18 C 188/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 220 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně žalobkyni uhradit částku ve výši 220 000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od 11. 6. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] jsou povinni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 69 998,39 Kč, a to k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 6. 2020 domáhala po žalovaných úhrady částky 220 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaní jsou dědici po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném 9. 10. 1969 a zemřelém [datum]. Zůstavitel uzavřel s [jméno] [příjmení], jako věřitelem, dne 21. 5. 2018 smlouvu o půjčce na základě níž pan [příjmení] zůstaviteli poskytl zápůjčku 220 000 Kč na dobu 20 dnů. Zůstavitel však dlužnou částku až do své smrti neuhradil. O dědictví po zůstaviteli bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu Praha-západ, ze dne 6. prosince 2019, čj. [číslo jednací] dne 6. prosince 2019, které nabylo právní moci dne 6. prosince 2019, tak že dědictví nabývají oba žalovaní. V dědickém řízení nebyla pohledávka vypořádána, neboť dědicové ji v řízení popřeli. [příjmení] [jméno] [příjmení] postoupil svoji pohledávku za zůstavitelem na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. prosince 2019. Žalobkyně vyzvala oba žalované k dobrovolné úhradě dlužné částky, tito však na výzvu nereagovali a částku neuhradili. Žalobkyně vedle dlužné částky rovněž požaduje úhradu úroků z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka sdělila, že s žalobou nesouhlasí. Popřela, že by její otec, tedy zůstavitel, uzavřel s panem [příjmení] smlouvu o půjčce, na základě níž mu byla poskytnuta částka 220 000 Kč. K důvodu existence potvrzení o přijetí částky 220 000 Kč uvedla, že částka představovala úplatu za užívání nemovitosti ve vlastnictví zůstavitele paní [jméno] [příjmení].

3. Z originálu stvrzenky [číslo] ze dne 21. 5. 2018 (založené na čl. 146 spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. [spisová značka]) soud zjistil, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného] potvrzuje, že přijal od pana [jméno] [příjmení] částku 220 000 Kč, jako účel platby je uvedena„ půjčka“. Do stvrzenky je dopsán text„ vrátí do 20 dnů od po převzetí.“ stvrzenka je datována dnem 21. 5. 2018 a podepsána panem [jméno] [celé jméno žalovaného]. Uvedená stvrzenka je součástí přihlášky pana [jméno] [příjmení] do dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalovaného]. Tomuto originálu stvrzenky odpovídá i kopie průpisu stvrzenky založené žalobkyní v projednávané věci (viz. čl. 4 spisu) s tím, že na originálu je dopsáno„ [jméno] [celé jméno žalovaného], [rodné číslo]“, a to pod textem„ Vrátí do 20 dnů od převzetí“.

4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 9. 12. 2019 mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní má soud za prokázané, že pohledávka, z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi panem [příjmení] a zůstavitelem, byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno oběma žalovaným přípisy, a to 1. žalovanému dne 5. 2.2020 a 2. žalované dne 30. 1. 2020 (viz. oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva, včetně podacího lístku a dodejky).

