18 C 241/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. obec a číslo , PSČ obec o zaplacení 1 296 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 1 296 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 296 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala návrhem postoupeným zdejšímu soudu dne 14. 7. 2022 zaplacení částky 1 296 Kč společně s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 6. 2. 2021 provedla hlídka OO [obec] silniční kontrolu vozidla, které řídil žalovaný. U žalovaného byla provedena orientační zkouška na přítomnost návykové látky s pozitivním výsledkem, a proto bylo vyžádáno téhož dne odborné lékařské vyšetření žalovaného ve Všeobecné fakultní nemocnici v [obec] spojené s odběrem biologického materiálu. Vzhledem k pozitivnímu výsledku testu žalovaného se žalobkyně domáhala úhrady nákladů na převoz žalovaného do nemocnice za účelem provedení odborného vyšetření a dále nákladů na samotné vyšetření. K převozu žalovaného za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR, přičemž náklady vzniklé Policii ČR činí celkem částku ve výši 160,74 Kč Náklady na toxikologické vyšetření činí celkem částku ve výši 342 Kč a ve výši 793,50. Žalobkyně tak požadovala uhradit celkem 1 296,24 Kč, přičemž požadovanou částku zaokrouhlila na částku 1 296 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a tak soud se souhlasem žalobkyně ve věci rozhodnul bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalovaný byl dne 6. 2. 2021 v 9:40 hodin kontrolován hlídkou Policie ČR, OO [obec], v rámci dohledu nad bezpečností silniční dopravy, na silnici č. [číslo] v obci [obec] před [adresa], kde byl předepsaným způsobem zastaven a kontrolován ve vozidle Opel Insignia Sports Tourer SW, [registrační značka]. Žalovaný byl podroben orientačnímu vyšetření dechu, které bylo pozitivní. Žalovanému byl v 9:41 hodin naměřen výsledek 0,44 promile alkoholu v dechu, v 9:47 hodin byl zjištěn výsledek 0,50 promile alkoholu v dechu a v 9:54 hodin výsledek 0,40 promile alkoholu v dechu. Žalovaný byl nejprve převezen do Oblastní nemocnice [právnická osoba], kdy mu bylo provedeno klinické vyšetření spojené s odběrem krve, které bylo vyúčtováno částkou 297 Kč. Odebraný biologický materiál byl následně převezen do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], kde z provedeného specifického vyšetření Widmarkovou metodou ve spojení s plynovou chromatografií bylo zjištěno, že ve vyšetřované krvi žalovaného byla pozitivně zachycena přítomnost alkoholu s výsledkem 0,33 promile. (viz. Úřední záznam Policie ČR ze dne 6. 2. 2021, Úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před anebo během jízdy ze dne 6. 2. 2021, Protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem ze dne 6. 2. 2021, Vyúčtování zdravotních výkonů pro Policii ČR ze dne 6. 2. 2021). K uhrazení nákladů za ošetření v Oblastní nemocnici [právnická osoba], byla Policii ČR dne 28. 2. 2021 vystavena faktura č. FVZDR [číslo] znějící na částku ve výši 341,55 Kč, a to včetně DPH, a za ošetření ve Všeobecné fakultní nemocnici v [obec] dne 12. 2. 2021 faktura [číslo] znějící na částku ve výši 793,50 Kč (viz. Faktura č. FVZDR [číslo] ze dne 28. 2. 2021, Faktura [číslo] ze dne 12. 2. 2021). K převozu žalovaného na vzdálenost 25 km za účelem provedení odborného lékařského vyšetření bylo použito služební vozidlo Policie ČR [registrační značka], přičemž náklady vzniklé Policii ČR za uskutečněný převoz činí celkem částku ve výši 160,74 Kč. Celková pohledávka po zaokrouhlení za žalovaným tak činila 1 296 Kč, přičemž tuto částku měl žalovaný povinnost uhradit do 17. 7. 2021 (viz. Vyúčtování nákladů při použití služebního dopravního prostředku ze dne 6. 2. 2021, Uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby ze dne 10. 6. 2021).

6. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dluhů v celkové výši 1 296 Kč, nicméně ani posléze žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil (viz. Výzva k úhradě částky 1 296 Kč ze dne 17. 6. 2021, včetně kopie dodejky, Výzva k úhradě částky 1 296 Kč ze dne 21. 3. 2022, včetně kopie dodejky).

7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

8. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

9. Podle ustanovení §24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly.

10. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba.

11. Podle ustanovení § 24 odst. 4 zákona o ochraně zdraví pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost uhradit tomu, kdo poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1 uhradil, náklady, které mu takovou úhradou vznikly, bez ohledu na výsledek vyšetření; tato osoba hradí i náklady na její dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření.

12. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle ustanovení § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

14. V souzeném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovaný byl dne 6. 2. 2021 vyšetřen na přítomnost alkoholu v krvi, když po provedené zkoušce Widmarkovou metodou ve spojení s plynovou chromatografií byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi žalovaného. K uhrazení nákladů za vyšetření ve zdravotnickém zařízení byly Policii ČR vystaveny daňové doklady na částku ve výši 793,50 Kč a na částku ve výši 342 Kč, tj. celkem 1 135,5 Kč. Zároveň byl žalovanému vyúčtován převoz do zdravotnického zařízení částkou ve výši 160,74 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku zaokrouhlenou ve výši 1 296 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má kromě uhrazení částky ve výši 1 296 Kč podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal ve výši 8,5 % ročně z částky 1 296 Kč od 18. 7. 2021 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada. Soud přiznal žalobkyni za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé (žaloba) paušální náhradu vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

16. Výrokem III. rozsudku pak soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil povinnost k zaplacení soudního poplatku za žalobu žalovanému, na kterého přešla poplatková povinnost, neboť žalobkyně je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozena ze zákona a ve sporu byla zcela úspěšná. Výše poplatku je stanovena v souladu s položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků, a činí 1 000 Kč Lhůta ke splnění této povinnosti pak byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.