18 C 219/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 69 480,81 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 2 256,08 Kč a obchodní úrok ve výši 3,47 % ročně z částky 58 854,25 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 55 844,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 844,41 Kč od 12.11.2023 do zaplacení.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 13 636,40 Kč spolu s obchodním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 58 854,25 Kč od 29. 3. 2023 do 27. 9. 2023 kapitalizovaným částkou 6 719,19 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 58 854,25 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 59 454,25 Kč od 29. 3. 2023 do 27. 9. 2023 kapitalizovaným částkou 4 533,39 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 59 454,25 Kč od 28. 9. 2023 do 11.11.2023 zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 609,84 Kč od 12.11.2023 do zaplacení,se zamítáIV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 13794,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 4. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 69 480,81 Kč jako dlužného úvěru s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 25. 10. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím webových stránek a klientského rozhraní na serveru „www., právnická osoba, .cz“. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutým spotřebitelským úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb byly žalovanému dostupné online na účtu www.creditea.cz a o vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Ve smlouvě byl dále sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který byla žalobkyně oprávněna požadovat až do úplného zaplacení úvěru. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Žalovaný před podpisem smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 4 155,59 Kč.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho dalšího neuhradil. Žalobkyně proto požadovala vedle jistiny ve výši 58 854,25 Kč též úhradu dlužného poplatku ve výši 600 Kč, kapitalizovaný dlužný obchodní úrok splatný do zesplatnění úvěru, tj. do 28. 3. 2023 ve výši 10 026,56 Kč, dále smluvní úrok ve výši 18,47 % ročně z nesplacené jistiny kapitalizovaný od 29. 3. 2023 (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do 27. 9. 2023 částkou 8 975,27 Kč a dále jdoucím z dlužné jistiny 58 854,25 Kč ode dne 28. 9. 2023 až do zaplacení. Rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky ve výši 59 454,25 (sestávající se z dlužné jistiny ve výši 58 854,25 Kč a dlužného poplatku ve výši 600 Kč) kapitalizovaný částkou 4 533,39 Kč od 29. 3. 2023 (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do 27. 9 2023 a nadále jdoucím ode dne 28. 9. 2023 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žaloba byla žalovanému doručena dne 11.9.2024 a předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 21.11.2024. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z textu písemnosti – Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2022 soud zjistil, že má jít o text úvěrové smlouvy jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč, který je žalovaný oprávněn čerpat opakovaně. Žalovaný se měl zavázat poskytnutý a skutečně načerpaný úvěr vrátit spolu se sjednaným obchodním úrokem ve výši 54% ročně, a to v minimálních měsíčních platbách, které mu měly být sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb na online účtu , právnická osoba, na www., právnická osoba, .cz.Dle článku 2. citované smlouvy měl kontraktační proces proběhnout tak, že na základě žádosti žalovaného zpracované na internetových stránkách www., právnická osoba, .cz a předložených dokladů posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného a následně ho prostřednictvím potvrzující SMS zprávy a online oznámení v účtu žalovaného u , právnická osoba, informovala o kladném rozhodnutí poskytnout mu úvěr. Zároveň měla právní předchůdkyně žalobkyně vložit text jí podepsané úvěrové smlouvy na klientský účet žalovaného. Úvěrová smlouva měla být uzavřena okamžikem, kdy se žalovaný přihlášením do svého klientského účtu přihlásil a se smlouvou se seznámil, resp. se s ní seznámit mohl. Žádný aktivní úkon k akceptaci smluvních podmínek ze strany žalovaného již vyžadován nebyl. Klientský účet pro žalovaného otvírala právní předchůdkyně žalobkyně až v návaznosti na své kladné rozhodnutí poskytnout úvěr žalovanému.Z téhož článku smlouvy vyplývá, že smlouva měla být uzavřena na dálku prostřednictvím komunikačních prostředků. Předložená písemnost není podepsána ani jednou z jednajících stran.Písemnost byla soudu předložen jako elektronický dokument ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 26. 10. 2022 v 5:44:58, tedy až následující den po žalobkyní tvrzené akceptaci návrhu smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně, a dokonce až poté, co byla žalovanému vyplacena částka 60 000 Kč.V řízení nebylo doloženo, že by byla o akceptaci smlouvy zaslána žalovanému SMS zpráva, a že by právní předchůdkyní žalobkyně podepsaná úvěrová smlouva byla vložena na uživatelský účet žalovaného u , právnická osoba, , a ani, že by byl takový účet pro žalovaného zřízen.

6. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně kopii občanského průkazu k ověření totožnosti.

7. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období duben až říjen 2022 soud zjistil, že žalovaný měl pravidelný příjem ze zaměstnání u , právnická osoba, . ve výši okolo 30 000 Kč, dále žalovaný dne 19. 10. 2022, tedy bezprostředně předtím, než mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy s právní předchůdkyní žalované, čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč od , právnická osoba, Z přehledu výdajů je zřejmé, že žalovaný hradil pravidelně splátky úvěru ve výši přesahující 11 500 Kč měsíčně. Na předložených výpisech nejsou žádné platby, z nichž by bylo možné dovodit, že jsou jimi hrazeny náklady na bydlení či služby spojené s bydlením (nájem, SIOPO, elektřina apod.). Naopak z výpisů je zcela zjevné, že žalovaný v nadměrné míře sázel, zejména u sázkové kanceláře , právnická osoba, ., ale i , právnická osoba, či , právnická osoba, , a to vyššími desítkami sázek každý měsíc, přičemž částky vložené do sázek jsou vyšší než připsané výhry a výše vsazených prostředků v jednotlivých měsících stoupá.

8. Z potvrzení o provedené transakci vystavené , právnická osoba, . vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného dne 25. 10. 2022 částku 60 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

9. Z rozpisu plateb č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , číslo, a , číslo, soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému rozpis plateb, kdy z předložené platební bilance je zřejmé, že žalovaný uhradil platbu 4 155,59 Kč dle rozpisu, a to dne 12. 12. 2022.

10. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 1. 2. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době splatné částky 9 018,95 Kč a upozornila ho na možné zesplatnění závazku.

11. Z platební bilance vyplývá, že k číslu smlouvy , číslo, byla evidována jediná splátka, a to dne 12. 12. 2022 ve výši 4 155,59 Kč.

12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 9. 2023, když její odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 27. 10. 2023.

13. Z výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku ze dne 16. 2. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

20. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

23. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

25. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

28. Žalobkyně vzala již před zahájením jednání soudu částečně žalobu zpět, a to v rozsahu uložení povinnosti zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok od 29. 3. 2023 do 27. 9. 2023 ve výši 2 256,08 Kč a úrok ve výši 3,47 % ročně z částky 58 854,25 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.).

29. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným tvrzenou pohledávku mající právní základ v úvěrové smlouvě ze dne 25. 10. 2022, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela platnou úvěrovou smlouvu v jí tvrzeném znění.

30. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 219/2024-11 ze dne 1. 8. 2024, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným, zda byla uzavřena elektronicky elektronickým podpisem a pro případ, že nebyla podepsána elektronickým podpisem, jak byla ověřena totožnost žalovaného, že podpis žalovaného na dokumentech byl vytvořen prostřednictvím prostředků, které je žalovaný schopen udržet pod svou kontrolou, zda a jak žalobkyně posoudila jednotlivé dokumenty, pokud byly některé informace o právním jednání zachyceny v elektronickém systému, je třeba specifikovat o jaké se jedná, že byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám samotným systémem.

31. Soud předně nemá za prokázané, jakou konkrétní smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným. Soud má za prokázané, že úvěrující s žalovaným jednali, že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně některé své doklady (občanský průkaz a výpis ze svého běžného účtu). Zda byl žalovanému zřízen klientský účet na webovém rozhraní , právnická osoba, , soud za prokázané nemá. Soud rovněž nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně vložila na tvrzený klientský účet žalovaného jí podepsanou úvěrovou smlouvu, tím méně o jakém obsahu. Soudu předložený elektronický dokument neobsahuje žádný podpis. Nelze ani přehlédnout, že dokument vznikl až poté, kdy měla být úvěrová smlouva vložena na klientský účet žalovaného (a dokonce až poté, kdy již byl úvěr žalovanému vyplacen), a že tedy nemůže jít o dokument, s kterým se měl žalovaný seznámit, když až přihlášením do klientského účtu mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy.