5. Ze spisu Okresního soudu pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] (dále i jako„ dědický spis“) soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne 22. října 2018 (viz. úmrtní list – čl. 1). Projednáním dědictví byla pověřena notářka, JUDr. [jméno] [příjmení] (viz. čl. 2) Do dědictví se dne 17. prosince 2018 přihlásil [jméno] [příjmení] svoji pohledávku a předložil originál příjmové stvrzenky (viz. čl. 146). Oba žalovaní v postavení dědiců po zůstaviteli uplatnili výhradu soupisu v Protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne 6. 6. 2019, přičemž soupis majetku byl proveden správcem dědictví. (viz. Protokol o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne 6. 6. 2 019 Kč na čl. 342 a usnesení o nařízení soupisu pozůstalosti na čl. 358 a usnesení o nahrazení soupisu pozůstalosti seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveného správcem dědictví na čl. 359). Následně Okresní soud v Berouně schválil právní jednání učiněné za druhou žalovanou, jako nezletilého dědice, spočívající v neodmítnutí dědictví a uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti, a to rozsudkem čj. 25 Nc 121/2019-15, který nabyl právní moci 25. 10. 2019, ve znění opravného usnesení čj. 25 Nc 121/2019-19, které nabylo právní moci 21. 11. 2019 (viz. čl. 360 a 363 dědického spisu). Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 6.12.2019, čj. [číslo jednací] byla určena obvyklá cena aktiv dědictví částkou 3 124 911,61 Kč, výše pasiv dědictví částkou 903 235,76 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 2 221 675,85 Kč. Týmž rozhodnutím byla schválena i dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, přičemž každý z dědiců nabyl dědický podíl v hodnotě 1 562 456,07 Kč. Do dědictví byli se svými pohledávkami, nerozporovanými dědici, přihlášeno 10 věřitelů, přičemž šlo mimo jiné o dlužné pojistné na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, dále pohledávky z titulu nesplacených úvěrů poskytnutých [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] a [právnická osoba], s tím, že za uvedené závazky zůstavitele odpovídají oba dědici společně a nerozdílně.

6. Z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů o úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství uzavřené mezi [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalovaného] ze dne 10. 4. 2017 (viz. listina na čl. 71 spisu, která se shoduje originálem dohody založeným na čl. 5 spisu Okresního soudu pro [anonymizováno] sp. zn. 7 C 119/2017 o rozvodu manželství manželů [příjmení]) má soud za prokázané, že se manželé dohodli na vypořádání jejich společného majetku, a že se zůstavitel zavázal své manželce, tj. matce druhé žalované, uhradit na vypořádacím podílu částku 400 000 Kč. Z kopie listiny označené Majetkové vyrovnání-dodatek ověřeně podepsané [jméno] a [jméno] [příjmení] dne 29.9.2017 na Městském úřadu v [obec], má soud za prokázané tito vzájemně stvrdili, že paní [jméno] [celé jméno žalované] převzala hotovost na majetkové vyrovnání v dohodnuté výši, a že vyrovnání mezi nimi již proběhlo, přičemž se paní [jméno] [celé jméno žalované] zavázala k témuž dni odhlásit své trvalé bydliště a bydliště nezletilé [jméno] a [jméno] z adresy [adresa] (viz. listina na čl. 75 spisu a shodná listina na čl. 45 dědického spisu předložená 1. žalovaným při předběžném šetření dne 10.12.2008). Z kopie výdajového pokladního dokladu vyplývá, že zůstavitel měl [jméno] [celé jméno žalované] uhradit na majetkovém vyrovnání částku 300 000 Kč, když podpis příjemce je obdobný, jako úředně ověřený podpis [jméno] [celé jméno žalované] na Dohodě o vypořádání SJM či Dodatku majetkového vypořádání (viz. čl. 76 spisu a shodně listina na čl. 46 dědického spisu předložená 1. žalovaným při předběžném šetření dne 10.12.2008).

7. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti uzavřené mezi zůstavitelem a paní [jméno] [příjmení] dne 27. září 2017 vyplývá, že zůstavitel pronajal jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je i stavba č.ev.48 v katastrálním území Řevnice, uvedené nemovitosti paní [jméno] [příjmení], a to na dobu určitou od 1.10.2017 do 31.3.2021. Výše nájemného byla stanovena částkou 350 000 Kč za celou dobu trvání nájmu, přičemž částka 180 000 Kč měla být uhrazena dne 26.9.2017 a částka 170 000 Kč při podpisu nájemní smlouvy (viz. čl. 54 spisu a ve shodném změní na čl. 71 dědického spisu předložená 1. žalovaným).

