18 C 212/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 40.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 40.000 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 40.000 Kč od 13. 9. 2017 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 40.000 Kč od 14. 10. 2018 do 5. 3. 2020, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z žalované částky od 14. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 28,85 % ročně z částky 40.000 Kč od 13. 9. 2017 do zaplacení z titulu porušení smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, -, hodnota, , kterou žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, a na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 13 měsíčních splátkách do 13. 10. 2018, kdy měla nastat splatnost poslední 13. splátky. Žalovaný dluh neplnil. Na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne , datum, došlo k přechodu pohledávky za žalovaným na společnost , právnická osoba, , na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, pak na společnost , právnická osoba, a na základě smlouvy ze dne , datum, pak na žalobkyni. Věřitel při poskytnutí úvěru žalovanému neměl pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Ani přes předžalobní upomínku ze dne 9. 2. 2024 žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě věcně nevyjádřil. Uvedl pouze, že se určitě jedná o nějaké nedorozumění, protože půjčky vždy platil. V emailu ze dne 22. 1. 2025 pak uvedl, že dluh před několika lety jednorázově zaplatil složenkou. Své tvrzení nedoložil.

3. Soud opakovaně nařizoval jednání, přičemž z jednání nařízeného na den 22. 1. 2025 se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaný již potřetí požádal o odročení, avšak jeho žádosti nebylo vyhověno, neboť nebyla řádná (nebyl osvědčen tvrzený důvod) ani včasná (telefonická omluva dne 21. 1. 2025 kolem poledne z důvodu tvrzené 14 dní trvající nemocizápalu plic) a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. Ze smlouvy o úvěru, ze smlouvy o prodeji části závodu, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní výzvy ze dne 8. 2. 2024, z rozsudku Okresního soudu v Bruntále č. j. , spisová značka, , z oznámení o zesplatnění, z pověření soudního exekutora č. j. , spisová značka, , z pověření soudního exekutora č. j. , spisová značka, , z platebního výměru – exekučního titulu ve věci sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

