18 C 250/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12.800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8.000 Kč od 18. 3. 2019 do zaplacení, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč, co do poplatků ve výši 800 Kč a 2.500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 800 Kč od 18. 3. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 13. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18. 3. 2019 do zaplacení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a částky 4.000 Kč představující smluvní pokutu, když účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8.000 Kč, které mu byly zaslány na účet dne [datum] a kdy se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 800 Kč spolu s jistinou, jež byly splatné dne 17. 3. 2019. Žalovaný nezaplatil ničeho. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní na stránkách [anonymizováno]. V důsledku prodlení žalobkyně požadovala také zaplatit zákonné úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za celkem 5 písemných výzev po 500 Kč v souladu s článkem 2.3 smlouvy. Smluvní pokuta byla vyčíslena v částce 4.000 Kč jako maximálně možná s ohledem na ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně posoudit nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož účet byla žalobkyní dlužná částka převedena.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. K výzvě soudu žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně dne 10. 12. 2020 uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována dotazem na aktuální zaměstnání a výši příjmu, která byla ověřena přímo dotazem u zaměstnavatele a dále lustrací v [příjmení] a dotazem na pohledávky po splatnosti. Žalovaný zaslal kopii výplatních pásek.

5. Soud nařídil jednání na den 16. 2. 2021, z něhož se zástupkyně žalobkyně omluvila, a žalovaný se k jednání dostavil, proto bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

6. U jednání žalovaný uvedl, že si bral půjčku kvůli kamarádce, která mu slíbila, že mu peníze v termínu splatnosti vrátí, což však do dnešního dne neudělala. Uvedl, že peníze byly připsány na jeho účet, ale smlouvu sjednávala právě paní [příjmení], kdy peníze sám vybral z bankomatu a předal jí je. Paní [příjmení] zápůjčky sjednávala jeho jménem, když měla k dispozici podklady a jeho osobní údaje, činila tak s jeho vědomím a jednala také s jeho souhlasem. Spolupachatelka však neplatí náhradu škody, ke které byli společně zavázáni v rámci trestního řízení, ač veškeré čerpané prostředky zužitkovala výlučně ona. Žalovaný dále požádal o možnost úhrady splátek po 500 Kč měsíčně.

7. Z výplatních pásek, ze smlouvy o zápůjčce, z dokladu o vyplacení, z přehledu úkonů žalobkyně, z upomínek, z předžalobní upomínky, z dokladu o odeslání, z obchodních podmínek a ze spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], zejména z rozsudku a výplatních lístků soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které věřitel poskytl klientovi bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 8.000 Kč a klient se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 800 Kč při nulové zápůjční úrokové sazbě do 16. 3. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. V případě prodlení klienta s plněním jeho závazku se klient zavázal uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Současně byl povinen uhradit účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to dle rozpisu sazeb, podle kterého poplatek za písemnou upomínku činil 500 Kč, za každou z nich, když mohlo být zasláno max. 5 písemných výzev. Částka 8.000 Kč byla na účet č. [bankovní účet], který je takto uveden i ve smlouvě o zápůjčce, zaslána dne 12. 3. 2019. Dle přehledu účtu u žalobkyně byly žalovanému účtovány i další poplatky, nejen ty, které jsou předmětem žaloby, a sice poplatky za e-mailové či telefonické či SMS výzvy a dále smluvní pokuta za porušení informační povinnosti ve výši 1.320 Kč. Poplatky za písemné výzvy však byly účtovány dne 24. 3. 2019, dne 31. 3. 2019, dne 7. 4. 2019, dne 16. 4. 2019 a dne 1. 5. 2019 po uplynutí 45 dnů prodlení. Těmto naúčtovaným poplatkům také odpovídají předložené písemné upomínky, v níž je vždy uvedena aktuální dlužná částka. Naposledy byl žalovaný vyzýván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 20. 4. 2020, odeslanou téhož dne ze strany právní zástupkyně žalobkyně. [Anonymizovaný odstavec]

8. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8.000 Kč tím, že ji převedla na jeho účet a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 800 Kč ve lhůtě 5 dnů od poskytnutí. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Žalovaný nepopřel, že by účet, na který byla částka 8.000 Kč zaslána, byl jeho a že tyto finanční prostředky od žalobkyně obdržel.