8. Matka 2. žalované předložila soudu kopii listiny, na níž spolu se zůstavitelem potvrzuje, že převzala částku 50 000 Kč od zůstavitele jako část ze 450 000 Kč na majetkovém vyrovnání. Pod podpisy je jiným rukopisem připsány poznámky dne 24.3.2017 50 000 Kč záloha, dne 25.5.2018 300 000 Kč - pronájem baráku do dubna 2019 a 1. 7. 2018 100 000 Kč - [jméno] dárek k narozeninám mobilheim, to vše datováno 24. července 2018 (viz. čl. 39 spisu), přičemž vznik uvedeného dokladu ani okolnosti připojení poznámek matka 2. žalované nijak blíže nespecifikovala.

9. Z emailové korespondence z prosince 2020 mezi právní zástupkyní žalobkyně a matkou 2. žalované má soud za prokázané, že se žalobkyně v průběhu soudního řízení pokoušela věc vyřešit smírně.

10. Svědek, [jméno] [příjmení], v řízení uvedl, že se se zůstavitelem znal, dlouho byli přátelé a vzájemně si různě vypomáhali. Svědek zůstaviteli opakovaně půjčoval finanční prostředky na překlenutí druhotné platební neschopnosti jeho podnikání v řádu nižších desetitisíců. Zůstavitel naopak pro svědka vykonával různé drobné práce, pomáhal mu na jeho nemovitostech neboť svědek je invalidní a celou řadu věcí si není schopen udělat sám. K věci samotné uvedl, že v létě 2018 byl zůstavitelem požádán o půjčku ve výši 220 000 Kč, šlo o půjčku, která byla vyšší, než kolik si zůstavitel běžně půjčoval. K domluvě o půjčce došlo tak říkajíc„ přes plot“, když byl u své bývalé manželky a svých dětí. Bývalá manželka spolu s dětmi měli od zůstavitele pronajatou jeho nemovitost a zůstavitel sám v té době bydlel v mobilheimu na vedlejším pozemku. Peníze přivezl zůstaviteli domů několik dnů po té, co se domluvili. Peníze si vyzvedl od sestry, která mu je spravuje, neboť s ohledem na svůj zdravotní stav chce, aby měl k penězům přístup i v případě, že se jeho zdravotní stav zhorší a on nebude schopen dojet sám do banky. Dohodli se, že peníze mu zůstavitel vrátí do 14 dnů, jako potvrzení o poskytnuté půjčce si podepsali formulářový příjmový doklad. Když byla půjčka vrácena, příjmový doklad roztrhali. Dělali to tak vždycky. Předmětná půjčka byla poskytnuta jako bezúročná, právě proto, že šlo o půjčku mezi přáteli a zůstavitel pro svědka vykonával různá drobné práce. Peníze byly předány v hotovosti, a to tak, že svědek přijel v autě před dům, kde bydlel zůstavitel, respektive pozemek, na němž bydlela jeho bývalá manželka s dětmi. Zavolal zůstaviteli, že je namístě, zůstavitel za ním přišel ven a svědek mu prostředky předal z auta a zůstavitel podepsal stvrzenku. Svědek uvedl, že nikdy neřešili, pokud zůstavitel nevrátil částku včas. Věděl, že jde vždy pouze o překlenutí aktuálního nedostatku hotovosti, a že jakmile zůstavitel peníze měl, tak mu je vrátil. V tomto konkrétním případě však došlo k situaci, kdy zůstavitel byl nemocný a byl poměrně náhle hospitalizován, svědek to proto nechtěl za této situace řešit. Věděl, že zůstavitel má jiné starosti. O nemoci zůstavitele věděl, ale nevěděl, že je to tak vážné. Zůstavitel však v podstatě krátce nato zemřel. Svědek na vrácení peněz netlačil i proto, že měl podepsanou stvrzenku o převzetí půjčky a zároveň zůstavitel o existenci půjčky informoval i matku 2. žalované. K námitce 2. žalované, že předaná částka 220 000 Kč nebyla půjčkou, ale úhradou za užívání domu zůstavitele v [obec] pod adresou [ulice a číslo] uvedl, že tomu tak není. Je pravdou, že si jeho bývalá žena se svým partnerem pronajali od zůstavitele dům, ale to bylo již v roce 2017. Podmínkou pronájmu bylo, že zůstavitel vyplatí svojí bývalou manželku, matku 2. žalované. Proto zůstavitel požadoval uhradit nájemné dopředu, s tím že částku 300 000 Kč předá své bývalé manželce na doplatek vypořádání společného jmění, oproti jejímu odhlášení z nemovitosti. Nutnost vyřešit vztahy s bývalou manželkou zůstavitele byla podmínka ze strany svědka, respektive jeho bývalé manželky, neboť matka 2. žalované umělá dělat„ zle“ a oni nechtěli, aby matka 2. žalované měla jakákoliv práva k pronajímané nemovitosti. To byl jediný důvod, proč bylo nájemné hrazeno jednorázově, dopředu při uzavření nájemní smlouvy. Svědek rovněž poukázal na to, že by nemělo logiku, aby jeho bývalá manželka bydlela v domě již od podzimu 2017 a nájemné za jeho užívání se hradilo až téměř po roce užívání, tj. začátkem léta 2018.

