18 C 254/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. anonymizováno – anonymizována dvě slova s.r.o., IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 48 888 Kč s příslušenstvím I. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 888 Kč spolu s úrokem z prodlení 9,75 % ročně od 7. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl 1. žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 48 888 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. 2. žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 46 469,49 Kč, a to k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení]. IV. 1. žalovanému se ve vztahu k žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla 1. žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 48 888 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 1. žalovaný u ní jménem 2. žalované objednal výrobu a dodávku dveří. Na základě odsouhlasené emailové objednávky vystavila žalobkyně zálohovou fakturu znějící na firmu 2. žalované na částku 40 000 Kč, která jí byla uhrazena v hotovosti, s tím, že i na příjmový doklad, dle pokynu 1. žalovaného, uvedla firmu 2. žalované. Následně dílo v souladu se smlouvou dodala a namontovala, a vystavila konečnou fakturu na částku 88 888 Kč, kdy po započtení uhrazené zálohy požadovala doplatit částku 48 888 Kč. Závěrečná faktura byla opět vystavena na firmu 2. žalované a odeslána k rukám 1. žalovaného. Po té, co jí nebyla faktura ani po urgencích proplacena, obrátila se prostřednictvím právního zástupce na 2. žalovanou, která uvedla, že nikdy nebyla objednatelem díla, nikdy žádnou zálohu neuhradila, 1. žalovaného k jednání svým jménem nezmocnila, a že je třeba věc řešit přímo s 1. žalovaným. 1. žalovaný pak naopak opakovaně žalobkyni potvrdil, že jednal jménem a na účet 2. žalované. Žádný z účastníků však dlužnou částku neuhradil, ani jí neposkytl takové doklady, z nichž by bylo jednoznačné, kdo je povinným k úhradě dodaného díla. Žalobkyně se proto byla nucena obrátit se svou žalobou na soud a domáhat se úhrady po obou žalovaných. 2. 1. žalovaný uvedl, že prováděl rekonstrukci své provozovny, na níž získal dotaci. V rámci dotačních podmínek musel vysoutěžit generálního dodavatele stavby, jímž se na základě dotačních hodnotících kritérií stala právě 2. žalovaná. Jednou z podmínek dotace bylo, že veškeré činnosti spojené s rekonstrukcí a výstavbou provozovny, tedy veškeré dodávky i subdodávky, musí být realizovány přes tohoto generálního dodavatele. Na stavbě však začaly být problémy, začala se zpožďovat, neprobíhala dle plánu a hrozilo, že by nebyly splněny dotační podmínky a žalobce by musel dotaci vracet, resp. by mu nebyla proplacena. Proto se s jednatelem 2. žalované, pane [příjmení], dohodl, že některé činnosti bude fakticky zajišťovat on a přes 2. žalovanou budou proúčtovány. To byl i případ dodávky dveří. Zde konkrétně došlo i k tomu, že oproti projektu vznesl 1. žalovaný požadavek na navýšení počtu dveří a na změnu typu dveří, tedy na změnu projektu. Rozdíl v ceně pak měl 2. žalované proplatit z vlastních prostředků, neboť na změny stavby se dotace od samého počátku nevztahovala. 1. žalovaný jako dodavatele dveří vybral žalobkyni, dojednal s ní předmět díla i jeho cenu. Nabídku postoupil 2. žalované, která mu prostřednictvím jednatele poskytla prostředky na úhradu zálohy ceny díla, konkrétně 40 000 Kč. Prostředky doručil přímo do provozovny žalobkyně prostřednictvím třetí osoby a nechal vystavit příjmový doklad a zálohovou fakturu na firmu 2. žalované. Následně žalobkyně dílo řádně a včas dodala, namontovala a vystavila konečnou, zúčtovací, fakturu, kterou postoupil 2. žalované k proplacení. Ta ji bohužel neproplatila, shodně jako další faktury subdodavatelům. Skutečnost, že jednal jménem a na účet 2. žalované, a že tato o smlouvě, ceně díla i jeho dodání věděla, je dle 1. žalovaného prokazována mimo jiné i tím, že 2. žalovaná náklady na dodávku dveří zahrnula do konečné faktury vystavené mu 2. žalovanou za celé dílo, která byla mimo jiné předávána a kontrolována poskytovatelem dotace. 3. 2. žalovaná popřela, že by 1. žalovaného zmocnila k jednání jejím jménem a na její účet, uvedla že mu nikdy žádnou plnou moc nevystavila. Poukazovala na to, že veškerá komunikace ohledně díla, tj. objednávka, úhrada zálohy, úprava rozsahu díla a montáže, byla vedena výlučně mezi žalobkyní a 1. žalovaným. Zdůraznila, že ani žalobkyně nedisponuje žádným zmocněním, z něhož by vyplývalo, že 1. žalovaný je oprávněn jednat jménem 2. žalované. Uvedla, že o obsahu smlouvy o dodávce dveří jí nebylo ničeho známo. Ke vztahu s 1. žalovaným uvedla, že je pravdou, že s 1. žalovaným uzavřela na základě výběrového řízení smlouvu o dílo, která byla modifikována dvěma dodatky, na základě níž plnila funkci generálního dodavatele veřejné zakázky„ Stavební práce – Čalounická dílna“. Měla za to, že jednání 1. žalovaného odporovalo sjednané smlouvě o dílo, a že tak činil výlučně svévolně. Následně v řízení před soudem 2. žalovaná výslovně uvedla (při jednání dne 9.3.2021 str. 5 protokolu), že cenovou nabídku na dodávku dveří a faktury za jejich dodávku dostala a na základě nich 1. žalovanému posílala peníze, resp. peníze posílal jejich jednatel p. [příjmení]. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav: <b>A. týkající se dodávky díla žalobkyní</b> 4. Z emailové korespondence vedené mezi 1. žalovaným a žalobkyní od 6. března 2019 do 25. března 2019 má soud za prokázané, že předmět smlouvy o dílo a její obsah sjednával s žalobkyní 1. žalovaný (čl. 31- 32). Smlouva byla sjednávána ústně, a to telefonicky a prostřednictvím emailu. Žalobkyně zpracovala a 1. žalovanému zaslala postupně několik cenových nabídek CN 6/3/ 2019 vypracovaných v průběhu kontraktačního procesu, které jsou označeny jménem zákazníka – 1. žalovaného (čl. 28, 96 a 97) . 1. žalovaný v řízení výslovně uvedl, že to byl skutečně on, který s žalobkyní o uzavření smlouvy o dílo, jejím předmětu i obsahu jednal, a že byl tím, kdo odsouhlasil cenu díla (po té, co mu byla odsouhlasena 2. žalovanou). Objednávka dveří byla potvrzena 1. žalovaným emailem ze dne 18.3.2019 (čl. 32).

