18 C 164/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, částku ve výši 14 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 10 200 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 7 200 Kč za období od 12. 12. 2007 do 17. 12. 2008 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 200 Kč ve výši 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 451,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky v celkové výši 25 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo] dne 12. 12. 2007. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 800 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 10 200 Kč, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 25 000 Kč a na dlužném poplatku 7 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně již ničeho neuhradila, se žalobkyně domáhala po žalované z titulu nesplacené půjčky ze dne 12. 12. 2007 úhrady částky 25 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 7 200 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 25 000 Kč do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] S.á.r.l., a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi [právnická osoba] S.á.r.l. a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně obsaženým v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] dne 12. 12. 2007, na základě které byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 17 400 Kč, a to aniž by bylo ve smlouvě uvedeno, na jaké konkrétní služby poskytované věřitelem je poplatek hrazen. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 42 400 Kč v 53 týdenních splátkách po 800 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 12. 12. 2007, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z žalobních tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila do dne postoupení půjčky na žalobkyni celkem částku 10 200 Kč.

5. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc prosinec 2007 má soud za prokázané, že v měsíci prosinci 2007 činila u spotřebitelských půjček uzavíraných na období do 1 roku průměrná úroková sazba 12,075 % ročně.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, včetně jejích příloh, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně nejprve postoupila na [právnická osoba] S.á.r.l. pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 1. 7. 2015, o čemž byla žalovaná informovaná přípisem ze dne 25. 6. 2015, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne 20. 7. 2015.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, včetně jejích příloh, pak vyplývá, že [právnická osoba] S.á.r.l. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 12. 9. 2018, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího archu ze dne 14. 9. 2018.

8. Z výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2022 a z podacího archu ze dne 17. 2. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávky za žalovanou došlo dne 19. 6. 2015 a dne 24. 8. 2018, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Pokud jde o shora uvedenou smlouvu o půjčce, dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku z této půjčky, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalované o výši poplatku z půjčky ve smlouvě o půjčce [číslo] je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

16. Žalovaná a původní věřitel sjednali smlouvu o půjčce, kdy žalovaná měla v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 25 000 Kč) a dále poplatek 17 400 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 206,8 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti do 1 roku soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v prosinci 2007 činila 12,075 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 206,8 % ročně pak je více než 17krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatné.

17. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení § 41 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

18. Za situace, kdy jsou ujednání o výši poplatku z půjčky neplatná, vznikla žalované povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 25 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaná dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradila částku 10 200 Kč (žalovaná vyšší úhradu netvrdila), je i nadále dlužna 14 800 Kč (25 000 – 10 200), kterou je povinna uhradit žalobkyni, neboť tato zároveň prokázala, že na ní pohledávka za žalovanou přešla na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávek, a to spolu s úrokem z prodlení počínaje dnem splatnosti půjčky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 2. 7. 2015, přiznal jí soud úrok z prodlení od tohoto data. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok I.).

19. Protože v řízení bylo prokázáno, že ujednání o výši poplatku z půjčky jsou pro rozpor s dobrými mravy neplatná, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a kapitalizovaných úroků z prodlení) žalobu zamítl (výrok II.).

20. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 451,17 Kč, přičemž tato částka představuje 18,4 % z jejich celkové výše, tj. 2 452 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně.