18 C 216/2021
č. j. 18 C 216/2021-58
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále potvrdil nárok žalobkyně na částku 197.009,64 Kč s úroky a poplatky, které vyplynuly z úvěrové smlouvy. Soud uznal, že poskytovatel splnil povinnost posoudit úvěruschopnost žalované na základě příjmové a výdajové stránky a dostupných rejstříků. Nároky na úroky z prodlení a poplatky za upomínky byly považovány za právně odůvodněné podle § 1970 a § 2395 občanského zákoníku. Rozsudek odsoudil žalovanou k úhradě částky s úroky a náklady řízení, které byly přiznány žalobkyni jako úspěšnému účastníkovi.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 197.009,64 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 197.009,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.882,18 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.747,47 Kč, s úrokem ve výši 5,99 % ročně z částky 190.259,64 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190.259,64 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 47.532,70 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 3. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 197.009,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12.882,18 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.747,47 Kč, s úrokem ve výši 5,99 % ročně z částky 190.259,64 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky od téhož data s tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč čerpaný bezhotovostně ke dni podpisu smlouvy. Za poskytnutí úvěru byl účtován poplatek ve výši 490 Kč. Úvěr byl poskytnut jako bezúčelový. Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 5,99 % ročně. Úroky měly být hrazeny spolu s jistinou ve splátkách splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 11. 2017, přičemž výše splátek činila 5.029 Kč. Přestože byla žalovaná ze strany žalobkyně opakovaně upomínána a vyzývána k úhradě, své závazky neplnila řádně a včas, když uhradila pouze 31 pravidelných splátek. Dopisem ze dne 25. 5. 2020 byla upozorněna na dlužnou částku s poučením o možnosti požadování okamžitého splacení úvěru, přesto však žalovaná dlužnou částku neuhradila a žalobkyně proto dopisem ze dne 18. 3. 2021, odeslaným následujícího dne úvěr zesplatnila a žalovanou vyzvala k zaplacení do 29. 4. 2021. Žalovaná však dlužnou částku nezaplatila. Dlužná částka činila ke dni 27. 5. 2021 190.259,64 Kč na jistině, 6.750 Kč na poplatcích, 12.882,18 Kč na kapitalizovaném obchodním úroku a 1.747,47 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby byly účtovány v souladu se sazebníkem, přičemž povinnost je hradit vyplývá z článku 24 všeobecných obchodních podmínek. Přes předžalobní upomínku ze dne 10. 5. 2021 žalovaná nezaplatila ničeho.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne 15. 7 2021, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.
4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 30. 9. 2021 doplnila, že žalované byl fakticky poskytnut úvěr ve výši 299.510 Kč po zohlednění poplatku. Žalobkyně předložila kompletní přehled úhrad jednotlivých splátek s vyznačením včasnosti či opožděnosti placení. Žalovaná uhradila na jistině 109.740,36 Kč, na obchodním úroku 36.948,29 Kč, dále 242,52 Kč na úroku z prodlení a 12.940 Kč na poplatcích. Poslední splátka z její strany byla uhrazena dne 20. 3. 2020 a poslední úhrada ve výši 0,84 Kč byla provedena dne 2. 7. 2020 a použita na úroky. Následně již nebylo zaplaceno ničeho. Ani po zesplatnění žalovaná nezaplatila ničeho. Účtované poplatky představují poplatky za sjednané pojistné, k němuž se žalovaná přihlásila a které činily 300 Kč měsíčně. Současně se zavázala žalovaná k úhradě poplatku ve výši 250 Kč za zaslání první upomínky při neprovedení pravidelné splátky a ve výši 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky. Žalovaná částka pak představuje poplatky, které nebyly uhrazeny v období od 20. 3. 2020 do 20. 5. 2021 a kdy se jedná o poplatky za pojištění za celkem 15 měsíců po 300 Kč a poplatky za první upomínku ve výši 250 Kč ze dne 31. 3. 2020 a za 4 další upomínky po 500 Kč ze dne 15. 4. 2020, 25. 4. 2020, 18. 5. 2020 a 26. 5. 2020. Žalobkyně doložila také výpočet úroků a úroků z prodlení. Žalobkyně se dále vyjádřila k posuzování úvěruschopnosti žalované a to jak obecně, tak konkrétně. V rámci konkrétního posouzení pak uvedla, že žalovaná byla prověřena v bankovním registru BRKI, z něhož bylo zjištěno, že žalovaná měla pouze jeden další dluh ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 11. 5. 2016 se splátkou ve výši 16.085 Kč, dále v nebankovním registru NRKI byla žalovaná bez záznamu. V registru SOLUS pak žalovaná měla taktéž pouze dluh vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru, s jehož úhradou nebyla nikdy v prodlení. Z ostatních interních registrů a databází žalobkyně nezjistila žádné negativní informace. Z insolvenčního rejstříku žalobkyně zjistila, že u žalované nebylo vedeno insolvenční řízení a současně její občanský průkaz neprocházel registrem neplatných dokladů. Ani v případě trvalého bydliště žalované nebylo toto na adrese ohlašovny. Pokud jde o příjem žalované, dosahovaly její příjmy za poslední 4 měsíce průměrně 83.490 Kč. Nad rámec uvedeného byly z účtu žalované patrné i mimořádné příjmy v celkové výši 30.000 Kč. Pokud jde o výdaje žalované, byly zohledněny výdaje na pojištění ve výši 1.000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 8.447 Kč a závazky u jiných poskytovatelů ve výši 16.085 Kč, tedy celkem 33.442 Kč měsíčně. S ohledem na příjem žalované žalobkyně dovodila, že i při zohlednění finanční rezervy je žalovaná schopna úvěr splácet. Navíc úvěr byl pojištěn.
5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, nařídil soud jednání na den 7. 12. 2021, k němuž se žalobkyně prostřednictví svého zástupce dostavila, žalovaná se bez omluvy nedostavila a bylo tak jednáno v její nepřítomnosti postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
6. Z oznámení o neprovedení splátky ze dne 30. 3. 2020, upomínek ze dnů 14. 4. 2020, 24. 4. 2020, 15. 5. 2020, 25. 5. 2020, legendy k historickému výpisu KB, sazebníku, aplikačního ratingu, výpisu z BRKI/NRKI, kopie občanského průkazu, návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, neplatného dokladu, prohlášení o zdravotním stavu, výpisu z účtu, smlouvy o úvěru, všeobecných obchodních podmínek, úvěrových podmínek, dokladu o čerpání úvěru, historického výpisu z úvěrového účtu, zesplatňovacího dopisu včetně dokladu o doručení, předžalobní upomínky ze dne 10. 5. 2021 včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná požádala žalobkyni o úvěr, přičemž ke své osobě v žádosti uvedla, že žije v podnájmu od roku 2011, je vdaná, má příjem z podnikatelské činnosti v roční výši 960.000 Kč, za bydlení platí 3.000 Kč měsíčně a na další výdaje 1.000 Kč. Má jedno dítě. K úvěrům neuvedla ničeho. příjmení bylo zjištěno, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení, nepodařilo se zjistit žádné negativní výsledky k žalované, žalovaná neměla účty u žalobkyně po splatnosti ani účty v exekuci, jakož se nepodařilo zjistit žádné negativní záznamy v rejstřících BRKI, NRKI, v rejstříku SOLUS, jakož i v dalších. Doklady žalované nebyly neplatné. Žalovaná figurovala jako spoludlužník v hypotéce na částku 3.314.404 Kč při měsíční splátce 16.085 Kč. V případě tohoto hypotečního úvěru nebyl evidován žádný úvěr po splatnosti. Z výpisu z běžného účtu žalované vyplýval měsíční příjem ve výši 83.490 Kč v měsících červen, červenec, srpen a v záři 2017 a dále příjem ve výši 10.000 Kč v červnu, v září a v říjnu 2017. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum úvěrovou smlouvu číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč jako bezúčelový, při úrokové sazbě 5,99 % ročně, který měl být splácen v 72 měsíčních splátkách po 5.029 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci a celkem tak mělo být uhrazeno 360.439,27 Kč. Současně bylo smlouvou sjednáno pojištění ve výši 300 Kč měsíčně. Za zpracování úvěru byl sjednán poplatek ve výši 490 Kč, o který byl úvěr snížen. Veškeré poplatky a ceny za bankovní služby byly uvedeny ve výňatku, jež byl součástí smlouvy a současně byly v sazebníku, přičemž k jejich úhradě zavazovaly všeobecné obchodní podmínky. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník, splátkový kalendář, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby – nepodnikatele. Z výňatku ze sazebníku vyplývalo, že poplatek za oznámení o neprovedení splátky činil v případě první upomínky 250 Kč a v případě dalších upomínek 500 Kč. Žalovaná úvěr čerpala dne 17. 10. 2017, kdy částka 299.540 Kč byla zaslána na její účet. Upomínkou ze dne 30. 3. 2020 bylo žalované oznámeno neprovedení splátky ve výši 5.234,88 Kč, za což byl účtován poplatek ve výši 250 Kč. Obdobně byla žalovaná upomínána k zaplacení dlužné splátky ve výši 5.500,59 Kč dopisem ze dne 14. 4. 2020, za což bylo účtováno 500 Kč na poplatku. Upomínkou ze dne 24. 4. 2020 byla žalovaná informována o tom, že znovu neproběhla úhrada splátky a dlužná částka činí 11.345,32 Kč a současně je účtován poplatek ve výši 500 Kč. Dopisem ze dne 15. 5. 2020 byla žalovaná znovu informována, že částka po splatnosti činí 6.237,68 Kč a znovu je účtován poplatek ve výši 500 Kč. Žalovaná byla současně informována, že pokud dlužná částka nebude uhrazena do 30 dnů od doručení upomínky, může dojít z důvodu prodlení se splacením k zesplatnění. Dopisem ze dne 25. 5. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení splátky, kdy dlužná částka po splatnosti činila 12.066,68 Kč, a za odeslání upomínky bylo účtováno 500 Kč. Dopisem ze dne 18. 3. 