18 C 173/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 11 020,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni 11 020,36 Kč s obchodním úrokem kapitalizovaným ke dni 22.3.2021 ve výši 1 115,20 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % z částky 8 920,36 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 23.3.2021 ve výši 514,02 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 8 920,36 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 12.9.2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč se sjednaným obchodním úrokem 16,9% z poskytnuté částky. Žalovaný se zavázala úvěr včetně úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil, proto žalobkyně využila své právo pro případ prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek prohlásit úvěr za splatný, k čemuž došlo dne 24.7.2020. Žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit částku 11 020,36 Kč skládající se z neuhrazené jistiny 8 920,36 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 2 100 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 8,25 % z nesplacené jistiny v kapitalizované výši 1 115,20 Kč a nadále běžící od 23.3.2021 a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z neuhrazené jistiny v kapitalizované výši 514,02 Kč a nadále běžící od 23.3.2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobu spolu s předvoláním k jednání ve věci žalovaný převzal dne 4.10.2021. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 12.9.2019, z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za období od 12.9.2019 do 30.6.2020 ve spojení s platební bilancí soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr, tedy úvěr s možností opakovaného čerpání do maximální výše úvěru 10 000 Kč. Z uvedené smlouvy má soud za prokázané rovněž, že se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit i s obchodním úrokem ve výši 16,9 % ročně a s poplatky spojenými s vedením úvěrového účtu či poplatky pro případ prodlení s jeho splácením, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč. Výši poplatků spojených s úvěrem soud zjistil z ceníku žalobkyně. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaný úvěr čerpal opětovně až do výše úvěrového rámce, že uvedený úvěr průběžně splácel včetně účtovaných poplatků, že mu byl měsíčně vystavován výpis z uvěrového účtu, a že byl informován o zůstatku nesplaceného úvěru. Nesplacená jistina úvěru ke dni 28.2.2021 činila 8 920,36 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku. Soudu byla předložena uvedená smlouva ve formátu PDF, přičemž z vlastností dokumentu vyplývá, že dokument byl vytvořen dne 12.9.2019 v 15:13:24 a že byl naposledy upraven dne 12.9.2019 v 15:14:

24. Dokument je opatřen kvalifikovaným časovým razítkem osvědčujícím, že po dni 12.9.2019 15:14:21 nedošlo ke změně předkládaného dokumentu. K dokumentu jsou připojeny dva elektronické podpisy. První elektronický podpis byl připojen žalobkyní (resp. pověřeným zaměstnancem žalobkyně) dne 12.9.2019 v 15:13:31, a to kvalifikovaný elektronický podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem. Druhý podpis byl připojen dne 12.9.2019 v 16:14:15 žalovaným za využití aplikace George klíč vytvářející soubor dat připojených k dokumentu (smlouvě) v systému elektronického bankovnictví žalobkyně, přičemž aplikace [jméno] klíč je jednoznačně spojena s podepisující osobou.

5. Z žádosti o úvěrový produkt zpracované v elektronických systémech žalobkyně soud zjistil že žalovaný požádal v prostředí elektronického bankovnictví žalobkyně Geoge dne 12.9.2019 v 9:10 hod o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč a dne 12.9.2019 v 9:11 hod o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, dále bylo komunikováno pouze o žádosti o úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný odmítl sjednání pojištění. V 16:13 mu byla do internetového bankovnictví vložena smlouva o úvěru určená k autorizaci žalovaným (tj. k jeho podpisu). Na základě žádosti žalovaného realizované v elektronickém bankovnictví žalované George o podpis smlouvy, byly žalovanému zaslány na jeho mobilní telefon autorizační údaje a v 16:14 žalovaný smlouvu elektronicky za pomoci údajů v aplikace George klíč podepsal, čímž došlo k ukončení kontraktačního procesu (viz. detaily operací inertního elektronického systému žalobkyně a časové posloupnosti logů evidovaných v elektronickém systému elektronického bankovnictví).