32. V neposlední řadě, k platnosti písemné smlouvy uzavřené v souladu s § 562 o.z. při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky je třeba, aby tyto prostředky umožňovaly jednak zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby a dále, aby záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému byly systematicky a posloupně a byly chráněny proti změnám. Již ze samotné žalobkyní předložené úvěrové smlouvy, která vznikl vznikla později, než je žalobní tvrzeno, je zjevné, že požadavky na systematičnost, posloupnost a ochranu proti změnám systém právní předchůdkyně žalobkyně nesplňuje.

33. I pokud by měl soud za prokázané, že úvěrová smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena, nemá soud za prokázané, že před poskytnutím úvěru došlo ke splnění zákonné povinnosti poskytnout spotřebiteli úvěr pouze na základě řádného prověření jeho úvěruschopnosti a pouze tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

34. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, uvedla žalobkyně, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, kdy tato vycházela jednak ze sociálních a demografických dat, informací z interních databází a externích registrů a dále vyhodnotila transakce žalovaného na jeho běžném účtu za období od 30. 3. 2022 do 30. 9. 2020. Ke svým tvrzením však neoznačila žádné důkazy, ač k jejich uchování je ve smyslu ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinna, ač k jejich uchování je ve smyslu ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinna. Rovněž pak neuvedla, jak konkrétně byly tvrzené informace právě u žalovaného vyhodnocovány.

35. Pro stanovení životních nákladů žalovaného na základě sociálních a demografických dat je třeba, aby vstupy do skóringu vycházely z individuálnosti žalovaného. Za situace, kdy právní předchůdkyně nevěděla o žalovaném žádné osobní údaje s výjimkou věku a skutečnosti, že je zaměstnán u společnosti Lidl, nemá dostatečné informace k využití demografických dat, neboť neví, kolik osob je závislých na výživě žalovaným, nezná jeho konkrétní bytové podmínky, neví, zda dojíždí do zaměstnání či pracuje v místě, nezná jeho vzdělání atd. Tedy neměla dostatečné výchozí informace pro možné využití statistických modelů za využití sociální a demografických dat.

36. Nelze zároveň přehlédnout, že z žalovaným předloženého výpisu z jeho běžného účtu za 6 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, vplývá přinejmenším podezření, že žalovaný propadl hazardu, a že prostředky na sázky si začal opatřovat z úvěrů (bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru byl žalovanému poskytnut na jeho běžný účet úvěr ve výši 50 000 Kč a další úvěry žalovaný dle výpisů splácel). Již tato skutečnost sama o sobě měla vést právní předchůdkyni žalobkyně k obezřetnosti a ověření si skutečných výdajů žalovaného a zjištění rozsahu jeho hráčské závislosti.

37. Soud dále zdůrazňuje, že žádným označeným a předloženým důkazem nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně učinila tvrzené dotazy do interních a externích evidencí, tj. že 0provedla šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, evidenci neplatných dokladů, v bankovních registrech BRKI a nebankovních registrech NRKI.

38. Soud tak uzavírá, že k ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti a úplnosti. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to ani po té co byla soudem vyzvána k doplnění příslušných tvrzení a k návrhu důkazů.

39. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, respektive její obsah ani nebyl prokázán, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 25. 10. 2022 na jeho bankovní účet částku 60 000 Kč, kterou je povinen jako plnění bezprávního důvodu vrátit. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby 4 155,59 Kč, tedy žalovaný je i nadále povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 55 844,41 Kč (60 000 Kč – 4 155,59 Kč).

40. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovení § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Protože je tak žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 55 844,41 Kč (poskytnutý úvěr ve výši 60 000 Kč – žalovaným provedená celková úhrada ve výši 4 155,59 Kč) z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o úrok z prodlení, je bezdůvodné obohacení splatné na výzvu věřitele. První výzva k úhradě dlužné částky, která byla žalobkyní předložena je výzva k úhradě dluhu spolu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023, která byla žalovanému odeslána dle podacího lístku dne 27.10.2023, v níž byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě dluhu v délce 10 dnů. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaný výzvu obdržel, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalovanému dne 1.11.2023, posledním dnem lhůty k plnění uvedené ve výzvě byl 11.11.2023, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

41. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok II.).

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 794,50 Kč, přičemž tato částka představuje 60,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,37 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,63 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 379 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 69 480,81 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 528 Kč.