18 C 161/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: O.K. Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 15.676 Kč

I. Žaloba na zaplacení částky 15.676 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 29. 3. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15.676 Kč, představované smluvní pokutou, která žalobkyni náleží na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , dle které žalovaná čerpala celkem částku 30.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto uhradit v 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč a zaplatit tak celkem 37.500 Kč. Této své povinnosti však žalovaná nedostála a k úhradě dlužné částky byla žalovaná zavázána rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v jehož důsledku žalovaná uhradila dne 15. 10. 2021 částku 31.563 Kč. Smlouvou však byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku a žalobkyně proto kapitalizovala smluvní pokutu za období od 9. 1. 2020 do 15. 10. 2021 z částky 31.563 Kč v částce 15.676 Kč. Tento nárok není kryt dřívějším exekučním titulem. Přes předžalobní upomínku ze dne 22. 2. 2023 žalovaná nezaplatila ničeho.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne , datum, pod č. j. EPR , adresa, /, Anonymizováno, -5 elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne , datum, , č. j. EPR , adresa, /, Anonymizováno, -11, zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

4. Soud nařídil jednání na den , datum, , přičemž žalobkyně svou účast prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a jednáno tak bylo v jejich nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Bruntále č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , z úvěrové smlouvy, z přehledu výdajů a závazků, z přehledu splácení, ze zesplatnění včetně dokladu o odeslání, z formuláře se standardními informacemi o úvěru, z úvěrových podmínek, ze splátkového kalendáře, z dokladů o vyplacení úvěru ze dne 14. 8. 2022, z výpočtu smluvní pokuty, z upomínek ze dne 29. 9. 2019 a ze dne 30. 10. 2019, včetně dokladů o odeslání, a z předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2023, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

6. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru žalobkyni. Ke své osobě žalovaná uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, její příjem činí 26.000 Kč měsíčně a náklady na bydlení 5.000 Kč. Splátka dalšího úvěru v původní výši 240.000 Kč a v aktuální výši 148.000 Kč dosahovala částky 3.000 Kč. Za další běžné výdaje žalovaná měsíčně platila 3.500 Kč. Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se zavázala vrátit v 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč, splatných do 20. dne v měsíci. Smlouvou byla sjednána možnost zesplatnění úvěru v případě prodlení s úhradou jedné splátky, nebo její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem odeslání písemného oznámení o zesplatnění. Pro případ zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Částka 28.000 Kč byla vyplacena žalované, zbývající částka 2.000 Kč představovala provizi pro zprostředkovatele. Upomínkami ze dne 29. 9. 2019 a ze dne 30. 10. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných splátek a současně byla informována o účtování smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou opožděnou splátku. Žalovaná nezaplatila první tři splátky, a proto dopisem ze dne 27. 11. 2019 žalobkyně zesplatnila úvěr, kdy dlužná částka činila 31.563 Kč, smluvní pokuta 1.497 Kč a upomínací náklady 300 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , když bylo rozhodováno rozsudkem pro uznání, bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 34.685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 21,55 % ročně z částky 27.063 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27.063 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále byla žalovaná zavázána k náhradě nákladů řízení žalobkyni (výrok III.) a žalobkyně byla zavázána k zaplacení doplatku soudního poplatku (výrok II.). Teprve poté začala žalovaná platit dluh v různě vysokých splátkách, a v období od 19. 11. 2020 do 15. 10. 2021 uhradila celkem 31.563 Kč. Za stejné období při zohlednění jednotlivých plateb pak žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce 15.676 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2023, odeslanou následujícího dne na adresu trvalého pobytu žalované, byla žalovaná naposledy vyzvána k zaplacení smluvní pokuty a současně byla upozorněna na soudní řešení věci.

7. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že závazek uváděný žalovanou, nebyl v době uzavření smlouvy jejím jediným závazkem, neboť u Okresního soudu v Bruntále bylo v minulosti vedeno řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, žalobkyně , právnická osoba, z titulu porušení úvěrové smlouvy ze dne , datum, , dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč, splatný ve 24 měsíčních splátkách po 4.579 Kč a dále ve věci sp. zn. , spisová značka, žaloba stejné žalobkyně z titulu porušení smlouvy o úvěru ze dne , datum, na částku 80.000 Kč se splátkou ve výši 5.487 Kč měsíčně. Z obou návrhů současně plyne, že poslední splátky v těchto věcech žalovaná uhradila v červnu 2019. Dle řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, byla žalovaná dále účastna úvěrového vztahu na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , přičemž úvěr ve výši 44.100 Kč byl splatný v 84 měsíčních splátkách po 886,00 Kč. Dalším závazkem žalované byl závazek projednávaný u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , a to z titulu porušení smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, se společností , právnická osoba, , kdy žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, jenž byl splatný do 26. 4. 2019. Na tento úvěr žalovaná taktéž neplnila ničeho.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a následující občanského zákoníku, dle které byla žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 25 měsíčních splátkách. Této své povinnosti ale nedostála, když nezaplatila ani jedinou splátku, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a protože ani následně žalovaná nereagovala, dala věc k soudu. Teprve po vydání rozsudku pro uznání a pod tlakem exekuce začal být úvěr splácen počínaje listopadem 2020.

13. Úvěr je současně úvěrem spotřebitelským podléhajícím zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelů úvěru zkoumat úvěruschopnost, tedy jejich schopnost úvěr splácet, přičemž tato povinnost je uložena jak k ochraně poskytovatelů úvěrů, tak i ve vztahu k dlužníkům. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované vyšla toliko z údajů sdělených samotnou žalovanou, které však objektivně nebyly pravdivé. Je zjevné, že žalovaná v době poskytnutí tohoto úvěru měla nejen zmiňovaný závazek se splátkou 3.000 Kč měsíčně, splatný byl i úvěr v původní výši 10.000 Kč, a splátky dalších úvěrů, o nichž má soud povědomí, aniž by činil jakékoliv dotazy na jiné instituce touto problematikou zabývající se, ví o dalších splátkách v celkové výši 10.952 Kč, a to nelze vyloučit, že úvěrů nebylo ještě více. Žalobkyně tak nedostatečně vyhodnotila výdajovou stránku žalované, když je zjevné, že v době uzavírání smlouvy byl už minimálně jeden závazek splatný, žalovaná byla v prodlení s úhradami splátek dalších úvěrů, což jsou všechno informace, které jsou dostupné v databázích vedoucích dlužníky. Žalobkyně se spokojila s informace od žalované, které však neověřila, ač tak objektivně učinit mohla. Soud proto shledal předloženou smlouvu neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Protože však žalobou požadovaný nárok na zaplacení smluvní pokuty má celý původ v neplatné smlouvě, nebylo možné žalobě vyhovět a proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

14. Odkazovala-li žalobkyně v rámci své omluvy na ustanovení § 13 občanského zákoníku, lze poukázat na skutečnost, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, a to v důsledku uznání učiněného ze strany žalované. Účinky tohoto uznání se však vztahovaly pouze k uvedenému řízení. V této věci se žalovaná vůbec nevyjádřila, soud se tak otázkou zkoumání úvěruschopnosti zabýval z úřední povinnosti, a dospěl k závěrům výše uvedeným. Navíc v době rozhodování ve věci sp. zn, , spisová značka, soud neměl povědomí o dalších závazcích žalované, neboť tato řízení byla zahájena až následně. Současně z citovaného rozhodnutí není zřejmé, zda se soud touto otázkou vůbec zabýval a s jakým závěrem.

15. O nákladech účastníků soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšné žalované účelně vynaložené náklady nevznikly.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.