5. Žalovaný požádal dne , datum, o poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč, přičemž v žádosti uvedl, že pracuje na 3 dohody o provedení práce, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, žije v nájemním bytě, přičemž domácnost tvořily 2 osoby, měl auto a standartní vybavení bytu. V žádosti jiné splátky úvěru zůstala kolonka nevyplněna. Žalovaný prohlásil, že jsou tyto údaje pravdivé. Celkový příjem domácnosti včetně příjmu přítelkyně činil 22.833 Kč a průměrné výdaje spotřebitele 3.895 Kč a výdaje celé domácnosti 7.790 Kč. Žalovaný podepsal dne 13. 9. 2017 čestné prohlášení, dle kterého pobíral z firmy , právnická osoba, příjem ve výši 9.966 Kč, dále pak z firmy , právnická osoba, ve výši 3.000 Kč a z firmy , právnická osoba, ve výši 2.800 Kč. Zároveň předložil mzdový lístek za červen 2017 od zaměstnavatele , právnická osoba, , dle kterého činila jeho mzda za červen 2017 právě 9.966 Kč, když žalovaný zde měl pracovní úvazek sjednán na dobu od 6. 4. 2017 do 31. 12. 2017. Žalovaný dále předložil dohodu o provedení práce uzavřenou s , jméno FO, – , právnická osoba, dne 3. 7. 2017, na základě které měl žalovaný vykonávat práci v rozsahu 10 hodin týdně za odměnu ve výši 70 Kč/hod. Dle dohody o provedení práce ze dne , datum, se společností , právnická osoba, měl žalovaný vykonávat v době od 29. 6. 2017 do 31. 12. 2017 asistenční službu v rozsahu 300 hodin ročně za odměnu v maximální měsíční výši 10.000 Kč. Žalovaný hradil za nájem částku 4.430 Kč měsíčně a za elektřinu 360 Kč měsíčně. Původní věřitel pak žalovaným sdělené údaje vložil do finanční analýzy, z níž mu vyplynulo, že volné zdroje žalovaného činí 8.938 Kč a že tak lze žalovanému úvěr poskytnout.6. , právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový, hotovostní, spotřebitelský úvěr v celkové výši 40.000 Kč na dobu určitou do splatnosti poslední 13. měsíční splátky. Dlužník převzetí poskytnuté jistiny v hotovosti potvrdil svým podpisem smlouvy. Dlužník se dále zavázal vrátit jistinu společně s dohodnutým úrokem a sjednanými poplatky. Úrok byl dohodnut ve výši 25,85 % ročně. Pokud jde o poplatky, dlužník se zavázal zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1.600 Kč, dále poplatek za správu úvěru ve výši 8.800 Kč a také poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 7.600 Kč. Celkem tak činily náklady spotřebitelského úvěru 29.200 Kč a žalovaný tak měl uhradit celkem 69.200 Kč v 13 měsíčních splátkách po 5.200 Kč. Uvedené informace byly žalovanému předem sděleny na formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Společnost , právnická osoba, a společnost , právnická osoba, . uzavřely dne , datum, smlouvu o prodeji části závodu, na základě které přišla pohledávka za žalovaným na tuto společnost. Pohledávka za žalovaným je zde definována rodným číslem žalovaného, číslem smlouvy, jménem, příjmením a bydlištěm, datem uzavření smlouvy, výší jistiny, počtem splátek a jejich výší. , právnická osoba, . jako postupitel a , právnická osoba, jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil své pohledávky za dlužníky uvedené v příloze č. 1 smlouvy na postupníka. Mezi těmito pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným. Společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil své pohledávky za dlužníky uvedené v příloze č. 1 smlouvy na postupníka. Mezi postoupenými pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným specifikována číslem smlouvy, jménem, příjmením a rodným číslem žalovaného, jeho bydlištěm, datem podpisu smlouvy, datem splatnosti, počtem splátek, výší jistiny úvěru, která činila 40.000 Kč, celkovou výší úvěru v částce 67.600 Kč, celkovou aktuální výší, která činila 62.400 Kč, když výslovně byly uvedeny i jednotlivé další nároky, přičemž v případě jistiny je uvedena částka 40.000 Kč a v případě kapitalizovaného úroku částka 9.088 Kč. Ostatní nároky nejsou předmětem této žaloby. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020, odeslanou téhož dne na adresu trvalého pobytu žalovaného, byl žalovaný informován o tom, že nebyl uhrazen dluh vůči původnímu věřiteli a že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky na nového věřitele společnost , právnická osoba, a žalovaný tak má zaplatit 88.315,07 Kč s upozorněním na soudní řešení věci. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 8. 2. 2024, kterou byl současně informován o postoupení pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , když oznámení o postoupení pohledávek mu mělo být zasláno již v minulosti. Dlužná částka k datu zaslání předžalobní upomínky činila 132.650 Kč a žalovaný byl vyzván k jejímu zaplacení do 7 dnů s upozorněním na vymáhání soudní cestou.

7. Soudu je z jeho činnosti známo, že rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalovaný uznán vinným z přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, 3 trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců na zkušební dobu 2 let, přičemž žalovaný byl současně zavázán k náhradě škody ve výši 88.000 Kč poškozené úvěrové společnosti. Protiprávního jednání se žalovaný dopustil tím, že dne , datum, ve svém bydlišti v , adresa, č. , adresa, , , adresa, , s vědomím, že má dluhy ve výši nejméně 600.000 Kč, pro které je vůči němu vedena i exekuce a že ke dni 20. 1. 2017 byl ukončen jeho pracovní poměr u , právnická osoba, , kde dosahoval příjmu 7.379 Kč, takže mu jeho finanční situace neumožňuje úvěr řádně splácet, nejdříve kontaktoval , právnická osoba, . se žádostí o úvěr a poté, co byl obchodním zástupcem této společnosti vyzván k doložení listin vypovídajících o jeho bonitě, předložil obchodnímu zástupci , právnická osoba, . nepravé potvrzení o výši příjmu ve výši 38.500 Kč u , právnická osoba, ., u níž ve skutečnosti nepracoval, s výplatnicemi a dále nepravý výpis z účtu, kdy na tomto základě s ním byla , právnická osoba, . uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na částku 100.000 Kč, která mu byla převedena na jím určený účet, odkud tuto částku vyčerpal, získané finanční prostředky použil pro svou potřebu a splátky úvěru kromě čtyř nepravidelných splátek v celkové výši 12.000 Kč nehradil, čímž způsobil společnosti , právnická osoba, . škodu ve výši 100.000 Kč. Splácení škody bylo také podmínkou jeho osvědčení. Pro demonstraci splácení této škody soud považuje za vhodné uvést, že do roku 2021 žalovaný na tuto škodu neuhradil ničeho. S ohledem na tuto skutečnost pak došlo k prodloužení zkušební doby podmíněného odsouzení a také poškozená společnost pohledávku za žalovaným začala vymáhala exekučně a teprve pod vlivem exekuce bylo ze strany žalovaného plněno.