5. Soudu byly předloženy dvě zálohové faktury [číslo] 2019 ze dne 19. 3. 2019 totožného znění znějící na firmu 1. žalovaného i 2. žalované. Zálohová faktura byla vystavena na částku 40 000 Kč a vztahovala se k zakázce ZAK- 2019 [číslo] (el. spis soudu a čl. 49 znějící na odběratele 2. žalovanou obsahující podpis zaměstnankyně žalobkyně a čl. 50 znějící na 1. žalovaného již bez připojeného podpisu). Emailem ze dne 25.3.2019 odeslaného žalobkyní 1. žalovanému potvrzuje žalobkyně, že přijala zálohu na výrobu dveří, a to v hotovosti (platbu přinesl p. [příjmení]), přičemž v příloze emailu zasílá daňový doklad o přijetí platby (čl. 32). Z nesporného prohlášení žalobkyně a 1. žalovaného má soud za prokázané, že přílohou uvedené zprávy byl daňový doklad o přijetí platby [číslo] 2019 ze dne 25.3.2019 znějící na odběratele – 2. žalovanou (čl.10). Soudu byl rovněž předložen Příjmový pokladní doklad PP- 2019 [číslo] ze dne 25.3.2019 potvrzující přijetí hotovosti 40 000 Kč od 1. žalovaného, jako úhrady zálohové faktury [číslo] 2019 (čl. 39), k němuž žalobkyně uvedla, že je podkladem pro vystavení daňového dokladu o přijetí platby, který je vystavován s údaji potřebnými pro platbu DPH. Soudu byly v řízení předloženy dva daňové doklady o přijetí platby [číslo] 2019 ze dne 25.3.2019 totožného změní znějící na 1. žalovaného i 2. žalovanou, potvrzující přijetí platby 40 000 Kč jako zálohy z faktury 2 2019 (čl. 10, 29 a 35). K těmto dokladům žalobkyně uvedla (shodně s 1. žalovaným) že v době vystavení v březnu 2019 byla zálohová faktura, příjmový pokladní doklad i doklad o přijetí platby vystaveny na firmu 2. žalované, a to v souladu s pokynem 1. žalovaného. Teprve po té, co 2. žalovaná uvedla, že se zakázkou nemá žádné spojení, stejně jako s 1. žalovaným byly doklady změněny žalobkyní a osoba odběratele byla označena firmou 1. žalovaného.

