázích. Z výsledků šetření pak stanovila výši disponibilních příjmů žalovaného. Žalobkyně pak soudu předložila prohlášení Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti klienta spolu s výstupy z BRKI. Z nichž vyplynulo, že si před poskytnutím každého z úvěrů ověřovala úvěrovou angažovanost žalovaného tedy, že před poskytnutím úvěru znala výši závazků zanášeních do klientských databází (BRKI) o výši jeho úvěrové angažovanosti.

56. V případě všech soudem posuzovaných úvěrů má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalovaného neproběhla řádně v souladu se závazným pokynem zákona zkoumat nejen příjmy úvěrovaného, ale i jeho výdaje, a to nikoliv výdaje teoretické, ale jeho skutečné výdaje nevzbuzující pochybnost o své správnosti. Banka v nyní projednávaných případech zcela rezignovala nejen na ověření výše příjmů žalovaného (byť soud připouští, že tato informace jí mohla být známa, pokud vedla pro žalovaného běžný účet, na nějž mu chodil příjem, což však v řízení žádný z účastníků netvrdil ani neprokazoval), ale i resp. zejména na zjištění výdajů žalovaného. Tyto údaje nezjišťovala ani dotazem i žalovaného. Bez údajů sdělených žalovaným pak tyto nemohla podrobit kritickému ověření s příslušnými statistickými daty, popřípadě je korigovat životním minimem a normativními náklady na bydlení (jako korektivem nejnižších výdajů). Nelze přehlédnout, že již první sjednaný úvěr ze dne 20.4.2021 měl být splácen po dobu 8 let, tedy po dobu, po níž nelze očekávat, že by žalovaný byl schopen vyžít pouze s životním minimem a normativními náklady na bydlení, které nedosahují ani průměrných nákladů na bydlení v daném místě a čase. Bez znalosti alespoň základních reálných výdajů žalovaného nelze uvažovat o řádném prověření úvěruschopnosti. Obdobně nelze přehlédnout, že Banka vědomě při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nezohledňovala výši pojistného, které se žalovaný zavázal hradil spolu se splátkami jednotlivých úvěrů, ač tato částka čítala několik set korun měsíčně, čímž nikoliv nepodstatně snižovala disponibilní částku žalovaného.

57. I pokud by soud připustil, že není nutné zkoumat a ověřovat konkrétní výši životních nákladů úvěrovaného, je třeba ke stanovení životních nákladů úvěrovaného vycházet alespoň ze základních údajů o jeho životní situaci, tj. zejména místu faktického bydliště, způsobu bydlení a tím výši pravděpodobných nákladů na bydlení, faktickému místu zaměstnání a k němu vztaženými náklady na dopravu, osobním stavu včetně počtu a staří dětí. Bez těchto údajů nelze využít ani statistické údaje shromažďované Českým statistickým úřadem včetně zohlednění dalších očekávaných výdajů, jako jsou náklady na dopravu do zaměstnání, za telefon, za internet apod. Ani skutečnost, že žalovaný bydlí u rodičů nesvědčí o tom, že by neměl náklady na bydlení, neboť při běžném chodu věcí vydělávající potomek přispívá na náklady spojené s bydlením. Nebylo-li bance nic známo o typu bydlení, počtu osob sdílejících společné obydlí a rozdělení nákladů mezi ně, nemohla sestavit ani pravděpodobný model výdajů žalovaného.

58. Pokud pak Banka poskytla žalovanému během 10 měsíců třináct úvěrů v celkové výši jistiny 320 000 Kč, splatných souběžně nejméně po dobu 5 let, je zcela zjevné, že již v té době nebyl žalovaný schopen běžné výdaje (včetně splátek úvěrů) hradit ze svého příjmu a výši svého zadlužení vůči Bance zvyšoval nejméně každý měsíc. Ani tato skutečnost nebyla Bankou nijak vyhodnocena či zohledněna, ač při běžné opatrnosti musela tato skutečnost vyvolat otázku, zda stále vyšší zadlužování není samo o sobě dokladem o neschopnosti žalovaného splácet své závazky, tedy že jsou zde dány důvodné obavy, že žalovaný nebude schopen své závazky splácet.

