18 C 163/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11.250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11.250 Kč od 17. 8. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 11.250 Kč od 1. 7. 2022 do 12. 8. 2022 a za dobu od 13. 8. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 12.000 Kč od 2. 7. 2015 do 17. 8. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 750 Kč od 17. 8. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 750 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 750 Kč od 1. 7. 2022 do 12. 8. 2022 a za dobu od 13. 8. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a co do souhrnného poplatku ve výši 6.438 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 851,26 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12.000 Kč s běžícím zákonným úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení s poplatkem ve výši 6.438 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 12.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 7.188 Kč. Půjčka měla být uhrazena v 39 týdenních splátkách po 492 Kč. Žalovaná však smlouvu porušila, když řádně a včas splátky nehradila, a zaplatila pouze 750 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části ve výši 12.000 Kč na jistině a 6.438 Kč na souhrnném poplatku. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na právnická osoba anonymizováno na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalované dopisem ze dne 25. 6. 2015 oznámeno a dále na základě smlouvy ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 9. 2018. Naposledy byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou, na kterou však nereagovala.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

4. Soud nařídil jednání na den 12. 8. 2022, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a jednání tak proběhlo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

5. Ze smlouvy o půjčce, ze smluvních podmínek, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli spolu s půjčkou i souhrnný poplatek ve výši 7.188 Kč, aniž by tento byl jakkoli rozčleněn, celkem tedy 19.188 Kč, a to v pravidelných 39 týdenních splátkách ve výši 492 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, se zákazník zavázal platit anonymizováno týdenní splátky včas a dle pokynu. Strany se dohodly, že jakékoliv splátky budou započítávány nejprve na souhrnný poplatek a poté na vlastní půjčku. Dále bylo dohodnuto, že pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má anonymizováno právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky, včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. právnická osoba jako postupitel a anonymizována dvě slova jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o půjčce specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovanou, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem věřitele ze dne 25. 6. 2015, odeslaným dne 3. 8. 2015 a zároveň byla vyzvána k uhrazení částky 18.438 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení oznámení. Dne datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi postupitelem anonymizována dvě slova a žalobkyní jako postupníkem, kdy i v tomto případě přílohou této smlouvy byl seznam postoupených pohledávek s uvedením pohledávky za žalovanou. O tomto postoupení byla žalovaná informována dopisem ze dne 14. 9. 2018, odeslaným dne 19. 9. 2018. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022, která byla dne 17. 2. 2022 odeslána na adresu adresa.

6. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

8. Podle ustanovení § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

9. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřených v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalované. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

10. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované půjčku ve výši 12.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 19.188 Kč, když tato částka zahrnuje souhrnný poplatek ve výši 7.188 Kč, aniž by tento byl ve smlouvě či obchodních podmínkách jakkoliv členěn a jakkoliv byla určena jeho faktická funkce. Soud se proto musel zabývat institutem souhrnného poplatku z pohledu právního hodnocení.

11. Pokud jde o právní hodnocení souhrnného poplatku, soudu je z jeho úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba je podnikatelkou, přičemž předmětem podnikání je finančnictví, konkrétně v nebankovní části. Za této situace uzavírané smlouvy o půjčce měly pro předchůdce žalobkyně generovat určitý zisk. Občanský zákoník, pokud jde o smlouvu o půjčce, připouštěl, že u tohoto smluvního typu mohou být sjednány úroky. Úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky pak představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků a tudíž zisk věřitele. V případě předchůdce žalobkyně však nebyly v rámci smlouvy o půjčce výslovně dohodnuty úroky z úvěru, ale pouze částka nazvaná souhrnným poplatkem, aniž by bylo dáno, jakým procentem půjčené částky souhrnný poplatek je.

12. Soud se dále musel zabývat otázkou, zda je možné podrobit přezkumu souhrnný poplatek, ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že nikoliv, a obdobně takto nejde úrok posuzovat korektivem dobrých mravů ve smyslu ustanovení § 3 občanského zákoníku, neboť výše úroku nebyla sjednána. Lze však dovodit, že souhrnný poplatek měl funkci generace zisku v rozsahu, ve kterém převyšují faktické náklady na běžné služby, které jsou z něj pravděpodobně hrazeny. Soud tak uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení na úkor spotřebitele a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace § 56 odst. 1 ve spojení s § 55 odst. 2 občanského zákoníku, tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů. Způsob, jakým tak právní předchůdce žalobkyně učinil, však nelze shledat zákonným. Soud proto právní úkon, tedy smlouvu o půjčce, musel vyhodnotit jako absolutně neplatnou podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona.

13. Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy týkající se souhrnného poplatku od ostatního obsahu, má soud za to, že v souladu s ustanovením § 41 občanského zákoníku, s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření nelze oddělit část souhrnného poplatku od samotné zbývající části smlouvy o půjčce. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 3 Cdon 1248/96, sp. zn. 21 Cdo 2636/2008 či nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 4036/05, z nichž vyplývá, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahové, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem vytváření zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o půjčce se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky souhrnného poplatku smlouvy o půjčce neuzavřela. Neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce, nikoliv pouze část týkající se souhrnného poplatku.

14. Vzhledem k tomu, že celá smlouva o půjčce je absolutně neplatná pro obcházení zákona podle § 39 občanského zákoníku, má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 457 občanského zákoníku, kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Žalované byla poskytnuta částka 12.000 Kč, na kterou zaplatila dle tvrzení žalobkyně 750 Kč, zbývá tak zaplatit 11.250 Kč, což je také částka, která byla žalobkyni přiznána. Protože je nepochybné, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou této částky, náleží žalobkyni běžící zákonný úrok z prodlení z této částky od 17. 8. 2015 do zaplacení, když toto datum zohledňuje doručení první výzvy, kterou žalobkyně prokázala, konkrétně oznámení o postoupení pohledávky (výrok I.).

15. S ohledem na výše uvedené pak žaloba musela být ve zbývajícím rozsahu zamítnuta, a to včetně příslušenství tak, aby byl vyčerpán celý předmět žaloby (výrok II.).

16. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy musel zohlednit poměr úspěchu a neúspěchu. Soud kapitalizoval žalovanou částku ke dni vydání rozhodnutí v částce 24.706 Kč (12.000 Kč + 6.438 Kč + 6.268 Kč), kdy žalobkyni přiznal 17.026 Kč (11.250 Kč + 5.776 Kč), což představuje úspěch ve výši 68,9 % a zamítl žalobu co do částky 7.680 Kč (750 Kč + 6.438 Kč + 492 Kč), čemuž odpovídá neúspěch 31,1 %, a proto žalobkyni náleží náklady ve výši 37,8 % z plné části nákladů. Plné náklady by tvořil zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení celkem by činily 2.252 Kč, náklady odpovídající poměru 37,8 % pak činí 851,26 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).