18 C 224/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se v prvním nadzemním podlaží, o celkové výměře 38,47 m2 v budově s [adresa], na pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, ve městě [obec], v k. ú. [obec], na adrese [adresa žalovaného], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 15.531,84 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 17. 10. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, na základě kterého byl žalovaný povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se v budově [adresa] ve [obec] s odůvodněním, že mezi účastníky byla původně uzavřena nájemní smlouva [číslo] na základě které byl žalovaný oprávněn užívat předmětný byt. Žalovaný však opakovaně porušoval hrubým způsobem povinnosti uložené nájemní smlouvou a zákonem, konkrétně spočívající v rušení nočního klidu pouštěním konstantně hlasité hudby a žalovanému proto byla dne 14. 11. 2022 doručena výpověď z nájmu bytu. Žalovaný byl poučen o možnosti přezkoumání platnosti výpovědi, které však nevyužil. Žalovaný však po skončení zákonné tříměsíční lhůty do dne 28. 2. 2023 byt nevyklidil a nyní užívá byt bez právního důvodu.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uznává svou vinu a že se všem účastníkům chce omluvit. Uvedl, že přímo oslovil žalobce a zaslal mu omluvu i vyjádření. Navíc v poslední době pracuje mimo okres, nemohl si proto vyzvedávat písemnosti. V bytě stále bydlí, ale nemá se kam odstěhovat a kam jít. Navíc za byt řádně platí nájemné a byt udržuje. Žádal, aby mu bylo nabídnuto nějaké řešení.

3. Soud nařídil jednání na den 4. 1. 2023, kterého se zúčastnil žalobce prostřednictvím svého zástupce a také žalovaný. Úvodem žalobce sdělil, že žádosti žalovaného není možné vyhovět a není tak možné smírné řešení věci. Žalobce navrhl vydání rozsudku pro uznání. Soud o tomto návrhu nerozhodoval, neboť uznání viny z pohledu civilního práva není uznáním ve smyslu § 153 odst. 1 občanského soudního řádu.

4. Žalovaný u jednání uvedl, že se o byt celou dobu staral, zrekonstruoval jej, řádně vždy platil nájemné. Připustil, že si v několika případech pozval k sobě domů kamarády, hlasitě pouštěl hudbu a filmy a podobně. Považoval za nespravedlivé, aby za takovou„ blbost“ přišel o bydlení, když uvedené jednání porovnával s neplatiči nájemného. Znovu zopakoval, že nemá kam jít, neboť v místě bydliště nejsou k dispozici byty v obdobné velikosti a větší byt je pro něj zbytečný a drahý. Myslel si, že mu žalobce nabídne jiný byt nebo náhradní bydlení. Chtěl, aby mu žalobce v jeho situaci pomohl.

5. Z nájemní smlouvy [číslo] z evidenčního listu k nájemní smlouvě [číslo] z upozornění PČR ze dne [datum], z výpovědi nájmu bytu ze dne [datum], ze zápisu z ústního projednání upozornění PČR ze dne [datum], ze zprávy PČR o opakovaném rušení nočního klidu žalovaným ze dne [datum], ze zprávy žalovaného ze dne 5. 12. 2022, z výzvy k opuštění bytu ze dne [datum] včetně dokladu o doručení, z předžalobní výzvy ze dne 15. 6. 2023 včetně dokladu o doručení, z výpisu z katastru nemovitostí a ze zprávy žalovaného pro žalobce soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

6. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí]. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu [číslo] na základě které pronajímatel přenechal nájemci za účelem zajištění jeho bytových potřeb do užívání byt o velikosti 1+1 a výměře 38,47 m2 na adrese [anonymizována dvě slova]. [jméno] [anonymizováno] ve [obec]. K předání bytu došlo dne [datum] a dnem převzetí došlo k zahájení nájmu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a sice od 1. 3. 2019 do 28. 2. 2021 Smlouvou bylo sjednáno, že nájemní vztah může skončit dohodou i výpovědí. Smlouvou nebylo vyloučeno ustanovení § 2285 občanského zákoníku. Nájemce i pronajímatel byli oprávnění smlouvu vypovědět v situacích, způsobem a z důvodů stanovených v zákoně. Výpověď musela mít písemnou formu a musela dojít druhé straně. Povinností bylo poučit nájemce o právu vznést ve výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem. Výpovědní doba začala běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena. Dle ustanovení 8.4 článku VIII. nájemní smlouvy, nájemce hrubě porušoval své povinnosti vyplývající z nájmu i v případě, jak jej předvídal bod f), a sice, že opakovaně poruší pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku, zejména pak domovní řád a i přes upozornění nesjedná nápravu. Dle evidenčního listu činilo nájemné a zálohy na služby související s bydlením 2.894 Kč měsíčně (viz výpis z KN, nájemní smlouva, evidenční výpis).

7. Dopisem ze dne 20. 10. 2021 sdělilo obvodní oddělení Policie [obec] žalobci, že dochází k opakovaným stížnostem na nájemníka městského bytu, a sice na žalovaného, který neustále pouští hlasitě hudbu v nočních i denních hodinách, čímž obtěžuje sousedy, jelikož hudba hraje i několik hodin. Ostatní nájemníci se jej bojí, protože obvykle na jejich stížnosti reaguje vulgárními projevy. Z tohoto důvodu není domluva s tímto nájemníkem vůči ostatním možná. Dne 19. 11. 2021 proběhlo jednání mezi účastníky, přičemž o tomto jednání byl sepsán zápis, který je podepsán i žalovaným a kterým byl žalovaný upozorněn na porušování dobrých mravů v domě. Žalovaný byl upozorněn na nutnost dodržování ustanovení nájemní smlouvy a bylo mu doporučeno budovat bezproblémové sousedské vztahy s tím, že byl upozorněn, že pokud bude docházet i do budoucna k porušování povinností, nemusí mu být prodloužena nájemní smlouva. Dopisem ze dne [datum] sdělila Policie ČR, obvodní oddělení [obec], žalobci, že na adrese [ulice a číslo] ve [obec] dochází opakovaně k rušení nočního klidu ze strany žalovaného. Jeho jednání opakovaně ruší obyvatele domu, neboť si pouští v nočních hodinách, tedy po 22 hodině muziku se zvýšenými basovými tóny a na výzvu policistů nereaguje. Je dáno důvodné podezření, že k protiprávnímu jednání bude docházet i nadále (viz zprávy PČR a zápis z ústního projednání).

