18 C 235/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1.080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.080 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 111,01 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.080 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 111,01 Kč a s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 64 Kč s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, na základě čehož mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence a tuto povinnost splnil dne datum. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období od března 2022 do říjnu 2022, tj. za 8 měsíců v celkové částce 1.080 Kč. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., z nichž odvozuje svůj nárok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou však žalovaný ani v dodatečné lhůtě nesplnil. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení dle předpisů práva občanského, přičemž tyto úroky kapitalizovala ode dne prodlení s každou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby v celkové částce 111,01 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývají dle žalobkyně z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum uzavřené mezi anonymizována dvě slova a společností právnická osoba 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 16. 11. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

4. Z potvrzení o prohlášení poplatníka televizních poplatků, z výzvy ze dne 7. 11. 2022, včetně dokladu o doručení, z přehledu předpisů, z položkového rozpočtu a z výpočtu úroků soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný se jako poplatník televizního poplatku přihlásil v srpnu rok. Výzvou ze dne 7. 11. 2022, která byla žalovanému vhozena do domovní schránky dne 22. 11. 2022, bylo žalovanému sděleno, že dluží na nezaplacených poplatcích k tomuto dni celkem 1.144 Kč když tato částka zahrnuje i náklady za upomínání ve výši 64 Kč. Z detailního výpisu dluhu soud dále zjistil, že žalovaný dluží poplatky za období od března 2022 do října 2022, tj. za 8 měsíců. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové částce 111,01 Kč vyplývá, že počátek úročení poplatků je vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce a konec úročení ke dni podání žaloby, tj. k 14. 4. 2023.

5. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukcí televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíčně výše televizního poplatku 135 Kč.

7. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

8. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřena lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

9. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaný je poplatníkem televizního poplatku a svou zákonnou povinnost si neplnil po dobu 8 měsíců roku 2022. V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je koncesionářský poplatek splatný nejpozději 15. dne daného kalendářního měsíce. Z předložených listin naopak vyplanulo, že žalobkyně splnila svou zákonem stanovenou povinnost a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a proto má nárok i na úrok z prodlení. Žalobkyně úrok kapitalizovala v částce 111,01 Kč, když správně zohlednila splatnost poplatku a soud přezkoumal tuto výši, kterou shledal správnou. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1.080 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 111,01 Kč.

10. Soud však nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení částky 64 Kč vyplývající z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum. Tento nárok nemá oporu v zákoně č. 348/2005 Sb., který s jedinou sankcí pro případ prodlení, počítá výslovně toliko se zákonným úrokem z prodlení, ač by jej jinak bylo možno dovodit z ustanovení občanského zákoníku. Tento zákon ale zpřísňuje podmínky, za kterých může být soudem přiznán. Výslovnou zmínku o právu na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky však tento zákon nezmiňuje. Soud proto tento nárok musel zamítnout.

11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci a sepis žaloby) a dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 126 Kč Náklady řízení celkem činí 1.126 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu, jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).