18 C 158/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 6.042 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.000 Kč od 18. 6. 2023 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 Kč od 18. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.042 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky od 18. 6. 2023 do zaplacení z titulu porušení smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč se splatností do 17. 6. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a proto byl upomínán 3 upomínkami a dostal se také do prodlení s úhradou celého dluhu. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka ve výši 6.042 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 6.000 Kč a smluvní pokuty ve výši 42 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, původní věřitel využíval dlužnických registrů a lustrace v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie a vycházel také z tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně nedisponovala dokumentací ohledně lustrace v databázích a o příjmech a výdajích. Úvěr byl vyplacen dne datum na účet žalovaného. Úvěr nebyl do dnešního dne vrácen. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně, aby byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného v částce 6.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Přes předžalobní upomínku ze dne 17. 11. 2023 žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 3. 9. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

4. Ze smlouvy o úvěru, včetně dodatku č. hodnota, z verifikační platby, z upomínky, ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupeních pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako klient uzavřeli dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský, neúčelový, jednorázově splatný úvěr ve výši 6.000 Kč se splatností do 26. 4. 2023, kdy splatnost činila 61 dnů. Zápůjční úroková sazba byla sjednána v nulové výši. Strany se dohodly, že v případě porušení povinností klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle této smlouvy řádně a včas, to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč. Verifikační platba ze strany žalovaného byla zaslána na účet věřitele dne datum ve výši 0,01 Kč. Téhož dne byla provedena i odchozí platba ve prospěch stejného účtu ve výši 6.000 Kč. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byla prodloužena splatnost k úvěru do 9. 6. 2023, znovu při nulové úrokové sazbě a RPSN 261,2 %. Dodatek měl nabýt platnosti okamžikem, kdy bude ze strany klienta uhrazen poplatek ve výši 1.380 Kč. Společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel jako věřitel pohledávek, které má jako úvěrující za svými klienty jako úvěrovanými, postupoval za podmínek daných smlouvou na základě dílčích smluv jednotlivé pohledávky. Mezi postoupenými pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným identifikována číslem smlouvy, jménem, příjmením a rodným číslem žalovaného, výši dlužné částky v hodnotě 6.042 Kč. Upomínkou ze dne 17. 6. 2023 byla žalovaný vyzván k zaplacení částky 6.092 Kč, splatné dne 17. 6. 2023, když tato částka zahrnovala smluvní pokutu ve výši 42 Kč a poplatky za upomínku ve výši 50 Kč. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován ze strany původního věřitele dopisem ze dne 17. 11. 2023. Stejného dne pak žalovanému byla zaslána také předžalobní upomínka ze strany právního zástupce žalobkyně, kterou byl naposledy vyzván k zaplacení částky 11.108 Kč do 3 dnů s upozorněním na soudní řešení věci.

5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle ustanovení § 2392 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dne 17. 11. 2023 a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o úvěru, neboť nebyl sjednán úrok jako nezbytná náležitost úvěru, ale smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6.000 Kč na dobu 61 dnů, bezúročně, a v tomto termínu se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit. Dodatkem smlouvy pak byl termín splatnosti posunut na den 17. 6. 2023. Této své povinnosti žalovaný nedostál a do dnešního dne nezaplatil ničeho. Smlouva je zároveň smlouvou podléhající zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat úvěruschopnost účastníků, tedy jejich schopnost úvěr řádně splácet.

12. Ze samotných tvrzení žalobkyně vyplývá, že má sice za to, že její právní předchůdkyně tuto povinnost dodržela a splnila, současně však říká, že nemá o splnění této povinnosti žádné důkazy. Soud má tak za neprokázané, že by tato povinnost byla splněna, a tak nezbývá než postupovat ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona a mít tak předloženou smlouvu za absolutně neplatnou, což ostatně i žalobkyně alternativně navrhuje, když žádá případně posoudit nárok jako bezdůvodné obohacení. Z předložených listin pak vyplynulo, že žalovanému byla poskytnuta částka 6.000 Kč, naopak z žádné listiny nevyplynulo, že by snad na tuto částku bylo cokoliv hrazeno, a to i přes existenci dodatku č. 2 ke smlouvě. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě částky 6.000 Kč, představující jistinu zápůjčky, a to včetně příslušenství, když pro počátek prodlení vycházel z původní smlouvy, když ostatně v den splatnosti byla žalovanému zasílána upomínka k zaplacení celé dlužné částky. V tomto rozsahu tak soud shledal žalobu důvodnou.

13. Vzhledem k výše uvedenému, a tedy neplatnosti předložené smlouvy, soud nemohl vyhovět nároku žalobkyně co do smluvní pokuty ve výši 42 Kč, když tento nárok má původ v neplatné smlouvě. V tomto rozsahu proto žaloba musela být zamítnuta, a to včetně příslušenství počítaného z této částky.

14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že neúspěch žalobkyně je tak zanedbatelný, že se nijak neprojeví na výši náhrady nákladů řízení, která proto byla v plné výši přiznána právě žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč. Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).