15. Smlouva je však smlouvou spotřebitelskou, a tudíž zákon o spotřebitelském úvěru, kterému tato smlouva taktéž podléhá, dává poskytovateli finanční službu, kterou je i zápůjčka, povinnost zkoumat úvěruschopnost klientů. V projednávaném případě bylo prokázáno, že žalovaný předložil žalobkyni potvrzení o výši příjmů, jak však vyplynulo z trestního spisu, jednalo se o zfalšovaná potvrzení o výši příjmu, které žalovaný použil opakovaně u různých poskytovatelů finančních služeb a taktéž se nejednalo o ojedinělé jednání žalovaného, když takto postupoval již v třech předchozích případech a kdy si půjčoval finanční prostředky, aniž měl na jejich vrácení, resp. kdy důvěřoval osobě, pro níž byly finanční prostředky použity, že mu tyto prostředky vrátí a on bude moci splnit svůj závazek, aniž to mělo reálný a objektivní základ. Naopak již dřívější půjčky nebyly řádné spláceny, byla opakovaně prodlužována lhůta splatnosti, a bylo tak jasné, že jak žalovaný, tak [jméno] [příjmení], nejsou schopni dostát ani svým předchozím závazkům. Žalobkyně navíc žádným způsobem nezkoumala výdajovou stránku žalovaného a spokojila se toliko s poskytnutím dokladu o výši příjmu, aniž by jej dále ověřila, když především z těchto dokladů vyplývá, že vůbec neobsahují označení zaměstnavatele a není tak vůbec zřejmé, kdo je vystavil. Současně žalobkyně nijak neřešila předchozí závazky žalovaného, které si na sebe vzal v lednu a v únoru 2019. Ač nelze zpochybnit významný podíl žalovaného, je nepochybné, že žalobkyně nepostupovala tak, jak ji ukládá ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a proto soud dovodil sankci, jak vyplývá z ustanovení § 87 citovaného zákona a dovodil tak neplatnost smlouvy o zápůjčce, a sice absolutní, tak jak byla dovozena judikatorně.

16. Za těchto okolností v souladu s tímto ustanovením žalobkyni náleží toliko jistina zápůjčky ve výši 8.000 Kč a úrok z prodlení, když k této částce byl také žalovaný zavázán, a to včetně úroků z prodlení od 18. 3. 2019 do zaplacení, tedy ode dne, kdy měl žalovaný původně plnit a kdy již mu ze strany žalobkyně byly směřovány upomínky k zaplacení. V ostatním pak žaloba musela být co do nároku plynoucí ze smlouvy zamítnuta, a to jak do smluvní pokuty, tak i poplatku, nákladů na vymáhání a zákonného úroku z prodlení z částky tvořené poplatkem.

17. Byly-li finanční prostředky použity pro třetí osobu, nemá uvedené dle názoru soudu vliv na platnost smluvního závazku, naopak jednalo se o závazek mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], která se zavázala žalovanému poskytnuté finanční prostředky vrátit. Byť soud následně dovodil neplatnost dané smlouvy, vůle, kterou žalovaný presentoval při uzavření lze považovat za vážnou, když sice žádost nevyřizoval sám, avšak souhlasil s tím, aby tak učinila třetí osoba a byl s tím srozuměn, že se tak děje.

18. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla úspěšná co do částky 8.000 Kč, což odpovídá podíl 52,3 % neúspěšná co do částky 7.300 Kč, čemuž odpovídá podíl 47,7 %, ve výsledku pak hodnota 4,6 % představuje nepatrnou hodnotu, při níž žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. S ohledem na aktuální finanční možnosti žalovaného, který není schopen dlužnou částku hradit jednorázově, bylo žalovanému umožněno platit dlužnou částku ve splátkách po 500 Kč, když aktuálně pracuje s příjmem ve výši cca 12.000 Kč měsíčně, který je mu však exekuován a za bydlení hradí 5.000 Kč měsíčně, když má však současně závazky, které mu plynou z citovaného trestního rozsudku. Splátky jsou sjednány pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nebudou –li řádně spláceny, dojde k jejich ztrátě a dlužná částka bude znovu splatná jednorázově.