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] před soudem uvedla, že si od zůstavitele pronajala nemovitost na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Na uvedené adrese bydlela od 5. 10. 2017, nastěhoval se tam těsně předtím, než se jí narodil syn z nového vztahu. K pronájmu nemovitosti uvedla, že se se zůstavitelem znala. Řešila své bydlení po té, co se rozpadlo její manželství. Zůstavitel měl v [obec] domek a bylo dohodnuto, že by si ho od něj mohla pronajmout. Podmínkou, aby si dům pronajala, bylo, aby byly vypořádány veškeré vztahy mezi zůstavitelem a jeho bývalou manželkou, která dokázala dělat„ peklo“. Z tohoto důvodu došlo k dohodě, že nájemné bude uhrazeno jednorázově, a to částku 350 000 Kč. Nájemné svědkyně zůstaviteli donesla osobně, sešla se s ním před úřadem v [obec]. Ukázala částku zůstaviteli, byla u toho rovněž matka 2. žalované, následně šli [celé jméno žalovaného] na úřad, kde se [jméno] [celé jméno žalované] i s dětmi odhlásila z trvalého bydliště. Na základě toho svědkyně následně předala zůstaviteli peníze. Ví, že částku 300 000 Kč dal své bývalé manželce, která její převzetí potvrdila, protože kopii potvrzení o majetkovém vyrovnání svědkyně obdržela od zůstavitele. Pokud jde o částku 350 000 Kč, uvedla, že jde o její peníze, že je to část podílu z majetkového vypořádání s jejím manželem za prodej domu, v němž s manželem před rozpadem svého manželství bydleli. Zdůraznila, že důvodem jednorázové úhrady nájemného bylo vypořádání zůstavitele s matkou 2. žalované, tak aby tato neměla žádný ani potencionální vztah k pronajímané nemovitosti. Pokud jde o půjčku mezi jejím bývalým manželem a zůstavitelem uvedla, že nejprve požádal o půjčku zůstavitel jí, neboť věděl, že má peníze z prodeje domu, mělo jít asi o 200 000 Kč. Svědkyně však měla s penězi jiné plány, proto ho poslala za svým bývalým manželem, navíc věděla, že si od něj již v minulosti půjčoval. Dále uvedla, že byla přítomna předání peněz, bylo to někdy krátce před nástupem zůstavitele do nemocnice. U předání byla v podstatě náhodou. Pan [anonymizováno] přijel autem do [anonymizováno] ulice, tam ho viděli děti, které za ním vyběhly na ulici a na ulici vyšla i ona. Viděla, že její bývalý manžel je ve svém autě a předává zůstaviteli přes okénko auta peníze, ten je přepočítal a zůstavitel mu něco podepsal. Nemůže říct, o jakou částku šlo, nebyla přímo u předání, podrobnosti jí nezajímaly. Rovněž jí nejsou známy podmínky, za nichž se na půjčce dohodli. Má za to, že na tuto půjčku nebylo ničeho vráceno, protože krátce po jejím poskytnutí šel zůstavitel do nemocnice, pak byl chvíli zpátky a následně odjel se svojí partnerkou k ní do [obec], tam byl opětovně hospitalizován a z nemocnice se již nevrátil.