18 C 189/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 82 132,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 61 810 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21.3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni 20 322,50 Kč s obchodním úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 75 375,42 Kč od 6.1.2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 82 132,50 Kč od 6.1.2021 do [číslo] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 322,50 Kč od 21.3. 2021 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni na náhradě nákladů 15 181 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M..

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 82 132,50 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobkyně uvedla, že dne 5.2.2019 uzavřela [právnická osoba] s.r.o. (následně podnikající pod obchodním jménem [právnická osoba], která zanikla ke dni 1.12.2021 v důsledku fůze sloučením se [právnická osoba] [příjmení] a.s.) za pomoci prostředků elektronické komunikace na dálku s žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy a úvěrových podmínek následně poskytla žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 514 Kč. Žalovaná na úvěr uhradila ve dvanácti platbách 18 190 Kč. Další splátky již nehradila řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami zesplatnila ke dni 5.1.2021 a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Dluh žalované podle žalobkyně tvoří částku 82 132,50 Kč a sestává se z jistiny ve výši 74 375,42 Kč, úroků ve výši 6 757,08 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje také obchodní úrok ve výši 13,49 % ročně z částky 75 375,42 Kč od 6.1.2021 (ode dne následujícího po zesplatnění) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 82 132,50 Kč od 6.1.2021 (ode dne následujícího po zesplatnění) do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Žalobkyně dále uvedla, že schopnost žalované splácet úvěr posoudila na základě údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr a z výpisů z účtu žalované. Žalobkyně také provedla kontrolu v registrech bankovních i nebankovních informací a dalších rejstřících.

2. Žalovaná uvedla, že si je vědoma svého závazku, ráda by ho splatila, ale nemá z čeho, je nezaměstnaná a bez příjmu. Uvedla, že má nyní přislíbeno zaměstnání, a pokud ho získá, bude řešit svoji situace oddlužením. K dalšímu jednání soudu se již nedostavila, návrh na oddlužení nebyl ke dni rozhodnutí soudu podán.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

4. Smlouvou o úvěru ze dne 5.2. 2019 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč s roční úrokovou sazbou 13,49 %. Celý úvěr se žalovaná zavázal hradit v 84 měsíčních splátkách po 1 514 Kč. Soudu byl předložen elektronický dokument obsahující písemnou úvěrovou smlouvu ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu vyplývá, že dokument byl vytvořen dne 5.2.2019 v 14:35:17 (tedy až po té, kdy měl být žalované zobrazen návrh úvěrové smlouvy a dříve než měl být žalovanou podepsán kliknutím na tlačítku„ Podepsat smlouvu“ – viz. odstavec 9 rozsudku). K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Vlastní text smlouvy obsahuje v místě podpisu žalobkyně dva otisky vlastnoručních podpisů jednatelů žalobkyně ([právnická osoba] s.r.o.) V místě podpisu žalované je uvedeno datum 5.2.2019 s poznámkou„ Váš podpis smlouvy: SMS kód [číslo]“ a uvedení jména a příjmení žalované.

5. Z listiny - osobní informace žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná žalobkyni před sjednáním úvěrové smlouvy sdělila, že je vyučena, žije u rodičů, nemá vyživovací povinnost. Uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši 11 646 Kč měsíčně. Dále uvedla, že výdaje domácnosti činní 10 000 Kč měsíčně, z toho 5 000 Kč na bydlení. Nad to hradí měsíční splátky úvěru ve výši 574 Kč.

6. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalované má soud za prokázané, že žalovaná ve fázi sjednávání úvěru poskytla žalobkyni kopie svých osobních dokladů.

7. Z lustrace evidence klientských informací„ cnbc“ ohledně žalované bylo soudem zjištěno, že žalobkyně ověřovala úvěrovou angažovanost žalované, a že z ní ověřila, že žalovaná má k dispozici jednu kreditní kartu s úvěrovým rámcem 19 000 Kč.

8. Z výpisů z běžného účtu žalované vedeného u [příjmení] [příjmení] za měsíc říjen a prosinec 2018 soud zjistil, že příjem žalované činil v těchto dvou měsících 10 218 Kč resp. 12 330 Kč. Příjem za měsíc listopad 2018 a leden 2019, popř. výpis z účtu žalované za tyto měsíce, nebyl soudu předložen a nebylo ani prokázáno, že by je měla žalobkyně k dispozici. Z výpisů vyplývá, že žalovaná nezbývají z jejího příjmu žádné volné prostředky.

