18 C 241/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o zaplacení 41 704,32 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 41 704,32 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 158,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 704,32 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 41 065,52 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, se zamítáII. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 6. 2025 domáhala po žalované úhrady částky 41 704,32 Kč s příslušenstvím, jako nesplaceného úvěru. Uvedla, že na základě žádosti ze dne 27. 2. 2017 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , pod obchodní značkou , právnická osoba, žalovanému spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , když na základě části A Smlouvy došlo následně k poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a Sazebníkem, které tvoří součást Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Na základě Smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna akceptovat žádost žalovaného, a kdykoliv po dobu 1 roku od data podpisu Smlouvy v případě řádného splácení spotřebitelského úvěru, žalovanému otevřít a umožnit průběžné čerpání do určeného úvěrového rámce, naposledy ve výši 30 000 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty dle doloženého přehledu transakcí. Žalovaný se zavázal čerpat poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě Smlouvy byly dohodnuty v Přehledu podmínek specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úvěrovou sazbou 22,68% ročně. Žalobkyně však uplatňuje smluvní úrok ve výši 15 % ročně. Dále se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši. Žalovaný porušil své závazky tím, že se dostal do prodlení s úhradou více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky pod dobu delší než 3 měsíce. Právní předchůdkyně od Smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně, když odstoupení nabylo účinnosti dne 31. 8. 2023. Ode dne následujícího po dni zesplatnění má žalobkyně nárok na zaplacení smluvního úroku 15 % ročně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy z jistiny ve výši 41 065,52 Kč a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 41 704,32 Kč zahrnující dlužnou jistinu a dlužné poplatky. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 v rámci portfolia na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024, a to s účinností ke dni 1. 11. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 25. 11. 2024. Za období od postoupení pohledávky na žalobce ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalobkyně zjistila, že žalovaný je od roku 2008 zaměstnán jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , výše jeho měsíčních příjmů činí 23 000 Kč, dále bylo z žádosti ověřeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a že žije od roku 2011 ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly oceněny na částku 10 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla dotaz do registru SOLUS, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI. Žalovaný byl dále lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES. Revolvingový úvěr byl poskytnut na základě původní smlouvy o spotřebitelském úvěru až po několika měsících, kdy právní předchůdkyně žalobkyně sledovala, jak splácí svůj první úvěr. Žalovaný v této věci uhradil celkem 143 542 Kč. Celková částka poskytnutá ve prospěch žalovaného byla ve výši 124 617,90 Kč. (Finanční prostředky byly poskytnuty v celkové výši 108 283,90 Kč, poplatky činily 16 334 Kč).Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 41 065,52 Kč, poplatků ve výši 638,80 Kč, kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění ve výši 4 158,15 Kč. Dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 41 065,52 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 704,32 Kč sestávající se z jistiny úvěru ve výši 41 065,52 Kč a poplatků ve výši 638,80 Kč, ode dne 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou, odeslanou dne 15. 4. 2025, přesto však žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Z žádosti o klasický spotřebitelský úvěr/smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žádosti o revolvingový úvěr/smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcové smlouvě o platebních službách ze dne 18. 10. 2016 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným jednak smlouvu o úvěru a jednak smlouvu o revolvingovém úvěru a rámcovou smlouvu o platebních službách. V tomto dokumentu bylo uvedeno, že žalovaný pracuje u společnosti , právnická osoba, , , adresa, , jako dělník, jeho čistý příjem činí 23 000 Kč, náklady na bydlení činí 10 000 Kč, jako způsob bydlení je uvedeno dům, byt momentálně splácen, ostatní příjmy a ostatní závazky činí 0 Kč. Ohledně úvěru bylo ve smlouvě uvedeno, že prodejní cena (blíže nespecifikovaného) předmětu financování činí 10 347 Kč, celková výše měsíční splátky činí 1 034 Kč, roční úroková sazba činí 19,34%, cena úvěru činí 1 027 Kč, počet splátek je 11, splatnost vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 10. 2016, celková částka splatná klientem činí 11 374 Kč.Ohledně revolvingového úvěru bylo ve smlouvě sjednáno, že v případě, že žalovaný výslovně neodmítne poskytnutí revolvingového úvěru, bude žádost posuzována na základě průběhu splácení klasického úvěru podle části II. této žádosti/smlouvy a že banka je oprávněna ji přijmout kdykoliv po dobu 1 roku od data podpisu této žádosti/smlouvy. Aktuální úvěrový rámec poskytnutý ke dni podpisu žádosti/smlouvy činil 30 000 Kč, maximální úvěrový rámec činil 150 000 Kč, počet měsíčních splátek závisí na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad klienta. Výše pravidelné měsíční splátky činí min. 5% z dlužné částky k poslednímu dni pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, základní roční úroková sazba činí 22,68%. Rovněž zde byly ujednány smluvní pokuty, úrok z prodlení a poplatky za odeslání upomínek. Tato listina obsahuje vlastnoruční podpisy smluvních stran.

6. Z oznámení ze dne 28. 2. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně přijala žádost o poskytnutí revolvingového úvěru žalovaného (tj. po 4 měsících od poskytnutí úvěru na koupi zboží), úvěrový rámec činil 30 000 Kč (tj. trojnásobek půvo, roční úroková sazba (pohyblivá) činí 22,68%, měsíční poplatek za správu a vedení účtu činí 69 Kč, měsíční splátky jsou splatné vždy k 17. dni v měsíci, výše pravidelné měsíční splátky činí min. 5% z dlužné částky k poslednímu dni pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč.

7. Z platební historie žalovaného ve spojení se sdělením žalobce ze dne 16. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 124 617,90 Kč, kdy z této částky mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 108 283,90 Kč a celková výše poplatků činila 16 334 Kč. Žalovaný uhradil celkem 143 542 Kč.

8. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , právnická osoba, , datum žádosti 27. 2. 2017, bylo zjištěno, že klient na žádost uvedl příjem ve výši 23 000 Kč, banka počítala s celkovými příjmy 23 000 Kč. Pomoci interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. Klient v žádosti uvedl výdaje ve výši 10 000 Kč, banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 9 534 Kč. Klient na žádosti uvedl splátky ve výši 0 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 500 Kč. Příjem klienta byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru.

9. Z výpisu z notářského zápisu NZ , hodnota, , sepsaného dne 1. 11. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v Praze, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 a přílohy č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 – seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 11. 2024, včetně podacího lístku ze dne 25. 11. 2024, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na , právnická osoba, . na základě výpisu z notářského zápisu NZ , hodnota, , sepsaného dne 1. 11. 2023, která ji posléze postoupila na žalovaného, rovněž že , právnická osoba, . informovala písemně žalovaného o postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2025, včetně podacího lístku ze dne 15. 4. 2025, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

10. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc rozhodné.

11. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

13. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

15. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

16. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není oprávněn, neboť žalobkyně nemá za žalovaným platnou pohledávku, která by měla svůj právní základ v žádosti/smlouvě o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcové smlouvě o platebních službách ze dne 18. 10. 2016 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

21. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala právní předchůdkyně především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný přímo ve smlouvě prohlásil, že informace jím poskytnuté jako údaje k posouzení úvěruschopnosti jsou úplné, přesné, pravdivé a nezamlčel žádné relevantní informace. Následně, po pozitivním vyhodnocení získaných informací, byla teprve s žalovaným uzavřena úvěrová smlouva. Přímo z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalobkyně zjistila, že žalovaný je od roku 2008 zaměstnán jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , výše jeho měsíčních příjmů činí 23 000 Kč, dále bylo z žádosti ověřeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a že žije od roku 2011 ve vlastním bydlení. Celkové náklady domácnosti včetně ostatních finančních závazků žalovaného byly oceněny na částku 10 000 Kč měsíčně. Zejména s ohledem na informace, které žalovaný dodal, a které právní předchůdkyně ověřila, dále s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet je dostatečná.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně měla uzavřít, že žalovaný je úvěruschopný na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Žalobkyně soudu zaslala Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, kde bylo pouze uvedena výše příjmů 23 000 Kč a že klient uvedl výdaje ve výši 10 000 Kč, aniž by tento protokol byl doložený dalšími listinami vypracovanými bankou. Odhlédne-li soud od toho, že předložený protokol o ověření úvěruschopnosti žalovaného je datován dnem 27. 2. 2017, s hlavičkou , právnická osoba, ., přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na , právnická osoba, . na základě výpisu z notářského zápisu NZ , hodnota, , sepsaného dne 1. 11. 2023, která ji posléze postoupila na žalovaného, jedná se tedy o patrně převzaté informace od právní předchůdkyně žalobkyně, což samo o sobě vzbuzuje pochybnosti o tom, kdy dokument vznikl. Z žádné předložené listiny nevyplývá, jak byly předložené informace ověřeny. Není zjevné ani jak ověřila výši příjmu žalobce, když do té doby neměl u právní předchůdkyně veden účet, z něhož by se dala zjistit např. jeho kreditní minulost (klientem banky se žalovaný stal až na základě rámcové smlouvě o platebních službách ze dne 18. 10. 2016). Životní výdaje žalovaného stanovila právní předchůdkyně na základě životního minima a normativních nákladů na bydlení, jež činily 9 534 Kč, když však takto stanovené částky nejsou částky plně dostačující na úhradu životních nákladů člověka, tj. na úhradu nejen stravy a bydlení, ale i ošacení, drogerie či léků, nákladů na cestu do zaměstnání a zpět (neboť dle žádosti o poskytnutí úvěru nepracoval v místě svého bydliště a musel tedy do zaměstnání dojíždět), nákladů na kulturu, sport apod.. Není pravděpodobné, že by veškeré nutné výdaje žalovaného činily 10 000 Kč, zvláště když žalovaný v době poskytnutí revolvingového úvěru již splácel právní předchůdkyní žalobkyně dříve poskytnutý úvěr se splátkou 1 027 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného tedy nebyly stanoveny na základě zjištěných a ověřených nákladů právě žalovaného.Tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně učinila dotaz do registru SOLUS, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti, docházelo i k dotazům do NRKI/BRKI, dále byl žalovaný listrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, katastru nemovitostí a registru ARES, žalobkyně nedoložila žádným způsobem.Nelze ani přehlédnout, že Revolvingový úvěr byl žalovanému poskytnut až po několika měsících poté, kdy žalovaný měl sdělit údaje, jež měly osvědčit jeho úvěruschopnost, a to aniž by byla platnost údajů u žalovaného ověřena, a to přesto, že se poskytnutím revolvingového úvěru jeho úvěrová angažovanost téměř z čtyřnásobila.

23. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím revolvingového úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu ustanovení § 22 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená právní předchůdkyni žalobkyně v ustanovení § 9 zákona splněna nebyla a smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru je proto neplatná. Soud k neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem přihlédl z úřední povinnosti.

24. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

25. Soud má za prokázané, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 124 617,90 Kč včetně požadovaných poplatků, kterou je povinen jako plnění bez právního důvodu žalobkyni vrátit. Žalovaný pak uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni jako původnímu věřiteli před podáním žaloby 143 542 Kč, tedy více, než načerpal. Z toho důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl. (výrok I).

26. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, vznikl nárok na úhradu nákladů řízení, avšak tomuto žádné nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.