18 C 183/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 a za dobu od 1. 1. 2016 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši reposazby stanovené ČNB zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši reposazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 816 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 30. 11. 2007 Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2008. Žalovaný na uvedenou půjčku uhradil pouze 1 360 Kč, když tuto částku započetla právní předchůdkyně žalobkyně na souhrnný poplatek. Žalovaný tak i nadále dlužil na úhradě půjčky na jistině 6 000 Kč a na souhrnném poplatku (kapitalizovaném úroku) 2 816 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným na tuto společnost, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2015. Následně tato postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 12. 9. 2018. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil a žalobkyně proto požadovala též úrok z prodlení z neuhrazené jistiny.

2. Žalovaný v řízení uvedl, že si není vědom toho, že by se [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřel smlouvu o půjčce, tedy, že by si od ní cokoliv půjčil. Měl za to, že pokud má jít o půjčku z roku 2007, je to tak stará věc, že už po něm nikdo nic chtít nemůže, když se do této doby úhrady nedomáhal. Pokud mu byla předložena smlouva o půjčce, předložená soudu žalobkyní, uvedl, že má za to, že podpis na ní není jeho. Rovněž si není vědom toho, že by na tvrzenou půjčku [anonymizováno] cokoliv hradil.

3. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o půjčce ve spojení se smluvními podmínkami má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo], [ulice a číslo], měl uzavřít se žalovaným jako dlužníkem dne 30. 11. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky v částce 6 000 Kč. Převzetí tohoto obnosu měl žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s půjčkou se pak měl žalovaný zavázat zaplatit tomuto věřiteli celkovou částku 10 176 Kč, představovanou jistinou půjčky ve výši 6 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 192 Kč s první splátkou splatnou 7. dne od data uzavření smlouvy. Poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2008 RPSN k takto sjednané půjčce činila 206,8 %.

5. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007, dopadají na posuzovaný právní vztah o půjčce ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

6. Podle § 100 občanského zákoníku se právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

7. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

8. Po provedeném důkazním řízení soud žalobu zamítl, neboť má za to, že žalovaný v řízení uplatnil námitku promlčení. Ze smlouvy o půjčce ze dne 30.11.2007 vyplynulo, že celý tvrzený dluh měl být žalovaným uhrazen do 5.12.2008. Žaloba byla zdejšímu soudu doručena dne 25.2.2020, tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. S ohledem na tuto okolnost nemohl soud tvrzené právo žalobkyni přiznat.

9. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 1.4.2021 omluvila a souhlasila s projednáním věci bez své účasti. Zbavila se tak možnosti se k námitce promlčení vznesené žalovaným u jednání vyjádřit a uvést případně takové skutkové okolnosti, které by založili jiný běh promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalovaná pohledávka je promlčena, již dále nezkoumal, zda tvrzená smlouva o půjčce byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným skutečně uzavřena, neboť to již pro rozhodnutí ve věci samé nemělo právní význam.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů, neboť ve věci úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval. (výrok II.).