9. Žalobkyně učinila součástí svého žalobního podání i otisk pohybů na klientském účtu žalované u žalobkyně, vedeném v interním programu žalobkyně. Z tohoto otisku kroků soud zjistil, že žalovaná učinila dne 29.1.2019 v 13:43:42 poptávku po poskytnutí spotřebitelského úvěru, za tím účelem sdělila žalobkyni své osobní údaje a údaje o příjmech a výdajích. Následně došlo k ověření totožnosti žalované a nahrání jejích osobních dokladů a výpisů z účtu žalované do systému žalobkyně. Po té byla dne 31.1.2019 v 15:48:22 žalované učiněna nabídka úvěru v rozmezí od 20 do 80 tisíc korun s maximální výší splátky 1646 Kč včetně pojištění. Žalovaná si měla dne 5.2.2019 vybrat variantu úvěru ve výši 80 000 Kč s délkou splácení 84 měsíců, výší splátky 1 504 Kč bez pojištění. Po té měla označením tlačítka Podepsat smlouvu v 14:34:55 odsouhlasit úvěrové podmínky a skutečnost, že se seznámila s návrhem úvěrové smlouvy. Po označení tlačítka Podepsat smlouvu systém odesílá SMS zprávu s potvrzovacím kódem, který má platnost 10 minut. Kód měl být vyplněn žalovanou do webového rozhraní žalobkyně a potvrzen opětovným označením tlačítka Podepsat smlouvu v 14:35:18, čímž mělo v témže okamžiku dojít k podpisu smlouvy v systému žalobkyně.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že tato dne 5.2.2019 zaslala na účet žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč.

11. Z platební bilance k úvěru soud zjistil, že žalovaná uhradila 12 splátek v celkové výši 18 910 Kč a počínaje splátkou splatnou 20.3.2020 přestala úvěr splácet.

12. Z výzvy před zesplatněním ze dne 13.11.2020 zaslané na obě známé adresy žalované soud zjistil, že žalobkyně vzhledem k prodlení žalované se splácením úvěru, vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději ve lhůtě 30 dnů. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že pokud dlužnou částku neuhradí, dojde k zesplatnění úvěru. Tato výzva měla být podle informací o zásilce odeslána dne 16.11.2020.

13. Z oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 12.2.2021 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila v souladu s úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy s tím, že úvěr se k uvedenému dni stal splatným pro prodlení žalované s úhradou 12 splátek. V uvedeném dopise žalobkyně vyzvala žalovanou, nechť ji vrátí poskytnuté finanční prostředky, a to do 30 dní ode dne doručení předmětného dopisu. Toto oznámení mělo být podle informací o zásilce odesláno dne 15.2.2021, avšak z informace o zásilce nelze ověřit, zda se informace vztahuje k zásilce odeslané právě žalované.

14. Z výzvy ze dne 13.4.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 14.4.2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti poskytla žalované finanční prostředky formou úvěru ve výši 80 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky převodem na bankovní účet. Žalovaná postupně zaplatila žalobkyni částku ve výši 18 190 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou zbývajících splátek, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a vyzvala ji k úhradě dopisem ze dne 12.2.2021. Soud má dále za prokázané, že žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy deklarovala žalobkyni, že její příjem činí 11 646 Kč měsíčně a že její měsíční výdaje jsou 10 000 Kč, z toho 5 000 Kč náklady na bydlení. Žalovaná má jednu kreditní kartu s úvěrovým limitem 19 000 Kč a se splátkou 574 Kč měsíčně. Úvěrová angažovanost a platební historie žalované prověřila žalobkyně v registru„ cnbc“, kde nebyl zjištěn negativní nález.

16. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

20. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

21. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

24. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

27. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

30. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

31. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

32. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

33. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

35. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 61 810 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v předložené úvěrové smlouvě ze dne 5.2.2019 [číslo] uzavřené mezi účastníky, neboť nemá za prokázané, že by žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru právě takového znění, jež byla předložena soudu a i pokud by uzavřela smlouvu v předloženém znění, má uvedenou smlouvu pro rozpor se zákonem za neplatnou.

36. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou jednaly, že žalovaná poskytla žalobkyni některé své doklady (o příjmu, občanský průkaz, osvědčila existenci svého bankovního účtu), a že byl žalované zřízen klientský účet na webovém rozhraní žalobkyně. Soud z provedených důkazů nemá za prokázané, že by byl žalované na její telefon ve formě SMS zprávy zaslán jedinečný kód, který následně měla vložit na webového rozhraní žalobkyně jako elektronický podpis smlouvy k odsouhlasení smluvní dokumentace. Odeslání logu a čas jeho odeslání soudu předloženo nebylo.

37. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

38. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádný elektronický podpis (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňujícím zjistit jakákoliv následnou změnu dat), a to ani žalobkyně. Nelze ani přehlédnout, že soudu předložený dokument, obsahující otisk vlastnoručních podpisů jednatelů žalobkyně ([právnická osoba] s.r.o.) a informaci o podpisu smlouvy žalovanou ve formě zadání SMS kódu, vznikl po té, kdy žalované měl být předložen návrh úvěrové smlouvy, k němuž měla připojit svůj elektronický podpis a dříve než podle tvrzení žalobkyně měla žalovaná potvrdit přijetí návrhu stiskem tlačítka„ Podepsat smlouvu“ po té, co do příslušného pole vložila žalobkyní zaslaný kód. V důsledku shora uvedeného žalobkyně neprokázala, že soudu předložená smlouva je shodná se smlouvou, která měla být vložena do klientské zóny žalované a měla jí být odsouhlasena tvrzenou SMS zprávou. Naopak bylo prokázáno, že soudu předložená úvěrová smlouvy nebyla podepsána právě žalovanou. Soud tak nemá za prokázaný obsah úvěrové smlouvy, kterou měli účastníci uzavřít, tedy obsah smluvních podmínek, za nichž si žalovaná prostředky od žalobkyně zapůjčila.

39. Provedenými důkazy nebylo rovněž prokázáno, že by žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně měla přímo od žalované k dispozici údaj o jejích příjmech 11 646 Kč měsíčně a výdajích 10 000 Kč měsíčně (z toho 5 000 Kč na bydlení). Soud se shoduje s žalobkyní, že částka 10 000 Kč na nutné výdaje a náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně u rodičů, nevzbuzují i s ohledem na věk žalované zjevnou pochybnost o jejich správnosti. Vycházela-li žalobkyně ze správnosti uvedených příjmů a výdajů, musela dospět k závěru, že žalované zbývá k dispozici maximálně částka 1 646 Kč měsíčně na úhradu veškerých neběžných výdajů a tvorbu rezervy pro nenadálé události, nemoc apod. V této částce navíc není zohledněna splátka úvěru na kreditní kartě ve výši 658 Kč měsíčně.

40. Porovnáním příjmů a výdajů žalované jednoznačně vzbuzuje pochybnost o tom, že žalovaná bude schopna po dobu 7 let (84 měsíčních splátek) hradit splátky úvěru ve výši 1 504 Kč, pokud jí z příjmu nezůstává žádná rezerva, přičemž v případě čerpání úvěru na kreditní kartě nemá ani dostatečný příjem na úhradu splátek obou úvěrů. Schopnost hradit úvěr navíc zcela mizí při jakékoliv výkyvu příjmu (např. v důsledku nemoci), nemá možnost vytvářet jakoukoliv rezervu pro případ snížení příjmu či nenadálou událost. Nelze ani předpokládat i s ohledem na věk žalované, že by tato nepotřebovala v průběhu 7 let prostředky na nové ošacení, kulturu, sport, léky apod. Z uvedeného je zjevné, že i při základní opatrnosti muselo být žalobkyni zřejmé, že je u žalované zjevně dána obava, že nebude v průběhu 7 let schopna řádně a včas splátky hradit, tedy, že žalobkyně poskytla úvěr žalované v rozporu s ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

41. Za této situace soud dospěl k závěru, že Smlouva o úvěru (pokud by její uzavření měl za prokázané) je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.

42. Za situace, kdy nebyla prokázána existence písemné úvěrové smlouvy, ani její obsah a i pokud by prokázána byla, je úvěrová smlouva pro rozpor se zákonem neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., tedy úhrady částky 80 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná do dnešního dne žalobkyni uhradila 18 190 Kč, je nárok žalobkyně oprávněný v rozsahu částky 61 810 Kč.

43. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vrácení částky (neboť doložila pouze oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 12.2.2021, nikoliv však, že by tato výzva byla doručena či alespoň prokazatelně odeslána právě žalované). Za této situace soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalované doručena až v předžalobní výzvě ze dne 14.4.2021, odeslané týž den. V řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaná výzvu obdržela, proto vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalované dne 19.4.2021, 7 denní lhůta k plnění ode dne doručení výzvy uplynula dne 26.4.2021 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

44. Protože nebylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované plnění na základě uzavřené Smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (obchodních úroků, smluvních pokut a poplatků) žalobu zamítl (výrok II.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 181,21 Kč, přičemž tato částka představuje 50,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,26 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,74 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 286 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 132,50 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 4 420 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci a z částky 2 210 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 328,92 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 2. 2022 náhrada 664,46 Kč za 66 ujetých km v částce 464,46 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 4. 2022 náhrada 664,46 Kč za 66 ujetých km v částce 464,46 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,3 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 118,92 Kč ve výši 4 644,97 Kč.