18 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 578 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 578 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 25 578 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 024 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 578 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne 18. 7. 2019 na zahradě u domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] po předchozí slovní roztržce fyzicky napadnul pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (dále jen„ poškozený“), přičemž jeho zranění si vyžádalo lékařské ošetření, hospitalizaci na chirurgickém oddělení v nemocnici v [obec] a dlouhodobou pracovní neschopnost. Fyzické napadnutí pak bylo projednáváno v řízení před přestupkovou komisí Městského úřadu v Hořovicích pod [číslo jednací], kdy řízení bylo pravomocně ukončeno dne 20. 7. 2020 a žalovaný byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) bod 4. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Žalobkyně pak uhradila náklady na léčení poškozeného a dne 14. 7. 2021 žalovanému zaslala výzvu k uhrazení nákladů léčení poškozeného, avšak žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval oba účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně s navrženým postupem vyjádřila souhlas, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, a to:

5. Ze sdělení Komise k projednávání přestupků města Hořovice ze dne 18. 5. 2021 má soud za prokázané, že se žalovaný dopustil přestupku proti občanskému soužití dle ust. § 7 odst. 1 písm. c) bod 4. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, tím, že dne 18. 7. 2019 v době kolem 20:15 hodin na zahradě u domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] po slovní roztržce fyzicky napadl poškozeného, a to tak, že úmyslně dal poškozenému pěstí do obličeje, kdy tento pak spadnul na zem.

6. Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 9. 10. 2019 ve spojení s vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 13. 3. 2020, včetně rozpisu plateb soud zjistil, že žalobkyně uhradila za léčbu poškozeného v nemocnici v [obec] ([právnická osoba]) v důsledku úrazu, mnohočetné zlomeniny bérce, částkou v celkové výši 25 578 Kč.

7. Dopisem ze dne 14. 7. 2021 žalobkyně uplatnila vůči žalovanému právu na úhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 25 578 Kč za náklady spojené s léčbou poškozeného, jak potvrzuje i doručenka.

8. Z ničeho jiného než ze shora uvedených důkazů soud nevycházel. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný se dne 18. 7. 2019 dopustil přestupku proti občanskému soužití tak, že slovně i fyzicky napadnul poškozeného, způsobil mu poškození zdraví, což si vyžádalo lékařské ošetření a hospitalizaci poškozeného. Náklady na léčbu poškozeného pak žalobkyně vyúčtovala částkou v celkové výši 25 578 Kč. Žalobkyně následně dne 14. 7. 2021 uplatnila po žalovaném náhradu vynaložených nákladů na léčbu poškozeného. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

9. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění.

10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.). V daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. V řízení bylo předloženými listinami doloženo, že se žalovaný dne 18. 7. 2019 dopustil přestupku proti občanskému soužití, když slovně a fyzicky napadnul poškozeného tak, že si to vyžádalo lékařské ošetření a hospitalizaci poškozeného. Náklady na léčbu poškozeného pak žalobkyně vyúčtovala v celkové výši 25 578 Kč a dopisem ze dne 14. 7. 2021 vyzvala žalovaného, aby tyto uhradil. Žalovaný na svůj dluh však ničeho neuhradil. Soud proto hodnotil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 25 578 Kč za zcela oprávněný. Žalovaný pak zůstal v řízení zcela nečinný, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucího ode dne 17. 8. 2021 do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku).

12. Výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a. t., a to za převzetí a přípravu věci, za výzvu k plnění a za návrh ve věci samé.

13. Výrokem III. tohoto usnesení pak soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu žalovanému, na kterého přešla poplatková povinnost, neboť žalobkyně je dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozen ze zákona. Výše poplatku je stanovena v souladu s položkou 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků, a činí 1 024 Kč Lhůta ke splnění této povinnosti pak byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.