6. Žalobkyně a 1. žalovaný učinili v řízení nesporným, že dílo, a to konkrétně 5 ks dveří včetně montáže bylo řádně dodáno a namontováno v nemovitosti patřící 1. žalovanému dne 26. 4. 2019, který dílo rovněž převzal. 2. žalovaná vady dodání díla nenamítala. Z předávacího protokolu ze dne 26.4.2019 má soud za prokázané, že dílo bylo dodáno, kompletováno a namontováno dne 26.4.2019, přičemž dílo od žalobkyně převzal 1. žalovaný, což v řízení před soudem sám potvrdil. Na předávacím protokolu je jako odběratel uvedena 2. žalovaná (čl. 99) . 1. žalovaný pak v řízení uvedl, že důvodem, proč není předávací protokol za odběratele podepsána 2. žalovanou, že to nebylo možné, neboť se na stavbě za 2. žalovanou nikdo nepohyboval, proto převzetí podepsal sám s dodatkem„ investor“.

7. Zakázka byla vyúčtována fakturou č. 2019 ze dne 29.4.2019, splatnou dne 6.5.2019 znějící na částku 88 866 Kč, po odečtení uhrazené zálohy činil doplatek 48 866 Kč. Soudu byly opět předloženy dvě faktury totožného znění lišící se opět pouze v osobě odběratele. Žalobkyně uvedla, že i v tomto případě po té, co 2. žalovaná negovala jakýkoliv vztah k dodaným dveřím, provedla opravu a zaměnila osobu odběratele za 1. žalovaného (el. Spis soudu, čl. 36 a 37). Žalobkyně a 1. žalovaný učinili nesporným, že přílohou emailu zaslaného žalobkyní 1. žalovanému dne 29. 4. 2019 (elektronický spis soudu), byla konečná faktura za dodávku a montáž dveří č. 2019 ze dne 29. 4. 2019 vystavena na odběratele Bau-Const – sociální podnik s.r.o.

8. Z přípisu 2. žalované [právnická osoba], zastupující žalobkyni, ze dne 7.8.2019 má soud za prokázané, že 2. žalovaná výslovně odmítla uhradit nedoplatek dodávky a montáže dveří. Uvedla, že má za to, že si od žalobkyně nic neobjednala, neuhradila zálohu a rovněž že ve svém účetnictví neeviduje žádnou fakturu, zálohovou fakturu či výdajový nebo příjmový doklad spojený s žalobkyní. Zdůraznila, že 1. žalovaného nepověřila žádným jednáním svým jménem, a že je pouhým investorem stavby„ Přestavba čalounické dílny“ (čl. 38).

9. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a 1. žalovaným z října 2019 má soud za prokázané, že se žalobkyně pokoušela od žalobce získat doklad prokazující jeho oprávnění jednat jménem 2. žalované (čl. 33 - 2 strana). Z emailové korespondence mezi žalobkyní a 2. žalovanou z prosince 2019 má soud za prokázané, že 2. žalovaná opětovně popřela, že by ve svém účetnictví vedla jakoukoliv zálohou fakturu vystavenou žalobkyní, a že 1. žalovaný neměl pověření jednat jejím jménem (čl. 34).

