18 C 252/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Němečkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, narozen datum bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, narozena datum bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni titul. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, žalobce a žalobkyně o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku číslo která je vymezená v domě adresa, k.ú. část obce, obec Praha, vše zapsáno na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro anonymizováno část Prahy, a to vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobcům se vůči žalované nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci se svým návrhem z datum domáhali, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit a vyklizenou žalobcům předat bytovou jednotku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ byt či bytová jednotka“). Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou vlastníci předmětné bytové jednotky. Žalovaná je bývalou družkou syna žalobců, který v minulosti vlastnil a obýval předmětnou bytovou jednotku. Žalovaná zde byla přechodně ubytována po podmíněném propuštění z výkonu trestu, tuto však obsadila a protiprávní ji užívá. Žalovaná tak užívá nemovitost bez právního důvodu, tuto nevyklidila, ač k tomu byla vyzývána. Syn žalobců a žalovaná jsou rodiči nezletilých jméno a jméno příjmení, narozenych dne datum, když obě děti jsou dlouhodobě v pěstounské péči žalobců. Žalované z tohoto důvodu byla poté, co koncem roku 2016 byla podmíněně propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody, poskytnuta na její žádost možnost ubytování, nejprve v domácnosti žalobců, později v předmětné bytové jednotce. Žalovaná se tak mohla prokázat místem pobytu a doručovací adresou jako podmínku pro podmínečné propuštění s tím, že syn žalobců, jako původní vlastník bytové jednotky, svolil s ubytováním žaalované po krátkou a přechodnou dobu. Žalovaná však předmětnou bytovou jednotku obsadila, užívá ji bez právního důvodu, za její užívání ničeho žalobcům nehradí a do současné doby ji ani k výzvě žalobců nevyklidila. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na skutečnost, že předmětnou bytovou jednotku financoval ze svých výlučných prostředků její dědeček, a to za podmínky, že v předmětné bytové jednotce budou bydlet společně se synem žalobců a jejich nezletilými dětmi. Poukázala na skutečnost, že opakovaně žádala žalobce o vyhotovení nájemní smlouvy, dotazovala se jich, jakou finanční částku jim má za bydlení zasílat, ze strany žalobců však toto bylo negováno. Rovněž uvedla, že se žalobce vůči ní dopustil protiprávního jednání, když za toto byl trestně stíhán a byla mu uložena povinnost nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Rovněž uvedla, že je oprávněna v předmětné bytové jednotce bydlet, neboť takto zněla dohoda s jejím dědečkem a žalobci, když v bytové jednotce měli společně se synem žalobců a jejich dětmi vytvořit rodinné prostředí. Uvedla, že za dané situace tak není žaloba podána důvodně. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z Katastru nemovitostí pro územní celek, k.ú. část obce, list vlastnictví, vyrozuměním o převzetí právního zastoupení a výzvou k vyklizení nemovitosti z datum, poštovním podacím archem s datem podání datum, výslechem svědků a to pana celé jméno svědka a paní jméno příjmení. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) žalobci jsou vlastníky předmětné bytové jednotky, kterou na ně převedl jejich syn, když na této vázne předkupní právo pro Městskou část obec a číslo, která bytovou jednotku prodávala (shodná tvrzení účastníků, výpis z Katastru nemovitostí pro územní celek, k.