6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za měsíc červenec, srpen a září 2019 vedeného žalobkyní pro žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla před poskytnutím úvěru podklady osvědčující výši příjmů a výdajů žalovaného, a to ve strukturalizované podobě, a že znala jeho platební historii. Z prohlášení žalobkyně ve spojení s výpisy z běžného účtu žalovaného a výsledného reportu systému CCB má soud za prokázané, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z příjmu žalovaného ze zaměstnání evidované ve výpisech z běžného účtu v průměrné výši 24 698 Kč a statistických normativních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení v celkové výši 9 170 Kč, když tyto náklady žalovaný nesdělil a zároveň z obratové historie žalovaného na běžném účtu nebyly zjistitelné. Uvedla, že rovněž před poskytnutím úvěru nahlédla do bankovních i nebankovních registrů (BRKI/NRKI, ISR i SOLUS) vždy s negativním nálezem. Žalobkyně rovněž zohlednila, že žalovaný má u žalobkyně další úvěrový produkt, na nějž pravidelně hradil 9 170 Kč měsíčně. Měla tak za to, že navýšení závazků o 500 Kč u žalovaného nezpůsobí jeho platební neschopnost či nevzbuzuje pochybnost o jeho schopnosti splácet své závazky.

7. Z výzvy před zesplatněním ze dne 22.6.2020 má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní písemně informován o prodlení s úhradou dlužných splátek, a že byl upozorněn na možnost zespslatnění úvěru. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 24.7.2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem z téhož dne (viz. výzva ze dne 22.6.2020 a oznámení ze dne 24.7.2020).

8. Před podáním žaloby vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění závazku předžalobní výzvou ze dne 25.3.2021, kterou téhož dne i odeslal (viz. předžalobní výzva a poštovní podací arch).

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

15. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

16. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

17. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

20. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

23. Podle §122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 24.4.2020 vzniká věřiteli u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

24. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se žalovaným jako úvěrovaným - dlužníkem platně sjednala smlouvu o úvěru a splnila podmínky vyplývající z této smlouvy, neboť poskytla žalovanému úvěr ve sjednané výši.

26. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva v elektronické podobě ve smyslu ustanovení § 532 o.z. a právě ve znění předloženém soudu. K předložené smlouvě (PDF dokument) je připojeno kvalifikované časové razítko osvědčující čas vzniku dokumentu i skutečnost, že dokument nebyl následně měněn.

27. K platnosti smlouvy je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

28. Žalobkyně připojila ke smlouvě kvalifikovaný elektronický podpis (tedy„ podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem“). Žalovaného podpis je pak zaručeným elektronický podpisem, tedy kryptografický podpis založený na osobním klíči umožňujícím jednoznačnou identifikaci podepisujícího. Identifikace žalovaného pro používání aplikace Geroge klíč zajistila při vydání této aplikace žalovanému žalobkyně v rámci bankovní identity žalovaného. Z údajů obsažených u obou podpisů pak vyplynulo, že dokument nebyl po připojení podpisů měněn.

29. Žalobkyně rovněž prokázala, že před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a že k tomu měla dostatek podkladů osvědčujících příjmy i výdaje žalovaného, ověřila jeho úvěrovou historii a platební morálku jak z interních systémů žalobkyně, tak z veřejných rejstříků a rovněž bankovních i nebankovních registrů. Zároveň na základě těchto podkladů nevznikla důvodná pochybnost o schopnosti žalovaného splácet nově poskytovaný úvěr.

30. Žalovaný čerpal dohodnutý úvěrový rámec, avšak podmínky sjednané ve smlouvě neplnil a svůj dluh neuhradil, na upomínky nereagoval úhradami vzniklého dluhu. Žalobkyně proto využila svého práva a úvěr zesplatnila. Za této situace, s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku, zákona o spotřebitelském úvěru a smluvní ujednání mezi účastníky, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalovaných částek. Pokud jde o výši sjednaného obchodního úroku, žalobkyně správně jeho výši snížila uplynutím 90. dne prodlení se splácením úvěru v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, proto soud rovněž přiznal žalobkyni obchodní úrok i zákonný úrok z prodlení v požadované výši. Pro úplnost soudu uvádí, že s ohledem na skutečnost, že v projednávané věci šlo o úvěrový rámec umožňující opakované čerpání, nebylo namístě ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 psím. e) zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, aplikovat zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaného.

31. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 020,36 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.