10. Žalobkyně před podáním žaloby přípisem ze dne 14.2.2020 vyzvala 1. žalovaného k úhradě dlužné částky 48 888 Kč jako nedoplatku ceny díla – dodávky 5 ks dveří. Uvedla, že původní faktura byla k pokynu 1. žalovaného vystavena na firmu 2. žalované, avšak rozporovala, že by 1. žalovaného zmocnila k jednání jejím jménem a úhradu odmítla, proto se žalobkyně s výzvou k úhradě obrátila na 1. žalovaného jako osobu, s níž o dodání díla jednala (elektronický spis soudu, včetně emailu České pošty ze dne 18.2.2020 o doručení zásilky). <b>B. Týkající se vztahu mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou</b> 11. Ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou dne 28.2.2018 (čl. 41) má soud za prokázané, že byla uzavřena na základě výsledku výběrového řízení na zadání veřejné zakázky. Smlouvou se 2. žalovaná zavázala provést dílo s názvem„ Přestavba stávající stodoly na čalounickou dílnu“ a to na svůj náklad, na své nebezpečí a svými silami pro 1. žalovaného, který se zavázal za předmětné dílo uhradit dohodnutou cenu, a to v souladu s pravidly ve smlouvě uvedenými. V článku 4 smlouvy bylo výslovně sjednáno, že zhotovitel nesmí pověřit provedením díla ani jeho části jiného zhotovitele nebo subdodavatele, než kterého uvedl ve své nabídce na veřejnou zakázku, bez písemného souhlasu objednatele. V témže článku se 2. žalovaná zavázala zajistit a financovat veškeré subdodavatelské práce, přičemž za ně nese plnou záruku. V článku 9 smlouvy byla 2. žalovaná povinna před vystavením každé (tedy i dílčí) faktury předložit 1. žalovanému ke schválení oceněný soupis provedených prací a teprve po té, co je tento soupis 1. žalovaným písemně odsouhlasen, byla oprávněna vystavit fakturu. Smlouva o dílo byla modifikována dvěma dodatky. Dodatkem [číslo] ze dne 1.10.2018 (čl. 172) došlo k prodloužení lhůty k zhotovení díla, a to tak, že dílo mělo být dokončeno do 31.12.2018. Dodatkem [číslo] ze dne 29.3.2019 (čl. 175) došlo k dohodě účastníků o změně ceny díla a to tak, že v závěrečné faktuře budou zohledněny vícepráce a méně práce, přičemž soupis víceprací a méně prací byl přílohou tohoto dodatku. V soupisu víceprací na str. 2) je uvedeno„ Dveře vnitřní 3 ks včetně zárubní a kování v celkové ceně 25 820 Kč, s tím, že jednotková cena za dveře je uvedena 78 306 Kč a doplatek za vícepráce je uveden 52 486 Kč“. 2. žalovaná k dotazu soudu, na základě jakých konkrétních skutečností byla do soupisu víceprací ke dni 29.3.2019, k nimž je povinna právě 2. žalovaná, včleněna dodávka dveří s cenou odpovídající ceně zakázky sjednané s žalobkyní (a to 10 dní po potvrzení objednávky), pokud zároveň tvrdí, že o objednávce dveří nic nevěděla a nepověřila 1. žalovaného k uzavření smlouvy jejím jménem, neuvedla žádná skutková tvrzení, resp. odkázala na své písemné podání ze dne 7.4.2021 v němž uvedla, že se tak stalo po vzájemné dohodě žalovaných.

12. Z watsappové komunikace mezi 1. žalovaným a jednatelem 2. žalované, panem [příjmení] (protokol z jednání ze dne 9.3.2021 – str. 4 a 5 protokolu) za období od 25.1.2019 do 9.5.2019 má soud za prokázané, že 1. žalovaný komunikoval s 2. žalovanou o zajištění různých prací, subdodávek díla, které zajišťoval a jménem 2. žalované i proplácel a 2. žalovaná mu na to poskytovala prostředky. Například v lednu 2019 zajišťoval 1. žalovaná odvoz a skládkování suti a požadoval proplacení částky 18 000 Kč. Zprávou ze dne 31.1.2019 sděloval 1. žalovaný 2. žalované, že byly vylity podlahy, a že za ně uhradil 64 000 Kč, s tím, že faktura bude řešena přímo mezi subdodavatelem a 2. žalovanou. Dne 12.3.2019 mezi sebou žalovaní komunikovali ohledně termínu schůzky, přičemž 1. žalovaný žádal o zaslání peněz, neboť řeší dveře, PVC, lina sanitu apod.. Na tuto žádost téhož dne reagovala 2. žalovaná zprávou, že dnes odesílá částku 40 000 Kč (pozn. soudu – částka je uvedena mezi částkami odeslanými 1. žalovanému na s datem odeslání 12.3.2019 (čl. 95) – viz. bod 14 tohoto rozsudku) a do konce týdne pošle ještě 100 000 Kč. Dne 21.3.2019 potvrzuje 1. žalovaný příjem 70 000 Kč. Dne 1.4.2019 mimo jiné píše jednatel 2. žalované, že jakmile 1. žalovaná uhradí, tak mu obratem on proplatí na čem se dohodli, s tím, že se mohou sejít v bance, tak aby zároveň podali vzájemné platební příkazy.

13. Z emailu ze dne 16.3.2019 zaslaného 1. žalovaným 2. žalované (čl. 138) má soud za prokázané, že 1. žalovaný mimo jiné informoval 2. žalovanou o tom, že se mu povedlo sehnat dodávku 6 ks dveří včetně montáže a obložek za 74 000 Kč s dodáním do 4 týdnů. Emailem ze dne 1.5.2019 má soud za prokázané, že 1. žalovaný odeslal 2. žalované konečnou fakturu za dveře (čl. 62 a čl. 134).