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] v řízení uvedla, že byla partnerku zůstavitele od roku 2016 až do jeho smrti. Pokud jde o pronájem domu zůstavitele pod adresou [ulice a číslo] v [obec], uvedla, že si ho pronajala paní [příjmení], která za pronájem uhradila jednorázově částku 350 000 Kč. Z této částky použil zůstavitel částku 300 000 Kč na doplacení majetkového vyrovnání s matkou 2. žalované. Informace má přímo od zůstavitele. Od něj rovněž ví, že bývalou manželku vyplatil týž den, kdy nájemné obdržel, a to pod podmínkou, že se odhlásí z trvalého bydliště v domě. Pokud byla konfrontována s tím, že částka 220 000 Kč měla být jednorázovým nájemným za dům, uvedla, že si to neumí představit, Ví, že nájem byl uhrazen již na podzim 2017. Zdůraznila, že pokud by zůstavitel získal v létě 2018 částku 220 000 Kč, musela by o tom vědět, neboť s ohledem na jeho onemocnění s ním trávila od července 2018 veškerý čas, starala se o něj. Navíc by se zůstavitel s takovouto částkou pochlubil, když měl peníze, pořizoval by dárky a podobně, navíc by část těchto peněz muselo zůstat v pozůstalosti. K tvrzené půjčce mezi panem [příjmení] a zůstavitelem uvedla, že jí o ní není nic známo. Myslí si, že by o půjčce věděla. Zůstavitel si půjčoval i od ní, když neměl například na výplaty. Šlo o nižší desetitisíce korun. Má za to, že kdyby si půjčil větší částku peněz, řekl by jí o tom. Její existenci však není schopná vyloučit. Zároveň připustila, že o podnikání zůstavitele neměla podrobný přehled, nevedla mu účetnictví a ani se jinak neúčastnila jeho podnikání. Pokud jde o závazky zůstavitele, uvedla, že ví pouze o hypotéce a dluhu na zdravotním pojištění, měla za to, že zůstavitel jiné závazky neměl.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je vlastníkem pozemku, na němž měl zůstavitel umístěn mobilheim. Zůstavitele viděla jen jednou při podpisu nájemní smlouvy na pozemek, jinak ho neznala. O vztazích zůstavitele nic neví, neví nic o žádné půjčce a ani o žádném důvodu, proč by o ní vědět měla.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Pan [jméno] [příjmení] předal dne 21.5.2018 zůstaviteli částku 220 00 Kč, jejíž převzetí zůstavitel potvrdil na stvrzence [číslo] přičemž na stvrzence je nad podpisem zůstavitele uvedeno„ Vrátí do 20 dnů od převzetí“. Žalobkyně uzavřela s [jméno] [příjmení] dne 9.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž měla nabýt pohledávku za zůstavitelem na vrácení půjčky ve výši 220 000 Kč. Zůstavitel uzavřel a paní [jméno] [příjmení] dne 27.9.2017 smlouvu na základě níž se zavázal této pronajmout nemovitosti v katastrálním území Řevnice za nájemné splatné jednorázově v částce 350 000 Kč. Převzetí částky zůstavitel v nájemní smlouvě potvrdil. Dne 29.9.2017 potvrdila paní [jméno] [celé jméno žalované], že jí bylo doplaceno celé majetkové vyrovnání, a že se zavazuje téhož dne odhlásit z trvalého bydliště v nemovitosti pronajímané [jméno] [příjmení]. Zároveň paní [jméno] [celé jméno žalované] podepsala potvrzení o přijetí částky 300 000 Kč na majetkové vyrovnání. Zůstavitel zemřel dne [datum], oba žalovaní jsou dědici zůstavitele a oba žalovaní uplatnili při projednání dědictví výhradu soupisu. Výše nabytého dědického podílu u obou žalovaných činí 1 562 456,07 Kč a výše závazků zůstavitel ke dni smrti činila 903 235,76 Kč.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

16. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

18. Podle § 1701 o.z. přecházejí dluhy zůstavitele na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle § 1704 o.z. neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu.

19. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu – viz. § 1707 o.z.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni provedenými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Soud má za prokázané výpovědí svědka [příjmení] ve spojení se stvrzenkou ze dne 21.5.2018, že svědek poskytl zůstaviteli částku 220 000 Kč jako hotovostní bezúročnou půjčku na dobu 20 dnů. K vlastnímu předání finančních prostředků došlo z auta svědka, který je omezeně pohyblivý (jezdí na invalidním vozíku), když přijel na adresu v [anonymizováno] ulici v [obec], před dům č.ev. [anonymizováno], který užívala jeho bývalá manželka, a sousední pozemek, na němž měl zůstavitel umístěný svůj mobilheim v něž se zdržoval. Předání peněz sledovala svědkyně [příjmení], ta viděla, že došlo ze strany zůstavitele k přepočítání peněz a k podpisu nějakého potvrzení.

22. Existenci půjčky nemá soud za vyvrácenou svědectvím svědkyně [příjmení], partnerky zůstavitele, která sice uvedla, že jí o poskytnuté půjčce z května 2018 není nic známo, a že se domnívá, že by o ní věděla, neboť pokud by měl zůstavitel peníze, tak by se s nimi pochlubil. Zároveň však uvedla, že si zůstavitel běžně půjčoval menší desetitísíce korun na překlenutí dočasného nedostatku prostředků v podnikání, např. na mzdy či materiál. Uvedla, že nebyla blíže obeznámena s podnikáním zůstavitele, a že sama ví pouze o dvou závazcích, a to hypotéce a dluhu u zdravotní pojišťovny. Ve světle výpovědi svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení], že tito byli postupně a každý samostatně požádáni zůstavitelem o poskytnutí půjčky za účelem překlenutí dočasného nedostatku prostředků v podnikání (než budou zůstaviteli uhrazeny faktury) a skutečností, že zůstavitel měl ke dni své smrti závazky i k dalším věřitelům z titulu úvěrových smluv, tj. ke [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba], má soud za prokázané, že svědkyně skutečně nevěděla o celém rozsahu závazků zůstavitele, tedy skutečnost, že nevěděla o závazku zůstavitele vůči svědkovi [příjmení] nevylučuje jeho existenci. Rovněž, pokud měla půjčka sloužit na úhradu závazků zůstavitele z podnikání, nešlo o volné prostředky, jimiž by se mohl zůstavitel chlubit a pořídit z nich nějaké dárky. Byla-li, jak vyplývá ze stvrzenky, půjčka poskytnuta již v květnu 2018, nešlo o období, kdy se svědkyně starala o zůstavitele téměř celodenně, tedy nejde o období, o němž svědkyně uvedla, že by o půjčce musela vědět, neboť byla se zůstavitelem s ohledem na jeho zdravotní stav kontinuálně.

