18 C 238/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o 8.000 Kč s příslušenstvím a 3.797 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení a z částky 4.000 Kč od 6. 9. 2020 do zaplacení a částku 3.797 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 13. 10. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.797 Kč od 1. 9. 2020 do 12. 10. 2020 částečně zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 10. 2020, ve znění doplnění ze dne 24. 3. 2021 a ze dne 28. 3. 2021, se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4.000 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, dále z částky 4.000 Kč od 6. 9. 2020 do zaplacení a z částky 3.797 Kč s úrokem od 1. 9. 2020 do zaplacení s tím, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo v domě adresa v obec, kterou žalovaní užívali na základě nájemní smlouvy ze dne 23. 6. 2020 do 30. 9. 2020. Nájemné činilo 4.000 Kč měsíčně. Žalovaní na základě smlouvy uhradili kauci, která jim byla započtena na dlužné nájemné za měsíce červen a červenec, dluží tak za srpen a září 2020 celkem 8.000 Kč. Žalovaní dále dluží na vodném a stočném částku 3.797 Kč, kterou za ně uhradil žalobce. Úhradu vodného a stočného učinil sám žalobce ze svých prostředků proto, že by jinak hrozilo odpojení celého bytového domu od vody.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, nevznesli žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud nařídil jednání na den 21. 4. 2021, z něhož se žalobce omluvil, žalovaní se k jednání nedostavili a jednáno tak bylo v nepřítomnosti všech účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. Z výpisu z KN, z nájemní smlouvy, z platby za vodné, ze stížnosti ze dne 9. 8. 2020, včetně doručenky, z e-mailové komunikace, z předžalobní výzvy ze dne 20. 9. 2020 soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobce je podílovým spoluvlastníkem vlastníkem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, jehož součástí je stavba objektu k bydlení adresa o velikosti id. číslo. Žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli dne 23. 6. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem je nájem bytu číslo nacházející se v domě adresa v obec Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 7. 2020 do 30. 9. 2020 Smlouvou bylo dohodnuto, že nájem činí 4.000 Kč měsíčně a je splatný nejpozději do posledního dne předešlého kalendářního měsíce, za které se nájemné platí. Dále bylo dohodnuto, že nájemci provádí veškeré výměny součástí příslušenství používaného prostoru, údržbu, opravy a na svoje náklady a provádí údržbu a úklid společných prostor a okolí domu. Dne 2. 8. 2020 žalobce zaplatil částku 3.797 Kč za vodné a stočné na účet č. bankovní účet paní příjmení. jméno příjmení již dne 6. 9. 2019 informovala žalobce o jeho nájemnících, kteří od července 2019 nezaplatili ani jednu zálohu za vodu, elektřinu a komín ve výši 1.591 Kč E-mailová komunikace mezi těmito osobami pokračovala i v roce 2020, kdy znovu jméno příjmení sdělila žalobci, že do uvedeného dne nebyla uhrazena dlužná částka. jméno příjmení proto sdělila žalobci, že dlužná částka činí 4.206 Kč ke dni 30. 6. 2020, měsíční záloha pak činí 1.591 Kč, takže zálohy ke konci června 2020 by měly činit 9.546 Kč a je z nich zaplaceno 5.340 Kč. Žalobce sdělil paní příjmení, že dle sdělení nájemců by vše mělo být uhrazeno, což však pak jméno příjmení popřela, resp. uvedla, že nájemci uhradili 2.000 Kč a dluh tak činí 2.206 Kč a poté sdělila, že dluh ke konci července 2020 činí dluh již 3.797 Kč a pokud nebude v srpnu zaplaceno, dojde k zastavení vody v celém domě. Žalobce proto přislíbil jméno příjmení, že dlužnou částku uhradí, což také dne 2. 8. 2020 učinil. Upomínkou ze dne 20. 9.2020 byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužného nájemného ve výši 8.000 Kč a dluhu na vodě ve výše 3.797 Kč.

5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ustanovení § 1968 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku se specifiky uvedenými pro nájem bytu a domu ve smyslu § 2235 a násl. občanského zákoníku, kdy z obsahu provedeného dokazování lze dovodit, že předložené nájemní smlouvě předcházela nájemní smlouva jiná. Z předložené nájemní smlouvy však vyplynulo, že nájemné činilo 4.000 Kč měsíčně a že tedy nájemci porušili svou základní povinnost hradit nájemné řádně a včas, když splatnost nájemného byla sjednána do posledního dne předchozího měsíce. Soud tak shledal nárok žalobce na zaplacení částky 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek nájemného vždy spolu s úrokem z prodlení od prvního dne měsíce za důvodný, když však žalobce požadoval úrok z prodlení ode dne pozdějšího. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení částky 3.797 Kč z titulu nezaplaceného vodného, pak dle názoru soudu tento nárok nelze podřadit nájemní smlouvě, neboť z ustanovení smlouvy žádná povinnost k náhradě těchto nákladů výslovně nevyplývá, je však nepochybné, že se jedná o náklady, které vynaložil žalobce na místo žalovaných a je tak nutné právně kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku, kdy žalobce plnil za někoho jiného, tedy za žalované. Žalobce řádně prokázal, že částku za žalované uhradil. Pokud jde však o splatnost bezdůvodného obohacení, ta vychází z výzvy k zaplacení. Žalobce soudu předložil výzvu ze dne 20. 9. 2020. K této výzvě však nedoložil doklad o odeslání a proto byl žalobci přiznán úrok z prodlení v tomto případě teprve ode dne podání žaloby. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Jak již bylo uvedeno, splatnost bezdůvodného obohacení nenastala ke dni 31. 8. 2020, jak požadoval žalobce, ale teprve následně v závislosti na výzvu, resp. žalobu a proto soud zamítl žalobu v části, v níž žádala úhradu příslušenství od 1. 9. 2020 do 12. 10. 2020 z částky tvořené toliko bezdůvodným obohacením.

11. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu ve věci zcela úspěšnému žalobci, přičemž jeho náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč a dvěma úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. v celkové výši 600 Kč Celkem tak činí náklady 1.600 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).