14. Z historie pohybů na běžném účtu (čl. 95) [jméno] [příjmení], jednatele 2. žalované, vedeného u [právnická osoba] a souhlasného prohlášení 1. žalovaného má soud za prokázané, že jednatel 2. žalované poskytoval 1. žalovanému průběžně finanční prostředky na úhradu záloh na dílčí plnění či další úhrady v hotovosti za dodávky materiálu v přímé souvislosti s dílem, které se 2. žalovaná zavázala pro 1. žalovaného vytvořit. Oba žalovaní učinili nesporným, že částka 40 000 Kč uhrazená dne 12.3.2019 představovala prostředky na zálohu na dveře dodané žalobkyní v souladu s emailovou a watsapovou komunikací mezi 1. žalovaným a druhou žalovanou (str. 3 protokolu ze dne 20.4.2021), tedy částku, která byla žalobkyni předána dne 25.3.2019. Z předložené historie pohybů na běžném účtu nemá soud za prokázané, a to ani ve spojení s jiným důkazem, že by doplatek na dveře byl zahrnut v některé další platbě uvedené v přehledu historie pohybů na účtu, jak tvrdila 2. žalovaná u jednání dne 9.3.2021, a to ani v částce 70 000 Kč poskytnuté 1. žalovanému dne 21.3.2019. Zároveň z citovaného přehledu má soud za prokázané, že po dni vystavení konečné faktury na dodávku dveří, tj. po 29.4.2019, nebyla ze strany 2. žalované poukázána 1. žalovanému žádná další částka na úhradu subdodávek či materiálu na stavbu čalounické dílny k jejichž dodání byla 2. žalovaná povinna.

15. Emailem ze dne 15.4.2019 1. žalovaný zaslal 2. žalované přehled částek, které uhradil za řemesla. V první tabulce která nebyla soudu předložena, dle souhlasného prohlášení žalovaných (protokol z jednání ze dne 20.4.2021 – str. 4) jsou uvedeny práce, které byly mezi žalovanými vzájemně zúčtovány, tedy práce a dodávky, které subdodavatelům proplatil 1. žalovaný a 2. žalovaná mu na to prostřednictvím jednatele [příjmení] poskytla finanční prostředky a obdržela originály dokladů k jednotlivým dodávkám. Druhá tabulka (čl. 156) obsahuje dle shodných tvrzení žalovaných přehled subdodávek mezi žalovanými nedořešené, které hradil 1. žalovaný a u nichž má 1. žalovaný za to, že jeho náklady nebyly ke dni odeslání emailu – tj. k 15.4.2019 proplaceny prostředky poskytnutými 2. žalovanou, tedy že má za 2. žalovanou pohledávku ve výši 214 086 Kč. Mezi nedořešenými pohledávkami byla uvedena i záloha na dodávku dveří od žalobkyně.

16. Z faktury [číslo] ze dne 14.6.2019 (čl. 65 – 2. strana) vystavené 2. žalovanou 1. žalovanému má soud za prokázané, že je konečnou fakturu za dodávku díla dle smlouvy o dílo ze dne 28.2.2018 (viz. bod 11. rozsudku). Součástí faktury je i příloha [číslo] – Podrobné vyúčtování a překlasifikování zatřídění více a méně prací (čl. 66). V této příloze na 1. straně je uvedena položka„ Dveře vnitřní včetně zárubní a kování“ s jednotkovou cenou 78 306 Kč a v poznámce je uvedeno„ Původně byly v projektu 3 dveře. Na základě posouzení hygieny (ke stavebnímu povolení) bylo nutně přidat dveře do šatny. To se však nepromítlo do rozpočtu projektu - chyba projektu. Dále vzhledem k využití prostor došlo v průběhu stavby k přepažení místností.“ K dotazu soudu, na základě jaké skutečností 2. žalovaná zahrnula, a požaduje po 1. žalovaném proplatit, dodávku dveří dodaných žalobkyní do konečné faktury, pokud má za to, že byly na stavbu dodány a namontovány bez jejího vědomí a výlučně na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a 1. žalovaným, 2. žalovaná žádné tvrzení neuvedla a pouze odkázala na blíže nespecifikovanou dohodu mezi 1. žalovaným a jednatelem 2. žalované.

17. Z emailové korespondence z 16.6.2019 a 18.6.2019 mezi ing. [příjmení] (zaměstnancem 2. žalované pověřeným vedením stavby čalounické dílny) a administrátorem dotace, ing. [příjmení], za účasti obou žalovaných (čl. 154), má soud za prokázané, že závěrečná faktura za provedení díla 2. žalovanou byla vystavena po odsouhlasení její přílohy, tj. včetně rozpisu jednotlivých prací a dodávek, tedy i dodávky dveří od žalobkyně) oběma žalovanými. Tedy, že dodávka dveří žalobkyní je součástí díla„ stavba čalounické dílny“ dodaného 2. žalovanou a je oběma žalovanými odsouhlasenou víceprací tohoto díla (v rozsahu dodání většího počtu dveří a změny jejich specifikace oproti projektu), k jejíž úhradě je 1. žalovaný zavázán vůči 2. žalované.

