Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

18 C 174/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-24 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2021:18.C.174.2020.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátkou údaje o zástupci proti žalovaný: celé jméno žalovaného , narozeného datum správce pozůstalosti po jméno příjmení , narozené datum , posledně bytem adresa žalovaného , datum úmrtí datum bytem adresa žalovaného fakticky bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 363 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1 363 Kč zastavuje.

II. Žalovaný, jako správce dědictví po [jméno] [příjmení], narozené [číslo], posledně bytem [adresa žalovaného], datum úmrtí [datum], je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 166,14 Kč nadále běžícím ve výši 9,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný, jako správce dědictví po [jméno] [příjmení], narozené [číslo], posledně bytem [adresa žalovaného], datum úmrtí [datum], je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 282,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 363 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla dne 7. 12. 2018 paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], úvěr ve výši 2 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] Smlouva o úvěru byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit do 4. 1. 2019, avšak tak neučinila. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a požadovala uhradit pouze jistinu poskytnutého úvěru, tj. částku 2 000 Kč, a úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti úvěru, a to s ohledem na omezení ve svéprávnosti paní [jméno] [příjmení], s tím, že se domáhá vrácení uvedené částky jako bezdůvodného obohacení. Za této situace považovala žalobkyně prokazování úvěruschopnosti žalované za bezpředmětné.

2. V průběhu řízení [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela (dále i jako„ zůstavitelka“), proto soud usnesením ze dne 11.12. 2020 č.j. 18 C 174/2020-18 rozhodl, že na straně žalované bude nadále pokračováno se správcem pozůstalosti [jméno] [příjmení], a to s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], kdy toto nabylo právní moci dne 13. 1. 2021.

3. Žalovaný se jako správce dědictví k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání za souhlasu žalobkyně, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.

6. Zůstavitelka, [jméno] [příjmení], měla za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 7. 12. 2018 uzavřít Smlouvu o úvěru [číslo] z jejíhož textu vyplývá, že se žalobkyně zavazuje poskytnout zůstavitelce úvěr ve výši 2 000 Kč, která se ho zavazuje vrátit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 742 Kč (který nebyl předmětem žaloby), a to do 4. 1. 2019 Smlouva o úvěru neobsahuje podpis zůstavitelky. Soudu předložený PDF dokument obsahující citovanou smlouvu o úvěru byl dle vlastností vytvořen až dne 13. 10. 2019, tj. až po splatnosti uvedeného úvěru a nemůže jít tedy o dokument, na základě něhož byl tvrzený úvěr zůstavitelce poskytnut.

7. Z transakční historie z internetového bankovnictví žalobkyně a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 13. 5. 2021 má soud za prokázané, že dne 7. 12. 2018 poskytla žalobkyně částku ve výši 2 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou byla zůstavitelka.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 10. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalovaného měla být vyzvána k úhradě dlužné částky.

9. Soud z centrální evidence obyvatel zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. Řízení o pozůstalosti je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], kdy usnesením ze dne 18.5.2020 č.j. [číslo jednací] soud pověřeným notářem JUDr. [jméno] [příjmení] jmenoval [celé jméno žalovaného], narozeného 13. 7. 1979 správcem pozůstalosti po právní předchůdkyni žalovaného a pověřil ho správou celé pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 9. 2020. Ke dni vyhlášení rozhodnutí nebylo o nabytí dědictví rozhodnuto.

10. Soud rovněž zjistil, že právní předchůdkyně žalovaného byla rozsudkem zdejšího soudu č. j. 24 Nc 1559/2018 – 55 ze dne 12. 6. 2019 omezena ve svéprávnosti tak, že nebyla schopna dispozice s majetkem a nakládáním s finančními prostředky, jejichž hodnota přesahuje částku ve výši 300 Kč a že nebyla schopna majetkoprávních jednání neběžné povahy, zejména nebyla schopna samostatně uzavírat smlouvy, jimiž by se zavazovala k budoucímu finančnímu plnění, k placení úroků či smluvní pokuty, kdy návrh na omezení způsobilosti právní předchůdkyně žalovaného byl soudu podán dne 29. 5. 2018, tj. před uzavřením smlouvy o úvěru, a opatrovníkem právní předchůdkyně žalovaného byl soudem jmenován [celé jméno žalovaného], [datum narození].

11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si účastníci nesjednali výši úroků rozdílně.

15. Podle § 1670 nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. Podle § 1690 o.z. potvrdí soud dědictví tomu, kdo dědictví neodmítl a má podle průběhu řízení o dědictví nejlepší dědické právo, poté, co je zabezpečeno, že vůle zůstavitele bude náležitě splněna. Podle § 1703 o.z. dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svoji žalobu částečně zpět, a to ještě před zahájením jednání ve věci, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., a řízení v této části výrokem pod bodem I. tohoto rozhodnutí zastavil.

17. Co do zbývající části žalovaného nároku dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně poskytla zůstavitelce, [jméno] [příjmení] dne 7. 12. 2018 částku 2 000 Kč.

18. S ohledem na skutečnost, že zůstavitelka byla rozhodnutím zdejšího soudu č. j. 24 Nc 1559/2018 – 55 ze dne 12. 6. 2019 omezena ve své svéprávnosti a z rozhodnutí vyplývá, že duševní poruchou, pro niž byla omezena ve svéprávnosti, trpěla již v době uzavření úvěrové smlouvy, je jednání zůstavitelky, jímž měla uzavřít úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 581 o.z. neplatné, v důsledku čehož nemohla být mezi zůstavitelkou a žalobkyní uzavřena platná úvěrová smlouva. Zůstavitelka však od žalobkyně přijala částku 2 000 Kč, a to bez platného právního důvodu, proto soud toto plnění posoudil jako plnění přijaté bez právního důvodu, tj. jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 o.z., k jehož vrácení byla zůstavitelka povinna.

19. V době mezi smrtí zůstavitele a potvrzením dědictví nebo vypořádáním dědiců pravomocným usnesením soudu nelze postavit najisto, s jakým výsledkem řízení skončí, tj. kdo se stane dědicem, resp. jakým způsobem bude dědictví vypořádáno, je-li dědiců více. Do skončení řízení o projednání dědictví – tj. do okamžiku vydání (pravomocného usnesení) soudu o potvrzení dědictví, resp. o schválení dohody dědiců o vypořádání dědictví ů§ nelze tedy kvalifikovaně doložit, na koho přešlo právo nebo povinnost (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2006 sp.zn. 20Cdo 178/2006). Do skončení řízení o projednání dědictví je osobou povinnou ke splnění závazku zůstavitelky správce pozůstalosti, přičemž žalobkyně se může domáhat splnění povinnosti pouze z majetku náležejícího do pozůstalosti. Po ukončení řízení o projednání dědictví, nebude-li pohledávka uspokojena, může být rozhodnuto o právním nástupnictví správce dědictví ve smyslu ustanovení § 107 o.s.ř.

20. Žalovaný, jako správce dědictví zůstal v řízení nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

21. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 282,02 Kč. Tato částka představuje 18,94 % z jejich celkové výše, tj. z částky 1 489 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.