23. Pokud 2. žalovaná v řízení tvrdila, že částka 220 000 Kč poskytnutá svědkem [příjmení] nebyla půjčkou, ale úhradou nájemného za užívání domu zůstavitele pod adresou [adresa] [číslo] svědkyní [příjmení] jejími dětmi a partnerem, má soud tuto obranu za vyvrácenou. Dle nájemní smlouvy uzavřené mezi zůstavitelem a svědkyní [příjmení] dne 27.9.2017 bylo nájemné ve výši 350 000 Kč splatnou jednorázově při uzavření vlastní nájemní smlouvy. Svědek [příjmení] a svědkyně [příjmení] v řízení shodně vypověděli, že důvodem jednorázové úhrady nájemného byl požadavek na ukončení veškerých možných požadavků bývalé manželky zůstavitele, matky 2. žalované, k uvedenému domu. Tedy aby zůstavitel z nájemného vyplatil nedoplatek na vypořádacím podílu z vypořádání společného jmění manželů [příjmení]. Uvedené koresponduje i s uzavřením Dodatku k majetkovému vyrovnání [jméno] a [jméno] [příjmení] dne 29.9.2017, v němž matka 2. žalované potvrzuje, že došlo k majetkovému vyrovnání se zůstavitelem a že se odhlásí z místa svého trvalého bydliště, a dále potvrzením podepsaným [jméno] [celé jméno žalované] o převzetí částky 300 000 Kč na majetkové vyrovnání. Důvod jednorázové úhrady nájemného, způsob úhrady nájemného i odhlášení bývalé manželky zůstavitele z trvalého bydliště potvrdila i svědkyně [příjmení].

24. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že pan [jméno] [příjmení] poskytl dne 21.5.2018 zůstaviteli, [jméno] [celé jméno žalovaného], částku 220 000 Kč, který se jí zavázal vrátit do 20 dnů, tj. do 10.6.2018, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by k jejímu vrácení došlo.

25. Vzhledem k tomu, že původní dlužník, [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum], jsou ve smyslu § 1701 o.z. za úhradu dluhů odpovědní dědici zůstavitele, tj. žalovaní. Za situace kdy oba dědicové uplatnili v dědickém řízení výhradu soupisu, může věřitel požadovat po dědicích plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu, když tito hradí dluhy zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1707 o.z. společně a nerozdílně s ostatními dědici.

26. V řízení bylo prokázáno, že každý z dědiců nabyl dědické podíl o velikosti 1 562 456,07 Kč. Závazky, k jejichž úhradě jsou žalovaní povinni dle rozhodnutí o nabytí dědictví činí 903 235,76 Kč. Výše projednávaného dluhu ke dni smrti zůstavitele včetně úroku z prodlení činí 226 865 Kč (220 000 + 6 865, zákonný úrok z prodlení od 11. 6. 2018 do smrti zůstavitele, tj. 22.10.2018). Celkem tak žalovaní odpovídají za závazky zůstavitele ve výši 1 130 100,76 Kč, tedy v částce nižší než je výše nabytého dědického podílu. Soud proto v tomto řízení nemusel žádným způsobem omezovat výši částky, do níž žalovaní odpovídají za závazek zůstavitele vůči žalobkyni, která nabyla pohledávku za dědici na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s původním věřitelem [jméno] [příjmení] dne 9.12.2019.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 998,39 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 220 000 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 3. 2. 2020, 4 590 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 21. 2. 2020, 9 180 Kč za sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 9. 2020, 9 180 Kč za sepis vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 2. 2021, 9 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 3. 2021, 9 180 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 5. 2021, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za ztrátu času 4 590 Kč za účast na jednání soudu, které se nekonalo dle § 14 odst. 2 a. t. ze dne 19. 11. 2020 a cestovní náhrady v celkové výši 2 118,39 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 11. 2020 náhrada 711,29 Kč za 82 ujetých km v částce 511,29 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 3. 2021 náhrada 703,55 Kč za 82 ujetých km v částce 503,55 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 5. 2021 náhrada 703,55 Kč za 82 ujetých km v částce 503,55 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za komunikaci s žalovanými dne 1.12.2020 a 6.1.2021, neboť soud nemá jednání s protistranou ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. i) a.t. za doloženou.