18. Z Protokolu o kontrole dotace ze dne 12.3.2020 (čl. 54-61, čl. 100) má soud za prokázané, že Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo kontrolu dotace poskytnuté 1. žalovanému na projekt Čalounická dílna – sociální podnik se zaměřením na ověření výdajů v rámci předložené žádosti o platbu. Z uvedené kontroly mimo jiné vyplývá, že 1. žalobce předložil ke kontrole 12 faktur vystavených 2. žalovanou, mezi nimi i konečnou fakturu [číslo] na částku 1 258 918,76 Kč, z níž byla v rámci dotace proplacena částka 518 918,76 Kč včetně DPH, když zároveň s fakturami, jejichž proplacení bylo požadováno, bylo kontrolujícímu orgánu bankovními výpisy prokázáno, že byly proplaceny 1. žalovaným nejméně v rozsahu určeném k proplacení z dotace (str. 5 z 8 citovaného protokolu). Zároveň kontrolující orgán poukázal na to, že„ v dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo (bod 11. rozsudku) byly více a méně práce nedostatečně vyčísleny a specifikovány, bylo za účasti osob spojených s realizací projektu TDI – ing. [jméno] [příjmení] a administrátorem projektu – [jméno] [příjmení] zdůvodněno a podrobně vyčísleno provedení více a méně prací. Kontrolovaná osoba po té doložila jejich kompletní podrobné vyčíslení a překlasifikování zatříděním změn dle Metodického pokynu pro oblast zadávání zakázek …“ (str. 6 z 8 citovaného protokolu). 1. žalovaný dále uvedl, že vícepráce, které na stavbě vznikly, nebyly propláceny z dotace, výše dotace byla známa předem již při rozhodnutí o jejím poskytnutí a nemohla být navýšena, a povinnost k úhradě víceprací 2. žalované šla přímo za 1. žalovaným. Mimo jiné i tím je dán rozdíl mezi výší poskytnuté a proplacené dotace na straně jedné a sjednanou hodnotou díla (modifikovanou více a méně pracemi) na straně druhé.

19. Z emailové korespondence mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou z roku 2018 a 2019 (čl. 123 až 128) má soud za prokázané, že 2. žalovaná měla průběžné problémy s financováním stavby, ač se ve smlouvě o dílo zavázala provést dílo na svůj náklad, na své nebezpečí a svými silami. Dále že stavba neprobíhala dle odsouhlaseného harmonogramu, spolupráce mezi žalovanými probíhala více než problematicky a byla doprovázena celou řadou sporů.

20. Z emailové korespondence mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou z roku 2018 a 2019 (čl. 129 až 136) má soud za prokázané, že pro problémy s plynulostí stavby činil 1. žalovaný, nejméně za souhlasu 2. žalované kroky k zajištění plynulosti stavby. Tedy zejména poptával subdodavatele, zajišťoval cenové nabídky a ty následně postupoval 2. žalované k odsouhlasení, což tato průběžně činila (např. květen 2018 dodávka střešní krytiny – čl. 129, listopad 2018 nabídka parapetů a dveří od truhláře – čl. 131, listopad a prosinec 2018 problémy s proplacením dodávky střešních oken – čl. 132, 133 a 134, únor 2019 problémy s úhradou střechy - čl. 135, březen 2019 zadání úkolů 2. žalovanou pro 1. žalovaného týkající se zajištění dodávek pro stavbu – čl. 136, listopad 2019 dodávka podlahového topení a sádrokartonů – čl. 131).

21. Z upomínky ze dne 12. 8. 2019 a 24.3.2021 včetně podacích lístků (čl. 182, 181 a čl. 159, 158) ve spojení s reakcí na upomínku ze dne 12.4.2021 (čl. 183) má soud za prokázané, že mezi žalovanými přetrvává spor o doplatek závěrečné faktury [číslo] (bod 16 rozsudku) ve výši 300 000 Kč. Příčinou sporu o nedopalek faktury je otázka 1. žalovaným uplatněných reklamací díla a nedořešení jím uhrazených a neproúčtovaných subdodávek na stavbu.

22. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem jednatele 2. žalované [jméno] [příjmení], neboť měl za to, že výslechem jednatele nemůže nahradit případný nedostatek tvrzení 2. žalované. Soud měl za to, že nic nebránilo jednateli 2. žalované, aby se jako účastník řízení účastnil jednání soudu (do doby ukončení dokazování šlo o 2 ústní jednání) a svá skutková tvrzení před soudem uvedl. Rovněž mohl svá tvrzení týkající se dodávky dveří uvést v podání učiněném v koncentrační lhůtě. Soud rovněž poukazuje na to, že k výslechu účastníka jako důkazního prostředku lze přistoupit zpravidla pouze tehdy, nelze-li tvrzení účastníka prokázat jinými důkazními prostředky.

23. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že 1. žalovaný poptal u žalobkyně dodávku dveří, řešil s ní specifikaci i cenu. Cenovou nabídku postoupil 1. žalovaný emailem ze dne 16.3.2019 2. žalované. Následně dne 18.3.2019 1. žalovaný potvrdil žalobkyni objednávku dodávky dveří a dne 25.3.2019 prostřednictvím třetí osoby uhradil žalobkyni v hotovosti zálohu ve výši 40 000 Kč, a to z prostředků, které mu zaslala 2. žalovaná prostřednictvím svého jednatele, [jméno] [příjmení]. Následně byl dne 29.3.2019 mezi žalovanými uzavřena Dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo, do něhož byla dodávka dveří jako závazek 2. žalované pojata jako vícepráce (v rozsahu převyšujícím původní rozpočet), a to s cenou a rozsahem odpovídajícím ceně dodávky a montáže dveří sjednanou s žalobkyní. Žalobkyně dveře řádně dodala, žádný z žalovaných nenamítal vady dodávky či jiné důvody, pro něž by žalobkyni nevznikl nárok na úhradu celé sjednané ceny. Žalobkyně vystavila fakturu na jejich úhradu splatnou 6.5.2019. Faktura byla 2. žalované postoupena emailem dne 1.5.2019. Následně 2. žalovaná dodávku dveří vyúčtovala 1. žalovanému v závěrečné faktuře [číslo] ze dne 14.6.2019 a zahrnula ji do rozpisu podrobného vyčíslení a překlasifikování zatřídění více a méně prací.

24. Po právní stránce soud hodnotil věc na základě ustanovení § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) dle něhož se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Podle § 436 odst. 1 o.z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

26. Podle § 440 odst. 1 o.z. překročí-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

27. Podle § 446 o.z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

28. Na základě shora uvedeného soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že osobou povinnou k úhradě doplatku dodávky a montáže dveří žalobkyni je 2. žalovaná.

29. Soud měl za prokázané, že žalobkyně řádně splnila dílo spočívající v dodávce a montáži 5 ks dveří do nemovitosti 1. žalovaného, která byla budována na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou. Nikdo z účastníků v řízení nevznesl žádnou námitku týkající se případných vad díla či vyúčtování díla ze strany žalobkyně a ani v řízení žádná taková okolnost nevyplynula. S ohledem na uvedené neměl soud pochybnost o tom, že žalobkyni vznikl nárok na úhradu doplatku ceny díla v žalované částce. Mezi účastníky byl spor pouze o tom, který z žalovaných je k úhradě doplatku ceny díla zavázán. 30. 1. žalovaný v řízení uváděl, že jednal se souhlasem 2. žalované jejím jménem a na její účet. 2. žalovaná v řízení popírala, že by 1. žalovaného jednáním s žalobkyní či jednáním směřujícím k zajištění dodávky dveří v rozsahu změny projektu pověřila. V řízení pak nebylo prokázáno, zda, či v jakém konkrétním rozsahu 2. žalobkyně pověřila 1. žalovaného uvedenými jednáními. Soud nemá zároveň pochybnost, že 2. žalovaná o jednáních 1. žalovaného věděla, a že bylo mezi žalovanými ujednáno, či alespoň akceptováno, že 1. žalovaný činí kroky k zajištění dílčích plnění stavby po té, co 2. žalovaná neplnila své povinností vyplývající jí ze smlouvy o dílo řádně a včas, když 1. žalovaný byl motivován snahou splnit podmínky dotace, z níž byla stavba jeho čalounické díly financována.

