18 C 206/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 14 704,33 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku 5 039,58 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 039,58 Kč od 9. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 960,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 960,42 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 704,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 704,33 Kč od 9. 12. 2023 do zaplacení úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 960,42 Kč od 9. 12. 2023 do 19. 3. 2025, úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 3 960,42 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení,se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16. 5. 2025 domáhala zaplacení částky 14 704,33 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 5. 12. 2022 se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na základě níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 9 000 Kč, který se zavázal vrátit do 8. 12. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 704,33 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty na jeho bankovní účet. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný na webových stránkách zvolil parametry požadované smlouvy, tj. zvolil výši úvěrového limitu, předložil veškeré osobní údaje a dokumentaci a potvrdil podání žádosti. Právní předchůdkyně žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválila uzavření smlouvy, zaslala předsmluvní informace a znění smlouvy. Po odeslání předsmluvních informací a návrhu smlouvy žalovaný v účtu na webových stránkách kliknutím potvrdil, že se seznámil s předsmluvními informacemi, zněním smlouvy a zněním obchodních podmínek a na základě tohoto mu byla odeslána SMS zpráva na telefonní číslo, které uvedl při registraci tak, aby jej v případě souhlasu mohl vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách, což žalovaný učinil. Zadáním tohoto unikátního identifikačního SMS kódu (v tomto případě se jednalo o kód , hodnota, ) a odesláním tímto způsobem písemně potvrdil přijetí smlouvy. Po uzavření Smlouvy původní věřitel zaslal na žalovaného uvedený e-mail vyhotovení smlouvy a všech dokumentů, které tvoří její nedílnou součást.Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy dotazem z dostupných databází z ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalobkyně již nedisponuje žádnými listinnými doklady, které žalovaný předkládal právní předchůdkyni žalobkyně k prokázání úvěruschopnosti.Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně dlužná jistina převedena. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak na svůj dluh neuhradil ničeho.Podáním ze dne 18. 9. 2025 žalobkyně sdělila, že z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, čerpal žalovaný 3 960,42 Kč. Žalobkyně požadovala dále částku ve výši 5 704,33 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru. Na částku 5 039,58 Kč nedisponuje žalobkyně žádným listinným dokladem, částku dovozuje z čl. II odst. 2 smlouvy o úvěru. Částka 5 039,58 Kč představuje nesplacené úvěrové finanční prostředky z jiné smlouvy o úvěru uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní. Ujednáním v čl. II. odst. 2 smlouvy o úvěru je uvedeno, že se jedná o částku představující refinancování úvěru. Žalobkyně však nedisponuje dokladem, kterým by osvědčil titul původního refinancovaného úvěru. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v částce 5 039,58 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši p.a. ode dne 9. 12. 2023 do zaplacení. Žalobkyně setrvala na zaplacení částky 9 664,75 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 664,75 Kč v zákonné výši p.a. ode dne 9. 12. 2023 do zaplacení, jakož i na náhradě nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.

4. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, “ ze dne 5. 12. 2022, bylo zjištěno, že tento dokument obsahuje identifikační údaje právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, podle něhož si smluvní strany mezi sebou měly sjednat bezúčelový úvěr ve výši 9 000 Kč, účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru na základě této smlouvy je splacení předchozího spotřebitelského úvěru klienta, který byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 2. 2022. Částka určená ke splacení refinancovaného úvěru, a to včetně veškerých úroků a dalších plateb, která s poskytnutím refinancovaného úvěru souvisí, a všech souvisejících nákladů, činí 5 039,58 Kč. Zbývající část poskytnutých peněžních prostředků je bezúčelová a bude žalovanému poskytnuta převodem na běžný účet žalovaného vedený na jeho jméno. Splatnost úvěru spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 5 704,33 Kč byla stanovena na 8. 12. 2023.Úvěrová smlouva byla soudu předložena v elektronické podobě ve formátu PDF, přičemž z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 5. 12. 2022 v 10:02:17 a byl upraven 5. 12. 2022 v 10:02:

17. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Textová podoba smlouvy neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, přičemž k jménu a příjmení žalovaného je připojen dovětek „SMS kód: , hodnota, “. Dokument dále obsahuje vlastnoruční podpis , jméno FO, , osoby jednající za právní předchůdkyni žalobkyně, a to nad označením původního věřitele „, právnická osoba, .“. Z uvedeného vyplývá, že dokument předložený soudu vznikl ve dni, kdy ho měl žalovaný akceptovat, tj. přijmout návrh smlouvy předložený mu právní předchůdkyní žalobkyně.

5. Z potvrzení o provedené odchozí platbě z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tato dne 5. 12. 2022 poukázala na účet shodný s účtem uvedeným ve smlouvě o úvěru popsané v bodě 4. tohoto rozsudku částku 3 960,42 Kč pod VS , var. symbol, . Z odpovědi , právnická osoba, . na výzvu k součinnosti ze dne 16. 7. 2025 vyplývá, že tento účet je vedený na jméno žalovaného.

6. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 3. 2025, včetně podacího lístku ze dne 15. 3. 2025, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovanou písemně informovala. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2025, včetně podacího lístku ze dne 15. 3. 2025, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 5. 12. 2022 na účet žalovaného vedený u , právnická osoba, . peněžní prostředky ve výši 3 960,42 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 5. 12. 2022.

8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

16. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Žalobkyně vzala již před rozhodováním soudu částečně žalobu zpět, a to v rozsahu uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 039,58 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 9. 12. 2023 do zaplacení, soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.)

18. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena písemná úvěrová smlouva, a to v elektronické podobě. Soudu byla předložena písemná smlouva – dokument ve formátu PDF, který však žádný elektronický podpis – tj. data připojená k jiným datům – smlouvě, tak, aby bylo možné zjistit jakékoliv pozdější změny, neobsahuje. Prokázáno však bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 3 960,42 Kč. Na straně žalovaného se za situace, kdy nebyla prokázána existence úvěrové smlouvy, jedná o bezdůvodné obohacení ve výši 3 960,42 Kč, které je žalovaný povinen vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni, dle § 1879 o. z., a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z.

19. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 3 960,42 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení ve výši 12 % ročně od 20. 3. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí tří pracovních dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy k úhradě částky žalovanému, tj. po dni, kdy ve smyslu ustanovení § 573 o.z. má zásilka za doručenou (když dřívější výzva k úhradě dluhu nebyla v řízení tvrzena ani prokázána) do zaplacení (výrok II. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III. rozsudku). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.

20. I v případě, že by soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, má soud za to, že tato smlouva nebyla uzavřena platně. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet, a zda si od žalovaného vyžádala informace o výši jeho příjmu a výdajů a podklady dokládající tato tvrzení. Žalobkyní tvrzené dotazy z dostupných databází z ISIR, CEE, CRKI a EUCB žalovaného, rovněž nebyly žalobkyní doloženy, i přesto, že soud vyzval žalobkyni, aby sdělila, jak konkrétně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že tvrzená úvěrová smlouva by byla neplatná dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelských úvěrech ve spojení s ustanovením § 588 o. z.

21. Výrokem IV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle poměru úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byl sice úspěšnější žalovaný, avšak tomu žádné náklady nevznikly, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.