2021 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení dluhu, kdy dlužná částka ve výši 26.290,80 Kč měla být uhrazena nejpozději do 29. 4. 2021, jinak automaticky banka přistoupí k zesplatnění pohledávky k tomuto dni. Žalovaná si tento dopis od banky v úložní lhůtě nevyzvedla. Za porušení smlouvy se považovalo dle úvěrových podmínek prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého na základě smlouvy. Pro případ porušení pak banka mohla odstoupit od smlouvy, nevydat prostředky, provést úhradu splatných pohledávek, vypovědět čerpání, požadovat dodatečné zajištění nebo požadovat okamžité splacení celé nebo části čerpané jistiny a příslušenství a uplatněných smluvních pokut, přičemž byla oprávněna použít jedno či více z těchto opatření. Opatření mělo být písemně oznámeno a nabylo účinnosti dnem doručení, pokud nebylo stanoveno jinak, že účinnost nastává již dříve, nejdříve však v den porušení. Z přehledu úvěrového účtu vyplynulo, že poslední transakce ze strany žalované byla provedena dne 2. 7. 2020 ve výši 0,84 Kč, předchozí pak dne 11. 5. 2020 ve výši 2.000 Kč, dne 5. 5. 2020 ve výši 1.999,18 Kč, dne 29. 4. 2020 ve výši 1.621,54 Kč, dne 20. 3. 2020 ve výši 105,34 Kč a dne 10. 3. 2020 ve výši 2.452,39 Kč. Zůstatek úvěru tak na jistině činil 190.259,64 Kč, na úrocích 12.882,18 Kč, na úvěrových poplatcích 6.750 Kč, na pokutě z prodlení 1.747,47 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 10. 5. 2021, odeslanou téhož dne jak na adresu trvalého bydliště žalované, tak na adresu adresa, byla žalovaná naposledy vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 209.758,90 Kč s upozorněním na soudní řešení věci.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku (dále jen o. z.), na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 300.000 Kč, který se zavázala vrátit v 72 měsíčních splátkách. Smlouvou bylo současně sjednáno pojištění, jakož i další poplatky. Smlouvou byla současně smlouva spotřebitelská podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá žalobkyni zkoumat schopnost žalované úvěr splácet. Z dokazování provedeného k této části soud dospěl k závěru, že žalobkyně této své povinnosti dosáhla, když řádně zkoumala jak příjmovou, tak i výdajovou stránku žalované a dále tuto osobu lustrovala dostupnými rejstříky, aniž by zjistila negativního záznamu k její osobě. Soud tak má za to, že tato povinnost byla splněna řádně. Žalovaná však své povinnosti řádně neplatila, když se opakovaně ocitala v prodlení s úhradou jednotlivých splátek a přestože byla žalobkyní opakovaně vyzývána k zaplacení jednotlivých dlužných splátek a současně upozorňována na možnost zesplatnění, došlo nakonec ze strany žalobkyně k zesplatnění poté, co žalovaná nezaplatila dlužnou částku v dodatečně stanovené lhůtě. Možnost zespaltnění vyplynula z úvěrových podmínek, jež byly nedílnou součásti smlouvy. Výše jednotlivých nároků pak vyplynula z provedeného dokazování, především z historického výpisu, nárok na úhradu jednotlivých položek pak lze dovodit přímo z ust. § 2395 o. z., který zakládá povinnost vrátit jistinu spolu s úroky, nárok na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 o. z., a poplatky v podobě poplatků za upomínky, jež byly řádně doloženy jak sazebníkem, tak samotnými upomínkami, tak za zaplacení pojistného vyplývají přímo ze smlouvy a z všeobecných obchodních podmínek. Soud tak má žalobu žalobkyně v celém rozsahu důvodnou, když se žalobkyni podařilo prokázat výši jednotlivých nároků i jejich právní důvod. S ohledem na výše uvedené soud zavázal žalovanou k úhradě jednotlivých částek, zahrnujících jistinu, úroky, poplatky a úroky z prodlení jak v kapitalizované, tak běžící podobě.
12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 7.881 Kč a náklady právního zastoupení za tři a půl úkonů právní služby po 9.020 Kč (převzetí věci, jednoduchá upomínka, sepis žaloby a účast u jednání) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 6.881,70 Kč Náklady řízení celkem činí 47.532,70 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.