ú. část obce, list vlastnictví). -) dnem datum je datováno vyrozumění o převzetí právního zastoupení a výzva k vyklizení, která byla právním zástupem žalobců zasílána žalované. V listině je uvedeno, že předmětnou bytovou jednotku žalovaná užívá bez právního důvodu, kdy tuto nevyklidila ani po jejím opuštění bývalým vlastníkem – synem žalobců. V listině je dále uvedeno, že žalobci jsou od ledna vlastníky bytové jednotky s tím, že nesouhlasí s tím, aby žalovaná bytovou jednotku nadále užívala a tímto je vyzývána k jejímu vyklizení (vyrozumění o převzetí právního zastoupení a výzva k vyklizení z datum, poštovní podací arch). -) žalovaná předmětnou bytovou jednotku užívá, a to společně s nezletilým synem, jehož otcem je syn žalobců (shodná tvrzení účastníků). -) svědek pan celé jméno svědka kromě jiného uvedl, že v rámci privatizace zakoupil předmětnou bytovou jednotku za částku 970 000 Kč s tím, že vlastníkem předmětné bytové jednotky byl syn žalobců, tato byla určena k bydlení rodiny, tj. žalované, syna žalobců a jejich dětí. To také byla podmínka pro zakoupení předmětné bytové jednotky, když se žalobci uzavřel smlouvu o zápůjčce na úhradu částky 970 000 Kč, kterou investoval na zakoupení předmětné bytové jednotky s tím, že v případě, pokud zde rodina bude bydlet a v době, kdy děti dosáhnou zletilosti, bude přepsána na ně, nebude povinností žalobců zápůjčku splácet. Rovněž uvedl, že důvodem pro to, že bytová jednotka ze syna žalobců byla přepsána na žalobce, byla ta skutečnost, že zde nebude třenice mezi synem žalobců a žalovanou. Rovněž uvedl, že žalovaná žalobcům za užívání bytové jednotky ničeho nehradí, když o děti, které mají žalobci v pěstounské péči, nejeví zájem, společnou domácnost se synem žalobců a jejich dětmi pak nesdílí (výpověď svědka p. celé jméno svědka) -) svědkyně paní jméno příjmení kromě jiného uvedla, že předmětná bytová jednotka byla pořízena s výraznou finanční pomocí jejího muže, tj. dědečka žalované s tím, že žalovaná i syn žalobců prohlásili, že chtějí v předmětném bytě žít i s nezletilými dětmi. Dále uvedla, že pokud je jí známo, tak žalovaná předmětný byt užívá sama a je zde tak dán předpoklad, že by měla hradit i náklady spojené s bydlením (výpověď svědkyně p. příjmení). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když důvody, pro které bylo takto potupováno, budou uvedeny níže. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaná předmětnou bytovou jednotku užívá společně s nezletilým synem, jehož otcem je syn žalobců s tím, že k předmětné bytové jednotce nemá uzavřenu nájemní smlouvu. Nesporným bylo rovněž i to, že původním vlastníkem předmětné bytové jednotky byl syn žalobců, když tato bytová jednotka byla zakoupena z finančních prostředků dědečka žalované v rámci privatizace, následně byla po dohodě žalobců a jejich syna převedena na žalobce. Spornou skutečností naopak zůstalo to, zda žalovaná je oprávněna předmětnou bytovou jednotku užívat a pokud ano, na základě jakého právního titulu. Žalovaná svoji procesní obranu postavila na tom, že předmětná bytová jednotka byla koupena z finančních prostředků jejího dědečka tak, aby v něm společně se synem žalobců a nezletilými dětmi jako rodina bydleli. K prokázání této skutečnosti žalovaná navrhla výslech svého dědečka, jeho současné manželky a rovněž poukázala na to, že disponuje listinnými důkazy prokazující její tvrzení. Po provedeném dokazování však procesní obrana žalované byla vyvrácena jak v řízení provedenými listinnými důkazy, tak zejména výpověďmi svědků. Svědek pan celé jméno svědka – dědeček žalované – sice potvrdil, že předmětnou bytovou jednotku zakoupil ze svých výlučných prostředků s tím, aby žalovaná, syn žalobců a jejich nezletilé děti zde měli žít jako rodina, toto se však nestalo. Uvedl, že žalovaná o své děti, které jsou v pěstounské péči žalobců, nejeví zájem, společně se synem žalobců v předmětné bytové jednotce nebydlí, žalobcům na úhradu bydlení ničeho nepřispívá, v bytě docházelo k hádkám a poškozování věci, nemohl se vyjádřit k tomu, zda žalovaná