8. Soudu je dále z jeho činnosti známo, že v případě výše uvedeného trestního rozsudku poškozená společnost , právnická osoba, úvěr žalovanému zesplatnila již dopisem ze dne 24. 5. 2017, tedy před uzavřením smlouvy v této věci, když dlužná částka k tomuto dni činila 126.389 Kč. Soudu je dále z jeho činnosti známo, že dne , datum, byla ve vztahu k žalovanému nařízena exekuce na základě elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Bruntále dne , datum, k vymožení pohledávky ve výši 1.898 Kč s příslušenstvím, a tato exekuce byla zastavena jako bagatelní z důvodu nevymožení v roce 2022. Obdobně bylo dne , datum, pod č. j. , spisová značka, vydáno pověření k provedení exekuce na žalovaného na základě platebního výměru , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterou bylo žalovanému předepsáno dlužné pojistné a penále za období od 1. 3. 2010 od 28. 2. 2015, která v této době neplatil.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena nejprve na základě smlouvy o prodeji části podniku a poté na základě dvou smluv o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku až na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky opakovaně informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského soudního zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem a s dalšími sjednanými poplatky v 13 měsíčních splátkách do 13. 8. 2018. Této své povinnosti však nedostál.

16. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet. Původní věřitel sice činil kroky ke zjištění finanční situace žalovaného, když však vyšel toliko z příjmů žalovaného, údaje tvrzené žalovaným však nijak neověřil a sám nečinil žádné kroky k zjištění faktické finanční situace žalovaného, když je zřejmé, že v okamžiku uzavírání předmětné úvěrové smlouvy byly vůči žalovanému vedeny minimálně 2 exekuce, z toho jedna v poměrně zanedbatelné výši, což nepochybně vypovídá o finanční situaci žalovaného. Žalovaný měl dále nesplacený, více než stotisícový dluh vůči společnosti , právnická osoba, , ve vztahu ke kterému bylo navíc vedeno trestní řízení, proto ověřením centrální evidence exekucí, případně jakékoliv databáze dlužníků by původní věřitel musel zjistit, že žalovaný není schopen hradit své závazky, a že má dluhy, které dle trestního rozhodnutí aktuálního v té době přesahovaly 600.000 Kč. Původní věřitel tak nedostál svým povinnostem uloženým ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud považuje smlouvu za neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona.

17. Za této situace žalobkyni náleží toliko jistina úvěru po zohlednění případných plateb. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh nezaplatil ničeho, a ač žalovaný tvrdil, že pohledávku uhradil, neuvedl v jaké výši a nedoložil žádný důkaz svědčící o této skutečnosti a svou nepřítomností u soudu se zbavil možnosti být v tomto směru poučen. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě částky 40.000 Kč, představující jistinu úvěru, a to spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, přičemž s ohledem na bezdůvodné obohacení, resp. nárok mající původ v ustanovení § 87 odst. 1 občanského zákoníku, soud vyšel z výzvy původního věřitele, tedy z první předžalobní upomínky, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky v 7denní lhůtě, když žalovaný v průběhu řízení nezpochybňoval svou schopnost úvěr nyní splácet. To vedlo soud také k závěru, že nezavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve splátkách, neboť žalovaný o tuto možnost nepožádal.

18. S ohledem na neplatnost smlouvy však žaloba musela být zamítnuta co do obchodního úroku sjednaného smlouvou, když má původ právě v neplatné smlouvě a ze stejného důvodu pak byl zamítnut nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od splatnosti dané původní smlouvou do výzvy k zaplacení dlužné částky (první předžalobní upomínky) při zohlednění lhůty v této výzvě poskytnuté.

19. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. Předmětem řízení byla částka 138.715,56 Kč, zahrnující kapitalizované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, která odpovídá 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 57.577,64 Kč, odpovídající 41,5 %, neúspěšná co do částky 81.137,92 Kč, odpovídající 58,5 %. Nárok na náhradu nákladů řízení by proto měl úspěšnější žalovaný, kterému však dle obsahu spisu účelně vynaložené náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.