18 C 254/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 32 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 20. 2. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 150 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 21. 9. 2024 do 19. 2. 2025, úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 20. 2. 2025 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 2 295,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 5. 2025 domáhala zaplacení částky 32 150 Kč s příslušenstvím. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 5 750 Kč a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 1 400 Kč, nejpozději splatné dne 20. 9. 2024, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, se , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně dne 18. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž jí byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který se zavázala vrátit nejpozději dne 20. 9. 2024. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostně převodem na její bankovní účet. Žalovaná však svůj závazek nesplnila, a to ani na základě výzvy k plnění. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobkyni.Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , www stránky, , na které se osoba žádající úvěr zaregistruje zadáním požadovaných údajů do registračního webového formuláře a dále pokračuje odesláním formou kliknutí a tlačítko ,,pokračovat“. Vyjma údajů jako jméno, příjmení, věk, datum narození, adresa trvalého bydliště, rodné číslo, číslo občanského průkazu vyžaduje webové rozhraní formuláře také zadání emailové adresy, telefonního čísla a hesla pro zřízení a vstup do uživatelského profilu. Registrací je zřízen uživatelský profil, pro vstup chráněn heslem, který zná pouze osoba provádějící registraci. V uživatelském profilu poté probíhá veškerá další komunikace s původním věřitelem. K ověření identifikace osoby zadavatele údajů je v uživatelském profilu vyžadováno provedení verifikační platby v souladu s č.l. 7.

9. Obchodních podmínek , právnická osoba, , kdy verifikační platba je převod finanční částky ve výši minimálně 0,01 Kč z bankovního účtu uživatele profilu na bankovní účet věřitele. S odkazem na č.l. 1.1 a) Obchodních podmínek je v případě uzavření první smlouvy v uživatelském profilu provedení verifikační platby nutnou podmínkou pro uzavření smlouvy o úvěru. Okamžikem přijetí návrhu a okamžikem přijetí smlouvy je okamžik provedení verifikační platby v případě prvního uzavírání smlouvy, v případě uzavírání jakékoliv další smlouvy je okamžikem uzavření smlouvy okamžik kliknutí uživatele na tlačítko uzavřít smlouvu o úvěru v uživatelském profilu.Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná prohlásila dle odst. 1.2 Obchodních podmínek, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z dokumentu, nazvaného Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2024 vyplývá, že uvedenou smlouvou se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na její bankovní účet a žalovaná se měla zavázat tento úvěr jednorázově vrátit dne 17. 2. 2024 spolu se sjednaným úrokem ve výši 5 750 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že základní doba splatnosti činí 30 dní a je možné ji opakovaně prodlužovat až o 11 měsíců.Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 18. 1. 2024 v 10:19:47 a nebyl upravován. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis.Vizuální podoba smlouvy neobsahuje podpis žádné ze smluvních stran. Smlouva pak obsahuje údaj o tom, že dne 18. 1. 2024 v 10:19:03 byl klientovi odeslán potvrzovací kód na ve smlouvě konkretizované telefonní číslo. Dále je připojen údaj, že návrh smlouvy byl klientem potvrzen pomocí kódu dne 18.1.2024 v 10:19:

31. Z uvedeného vyplývá, že dokument předložený soudu vznikl až poté, kdy ho měla žalovaná akceptovat, tj. přijmout návrh smlouvy předložený mu právní předchůdkyní žalobkyně.Z listin, označených jako dodatky č. 1 až č. 6 k dokumentu nazvanému Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2024 vyplývá, že žádný z těchto dodatků neobsahuje elektronický ani jiný podpis smluvních stran, přičemž v těchto dodatcích byly ujednány zejména změny splatnosti smlouvy, dodatkem č. 6 ze dne 23. 7. 2024 bylo posunuto datum splatnosti na 17. 8. 2024.

6. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne 29. 8. 2025 k žádosti o zjištění vlastníka účtu ve spojení s Výpisem z běžného účtu ze dne 18. 1. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované na její bankovní účet č.ú. , č. účtu, dne 18. 1. 2024 částku 25 000 Kč pod VS , var. symbol, .