31. V řízení bylo vyvráceno tvrzení 2. žalované, že o jednání s žalobkyní nevěděla, že nemá žádné doklady k jejímu plnění, úhradě zálohy a vyúčtování dodávky. Naopak bylo prokázáno, že o jednání 1. žalovaného s žalobkyní byla informována emailem ještě před potvrzením objednávky dodávky dveří, a že obdržela i cenovou nabídku dodávky. Bylo prokázáno, že 1. žalovaný postoupil 2. žalované i konečnou fakturu žalobkyně po té, kdy byly dveře dodány a nainstalovány. Zároveň nebylo prokázáno, že by 2. žalovaná sdělila 1. žalovanému, že v jednání o dodávce dveří nemá pokračovat či vyslovila nesouhlas se zasláním konečné faktury za jejich dodání. Nelze ani přehlédnout, že při jednání soudu sama 2. žalovaná uvedla, a že poskytovala 1. žalovanému finanční prostředky na subdodávky výstavby čalounické dílny, které hradil subdodavatelům přímo 1. žalovaný, a že záloha na dveře uhrazená 1. žalovaným žalobkyni byla financována právě z těchto prostředků. Ač soud nemá v řízení za prokázaný rozsah zmocnění 1. žalovaného k jednání s žalobkyní 2. žalovanou, má soud jednoznačně za prokázané, že i pokud by 1. žalovaný jednal bez takovéhoto zmocnění či zmocnění překročil, 2. žalovaná jeho jednání akceptovala, když překročení takového jednání žalobkyni ve smyslu ustanovení § 446 o.z. neoznámila. Soud má navíc akceptaci jednání 1. žalovaného s žalobkyní ve smyslu ustanovení § 440 o.z. za prokázanou i tím, že 2. žalovaná dne 29.3.2019 uzavřela Dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo (čalounická dílna), do něhož byla dodávka dveří jako závazek 2. žalované pojata jako vícepráce a to včetně cenové kalkulace vyplývající z cenové nabídky žalobkyně. Následně pak i dodávku dveří 1. žalovanému vyúčtovala v závěrečné faktuře [číslo] ze dne 14.6.2019. 32. 2. žalovaná je ze všech shora uvedených důvodů povinna k úhradě ceny dodávky a montáže dveří žalobkyni na základě jednání 1. žalovaného, který buď jednal s žalobkyní jménem a na účet 2. žalované na základě výslovného pověření, nebo na základě dodatečné akceptace jeho jednání, pokud tento jednal bez pověření či pověření překročil. Naopak soud neshledal důvod, pro nějž by byl povinen doplatek ceny díla žalobkyni uhradit 1. žalovaný, a proto žalobu proti němu zamítl (výrok I. a II.).

33. Vzhledem k tomu, že 2. žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. běžící ode dne následujícího po splatnosti faktury, která se do dispozice 2. žalované dostala před svojí splatností. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř.

34. O náhradě nákladů řízení žalobkyně rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné 2. žalované v částce 46 469,49 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 956 Kč nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 888 Kč sestávající z o) 3 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., o) 3 060 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o) 3 060 Kč za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o) 3 060 Kč za účast na jednání soudu dne 20. 10. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. o) 3 060 Kč za písemné podání ze dne 19. 11. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., o) 6 120 Kč (2 x 3 060 Kč) za účast na jednání soudu dne 9. 3. 2021 (od 9:00 do 11:40 hod) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. o) 3 060 Kč za účast na jednání soudu dne 20. 4. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. o) 3 060 Kč za písemný závěrečný návrh dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. o) 3 060 Kč za účast na jednání soudu dne 27. 5. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. o) deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., o) cestovní náhrada v celkové výši 3 188,01 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 10. 2020 náhrada 801,15 Kč za 65 ujetých km v částce 401,15 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., dne 9. 3. 2021 náhrada 795,62 Kč za 65 ujetých km v částce 395,62 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2021 náhrada 795,62 Kč za 65 ujetých km v částce 395,62 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. dne 27. 5. 2021 náhrada 795,62 Kč za 65 ujetých km v částce 395,62 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. o) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 788,01 Kč ve výši 7 725,48 Kč (výrok III.).

35. O nákladech řízení mezi úspěšným 1. žalovaným a žalobkyní soud rozhodl za aplikace ustanovení § 150 o.s.ř. tak, že 1. žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť shledal v daném případě důvody zvláštního zřetele jdoucí k tíži 1. žalovaného. Byl to právě 1. žalovaný, který žalobkyni uvedl, že jedná jménem 2. žalované, avšak následně nebyl k její žádosti schopen prokázat své oprávnění jednat jménem 2. žalované. Byť pověření k jednání nemá žádné formální náležitosti, k jeho platnosti není třeba písemné formy, bylo na 1. žalovaném, aby si obstaral před tím, než uzavřel na jméno a účet 2. žalované smlouvu s třetí osobou, souhlas s jejím uzavřením a jejími základními podmínkami (např. výslovné zmocnění k jednání či byť i jen emailový, watsappový). Obezřetnost v tomto směru ze strany 1. žalovaného v tomto byla na místě tím spíše, že v době uzavření smlouvy s žalobkyní nešlo o první problém s dodávkami a platbami mezi oběma žalovanými. Za situace, kdy žalobkyně neměla žádný doklad svědčící o oprávnění 1. žalovaného jednat jménem 2. žalované a 2. žalovaná opakovaně popřela, že by jednáním 1. žalovaného pověřila a že by přijala plnění od žalobkyně, neměla žalobkyně jinou možnost, než podat žalobu na 1. žalovaného. Tedy 1. žalovaný byl tím, kdo zapříčinil, že žaloba byla podána i na něj a soud mu proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni nepřiznal (výrok III.),