59. Za této situace dospěl soud k závěru, že všechny smlouvy o úvěru předložené žalobkyní soudu jsou pro rozpor s donucujícími ustanoveními zákona ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku, tj. pro rozpor s veřejným pořádkem neplatné.

60. K otázce, zda neplatnost smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele při uzavření úvěrové smlouvy způsobuje neplatnost absolutní, jíž soud zkoumá z úřední povinnosti nebo pouze neplatnost relativní, jíž soud zkoumá pouze k námitce žalovaného, soud výslovně odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci OPR-Finance C-679/18 ze dne 5.3.2020. Dle tohoto rozhodnutí musí být „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Soudní dvůr tak jednoznačně vyložil, že aplikace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES musí být národními státy provedena tak, aby porušení článku 8 a 23 bylo sankcionováno vždy absolutní neplatností úvěrové smlouvy, tedy neplatností, k níž se přihlíží z úřední povinnosti.

61. Tedy zjistí-li soud při své rozhodovací činnosti, že vnitrostátní právní úprava je v rozporu se směrnicí Evropského společenství, má soud sám rozhodnout o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropského společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem), když tento postup soudu byl připuštěna již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 (srov. bod 34. a 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu). Když citovaným usnesením byla řešena právě otázka relativní neplatnosti, a to v § 55 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění do 31.7.2010.

62. V případě pohledávek z neplatných smluv o úvěru se může úvěrující po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, které mu byly prokazatelně na základě neplatných smluv poskytnuty, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z..

63. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně prokázala, že na ní z Banky, jako její právní předchůdkyně, byly ve smyslu ust. § 1879 o. z. postoupeny práva z neplatných úvěrových smluv, přešlo právo na ní i právo na úhradu jistiny vůči žalovanému a žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována.

64. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 20.4.2021 částku 100 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 18.4.2024 žalovaný uhradil částku 70 538,51 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 29 461,49 Kč (výrok I.).

65. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 3.9.2021 částku 50 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 18.4.2024 žalovaný uhradil částku 25 840,26 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 24 159,74 Kč (výrok III.).

66. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 10.11.2021 částku 40 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 17.4.2024 žalovaný uhradil částku 24 092,89 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 15 907,11 Kč (výrok V.).

67. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 8.12.2021 částku 55 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 17.4.2024 žalovaný uhradil částku 28 574,12 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 26 425,88 Kč (výrok VII.).

68. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 18.1.2022 částku 15 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 17.4.2024 žalovaný uhradil částku 17 813,36 Kč, tedy uhradil více, než kolik činila jistina úvěru z neplatné úvěrové smlouvy a soud žalobu v této části zamítl (výrok IX.).

69. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 6.2.2022 částku 25 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 17.4.2024 žalovaný uhradil částku 11 555,10 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 13 444,90 Kč (výrok X.).

70. Soud má za prokázané, že Banka poskytla žalovanému dne 24.2.2022 částku 35 000 Kč. Do dne zesplatnění úvěru, tj. do 17.4.2024 žalovaný uhradil částku 16 164,90 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 18 835,10 Kč (výrok XII.).

71. Splatnost bezdůvodného obohacení vzniká na základě výzvy věřitele adresované dlužníkovi. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by Banka žalovaného vyzvala k vrácení částky (neboť doložila pouze oznámení o zesplatnění úvěru, nikoliv však, že by tato výzva byla doručena či alespoň prokazatelně odeslána žalovanému). Za této situace soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky z každého úvěru, jež byl předmětem této žaloby byla žalovanému doručena až předžalobní výzvou ze dne 19.11.2024 (doručenou ve smyslu ustanovení § 573 o.z. dne 25.11.2024) v níž byla žalovanému stanovena lhůta k plnění do 4.12.2024. Ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení i s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. .

72. Z důvodu neplatnosti úvěrových smluv pak soud ve zbývajícím rozsahu, tj. zejména v rozsahu obchodního úroku a poplatků, žalobu zamítl (výrok II., IV., VI., VIII., XI. a XIII.).

73. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že tuto nepřiznal žádnému z účastníků, když by tato náhrada náležela úspěšnějšímu žalovanému, kterému však žádné náklady řízení nevznikly (výrok IV.).