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně dodatku č. 1 ze dne 12. 12. 2024, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky odeslaného právní předchůdkyní žalobkyně dne 15. 2. 2025, včetně podacího lístku ze dne 15. 2. 2025, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovanou na žalobkyni a tato skutečnost jí byla řádně oznámena.

8. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 20. 9. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dluhu ve výši 32 250 Kč. Nebylo však z předložených listin prokázáno odeslání této výzvy žalované.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne má soud osvědčené, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého nezaplaceného úvěru včetně jeho příslušenství s odůvodněním, že žalovaná porušila svůj závazek z úvěrové smlouvy.

10. Z jiných, než výše uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc podstatné.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 18. 1. 2024 na účet žalované vedený u , právnická osoba, . peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření konkrétní smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 18. 1. 2024.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle něhož platí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu částky 25 000 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky, neboť nemá za prokázané, že by žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru právě takového znění, jež bylo předloženo soudu.

22. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou jednali. Zda byl žalované zřízen klientský účet na webovém rozhraní žalobkyně, soud za prokázané nemá. Soud rovněž nemá za prokázané, že žalovaná zaslanou SMS zprávou podepsala právě smluvní dokumentaci předloženou žalobkyní, neboť k prokázání těchto skutečností žalobkyně po výzvě soudu ze dne 22. 8. 2025, č.j. 18 C 254/2025 navrhla pouze důkaz textem smlouvy o úvěru, Obchodními podmínkami , právnická osoba, ., zejména pak č.l. 1.1 a), b), v návaznosti na přiložený doklad o provedení verifikační platby.

23. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – pak neobsahuje žádné elektronické podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě). U žalované došlo k připojení textu, u nějž není zřejmé kdo, ani kdy jej připojil a u právní předchůdkyně žalobkyně není uvedeno ničeho, kromě označení obchodní firmy právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ).

24. Nelze ani přehlédnout, že žalovaná měla podepsat úvěrovou smlouvu SMS kódem zaslaným dne 18. 1. 2024 v 10:19:31, přičemž soudu předložený návrh úvěrové smlouvy byl vytvořen až 18. 1. 2024 v 10:19:47.

25. V důsledku shora uvedeného žalobkyně neprokázala, že soudu předložená smlouva je shodná se smlouvou, která měla být vložena do klientské zóny žalované a měla jí být následně odsouhlasena tvrzenou SMS zprávou. Naopak bylo prokázáno, že soudu předložená úvěrová smlouvy nebyla podepsána právě žalovanou. Soud tak nemá za prokázaný obsah úvěrové smlouvy, kterou měli účastníci uzavřít, tedy obsah smluvních podmínek, za nichž žalovaná prostředky od žalobkyně přijala.

26. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena písemná úvěrová smlouva, a to v elektronické podobě. Soudu byla předložena písemná smlouva – dokument ve formátu PDF, který však žádný elektronický podpis – tj. data připojená k jiným datům – smlouvě, tak, aby bylo možné zjistit jakékoliv pozdější změny, neobsahuje. Prokázáno však bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 25 000 Kč. Na straně žalované se za situace, kdy nebyla prokázána existence úvěrové smlouvy, jedná o bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z, které je žalovaná povinen vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, dle § 1879 o. z., a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno ve smyslu § 1882 o. z.

27. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 25 000 Kč, a proto co do této částky žalobě vyhověl. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení ve výši 12 % ročně od 20. 2. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí tří pracovních dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy k úhradě částky žalované, tj. po dni, kdy ve smyslu ustanovení § 573 o.z. má zásilka za doručenou (když dřívější výzva k úhradě dluhu nebyla v řízení prokázána) do zaplacení (výrok I. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.

29. I v případě, že by soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, má soud za to, že tato smlouva nebyla uzavřena platně. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě však z předložených důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, a zda si od žalované vyžádala informace o výši jejího příjmu a výdajů a podklady dokládající tato tvrzení. Žalobkyní tvrzené dotazy z dostupných databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie žalované, rovněž nebyly žalobkyní doloženy, i přesto, že soud vyzval žalobkyni, aby sdělila, jak konkrétně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že tvrzená úvěrová smlouva by byla neplatná dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelských úvěrech ve spojení s ustanovením § 588 o. z.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 295,20 Kč, přičemž tato částka představuje 55,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 230 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 150 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.