a syn žalobců opětovně požívají návykové látky. Skutečnost, že žalovaná předmětnou bytovou jednotku obývá sama, když finanční prostředky na zakoupení předmětné bytové jednotky poskytl dědeček žalované, potvrdila i svědkyně paní jméno příjmení, manželka dědečka žalované. Rovněž uvedla, že jí není nic známo o tom, že by mezi žalovanou a žalobci byla sepsána nájemní smlouva na užívání předmětné bytové jednotky. Za shora popsaného skutkového stavu tak soud musel uzavřít, že žaloba na vyklizení byla podána důvodně. Žalovanou tvrzená procesní obrana týkající se oprávnění užívání bytové jednotky, a to aniž by měla uzavřenu nájemní smlouvu, byla vyvrácena provedeným dokazováním. Na tomto místě soud musí zdůraznit, že i v případě, pokud by existence takovéto dohody v řízení byla prokázána, jednalo by se pouze o ústní dohodu mezi žalobci a žalovanou, když existence nájemní smlouvy mezi účastníky v řízení nebyla prokázána, respektive ani tvrzena. V daném případě by tak bylo pouze vůlí žalobců, do kdy žalovanou v předmětném bytě, na základě takovéto ústní dohody, nechají bydlet. Jinak řečeno, i v případě existence ústní dohody o možnosti bydlení žalované v předmětném bytě by žalobci tuto odvolali zasláním předžalobní výzvy žalované, nejpozději pak podáním žaloby, když s dalším užíváním bytové jednotky žalovanou, nesouhlasili. S poukazem na shora uvedené proto soud podané žalobě vyhověl (ust. § 1040 a násl. o.z.) Pokud se pak týká žalovanou navrhovaných důkazů, a to předložení blíže nespecifikovaných listin v deskách, které soudu byly předloženy při jednání, tak k těmto případným důkazům soud uvádí, že povinností účastníka řízení je dle ust. § 120 o.s.ř. povinnost určité skutečnosti tvrdit a určitá skutková tvrzení pak prokazovat navrženými důkazy. Pokud tedy žalovaná měla za to, že jí předkládané listinné důkazy mají prokázat její procesní obranu týkající se oprávnění užívat předmětnou bytovou jednotku bez nájemní smlouvy, bylo její povinností, aby řádně určité skutečnosti tvrdila a k těmto konkrétním tvrzením navrhla důkazy. Není pak povinností soudu, aby si z každého důkazu, který je tím kterým z účastníků předkládán, zjišťoval pro rozhodnutí ve věci rozhodné skutečnosti, eventuálně dovozoval, jakým důkazem má být ta která skutečnost prokázána. S poukazem na uvedené tak soud ani neprováděl důkaz těmito žalovanou předloženými a blíže nespecifikovanými listinami. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., kdy soud uložil žalované s ohledem na její aktuální sociální situaci, kdy má v péči nezletilé dítě ve věku jednoho roku, povinnost vyklidit předmětnou bytovou jednotku ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, neboť zákonná 15ti denní lhůta se s ohledem na uvedené jeví soudu jako nepřiměřeně krátká. Soudem stanovené lhůtě, která počíná běžet od právní moci výroku o uložení povinnosti žalované předmětnou bytovou jednotku vyklidit, je dle názoru soudu dostatečná k tomu, aby si žalovaná zajistila jinou možnost bydlení. Zcela závěrem soud uvádí, že vyhlásil rozsudek bez přítomnosti žalované, která pro zdravotní indispozici jednací síň opustila. Žalovaná byla přítomna po celou dobu jednání, na případné zdravotní problémy si nikterak nestěžovala, byl jí přednesen i závěrečný návrh ve věci a jednací síň opustila těsně před tím, než došlo k vyhlášení rozhodnutí. Dle názoru soudu tak nedošlo ke krácení procesních práv žalované a nebylo tak nutné jednání odročit za účelem vyhlášení rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ust. § 150 o.s.ř., když soud při svém rozhodnutí zohlednil aktuální sociální a finanční situaci žalované, která je na rodičovské dovolené a celodenně pečuje o dítě ve věku jednoho roku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího a to ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně to, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.