18 C 227/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , část obce a část obce o: rozvod manželství

I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 10. 2020 se manžel domáhal rozvodu jejich manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce]. Návrh odůvodnil tím, že v průběhu manželství se začala projevovat rozdílnost povah obou manželů, jakož i neshody v oblasti finančního hospodaření i trávení volného času. V jejich důsledku se manžel dne 10. 7. 2020 odstěhoval ze společné domácnosti. Manžel ztratil k manželce veškerý citový vztah a manželství je tak jen formálním svazkem a manžel za žádných okolností nechce obnovit manželské soužití. Z manželství se narodila dnes již zletilá dcera [jméno] (r. [rok]). Manželé se dále staly společnými pěstouny [jméno] [příjmení] (r. [rok]) a jeho bratra [jméno] [příjmení] (r. [rok]).

2. Manželka s návrhem na rozvod manželství nesouhlasila. Upřesnila, že některé skutečnosti tvrzené manželem v návrhu jsou nepravdivé a naopak uvedla, že to byl manžel, který se prakticky nevěnoval rodinnému životu a čas trávil v práci. V době, kdy bydleli v [obec], byl apatický a nechtěl ani příliš komunikovat. Většina povinností tak byla, pokud jde o péči o rodinu a domácnost, na ni. Obdobně se z jejich vztahu vytratila intimita. Manželka měla zájem věc řešit např. návštěvou manželské poradny, ale k jejímu absolvování nedošlo. Ke konci vztahu se manžel zcela přestal podílet na úhradě nákladů domácnosti, po odchodu ze společné domácnosti přispíval na její výživu částkou 15.000 Kč měsíčně.

3. Z výpovědi účastníků, z jejich občanských průkazů, z oddacího listu, z rozsudku Okresního soudu v Bruntále, č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení, z rozsudku Okresního soudu v Ostravě, č. j. [číslo jednací], z předžalobní výzvy, z výzvy k plnění ze dne 28. 8. 2020 a z rozhodnutí OSSZ v [obec] ze dne [datum] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U manžela se jednalo o manželství druhé, u manželky o manželství první. Oba manželé jsou občany ČR a poslední společné bydliště měli na adrese [adresa manžela a manželky]. Z manželství se v roce [rok] narodila dnes již zletilá dcera. Manželům byly v roce 2016 svěřeny do společné pěstounské péče dvě nezletilé děti, a sice [jméno] [příjmení] (r. [rok]) a [jméno] [příjmení] (r. [rok]). Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla zrušena společná pěstounská péče k nezletilému [jméno], a nově byl nezl. [jméno] svěřen do pěstounské péče [celé jméno manželky]. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla zrušena společná pěstounská péče k nezletilému [jméno] [příjmení], když žádný z pěstounů nebyl ochoten zabezpečit další pěstounskou péči o [jméno], a současně bylo zahájeno řízení o ústavní výchově. Předběžným opatřením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl nezl. [jméno] na přechodnou dobu svěřen do pěstounské péče [jméno] [příjmení]. Výzvou ze dne 28. 8. 2020 byl manžel vyzván ze strany manželky k hrazení výživného a plnění na společné závazky v částce 20.000 Kč měsíčně. Rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že manželka je s účinností ode dne právní moci tohoto rozhodnutí osobou trvale zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4. Manžel ve své výpovědi uvedl, že manželství nebylo nikdy úplně spokojené a po celou dobu měli finanční problémy, protože manželka nikdy nepracovala trvale, na plný úvazek, ale pouze brigádně. Manželé nejprve bydleli v bytě v [obec], poté se přestěhovali k rodičům manžela a až našetřili, tak si pořídili rodinný dům v [obec]. Pořízení domu a především povinnosti kolem něj vztah manželů výrazně ovlivnily, protože manžel nestíhal zaměstnání a práci kolem domu. Ještě před pořízením domu se manželé rozhodli stát se pěstouny, přičemž následně, asi tři roky na to, jim dvě děti byly svěřeny. Z jejich manželství se narodila dcera [jméno], která žije v místě trvalého bydliště s manželkou dosud a je bez zaměstnání. Důvodem odchodu manžela ze společné domácnosti v červenci 2020 byly každodenní hádky a rozpory kvůli téměř všemu. Z pohledu manžela manželka zanedbávala domácnost, když místo vaření jídlo objednávala a především utrácela peníze, které on vydělával, když jeho příjem byl podstatně vyšší než její odměna pěstouna. Právě finanční hospodaření se společnými penězi bylo častou příčinou hádek a konfliktů mezi manžely. Manžel byl přesvědčen o tom, že manželka odklání společné finanční prostředky na svou vkladní knížku. Od svého odchodu ze společné domácnosti v červenci 2020 nemá k dispozici klíče od domu, rodinu navštěvuje pouze v případě, že je osloven za účelem pomoci a přestože z počátku si na víkendy brával k sobě [jméno], nyní tak již nečiní. Od ukončení společného soužití pravidelně hradí 15.000 Kč na účet nyní výlučně užívaný manželkou. Manžel v rámci své účastnické výpovědi potvrdil, že za žádných okolností není ochoten změnit názor na rozvod manželství, neboť povaha manželky se již nezmění a 20 let takového manželství mu stačilo.