8. Dopisem ze dne [datum] dal žalobce žalovanému výpověď z nájmu bytu podle ustanovení § 2288 odst. 2 písmeno a) občanského zákoníku, a to z důvodu opakovaného rušení obyvatelů domu pouštěním hlasité hudby. Žalovaný byl poučen o tom, že výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení. Současně byl žalovaný poučen o právu podat návrh soudu na přezkum oprávněnosti výpovědí, a to ve lhůtě do dvou měsíců. Dopisem ze dne 5. 12. 2022, adresovaným [jméno] [územní celek] žalovaný sdělil, že si přečetl jejich dopis. Situace dle jeho názoru byla vážná a žádal o vrácení nájemného zpět. Zároveň se omluvil za to, co způsobil lidem v okolí. Požádal o poslední šanci a slíbil, že„ se napraví, bude hodný a bude konat jejich podmínky“. Uvedl, že byt původně užívala jeho teta, paní [příjmení], která již zemřela, on po ní byt zrekonstruoval za částku minimálně 100.000 Kč, má byt rád a nemá kam jít. Slíbil, že bude žít řádný život. Dopisem ze dne 24. 3. 2023, doručeným dne 30. 3. 2023, byl žalovaný vyzván k opuštění bytu, když výpovědní lhůta skončila dne 28. 2. 2023 a že tak má učinit nejpozději do 30. 4. 2023, jinak bude uplatněn nárok na vyklizení u soudu. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 6. 2023, odeslanou téhož dne, kterou si žalovaný v úložní lhůtě nevyzvedl, byl žalovaný naposledy vyzván k vyklizení bytu s upozorněním na soudní řešení věci. Nedatovaným dopisem žalovaný oslovil Radu [územní celek] a znovu ji popsal celou svou bytovou situaci, znovu se omluvil a požádal o šanci (viz výpověď z nájmu bytu, výzva k vyklizení, dopisy žalovaného předžalobní upomínky, včetně dokladu o doručení).

9. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jej vydal.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 a následující občanského zákoníku, se specifiky pro nájem bytu ve smyslu § 2235 a následující občasného zákoníku, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a sice dvou let do 28. 2. 2021. Protože smlouva neobsahovala ujednání vyloučení o ustanovení § 2285 občanského zákoníku, došlo k jejímu automatickému prodloužení o stejnou dobu, tedy o další dva roky tedy až do 28. 2. 2023. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že smlouvou byly ujednány podmínky pro případné ukončení smlouvy vypovědí, přičemž ustanovení článku 8.4 konkretizovalo tyto případy, mezi které patřilo i opakované porušování pravidel pro chování v domě, ke kterému docházelo i přes upozornění. I tato podmínka splněna byla, byť předmětem tohoto řízení není přezkum oprávněnosti výpovědi. V rámci tohoto řízení je tak stěžejní zjištění, že k ukončení nájemní smlouvy došlo výpovědí ke dni 28. 2. 2021, případně dne 31. 3. 2023, neboť je zřejmé, že výpověď byla doručena žalovanému, když na ni reagoval dopisem ze dne 5. 12. 2022, avšak nebyl doložen doklad prokazující doručení. V zájmu hospodárnost soud důkazní návrh dokladem o doručení zamítl, neboť skutečnost, že k doručení výpovědi došlo byla osvědčena jinak. Soud totiž o doručení výpovědi nemá žádné pochybnosti právě s ohledem na reakci žalovaného na zaslanou výpověď, přičemž z pohledu tohoto řízení není rozhodující, kdy přesně byla výpověď doručena, když postačuje že doručena byla, naopak žádnou žalobou napadena nebyla a že tedy žalovaný byt užívá bez právního důvodu. Je však současně zřejmé, že k ukončení nájemní smlouvy by došlo i uplynutím sjednané doby nejpozději dne 28. 2. 2023, neboť žalobce svým postojem (výpovědí) dal jednoznačně najevo, že nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu o další období. Z uvedeného tak plyne, že žalovaný byt užívá bez právního důvodu, neboť nájemní smlouva zanikla a žalobci tak náleží ochrana předvídaná ustanovením § 1040 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k vyklizení předmětného bytu.

11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobci. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobci proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po 1.500 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za jízdné za cestu k soudu na trase [obec] – [obec] a zpět o vzdálenosti 112 Kč při průměrné spotřebě 8,8 l /100 km naturalu 95 při vyhláškové ceně 38,20 Kč a základní sazbě 5,60 Kč/km ve výši 1.004 Kč. Žalobci také náleží náhrada za ztrátu času dle § 14 advokátního tarifu za celkem 5 započatých půlhodin ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 1.827,84 Kč Náklady řízení celkem činí 15.531,84 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobce.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž soud v daném případě prodloužil dobu pro vyklizení na 30 dnů oproti zákonem předvídaným 15 dnům, a to s ohledem na skutečnost, že žalovanému nenáleží náhradní bydlení a zajištění náhradního bydlení tak vyžaduje lhůtu delší. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení však lhůta k plnění činí 3 dny.