18 C 193/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 69 442,77 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 69 442,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 69 442, 77 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení, se zamítáII. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 5. 2025 domáhala po žalované úhrady částky 69 442,77 Kč s příslušenstvím, jako nesplaceného úvěru. Uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností , právnická osoba, ., (dříve , právnická osoba, .) se sídlem , adresa, , Malta, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel s žalovanou uzavřel dne 21. 11. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 69 442,77 Kč. Úvěr měl být splacený nejpozději dne 21. 2. 2025. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , www stránky, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu. Zadáním unikátního identifikačního SMS kódu a odesláním tímto způsobem žalovaná písemně potvrdila přijetí smlouvy. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž dala žalovaná uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit.Žalovaná za dobu trvání úvěrového vztahu načerpala částku v celkové výši 223 220,49 Kč a před postoupením pohledávky uhradila celkem 250 039,09 Kč. Dle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši 69 442,77 Kč, které se skládá z jistiny ve výši 52 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč ( 3 x 250 Kč), dle čl. VI. odst. 1 písm. a) úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 16 692, 77 Kč dle čl. II. odst. 4 úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 11. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) měla s žalovanou uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru s opakovaným čerpáním, na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěrový rámec až do výše 35 000 Kč s měsíční úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně a sazbou RPSN 264, 42 %. Žalovaná byla oprávněna peníze z úvěru čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Smluvní strany se dohodly, že žalovaná dále zaplatí poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12, 5 % z částky každého čerpání úvěru. Výše měsíční splátky měla činit 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 21. 11. 2017. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši.V případě prodlení se zaplacením splátky byla žalobkyně oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, úroku z prodlení, odpovídající výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení.Smlouva o úvěru předložená soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 21. 11. 2017 12:17:51 a nebyla upravována. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.V textu smlouvy je v místě určeném pro podpis původního věřitele a žalované pouze prázdné místo.Tedy smlouva není podepsána žádnou ze smluvních stran.

6. Z dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne 8. 3. 2024 bylo zjištěno, že úvěrový limit měl být navýšen na 52 000 Kč, tento dodatek neobsahuje žádný podpis.

7. Z platební historie žalované ve spojení se sdělením žalobkyně ze dne 22. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 223 220,49 Kč a dále, že před postoupením pohledávky uhradila žalovaná celkem 250 039,09 Kč.

8. Ze „Smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek“ ze dne 27. 1. 2020, dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 27. 1. 2020, ze dne 18. 11. 2021, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2025, včetně podacího lístku ze dne 14. 3. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 3. 2025, včetně podacího lístku ze dne 14. 3. 2025, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

9. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc rozhodné.

10. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovanou tvrzenou pohledávku mající právní základ v úvěrové smlouvě ze dne 21. 11. 2017.

23. Předně žalobkyně soud nemá z předložených listin za prokázané, o jakém konkrétním obsahu byla uzavřena úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když v řízení byly předloženy pouze nepodepsané texty smluv. Soud má platební historií žalované za osvědčené, že tato se žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru jejímž obsahem bylo poskytnutí úvěrového limitu. Z žádného z předložených důkazů však nebylo prokázáno, jaké závazky se žalovaná v souvislosti s přijetím úvěru zavázala plnit, a to včetně výše sjednaného úroku.

24. Provedenými důkazy dále nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uvedla, že provedla lustraci v registrech ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 18 C 193/2025-17 ze dne 6. 8. 2025, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k tomuto uvedla, že úvěruschopnost ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, dále uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dotazy do evidencí nijak neprokázala. Neuvedla, z jakých informací vycházela, ani a zda byly posuzovány příjmy a výdaje žalované. Zároveň žalobkyně ani neuvedla, zda byly zjišťovány od žalované výše jejích mandatorních výdajů ani zda byly ověřeny (např. z nájemní smlouvy, SIPO, vyúčtování energií apod.), rovněž pak nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, ač k tomu byla soudem vyzvána.

25. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by byla před poskytnutím úvěru řádně prověřena úvěruschopnost žalované, tedy že by právní předchůdkyně žalobkyně s péčí řádného hospodáře neprověřila příjmy a výdaje žalované tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopen úvěr uhradit, když prověřovala pouze to, zda se žalovaná již dříve nedostala do platební neschopnosti. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalovaného. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

26. S ohledem na skutečnost, že je úvěrová smlouva neplatná, soud již dále nezkoumal, zda a jakým konkrétním postupem byla smlouva uzavřena.

27. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, poskytla žalované částku v celkové výši 223 220,49 Kč, kterou je povinna jako plnění bez právního důvodu žalobkyni vrátit. Žalovaná pak uhradila žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni jako původnímu věřiteli, před podáním žaloby 250 039,09 Kč, tedy více, než načerpala. Z toho důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl. (výrok I).

28. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byl ve sporu úspěšná, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.