5. Manželka ve své výpovědi uvedla, že manželství považovala za spokojené, minimálně do doby, když bydleli v bytě u otce. Z finančních důvodů se pak odstěhovali k rodičům manžela, kdy však nemovitost užívalo 9 osob a dvě svěřené děti. Někdy v roce 2013 se totiž rozhodli pomáhat dětem z dětských domovů, a proto požádali o svěření dětí do společné pěstounské péče. Po přípravě jim byli v roce 2016 svěřeni dva chlapci. Protože však rodičům manžela začalo vadit, že děti jsou romského původu, rozhodli se pořídit si bydlení v [obec]. Když se přestěhovali, manžel se úplně změnil, byl apatický, trávil ještě více času v zaměstnání, nevracel se domů, nestaral se o dům a vše měla na starosti manželka. Opakovaně jej žádala o pomoc, ale marně. Také na doporučení pracovnice OSPOD navrhla návštěvu rodinné terapie, ale manžel na to jen pokrčil rameny. Manželka má stále zájem o pokračování ve společném soužití, oslovila kvůli tomu několikrát manžela, protože i [jméno] se po něm stýská. Manželka potvrdila, že ji manžel měsíčně platí 15.000 Kč na výživném. Při odchodu ze společné domácnosti manžel vrátil manželce klíče s tím, že je ještě mladý a chce si užívat, že nechce děti a že dům ji nechává na starosti. Manžel v zásadě po celou dobu manželství méně komunikoval, nesvěřoval se, byl uzavřenější, ale zároveň vždy muselo být po něm, manželka je dle svého názoru nekonfliktní povahy. V souvislosti s výchovnými problémy s [jméno] jim byl doporučen důsledný výchovný přístup, který však manžel nedodržoval, a to se stávalo častou příčinou jejich hádek, které dle manželky probíhaly obden. Manžel neměl zájem řešit problémy, které vyvstaly s pěstounskou péčí, nechtěl absolvovat nezbytné pohovory a vyšetření a na všechno tak manželka zůstala sama. Manželka má dlouhodobé zdravotní problémy, které ji nedovolily ani dokončit střední vzdělání. Manželka pak zpravidla pracovala na poloviční úvazek, a to nejen kvůli svému zdravotnímu stavu, ale i kvůli zdravotnímu stavu dcery.

6. Podle ustanovení § 755 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, muže být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

7. Podle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

8. Podle ustanovení § 964 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství společných pěstounů, toto manželství nerozvede, dokud nebudou upraveny povinnosti a práva pěstounů pro dobu po rozvodu. Rozvodem manželství společná pěstounská péče manželů zaniká.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro to, aby manželství účastníků bylo rozvedeno, když bylo prokázáno, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé dva roky nežijí ve společné domácnosti, což již evokuje trvalý stav, který byl navíc opakovaně potvrzen v průběhu jednání manželem, který odmítá obnovení manželského soužití za všech okolností. Manželství je dobrovolný svazek dvou osob, a pokud v něm jeden z manželů nemá zájem nadále setrvávat, nezbývá druhému z manželů než tento stav akceptovat. Současně manželka netvrdila žádné důvody, proč by chtěla obnovit vztah s manželem, s výjimkou péče o nezl. [jméno]. V případě obou dětí, které byly původně svěřeny do společné pěstounské péče manželům, již bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení této společné pěstounské péče, a v případě [jméno] o jeho svěření do výlučné péče manželky, v případě [jméno] dosud nebylo rozhodnuto o trvalém svěření do péče pěstouna, když ani jeden z manželů neměl zájem o pokračování v jeho výchově, a nyní se tak stále hledá vhodný pěstoun. Tato rozhodnutí však lze považovat za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 964 odst. 2 občanského zákoníku, když je jednoznačné, jak to bude s péčí o děti v době po rozvodu manželství účastníků. Pokud jde o příčiny rozvratu manželů, pak ani na nich se manželé nebyli schopni shodnout. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že manžel byl velmi pracovně vytížen, pracoval často přesčas, čímž sice dosáhl vyššího příjmu, z něhož živil celou rodinu, ale v důsledku toho se mu pak logicky nedostávalo času na rodinný život, což negativně ovlivnilo vztah manželů. Další rozpory pak byly v souvislosti s hospodařením s rodinným rozpočtem, do něhož manžel přispíval výrazně větším dílem, a proto měl zájem o to něm také rozhodovat, resp. chtěl, aby s ním bylo uvážlivě nakládáno. V neposlední řadě to pak byly v konečné fázi vztahu také pravidelné konflikty a hádky, které ovlivnily jejich vztah, což potvrdili oba manželé. Soud neshledal rozvod manželství v rozporu se zájmem některého z manželů, a proto manželství účastníků rozvedl.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud v tomto případě totiž neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání práva na náhradu nákladů řízení manželce, když takovým důvodem nemůže být jen stav, že se manželka pokoušela o obnovení manželského soužití.